Dataset Viewer
source
stringlengths 3
8.82k
| target
stringlengths 3
8.9k
|
|---|---|
Česká republika Evropský sociální fond v České republice, 2007-2013 | Tschechische Republik Der Europäische Sozialfonds in der Tschechischen Republik, 2007-2013 |
Operační programy ESF v České republice zaujímají přímočarý přístup k problémům země. V rámci těchto programů dojde k zásadnímu zlepšení systému vzdělávání tak, aby odpovídal potřebám trhu práce a podporoval výzkum a vývoj a vysokoškolské vzdělávání. | Im Rahmen des ESF legt die Tschechische Republik operationelle Programme vor, um die Herausforderungen, vor denen das Land steht, entschlossen anpacken zu können, etwa durch Umgestaltung des Bildungswesens, um den Anforderungen des Arbeitsmarktes besser gerecht zu werden, sowie durch Fördermaßnahmen, die der Forschung und Entwicklung sowie der Hochschulbildung zugute kommen. |
Finanční prostředky z ESF také přispějí k větší adaptabilitě pracovní síly, ke zvýšení zaměstnanosti, k zajištění přístupu na trh práce pro všechny a k celkové modernizaci veřejné správy. Evropský sociální fond ve zkratce Evropský sociální fond byl vytvořen v roce 1957 a je hlavním nančním nástrojem Evropské unie pro investice do lidských zdrojů. Podporuje zaměstnanost a pomáhá lidem rozšiřovat vzdělání a kvalifikaci. Tak se zlepšují jejich pracovní vyhlídky. ESF nancuje těchto pět priorit: | Die ESF-Fördermittel dienen auch der Verbesserung der Anpassungsfähigkeit von Arbeitskräften, der Schaffung neuer Arbeitsplätze, der Gewährleistung des Zugangs zum Arbeitsmarkt für alle sowie der umfassenden Modernisierung der öffentlichen Verwaltung. Der Europäische Sozialfonds im Überblick Der 1957 ins Leben gerufene Europäische Sozialfonds ist das wichtigste Finanzinstrument der Europäischen Union zur Förderung von Menschen. Er unterstützt die Schaffung von Arbeitsplätzen und hilft bei der Verbesserung der Beschäftigungsaussichten der Bürger durch Förderung ihrer beruflichen Qualifikationen und Fähigkeiten. Die Vergabe von ESF-Mitteln konzentriert sich auf fünf Bereiche: |
Pomáhat pracovníkům a podnikům přizpůsobovat se měnícím se hospodářským podmínkám Zvyšovat dostupnost zaměstnání a účast v pracovním procesu Zkvalitňovat školení a kvalifikaci jednotlivců prostřednictvím lepšího vzdělávání a školicích systémů Podpora partnerství mezi aktéry, jako jsou zaměstnavatelé, odbory a nevládní organizace, s ohledem na reformy v oblasti zaměstnanosti a začleňování na trh práce | Unterstützung von Arbeitskräften und Unternehmen bei der Anpassung an sich verändernde wirtschaftliche Bedingungen Verbesserung des Zugangs zur Beschäftigung und bei der Beteiligung am Erwerbsleben Förderung der Qualifikationen und Fähigkeiten der Menschen und Verbesserung der Systeme für allgemeine und berufliche Bildung Förderung von Partnerschaften zwischen den Akteuren, wie etwa Arbeitgebern, Gewerkschaften und Nichtregierungsorganisationen, zwecks Reformen in den Bereichen Beschäftigung und Eingliederung in den Arbeitsmarkt |
Posilování sociálního začleňování znevýhodněných lidí a boj proti diskriminaci na trhu práce Členské státy a regiony navrhují vlastní operační programy ESF, které jsou zaměřeny na reálné potřeby přímo„na místě“. V období 2007-2013 vynaloží ESF ve všech členských státech více než 10 miliard eur ročně. To představuje více než 10 % z celkového rozpočtu Evropské unie. | Verstärkte Anstrengungen zur sozialen Eingliederung benachteiligter Menschen und zur Bekämpfung der Diskriminierung auf dem Arbeitsmarkt Im Rahmen des ESF gestalten Mitgliedstaaten und Regionen ihre eigenen operationellen Programme, um so den tatsächlichen Bedürfnissen vor Ort entsprechen zu können. Von 2007 bis 2013 werden jährlich insgesamt über 10 Mrd. Euro in allen Mitgliedstaaten aus dem ESF bereitgestellt werden. Dies entspricht einem Anteil von mehr als 10 % des Gesamthaushalts der Europäischen Union. |
Situace v České republice v oblasti sociálně ekonomické a v oblasti zaměstnanosti Česká ekonomika v nedávných letech významně posílila, přičemž růst HDP v letech 2005 a 2006 dosáhl 6,1 %. HDP na jednoho obyvatele momentálně odpovídá přibližně 76 % průměru EU. | Sozioökonomische Situation und Beschäftigungslage in der Tschechischen Republik In den letzten Jahren hat sich die wirtschaftliche Lage der Tschechischen Republik deutlich verbessert. So wurde in den Jahren 2005 und 2006 ein BIP-Wachstum von 6,1 % erreicht. Derzeit beträgt das Pro-Kopf-BIP etwa 76 % des EU-Durchschnitts. |
Za posledních deset let se populace snížila o více než 100 000 lidí na 10,2 milionů, i když nedávné signály svědčí o změně tohoto trendu. Stárnutí obyvatelstva vyvolává potřebu důchodové reformy. | In den letzten zehn Jahren ist die Bevölkerung um über 100 000 auf 10,2 Mio. zurückgegangen, jedoch gibt es neuerdings Anzeichen für eine Trendwende. Die Altersstruktur der Bevölkerung macht eine Rentenreform notwendig. |
Zároveň vzrůstá průměrná délka života a dosahuje evropských průměrů. I když většina občanů má ukončené středoškolské vzdělání, podíl absolventů vysokých škol je stále nízký.Vzdělávací systém je zapotřebí lépe přizpůsobit potřebám trhu práce. | Zugleich nähert sich die Lebenserwartung dem europäischen Durchschnitt. Obgleich die meisten Bürger über eine höhere Schulbildung verfügen, ist der Anteil an Hochschulabsolventen niedrig. Zudem sollte sich das Bildungssystem mehr an den Anforderungen des Arbeitsmarktes orientieren. |
Je nutné posílit znalost jazyků a informačních technologií a klást důraz na celoživotní učení obecně. Výdaje na lidské zdroje v České republice jsou nižší než je průměr EU; v roce 2004 činily 4,42 % HDP. Nedávný značný hospodářský růst má pozitivní vliv na trh práce a přispěl ke zvýšení celkové míry zaměstnanosti nad průměr EU na 65,3 %, (56,8 % u žen). U věkové skupiny 55-64 let dosahuje míra zaměstnanosti 45,2 %, což je nad průměrem EU a stále roste. Produktivita práce se nadále zvyšuje a dosahuje přibližně 68 % průměru EU. Nezaměstnanost byla v roce 2006 na úrovni 7,4 %, tedy pod průměrem EU, a stále klesá. Míra nezaměstnanosti prudce klesá úměrně s vyšší úrovní dosaženého vzdělání. | Sprach- und Computerkenntnisse sowie lebenslanges Lernen müssen insgesamt gefördert werden. Die Ausgaben für die Humanressourcen, die in der Tchechischen Republik niedriger sind als im EU-Durchschnitt, beliefen sich 2004 auf 4,42 % des BIP. Das derzeit starke Wirtschaftswachstum gab dem Arbeitsmarkt positive Beschäftigungsimpulse und sorgte dafür, dass die Gesamterwerbsquote über den EU-Durchschnitt auf 65,3 % (56,8 % bei Frauen) angestiegen ist. Mit einer immer noch zunehmenden Beschäftigungsquote, die bei den 55- bis 64-Jährigen 45,2 % beträgt, liegt das Land ebenfalls über dem EU-Durchschnitt. Die Arbeitsproduktivität hat weiter zugenommen und erreicht nunmehr rund 68 % des EU-Durchschnitts. Die Arbeitslosenquote betrug 2006 7,4 % und lag damit unter dem Durchschnitt, bei fallender Tendenz. Die Arbeitslosenrate ist umso niedriger, je höher der Bildungsabschluss ist. |
Navzdory této stále povzbudivější situaci přetrvávají genderové stereotypy a problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, zejména v případě znevýhodněných skupin, jako jsou lidé s nízkou nebo žádnou kvalifikací a romské komunity. | Doch im Gegensatz zu dieser zunehmend günstigen Perspektive dauern geschlechtsspezifische Stereotypen fort, und Langzeitarbeitslosigkeit ist insbesondere für benachteiligte Gruppen, wie etwa Gering- oder Unqualifizierte und Roma-Gemeinschaften, ein Problem. |
Výzvou zůstává spolupráce mezi podniky a vzdělávacími a výzkumnými institucemi; výdaje na výzkum a vývoj (1,42 % HDP) jsou pod průměrem EU. | Bei unter dem EU-Durchschnitt liegenden Aufwendungen für Forschung und Entwicklung (1,42 % des BIP) stellt die Zusammenarbeit zwischen Unternehmen und Bildungs- sowie Forschungseinrichtungen immer noch eine Herausforderung dar. |
V některých odvětvích země zažívá únik mozků. Na druhou stranu je míra zahraničních investic vysoká. Významný problém představují regionální rozdíly v nezaměstnanosti, které jsou způsobeny strukturálními problémy a nízkou mobilitou pracovníků. | In einigen Wirtschaftszweigen gibt es eine Abwanderung von qualifizierten Fachkräften. Ein beachtliches Problem stellen die regionalen Ungleichheiten bei der Beschäftigung dar, die durch Strukturprobleme und eine niedrige Arbeitskräftemobilität verursacht werden. |
Situace je obtížná v regionech Severozápad a Moravsko-Slezsko, zatímco nejnižší nezaměstnanost je v Praze, která předčí zbývajícíčásti země také v rozvoji a bohatství. Vzdělávání se zkvalitní díky akcím, které: Přispějí k tomu, že školní osnovy budou odpovídat potřebám trhu práce a budou klást důraz na jazyky a počítačové dovednosti. Podpoří další vzdělávání učitelů. | Schwierig ist die Lage im Nordwesten des Landes sowie in der Region Mähren-Schlesien, während die Region Prag, die auch die anderen Landesteile im Hinblick auf Entwicklung und Wohlstand übertrit, die niedrigste Arbeitslosigkeit zu verzeichnen hat. Die Maßnahmen zur Verbesserung des Bildungssektors beinhalten: Abstimmung schulischer Lehrpläne mit den Erfordernissen des Arbeitsmarktes, insbesondere im Hinblick auf Sprach- und Computerkenntnisse. Förderung der Fort- und Weiterbildung von Lehrern. |
Česká republika využívá tři pilíře pro maximální užitek z financování ESF– zlepšování vzdělávání a inovačního potenciálu, aktivace pracovní síly včetně boje proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyčleňování a zvláštní přístup k lidským zdrojům v Praze. Toto pojetí se odráží ve třech operačních programech (OP) ESF pro Českou republiku – dva tématické OP se zaměřují na vzdělávání a na zaměstnanost a jeden regionální program se věnuje Praze. Program 1: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Umožní, aby vysokoškolské vzdělávání bylo dostupné více kandidátům, a přitom se zvyšovala jeho kvalita. | Zur optimalen Verwendung der ESF-Fördermittel verfolgt die Tschechische Republik einen dreigleisigen Ansatz: Förderung von Bildung und Verbesserung des Innovationspotenzials, Aktivierung der Arbeitskräfte, etwa durch Bekämpfung von Arbeitslosigkeit und sozialer Ausgrenzung, sowie Realisierung eines spezifischen Konzepts für Arbeitskräfte in Prag. Im Rahmen des ESF spiegelt sich dieser Ansatz in drei operationellen Programmen (OP) des Landes wider, nämlich in zwei thematischen OP für Bildung und Beschäftigung sowie einem Regionalprogramm zugunsten der Stadt Prag. Programm 1: Erhalt der Wettbewerbsfähigkeit durch Bildung Sicherstellung der Chancengleichheit für Schüler mit besonderen Bildungsbedürfnissen, einschließlich Eingliederung und Verhinderung sozialer Ausgrenzung. |
Cílem tohoto programu je obohacení české pracovní síly zkvalitněním základního, středoškolského, vysokoškolského a dalšího vzdělávání, stimulací celoživotního učení a podporou výzkumu a vývoje, aby se dařilo účinněji naplňovat nároky trhu práce. | Die Maßnahmen zur Förderung der Hochschulbildung sowie von Forschung und Entwicklung umfassen: |
Zajistí pracovníkům ve výzkumu a vývoji odborné školení, lepší podmínky v zaměstnání a motivační nástroje. Posílí vztah mezi vysokoškolským vzděláváním a soukromým sektorem, například výměnou informací mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli. Podporu začleňování a boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti lidí ze znevýhodněných skupin. Rozvojem rovných příležitostí prostřednictvím lepšího přístupu na trh práce. | Dieses Programm zielt auf die Aufwertung des tschechischen Arbeitskräftepotenzials durch Verbesserung der Bildung im Primär-, Sekundär- und Hochschulbereich, durch Förderung von auf dem Arbeitsmarkt benachteiligten Gruppen. Methoden zur Vorhersage von Fluktuationen beim Arbeitskräftebedarf werden ebenfalls entwickelt werden. Angebote zur beruflichen Weiterbildung, Verbesserung der Arbeitsbedingungen und Förderung der Motivation für Mitarbeiter in Forschung und Entwicklung. Förderung der Eingliederung und Bekämpfung der Langzeitarbeitslosigkeit bei benachteiligten Gruppen. |
Zvláštní pozornost bude věnována sociokulturním skupinám jako jsou Romové. Kromě toho bude vypracován komplexní systém pro další vzdělávání a celoživotní učení s cílem zajistit jeho mnohem větší dostupnost. Program 2: Lidské zdroje a zaměstnanost Zvyšování kapacity, kvality, účinnosti a transparentnosti veřejné správy a služeb, aby se omezila administrativní zátěž kladená na lidi i podniky. Podporu mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů s různými členskými státy EU. Hlavním cílem tohoto programu je zvýšit míru zaměstnanosti a zaměstnatelnosti v České republice na průměr nejlepších patnácti zemí EU, se zaměřením na: Program 3: Praha Adaptabilita Konkurenceschopnost Prahy se zvýší prosazením adaptabilního a efektivního přístupu k lidským zdrojům a zlepšením dostupnosti zaměstnanosti pro všechny. | Besondere Aufmerksamkeit wird sozio-kulturellen Gruppen, wie etwa den Roma gewidmet werden. Zudem wird ein umfassendes Konzept zur Fort- und Weiterbildung sowie zum lebenslangen Lernen erarbeitet werden, um wesentlich mehr Menschen eineTeilnahme zu ermöglichen. Programm 2: Humanressourcen und Beschäftigung Verbesserung von Leistungsfähigkeit, Qualität, Effizienz und Transparenz von öffentlicher Verwaltung und öffentlichen Diensten zur Verringerung des Verwaltungsaufwands bei Bürgern und Unternehmen. Förderung der transnationalen Zusammenarbeit mit verschiedenen EU-Mitgliedstaaten auf dem Gebiet der Entwicklung von Humanressourcen. Programm 3: Prag – Anpassungsfähigkeit Das umfassende Ziel besteht darin, die Erwerbsquote sowie die Anzahl vermittlungsfähiger Arbeitskräfte in der Tschechischen Republik zu steigern, um den Durchschnitt der 15 besten EU-Länder zu erreichen, vor allem durch folgende Maßnahmen: |
To dále podpoří udržitelný sociálně ekonomický rozvoj regionu, který prospěje i hospodářskému rozvoji České republiky jako celku. Realizovány budou tři strategie zaměřené na: rozvoj znalostní ekonomiky, na dostupnější trh práce a na zapojení dříve vyloučených skupin do trhu práce. Vzdělávací systém bude více zaměřen na získání dovedností požadovaných na trhu práce. Zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů pomocí zvyšování kvalifikace, zavádění moderních systémů rozvoje lidských zdrojů v podnicích a prevence nezaměstnanosti v restrukturalizovaných firmách. | Dies wiederum wird eine nachhaltige sozioökonomische Entwicklung in der Region vorantreiben und der wirtschaftlichen Entwicklung des Landes insgesamt zugute kommen. Die umzusetzenden Strategien verfolgen drei Ziele: Entwicklung einer wissensbasierten Wirtschaft, eines Arbeitsmarktes, der leichter zugänglich ist und der die Integration benachteiligter Gruppen ermöglicht. Das Bildungssystem wird auf den Erwerb arbeitsmarktrelevanter Qualifikationen ausgerichtet werden. Verbesserung der Anpassungsfähigkeit von Arbeitnehmern und Arbeitgebern durch Qualifizierung, Einführung moderner Systeme zur Personalentwicklung in Firmen und Bewahrung vor Arbeitslosigkeit in Unternehmen, bei denen Umstrukturierungen durchgeführt wurden. |
Aktivní politiky trhu práce se zaměří na zvyšování dostupnosti zaměstnání a trvalou integraci lidí hledajících pracovní místo a na prevenci nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé a u skupin lidí, kteří jsou na trhu práce znevýhodněni. Budou také vyvinuty systémy na předpověď kolísání poptávky na pracovním trhu. Národní financování Finanční prostředky celkem Finanční plán Evropského sociálního fondu v České republice, 2007-2013 (v eurech) OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Praha Adaptabilita CELKEM Některé dřívější projekty ESF v České republice, 2004-2006 | Aktive arbeitsmarktpolitische Maßnahmen konzentrieren sich auf Erleichterung des Zugangs zu Beschäftigung und dauerhafte Integration von Arbeitssuchenden einerseits, sowie andererseits auf Verhinderung von Arbeitslosigkeit, insbesondere von Langzeitarbeitslosigkeit, und der Arbeitslosigkeit Gemeinschafts- nanzierung Nationaler Beitrag Finanzierungsplan für den Europäischen Sozialfonds in der Tschechischen Republik, 2007-2013 (EUR) OP Humanressourcen und Beschäftigung OP Prag – Anpassungsfähigkeit fähigkeit Gesamt Einige ehemalige ESF-Projekte in der Tschechischen Republik, 2004-2006 |
Mateřské centrum Bělásek v regionu Děčína vypracovalo projekt na podporu rovných příležitostí žen na trhu práce. Projekt porovnával možnosti školení a zaměstnání, které mají ženy ve venkovské oblasti Labské skály a ženy v Děčíně. Projekt se zaměřil zejména na ženy, které se vracejí na trh práce, na matky s malými dětmi a na nezaměstnané ženy ve věku nad 50 let a popsal rozdílné potíže, které jim brání v získání zaměstnání. Následně byly připraveny školicí programy pro tyto cílové skupiny: program pro asistentky péče o děti určený starším nezaměstnaným ženám a program základy práce na PC pro ženy s malými dětmi a ženy vracející se na trh práce. Olomoucký region rozšířil svou existující službu Podporované zaměstnávání do dvou sousedících okresů: Přerov a Šumperk. | In der Region Děčín startete die Mütterberatungsstelle von Bělásek ein Projekt zur Förderung der Chancengleichheit von Frauen auf dem Arbeitsmarkt. Das Projekt verglich die Bildungs- und Arbeitsmöglichkeiten für Frauen in der ländlichen Gegend des Elbsandsteingebirges mit denen der Stadt Dín. Dabei konzentrierte man sich insbesondere auf Frauen, die in das Berufsleben zurückkehren wollten, auf Mütter mit kleinen Kindern sowie auf arbeitslose Frauen über 50, und ermittelte dann die Probleme, denen sie bei der Beschäftigungssuche gegenüberstanden. Dann wurden Ausbildungsprogramme für beide Zielgruppen konzipiert: ein Programm zur Ausbildung von arbeitslosen älteren Frauen zu Kinderbetreuungskräften sowie PC-Kurse für Frauen mit kleinen Kindern und für Frauen, die nach einer Berufspause in den Arbeitsmarkt zurückkehren wollten. Die Region Olomouc weitete ihre Dienste für unterstützte Beschäftigung auf zwei Nachbarbezirke aus: Přerov and Šumperk. |
Toto schéma podpořilo 25 pracovních míst v regionu se třetí nejvyšší mírou nezaměstnanosti a 15 nezaměstnaných lidí absolvovalo zaškolení ve firmách. | Dieses Programm förderte 25 Arbeitsplätze in einer Region mit der dritthöchsten Arbeitslosenquote, und 15 Arbeitslose nahmen an Firmenpraktika teil. |
Projekt se zaměřil na lidi s tělesným postižením; ve vybraných okresech je po této službě velká poptávka. Kromě toho byl zahájen nový program prevence nezaměstnanosti určený studentům v posledním ročníku zvláštních a učňovských škol. K dalším činnostem projektu patřily podpora při hledání pracovních míst, podpora dlouhodobé udržitelnosti pracovních míst a pomoc podnikům s krátkodobým nebo dlouhodobým školením na pracovišti, konzultacemi a podporou zaměstnanců. | Für die angebotenen Dienste, die im Rahmen des Projektes für Menschen mit Behinderungen entwickelt wurden, besteht große Nachfrage in den beteiligten Bezirken. Zusätzlich wurde ein neues Programm ins Leben gerufen mit dem Ziel, Schüler der Abschlussklassen von Sonderschulen und Fachgrundschulen vor Arbeitslosigkeit zu bewahren. Andere Projektmaßnahmen bestanden in der Unterstützung bei der Jobsuche, Förderung langfristiger und dauerhafter Arbeitsplätze, Hilfe für Unternehmen bei kurz- oder langfristigen Ausbildungsprogrammen am Arbeitsplatz sowie Beratung und Betreuung für Arbeitgeber. |
Projekt se nyní rozšiřuje na lidi, kteří mají členy rodiny závislé na trvalé péči. Dům na půli cesty ve Velkém Dvoře u Pohořelic podporuje sociální integraci mladých lidí, kteří po dosažení plnoletosti odcházejí z dětských domovů. Mladým lidem žijícím v Domě na půli cesty často chybí kvalitní vzdělání a profesionální zkušenost, a proto si obtížně hledají místo na trhu práce. Ve spolupráci s dalšími subjekty byl vypracován pracovní program založený zejména na organickém zemědělství, ve kterém účastníci získali potřebné pracovní návyky, dovednosti a znalosti, které mohou později využít při samostatném hledání pracovního místa na trhu práce. Kromě toho byl nabízen školicí program využívající učení na základě zkušeností. Cílem projektu je to, aby pracovní a školicí program pomohl znevýhodněným lidem s úspěšnou integrací na trh práce a aby se stal zdrojem inspirace pro podobné sociální instituce. Způsobilé regiony 2007-2013 | Das Projekt wird nunmehr auf Menschen mit betreuungsbedürftigen Familienangehörigen ausgedehnt, die ständiger Pflege bedürfen. Das Rehabilitationszentrum in Velký Dvůr u Pohořelic fördert die gesellschaftliche Eingliederung von 18-Jährigen, die gerade eine Betreuungseinrichtung verlassen haben. Die Bewohner des Zentrums haben oft keine qualifizierte Ausbildung und Berufserfahrung, sodass es schwierig für sie ist, einen Job zu nden. Gemeinsam wurde ein internes Arbeitsprogramm entwickelt, vor allem auf der Grundlage ökologischer Landwirtschaft, wobei die Teilnehmer die erforderlichen Arbeitsmethoden und Kenntnisse erlernen, die ihnen später bei ihrer eigenen Stellensuche auf dem Arbeitsmarkt von Nutzen sein können. Zusätzlich wurde ein Ausbildungsprogramm unter Einbeziehung erfahrungsbasierten Lernens angeboten. Mit diesem Projekt soll erreicht werden, dass das Arbeits- und Ausbildungsprogramm benachteiligte Menschen bei der erfolgreichen Integration in den Arbeitsmarkt unterstützt und ähnliche Sozialeinrichtungen in ihren Aktivitäten ermutigt. Förderfähige Regionen 2007-2013 |
Úroveň financování ESF se v různých regionech liší v závislosti na jejich relativním bohatství. Vzhledem k tomu, že Česká republika má HDP na jednoho obyvatele nižší než 75% průměru EU-25, je způsobilá podle konvergenčního cíle. Výjimku činí Praha. Region Prahy je způsobilý podle cíle regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, protože má HDP na jednoho obyvatele vyšší než 75% průměru EU-25. Nové zaměření pomoci EU na rozšíření Evropská komise ani osoby jednajnull ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N | Die Höhe der ESF-Finanzmittel ist regional verschieden und hängt von dem relativen Wohlstand der jeweiligen Region ab. Mit einem Pro-Kopf-BIP von weniger als 75 % des EU-25-Durchschnitts ist die Tschechische Republik (außer Prag) im Rahmen des Ziels„Konvergenz“ förderfähig. Prag ist förderfähig im Rahmen des Ziels„Regionale Wettbewerbsfähigkeit und Beschäftigung“ mit einem Pro-Kopf-BIP von über 75 % des EU-25-Durchschnitts. Ein neuer Fokus der EU-Unterstützung für den Erweiterungsprozess Gebührenfreie Telefonnummer (*): IPA existiert seit Anfang 20072. |
ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N ástroj p ř e d v s t u p n n u l l N omoc Turecku pro s t ř e d n i c t v n u l l P Evropská unie financuje také reformu školstvnull Nástroj předvstupnnull | Warum wurde IPA eingerichtet? Bedarfsbewertungen. Türkei ie IPA-Unterstützung für die Türkei umfasst Hilfe für Einrichtungen, die unmittelbar von Nun können die 80 Schüler unter vernünftigen Bedingungen unterrichtet werden. IPA wird die bisherige Hilfe ergänzen. |
úkolům, které NPP pomůže Černé rogram pro v n u l l P Svědectví bývalých předsedů Evropského parlamentu | PA wird Montenegro bei der Bewältigung wichtiger Aufgaben helfen, wie der Fortsetzung der D ziellen und den derzeitigen Kandidatenländern. Bilder aus den Amtszeiten der ehemaligen Präsidenten des Europäischen Parlaments |
Hans-Gert PÖTTERINGpředseda Evropského parlamentu Padesát let dělí od sebe 19. březen 1958 a 19. březen 2008. Tato doba je pro Evropský parlament obdobím mnoha historických událostí a změn, které měly pro život občanů zásadní význam. Klíčovým okamžikem byly první přímé volby do Evropského parlamentu v červnu roku 1979. Po příštích volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009 bude 751 poslanců zastupovat přibližně 500 milionů obyvatel z více než 27 členských států! | Hans-Gert PÖTTERING,Präsident des Europäischen Parlaments Zwischen dem 19. März 1958 und den 19. März 2008 liegen 50 Jahre, die von einer Vielzahl bedeutsamer historischer Ereignisse und Entwicklungen geprägt waren, die für das Leben der Bürgerinnen und Bürger in Europa erhebliche Tragweite besaßen. Hierzu zählt nicht zuletzt der Juni 1979. Nach den im Juni 2009 anstehenden Wahlen werden dann 751 Abgeordnete die etwa 500 Millionen Einwohner der nunmehr 27 Mitgliedstaaten vertreten. |
Od ustavující schůze evropského parlamentního shromáždění ve Štrasburku dne 19. března 1958 až do chvíle, kdy byl Evropský parlament poprvé zvolen v přímých volbách a občané mohli na evropské úrovni uplatnit svůj vliv, uběhlo 21 let. Pojem „Evropa občanů“ tak získal reálný obsah. Jako současný předseda Evropského parlamentu stojím vedle svých předchůdců v jedné řadě. V tuto chvíli nám nejde o to, abychom v několika řádcích shrnuli dějiny Evropského parlamentu, a není zde ani prostor, abychom poskytli podrobný výklad o tom, jak se rozšiřovaly jeho pravomoci. Toto téma bude u příležitosti 50. výročí Evropského parlamentu námětem jiných prací. Tato publikace přináší vzpomínky bývalých předsedů, jež sahají až do roku 1977, a přibližuje dějiny Evropského parlamentu. Při této příležitosti bych se chtěl pokusit ukázat hlavní linie vývoje Parlamentu a poukázat na vlastnosti, díky kterým má tento orgán jedinečný charakter, jímž se vyznačuje nejen na evropské úrovni, ale i na úrovni mezinárodní. | Es vergingen 21 Jahre, ehe das Europäische Parlament erstmals auf direktem Wege gewählt wurde, womit auch die Bürgerinnen und Bürger ihren Einuss auf europäischer Ebene geltend machen konnten und der Begriff „europäische Bürgerschaft“ schließlich mit Inhalt gefüllt wurde. Anlässlich des 50jährigen Bestehens des Europäischen Parlaments werden sich sicherlich andere Arbeiten mit dieser Aufgabe befassen. Als Präsident des Europäischen Parlaments seit Januar 2007 werde ich mich in dieser Eigenschaft bemühen, die Grundzüge und Eigenschaften darzulegen, die dieser Institution ihren einmaligen Charakter verleihen, der sie nicht nur auf europäischer Ebene, sondern auch im internationalen Vergleich auszeichnet. Doch lassen Sie uns zunächst einen Blick zurückwerfen. Diese Publikation soll es dem Leser ermöglichen, sich über die ehemaligen Präsidenten des Parlaments zu informieren, deren Zeugnisse, die bis ins Jahr 1977 zurückreichen, ihm die Geschichte dieser Institution näher bringen werden. Es ist unabdingbar, dass die Bürgerinnen und Bürger, die unter dem Dach unseres gemeinsamen Hauses, der heutigen Europäischen Union, zusammenleben, dort auch über eine Vertretung verfügen, die ihrer Stimme Gewicht verleiht. |
psána dne 18. dubna 1951. Výkonná moc byla svěřena „Vysokému úřadu“ a poradním orgánem se stalo Společné shromáždění ESUO, které tvořili zástupci parlamentů členských států. | schaft für Kohle und Stahl (EGKS). Die Exekutivgewalt wurde dabei einer „Hohen Behörde“ übertragen. |
Předurčili tím pozdější vývoj, a přestože se jim nepodařilo svého cíle dosáhnout, přece však zahájili reformní hnutí. I když se cíle zakladatelů Evropské unie možná zdají být současné mladé generaci velmi vzdálené, měli bychom je mít na paměti také dnes. | Diese konsultierte die Gemeinsame Versammlung der EGKS, die sich aus Vertretern der Parlamente der Mitgliedstaaten zusammensetzte. Auch wenn die Ziele der Gründerväter der Europäischen Union späteren Generationen mitunter vielleicht wie aus einer anderen Zeit erscheinen mögen, müssen wir sie uns auch heute noch ständig vergegenwärtigen. |
Neztratily nic na své aktuálnosti. Po druhé světové válce se velcí vizionáři rozhodli ukončit hrůzy bratrovražedných válek, které vytvořily atmosféru vzájemné nenávisti a uvrhly náš kontinent do neštěstí. „Už nikdy více!“ se proto stalo jejich heslem. V dané souvislosti však bylo nezbytné vyvodit z historie správné poučení. Jakým způsobem to bylo možné uskutečnit? Nejdříve sloučením uhelného a ocelářského průmyslu jednotlivých zemí, jinak řečeno, bylo nutné naučit se společně využívat hospodářské zdroje, společně žít a budovat uprostřed studené války společnou budoucnost. Tyto schopnosti předvídat a odhodlání uskutečnit evropský sen pramenily z touhy upevnit mír, demokracii a opět nabytou svobodu a měly svůj původ také ve snaze o zajištění blahobytu pro občany Evropy. Neměly být přitom opomenuty ani sousední státy ve střední a východní Evropě, které žily v nesvobodě. | Schließlich haben sie in unserer instabilen Welt nichts an Aktualität eingebüßt. Nach dem Zweiten Weltkrieg haben große Visionäre beschlossen, den Schrecken der Bruderkriege ein Ende zu setzen, die ein Klima des gegenseitigen Hasses geschaen und unseren Kontinent in die Katastrophe gestürzt hatten. „Nie wieder!“ lautete deshalb ihr Ruf. Hierzu mussten jedoch aus der Geschichte die richtigen Lehren gezogen werden. Sehr schnell erkannten die Parlamentarier, dass jeglicher Stillstand dem europäischen Projekt erheblichen Schaden zufügen würde und der Weg zu einer politischen Union in Europa weiter und schneller beschritten werden muss. So erkannten sie künftige Entwicklungen frühzeitig, und auch wenn sie ihre Ziele nicht immer klar vermitteln konnten, setzten sie die Reformbewegung in Gang. Wie konnte dies verwirklicht werden? |
Svoboda byla základem našich společných hodnot, na nichž Evropský parlament vždy budoval svou politiku a činí tak dodnes. Co pro to bylo učiněno? | Durch die Zusammenlegung der Kohle- und Stahlindustrie ihrer Länder, oder anders gesagt, indem man lernte, die wirtschaftlichen Ressourcen zu verwalten, gemeinsam zu leben und mitten im Kalten Krieg eine Zukunft zu entwickeln. Welche Schritte wurden unternommen? |
Šest zakládajících členů1vytvořilo orgány pro uplatňování smlouvy o Evrop- ském společenství uhlí a oceli (ESUO), která byla pode- Německý spolkový kancléř Konrad Adenauer, který tehdy předsedal Radě ministrů, rychle rozpoznal možnosti vývoje Evropského parlamentu. Dne 12. září 1952 prohlásil: „Parlament se vyznačuje především silnou dynamikou. Ve vašem shromáždění je vidět úsilí jít odvážně cestou vpřed, a to je znakem parlamentní práce. Jsem toho názoru, že dynamika parlamentu je nepostradatelná.“ Slova tohoto velkého Evropana neztratila dodnes nic na své aktuálnosti. Skutečnost, že na shromáždění nebyly zastoupeny národní delegace, podstatně přispěla k vytvoření evropského ducha, k věcné debatě oproštěné od všech národních odlišností a k hledání kompromisu, který by byl syntézou národních a evropských zájmů. | Die sechs Gründungsmitglieder1schufen Institutionen zur Umsetzung des am 18. April 1951 von ihnen unterzeichneten Vertrags über die Europäische Gemein- Diese vorausschauenden Fähigkeiten und der Wille zur Verwirklichung des europäischen Traumes fanden ihren Ursprung in der Festigung des Friedens, der Demokratie und der wiedergewonnenen Freiheit sowie in der Suche nach dem Wohl der Bürgerinnen und Bürger Europas. Sie bilden das Fundament unserer gemeinsamen Werte, an denen das Europäische Parlament seine Politik immer ausrichtete und bis heute ausrichtet. Wir vertreten die Auassung, dass die Dynamik des Parlaments unverzichtbar ist. Die Worte dieses großen Europäers haben bis auf den heutigen Tag nichts an Aktualität eingebüßt. Die Tatsache, dass in der Versammlung keine nationalen Delegationen vertreten waren, trug maßgeblich zur Herausbildung des europäischen Geistes, zu einer sachlichen Debatte jenseits aller nationalen Dierenzen und zur Suche nach einem Kompromiss bei, der eine Synthese aus nationalen und europäischen Interessen darstellen sollte. |
Georges Spénale, předseda Parlamentu v letech 1975 až 1977, tento vývoj shrnul obdivuhodným způsobem, když o evropské integraci řekl: „Jedna teze stanoví, že v první řadě je nutné sloužit lidu, a teprve potom vlasti, podle jiné teze je však služba vlasti postavena výše než služba lidu. Podle mého názoru spojuje služba Evropě obě tyto teze, neboť stejnou měrou zahrnuje službu lidu i službu vlasti.“ Rychle se však ukázalo, že možnosti společenství ESUO byly příliš omezené, než aby splnily požadavky nové doby. Dne 25. března 1957 proto podepsalo šest zakládajících členů v Římě dvě smlouvy – Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM). Společné shromáždění se stalo Evropským parlamentním shromážděním a zároveň jediným shromážděním všech tří společenství. Poprvé zasedalo dne 19. března 1958 a mělo zároveň pouze poradní funkci. | Georges Spénale, der das Amt des Präsidenten des Parlaments von 1975 bis 1977 ausübte, hat diese Entwicklung in bemerkenswerter Weise zusammengefasst. In Bezug auf die europäische Integration sagte er: Ein Denkansatz besagt, man müsse sich zunächst in den Dienst am Menschen stellen und erst dann in Schnell stellte sich heraus, dass die Möglichkeiten der EGKS zu begrenzt waren, um die Herausforderungen der neuen Zeit zu bewältigen. So unterzeichneten die sechs Gründungsmitglieder am 25. März 1957 in Rom die Verträge über die Gründung der Europäischen Wirtschaftsgemeinschaft (EWG) und der Europäischen Atomgemeinschaft (EAG oder EURATOM). Die Gemeinsame Versammlung wurde zur Europäischen Parlamentarischen Versammlung und gleichzeitig einzigen Versammlung der drei Gemeinschaften. Sie trat erstmals am 19. März 1958 zusammen und besaß lediglich eine beratende Funktion. |
tím překročil výhradně hospodářsky zaměřený rámec Společenství. V tomto duchu vyjadřoval Parlament solidaritu s národy v Evropě, které musely žít pod diktaturou. Proto odsoudil stavbu Berlínské zdi v srpnu roku 1961. Parlament také až do pádu Berlínské zdi v roce 1989 podporoval lid střední a východní Evropy v jeho boji za svobodu a činil tak také během dramatických událostí v zemích, které patřily do zóny sovětského vlivu. Parlament se rovněž zcela a naprosto pevně postavil na stranu demokratického hnutí ve Španělsku, Portugalsku a Řecku a dodával lidu těchto zemí naději. Od roku 1988 uděluje Parlament Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. | den Dienst der Heimat, ein anderer besagt jedoch, der Dienst für die Heimat stehe über dem Dienst am Menschen. Nach meinem Dafürhalten führt der Dienst an Europa diese beiden Denkansätze zusammen, da er den Dienst an Mensch und Vaterland gleichermaßen beinhaltet. Ebenso verhielt es sich bei jenen dramatischen Ereignissen, die sich in den Ländern im sowjetischen Ein-ussbereich bis zum Fall der Mauer im Jahr 1989 abspielten. Das Parlament stellte sich auch voll und ganz auf die Seite der demokratischen Bewegungen in Spanien, Portugal und Griechenland und bestärkte sie in ihren Bestrebungen. Seit 1988 wird vom Europäischen Parlament der Sacharow-Preis für geistige Freiheit verliehen. |
Všichni laureáti jako např. Nelson Mandela, Alexander Dubček, Aung San Suu Kyi nebo Alexandr Milinkevič ocenili podporu Parlamentu v jejich boji za svobodu. | Alle Preisträger, wie z. B. Nelson Mandela, Alexander Dubček, Aung San Suu Kyi oder Alexander Milinkewitsch, haben die Unterstützung des Parlaments für ihren Freiheitskampf gewürdigt. |
Snahy o rovnováhu jsou patrné také v úsilí Evropského parlamentu rozšířit své pravomoci. Tyto pravomoci však nejsou samoúčelné, musí být ku prospěchu občanů. Stejně jako v oblasti lidských práv, tak také zde Evropský parlament správně rozpoznal budoucí vývoj a usiloval o sblížení národního a evropského úhlu pohledu. A byl to rovněž Evropský parlament, který po mnoho let soustavně usiloval o to, aby byla ve všech dohodách o spolupráci Evropského společenství a později Evropské unie se třetími zeměmi zahrnuta doložka o lidských právech. Dnes se Parlament zasazuje o to, aby byl rozpočet Unie4 vytvořen takovým způsobem, aby bylo možné V oblasti rozpočtu se Parlamentu podařilo své pravomoci postupně rozšířit. Již v roce 1958 upozornil na „demokratický decit“ v této oblasti, neboť členské státy rozhodovaly o rozpočtu bez účasti národních parlamentů. úspěšně zvládnout nelehké úkoly, které před námi stojí. | Bereits 1958 hat das Parlament den universellen Charakter des Kampfes für die Menschenrechte bekräftigt. Damit hat es die künftige politische Ausrichtung der Union vorweggenommen, ihr wichtige Impulse gegeben und den ausschließlich wirtschaftlich geprägten Rahmen der Gemeinschaften erweitert. In diesem Sinne hat es sich nach außen mit denjenigen Völkern in Europa solidarisiert, die unter einer Diktatur leben mussten. So wurde auch der Bau der Berliner Mauer im August 1961 vom Parlament verurteilt. Im Inneren war das Parlament in verschiedenen Bereichen tätig. Hierzu zählen der Kampf gegen Rassismus, Fremdenfeindlichkeit und Antisemitismus, der Kampf gegen den Terrorismus unter Wahrung der persönlichen Freiheiten und der Kampf für die Gleich- einen Ausgleich zwischen nationaler und europäischer Sichtweise bemüht. Im Bereich des Haushalts konnte das Parlament seine Zuständigkeiten schrittweise ausweiten. Bereits 1958 machte es hier auf ein „Demokratiedezit“ aufmerksam, da die Mitgliedstaaten den europäischen Haushalt beschlossen, ohne dabei die nationalen Parlamente einzubeziehen. stellung der Geschlechter. |
Ochrana životního prostředí a zejména boj proti změně klimatu, vývoj nových technologií a snaha o široký přístup k poznatkům Evropské unii umožňuje, aby dostála svým mezinárodním závazkům. EP využil svých rozpočtových pravomocí jako páky k tomu, aby své legislativní pravomoci v různých po sobě následujících smlouvách postupně rozšiřoval5. | Alle diese Bemühungen zielten darauf ab, die Grundrechte zu schützen und zu festigen. Nicht zuletzt dank der beständigen Anstrengungen des Europäischen Parlaments wurde auf diesem Gebiet viel erreicht. |
Po dlouhých a těžkých jednáních se Evropský parlament v polovině sedmdesátých let stal společně s Radou rozpočtovým orgánem. Neochvějně trval na své zásadě, že Evropská unie musí mít k uskutečnění svých cílů dostatek prostředků. K dosažení tohoto předsevzetí využil všech svých možností, například v roce 1980 poprvé zamítl rozpočet Společenství. Zatímco v roce 1958 byl Parlament pouze poradním shromážděním, stane se společně s Radou po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost rovnocenným zákonodárcem a bude se téměř ve 100 % případů podílet na legislativních rozhodnutích. Evropský parlament využívá svých legislativních pravomocí k tomu, aby pomohl občanům v jejich každodenním životě. Evropský parlament se postupně zasazoval o to, aby v souladu se zásadou solidarity byly jednotlivým zemím a regionům přidělovány prostředky také na jiné účely. Tuto zásadu Parlament hájil rovněž při jednáních s deseti členskými státy, které k EU přistoupily v květnu 2004. | So konnte im Vertrag von Lissabon im Oktober 2007 eine Grundrechtecharta verankert werden, die den Schutz unserer Bürgerinnen und Bürger gewährleistet. Sie ist für alle Mitgliedstaaten4und europäischen Institutionen gleichermaßen bindend. Mir wurde die Ehre zuteil, diese Charta im Beisein der Präsidenten der Kommission und des Rates im Dezember 2007 während der Tagung des Europäischen Parlaments oziell zu verkünden. Die Bemühungen um einen Ausgleich werden auch beim Einsatz des Europäischen Parlaments für die Ausweitung seiner Zuständigkeiten ersichtlich. Diese sind jedoch kein Selbstzweck, sondern müssen dem Wohl der Bürgerinnen und Bürger dienen. Nach langem und hartem Ringen erlangte das Europäische Parlament Mitte der siebziger Jahre erweiterte Haushaltsbefugnisse und übt diese seitdem gleichberechtigt mit dem Ministerrat aus. Ursprünglich diente der Haushalt vorrangig zur Finanzierung der Gemeinsamen Agrarpolitik. Damit sollte die Eigenständigkeit und Unabhängigkeit der Landwirtschaft der Europäischen Gemeinschaften sichergestellt werden. |
Bez finanční solidarity není úspěšný rozvoj možný a stávající rozdíly nelze překonat. Proto může být Parlament na odvedenou práci plným právem hrdý. | Das Europäische Parlament setzte sich verstärkt dafür ein, die Mittel solidarisch gültigen Verträge seine Gesetzgebungsbefugnisse schrittweise auszuweiten. |
příchozí i odchozí telefonní hovory v cizině, vytvoření „černé listiny“ leteckých společností, které nesplňují požadované normy na bezpečnost leteckého provozu, a nemohou tedy využívat vzdušný prostor EU, nebo zákaz používání rakovinotvorných látek při výrobě hraček. Po rozšíření v roce 2004 se EU nachází ve zcela jiné situaci také pokud se týká legislativní činnosti. Při zasedáních Rady ministrů je stále těžší dosáhnout kompromisu mezi 27 státy. Tak tomu bylo zejména v případě dvou návrhů velmi důležitých předpisů: směrnice o službách6 a nařízení Po pádu Berlínské zdi přizval Evropský parlament již v roce 1991 pozorovatele z nových spolkových zemí, které do Parlamentu jmenoval Spolkový sněm, aby podpořil integraci občanů z tehdejšího NDR do EU. | Während es 1958 lediglich eine beratende Funktion innehatte, verfügt es nach dem Inkrafttreten des Vertrags von Lissabon über die gleichen Gesetzgebungsbefugnisse wie der Rat. Das Solidaritätsprinzip wurde vom Parlament auch in den Verhandlungen mit den zehn neuen Mitgliedstaaten verteidigt, die der EU im Mai 2004 beigetreten sind. Ohne finanzielle Solidarität ist eine erfolgreiche Entwicklung nicht möglich und können bestehende Unterschiede nicht überwunden werden. Heute trägt das Parlament dafür Sorge, dass der Haushalt der Union5 ausreichend ist, um die aktuel- Das Europäische Parlament nutzt seine Zuständigkeiten in diesem Bereich, um den Alltag der Bürgerinnen und Bürger zu vereinfachen. |
Tito pozorovatelé byli do práce Parlamentu zapojeni, aniž by měli statut poslance. To bylo velkým úspěchem, neboť se tak mohli rychleji seznámit s prací našeho orgánu a celkově také s činností Evropské unie. o chemických látkách a chemických přípravcích („REACH“)7. Evropský parlament byl nakonec tím, kdo dosáhl kompromisu a umožnil schválení obou těchto legislativních aktů. Tohoto kompromisu mohlo být dosaženo díky tomu, že se podařilo překonat národní a politické odlišnosti v zájmu Evropy jako celku. Všichni pozorovatelé byli poslanci národních parlamentů ve svých zemích. | Mit diesem Ziel wurden zahlreiche Beschlüsse gefasst. Von diesen möchte ich hier jene anführen, die den größten Symbolcharakter aufweisen. len Herausforderungen zu bewältigen. Der Schutz der Umwelt und insbesondere der Kampf gegen den Klimawandel, die vorausschauende Entwicklung neuer Technologien und der Beitrag zur Sicherstellung eines breiten Zugangs zu Wissen gestatten es der EU, ihren internationalen Verpichtungen nachzukommen. Das Europäische Parlament hat seine6 Haushaltsbefugnisse genutzt, um auf der Grundlage der jeweils Nach der Erweiterung 2004 bendet sich die EU in ihrer bislang schwierigsten legislativen Lage. |
Byli začleněni do jednotlivých politických skupin a seznámili se s činností Parlamentu. Naši noví kolegové byli tedy do práce Parlamentu plně zapojeni již v první den rozšíření. Tato kultura porozumění se v neposlední řadě stala základem toho, že se v Evropském parlamentu podařilo dosáhnout politicky nezbytných kompromisů, jak jsme se již zmínili v případě směrnice o službách a nařízení o chemických látkách a přípravcích. při rozhovorech se zahraničními partnery stanoviska Evropského parlamentu. Společně se svými kolegy z jedné ze středomořských zemí předsedá Evrop-sko-středomořskému parlamentnímu shromáždění. Účastní se také jednání předsedů parlamentů států G-8. | Wenn nationale Interessen überhand nehmen, gestaltet sich die Suche nach einem Kompromiss im Ministerrat immer schwieriger. Dies war insbesondere bei zwei Vorhaben mit großer Tragweite der Fall: der Dienstleistungsrichtlinie7 und der Chemikalienrichtlinie8. Hier war es schließlich das Europäische Parlament, das einen Kompromiss herbeiführte und damit die Verabschiedung dieser beiden Richtlinien ermöglichte. Nach dem Fall der Berliner Mauer hat auch das Europäische Parlament seinen Beitrag zur deutschen Einheit geleistet. Um die Integration der Bürgerinnen und Bürger aus der ehemaligen DDR in die EU zu fördern, hieß das Parlament 1991 Beobachter des Deutschen Bundestages aus den fünf neuen Bundesländern willkommen. |
Společná každodenní práce lidí s různými politickými a kulturními kořeny a neustálá výměna zkušeností jsou již od roku 1958 specickým znakem Evropského parlamentu a vytvářejí jeho bohatství. Každý z předsedů Parlamentu přispěl svým dílem k jeho rozvoji. | Dieser Kompromiss konnte auf den Weg gebracht werden, weil nationale und politische Dierenzen zugunsten des gesamteuropäischen Interesses beigelegt wurden. Sie wurden in die parlamentarische Arbeit eingebunden, ohne dabei über den Status eines Mitglieds zu verfügen. |
Podněcovali k diskusím, působili jako zprostředkovatelé také v rámci Parlamentu, hájili své myšlenky v EU i mimo ni a zprostředkovali kontakt s občany. | Dies war ein großer Erfolg, da sie sich so schneller mit der Arbeitsweise unserer Institution und der Europäischen Union insgesamt vertraut machen konnten. |
Za nejdůležitější prioritu ve své funkci předsedy EP považuji podporu hodnot EU ve vnitřní i vnější politice a podporu mezikulturního dialogu, zejména s našimi partnery v arabském a islámském světě. V době globalizace, která právě tak vzbuzuje naděje jako vyvolává obavy, se musíme rozhodně postavit čelem vůči všem formám netolerance a budovat mosty porozumění. Našim společným hodnotám – kterými jsou svoboda, demokracie, lidská práva, právní stát a zejména trvalé zajištění míru – lze vdechnout život pouze dialogem vedeným napříč kulturami. Rostoucí vliv Parlamentu se odráží také ve významu a v úloze předsedy. | Dies alles konnte erreicht werden, indem die Erweiterung von Anfang an ins Auge gefasst und den daraus resultierenden neuen Gegebenheiten entsprechend Rechnung getragen wurde. Meiner Auassung nach kann unser Parlament mit Fug und Recht auf seine hier geleistete Arbeit stolz sein. 7. Liberalisierung von Dienstleistungen, die von einem Dienstleister aus einem anderen Mitgliedstaat angeboten werden, unter Beachtung des Arbeitsrechts des Mitgliedstaats, in dem diese Leistung erbracht wird. Alle Beobachter waren Mitglieder der nationalen Parlamente ihrer Länder. |
V průběhu let byla zavedena dnešní praxe, podle níž je předseda Parlamentu pravidelně zván na setkání představitelů států a vlád, aby v úvodu zasedání Evropské rady představil postoj Parlamentu k otázkám, které jsou na pořadu jednání. Navíc také společně s úřadujícím předsedou Rady podepisuje právní akty, jež byly přijaty postupem spolurozhodování, a rozpočet Evropské unie. V rámci vnějších vztahů tlumočí na ociálních návštěvách Galerie portrétů předsedů Evropského parlamentu od roku 1958 Galerie portrétů | Sie wurden in die Fraktionen integriert und haben sich mit den Arbeitsmethoden des Parlaments vertraut gemacht. Unsere neuen Kollegen waren also mit dem ersten Tag der Erweiterung einsatzbereit. 8. Strengere Kontrollen von chemischen Stoen auf etwaige Risiken für die menschliche Gesundheit. Portraits der Präsidenten des Europäischen Parlaments seit 1958 Portraits der Präsidenten |
1958 předsedů Evropského parlamentu od roku ROBERT SCHUMANPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1958 DO BŘEZNA 1960 | 1958 des Europäischen ROBERT SCHUMANPRÄSIDENT VON MÄRZ 1958 BIS MÄRZ 1960 |
PŘEDSEDOVÉ EP PŘED PŘÍMÝMI VOLBAMI GAETANO MARTINOPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1962 DO BŘEZNA 1964 JEAN DUVIEUSARTPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1964 DO BŘEZNA 1965 VICTOR LEEMANSPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1965 DO BŘEZNA 1966 TELEVIZNÍ ZÁZNAM STUDIA RADY EVROPY | PRÄSIDENTEN DES EUROPÄISCHEN PARLAMENTS VOR DEN DIREKTWAHLEN GAETANO MARTINOPRÄSIDENT VON MÄRZ 1962 BIS MÄRZ 1964 JEAN DUVIEUSARTPRÄSIDENT VON MÄRZ 1964 BIS MÄRZ 1965 VICTOR LEEMANSPRÄSIDENT VON MÄRZ 1965 BIS MÄRZ 1966 FERNSEHSTUDIO DES EUROPARATES, STRASSBURG |
ALAIN POHERPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1966 DO BŘEZNA 1969 MARIO SCELBAPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1969 DO BŘEZNA 1971 | ALAIN POHERPRÄSIDENT VON MÄRZ 1966 BIS MÄRZ 1969 MARIO SCELBAPRÄSIDENT VON MÄRZ 1969 BIS MÄRZ 1971 |
GEORGES SPÉNALEPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1975 DO BŘEZNA 1977 ZVOLENA PŘEDSEDKYNÍ V ČERVENCI 1979 EMILIO COLOMBOPŘEDSEDA OD BŘEZNA 1977 DO ČERVENCE 1979SIMONE VEIL VOLENÍ PŘEDSEDOVÉ EP PO PŘÍMÝCH VOLBÁCH PIERRE PFLIMLINZVOLEN PŘEDSEDOU V ČERVENCI 1984 PIETER DANKERTZVOLEN PŘEDSEDOU V LEDNU 1982 ENRIQUE BARÓN CRESPOZVOLEN PŘEDSEDOU V ČERVENCI 1989 | GEORGES SPÉNALEPRÄSIDENT VON MÄRZ 1975 BIS MÄRZ 1977 SIMONE VEILGEWÄHLT IM JULI 1979 EMILIO COLOMBOPRÄSIDENT VON MÄRZ 1977 BIS JULI 1979 PRÄSIDENTEN DES EUROPÄISCHEN PARLAMENTS SEIT DEN ERSTEN DIREKTWAHLEN PIERRE PFLIMLINGEWÄHLT IM JULI 1984 PIETER DANKERTGEWÄHLT IM JANUAR 1982 ENRIQUE BARÓN CRESPOGEWÄHLT IM JULI 1989 |
LORD PLUMBZVOLEN PŘEDSEDOU V LEDNU 1987 EGON A. KLEPSCHZVOLEN PŘEDSEDOU V LEDNU 1992 KLAUS HÄNSCHZVOLEN PŘEDSEDOU V ČERVENCI 1994 NICOLE FONTAINEZVOLENA PŘEDSEDKYNÍ V ČERVENCI 1999 JOSEP BORRELL FONTELLESZVOLEN PŘEDSEDOU V ČERVENCI 2004 | LORD HENRY PLUMBGEWÄHLT IM JANUAR 1987 EGON A. KLEPSCHGEWÄHLT IM JANUAR 1992 KLAUS HÄNSCHGEWÄHLT IM JULI 1994 NICOLE FONTAINEGEWÄHLT IM JULI 1999 JOSEP BORRELL FONTELLESGEWÄHLT IM JULI 2004 |
PAT COXZVOLEN PŘEDSEDOU V LEDNU 2002 HANSGERT PÖTTERINGZVOLEN PŘEDSEDOU V LEDNU 2007 Svědectví bývalých předsedů Evropského parlamentu BŘEZEN 1977 ČERVENEC 1979 Období mezi lety 1977 a 1979 považuji za nejhodnotnější zkušenost své dlouholeté činnosti ve prospěch Evropy. V roce 1976 jsem byl italským parlamentem zvolen poslancem Evropského parlamentu a roku 1977 jsem se stal jeho předsedou. Děkuji evropským poslancům tohoto volebního období, že se mě během let 1977–1979, tedy třikrát za sebou (což bylo vzhledem k tehdejším předpisům velmi ojedinělé), rozhodli znovu zvolit, aby byl za mého předsednictví a jejich plné spolupráce uskutečněn největší demokratický počin Evropy: volba poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných volbách. Bylo to rušné a strhující období: konečně jsme mohli provolávat naše evropská přesvědčení na všech náměstích a v různých jazycích, a když nepomáhala znalost jazyka, sloužila nám k zprostředkování jistot ohledně budoucnosti Evropy naše proevropská víra. | PAT COXGEWÄHLT IM JANUAR 2002 HANS-GERT PÖTTERINGGEWÄHLT IM JANUAR 2007 Bilder aus den Amtszeiten der ehemaligen Präsidenten des Europäischen Parlaments MÄRZ 1977 JULI 1979 Im Rahmen meiner langjährigen Arbeit für Europa habe ich in den Jahren 1977 bis 1979 höchst wertvolle Erfahrungen gesammelt. Nachdem ich 1976 vom italienischen Parlament zum Abgeordneten des Europäischen Parlaments gewählt worden war, wurde ich 1977 dessen Präsident. Den EP-Abgeordneten von damals gilt mein Dank für ihre Bereitschaft, mich zwischen 1977 und 1979 dreimal in Folge wiederzuwählen (was nach den Bestimmungen jener Zeit nicht üblich war), damit während meiner Amtszeit mit ihrer uneingeschränkten Unterstützung das größte demokratische Unterfangen Europas Wirklichkeit werden konnte: die Direktwahlen zum Europäischen Parlament. Das war damals eine sehr intensive und begeisternde Zeit: Endlich taten wir unseren Glauben an Europa überall und in den verschiedensten Sprachen lautstark kund und wenn unsere Sprachkenntnis nicht weiterhalf, war es eben unser Glaube an Europa, der den Bürgern vermittelte, wie sehr wir von der Zukunft Europas überzeugt waren. |
Po veřejném vyhlášení výsledků voleb jsme se dozvěděli, že v devíti členských státech zvolilo 114 375 367 voličů 410 poslanců. Kromě této významné události, kterou byly volby do Evropského parlamentu prostřednictvím všeobecného volebního práva, přispívaly k politickému a ekonomickému zviditelnění procesu evropské integrace i další události. Jako předseda Evropského parlamentu jsem měl tehdy tu čest přednést první evropský proslov před španělskými kortesami, které byly slavnostně svolány v Madridu, a později i k portugalskému parlamentu, který se za tímto účelem shromáždil v Lisabonu. Ačkoli vztahy se zeměmi východního bloku zůstaly nepropustné – v důsledku přísné kontroly uplatňované na komunistické země v rámci zásady omezené suverenity –, dokázala se naše Evropa přeměnit v oblast míru, svobody, ekonomického rozvoje, volného trhu a sociální solidarity, a stala se strhující či alespoň lákavou pro země východního bloku. Nesmíme ale zapomínat, že pokračující proces budování Evropy se pravidelně potýkal s menšími či většími problémy pramenícími z neutichajícího koniktu mezi hájením zásad státní příslušnosti a rozsáhlými nadnárodními iniciativami. Tímto uzavřu svou nevyhnutelně nepřesnou vzpomínku a poznamenám, že za mého předsednictví zahájil Parlament proces, který dne 13. prosince 1979 vedl k zamítnutí rozpočtu navrženého Radou ministrů, čímž chtěl nejen upozornit na určité aspekty, které považoval za nepřijatelné, ale rovněž plně uplatnit svou úlohu rozpočtového orgánu ve finančních mechanismech Společenství. | Nach Bekanntgabe der Wahlergebnisse stand fest, dass in den neun Mitgliedstaaten von 114 375 367 Wählern 410 Abgeordnete gewählt worden waren. Neben der äußerst wichtigen Tatsache, dass das Europäische Parlament erstmals direkt gewählt worden war, hatten noch weitere Ereignisse Anteil daran, dass der europäische Integrationsprozess politisch und wirtschaftlich einen höheren Stellenwert erlangte. Während meiner Präsidentschaft und am Rande der Europawahlen erlebte Ende der 1970er-Jahre das Europa, das zunächst sechs und später neun Mitglieder zählte und das nach Osten wie nach Westen durch Grenzen abgeschottet wurde, die von Anhängern aus dem 19. Jahrhundert stammender Ideologien gezogen worden waren, nicht nur als Zeuge mit, wie zwei von rechten Diktatoren geführte Regime – zunächst Franco-Spanien, dann das Portugal Salazars – zusammenbrachen, sondern hatte diese Stürze mit seiner Treue zu seinen demokratischen Idealen regelrecht mit ausgelöst. Obwohl die stark unter Druck gesetzten Länder im Einussbereich der Sowjetunion, für die der Grundsatz der eingeschränkten Souveränität galt, sich nach wie vor unzugänglich zeigten und daher noch keine Beziehungen zum Osten aufgebaut werden konnten, übte unser Europa dennoch eine Faszination oder zumindest einen gewissen Reiz auf die Länder im Osten aus, da es ihm gelang, sich zu einem Raum des Frie- An dieser Stelle möchte ich meine zwangsläug etwas ungenauen Erinnerungen schließen und lediglich noch erwähnen, dass das Parlament während meiner Präsidentschaft den Anstoß dazu gab, dass der vom Ministerrat vorgelegte Haushaltsplan am 13. Dezember 1979 abgelehnt wurde. Damit wollte es nicht nur auf Aspekte in der Ausführung des Haushaltsplans hinweisen, die es für nicht nachvollziehbar hielt, sondern sich auch als Haushaltsbehörde innerhalb der Finanzmechanismen der Gemeinschaft durchsetzen. |
EMILIO COLOMBOVÍTÁ STAROSTU ŠTRASBURKU PIERRA PFLIMLINA NA USTAVUJÍCÍM ZASEDÁNÍ V ČERVENCI 1979 PO PRVNÍCH PŘÍMÝCH VOLBÁCH DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU. Na jaře roku 1979 jsem byla ministryní zdravotnictví a sociálního zabezpečení, když se mne prezident Giscard d’Estaing několik měsíců před prvními všeobecnými volbami do Evropského parlamentu zeptal, zda bych přijala vedoucí místo na seznamu kandidátů do těchto voleb. Tuto poctu jsem přijala bez váhání, neboť pro mne, od konce války nesmlouvavou bojovnici za budování Evropy, to byl jediný prostředek, který mohl zpečetit usmíření mezi Francií a Německem a zabránit opakování dramatických událostí, k nimž v minulosti došlo. | EMILIO COLOMBOEMPFÄNGT PIERRE PFLIMLIN, BÜRGERMEISTER VON STRASSBURG, WÄHREND DER KONSTITUIERENDEN TAGUNG IM JULI 1979 NACH DER ERSTEN DIREKTWAHL DES EUROPÄISCHEN PARLAMENTS. Im Frühjahr 1979 war ich Ministerin für Gesundheit und soziale Fragen, als Präsident Giscard d‘Estaing mich einige Monate vor der ersten Direktwahl zum Europäischen Parlament fragte, ob ich als Spitzenkandidatin antreten wolle. Ich habe diese Ehre ohne Zögern angenommen, da ich seit Kriegsende eine unbedingte Verfechterin des europäischen Aufbauwerks bin, das in meinen Augen das einzige Mittel ist, die Aussöhnung zwischen Frankreich und Deutschland zu besiegeln und einen Rückfall in die Dramen der Vergangenheit zu verhindern. |
Poté, co moje kandidátka získala velmi dobrý výsledek, prezident Giscard d’Estaing, který byl příznivcem symbolů usmíření, a tedy chápal, co ztělesňuje někdo, kdo byl deportován, navrhl ostatním vládám, aby mě podpořily ve funkci předsedkyně nového Parlamentu, o čemž jsem já sama nikdy ani nesnila. A tak jsem byla dne 13. července 1979 zvolena ve druhém kole absolutní většinou předsedkyní nového shromáždění. Úkol, který jsem měla před sebou, nebyl úplně bez problémů. Především se díky volbě všeobecným hlasováním změnila povaha mandátu nových poslanců, neboť do té doby členové shromáždění zastupovali ve druhém stupni vnitrostátní parlamenty. Také demokratická motivace byla bezprostřednější. K tomu se přidávaly i problémy spojené s umístěním. | Nach dem sehr guten Ergebnis meiner Liste schlug Präsident Giscard d‘Estaing, der auf die Symbole der Versöhnung Wert legte und sehr wohl begri, wofür eine ehemalige Deportierte stand, den anderen Regierungen vor, mir die Präsidentschaft des neuen Parlaments zu übertragen, womit ich niemals gerechnet hatte. So wurde ich am 13. Juli 1979 im zweiten Wahlgang mit absoluter Mehrheit zur Präsidentin der neuen Versammlung gewählt. Die Aufgabe, die nun vor mir lag, barg eine Reihe von Problemen. Zuerst einmal hatte sich die Art des Mandats der neuen Parlamentarier mit der allgemeinen und direkten Wahl des Parlaments geändert, agierten doch bis dahin die Mitglieder der Versammlung als Vertreter der nationalen Parlamente in zweiter Instanz. Nunmehr war die demokratische Motivation direkter. Hinzu kam ein geographisches Problem. |
Do té doby se evropské shromáždění scházelo nejčastěji v Lucemburku, kde ostatně sídlila většina jeho úředníků. Ve Štrasburku neměl Parlament ani vlastní jednací sál, ani kanceláře, a vždy na jeden týden v měsíci se nastěhoval do prostor Rady Evropy, přičemž musel z Lucemburku dopravit všechny nezbytné dokumenty. Je asi jasné, že toto putování se některým poslancům příliš nelíbilo, a já jsem musela mírnit určitý odpor. Bylo potřeba několika měsíců, než jsme si na nový způsob fungování zvykli. Některá zasedání jsme ještě museli pořádat v Lucemburku. S dojetím ostatně vzpomínám, jak jsem tam přijala egyptského prezidenta Anvara Sadata krátce před tím, než byl zavražděn. | Bis dato trat das Europäische Parlament zumeist in Luxemburg zusammen, wo übrigens die Mehrheit der Beamten ansässig war. In Straßburg verfügte es weder über einen eigenen Plenarsaal noch über Büros, und besetzte also monatlich eine Woche lang die Räumlichkeiten des Europarates, wobei alle erforderlichen Dokumente von Luxemburg herbeigeschat wurden. Man kann gut verstehen, dass dieser „Wanderzirkus“ einigen Parlamentariern missel, und ich war gezwungen, das Obstruktionsgebaren mancher Kreise nicht ausufern zu lassen. Es dauerte Monate, bis ein neuer Modus Operandi bezüglich der Gewohnheiten gefunden wurde. Noch immer mussten wir einige Sitzungen in Luxemburg abhalten. Es bewegt mich auch heute noch, wenn ich daran denke, dass ich an eben diesem Ort den ägyptischen Präsidenten Anwar El Sadat kurz vor seiner Ermordung empfangen hatte. |
Poslanci si samozřejmě přáli potvrdit své pravomoci, v rozpočtové oblasti zcela nové. Rozpočet na rok 1980 lehce překračoval hranici, kterou smlouvy Evropskému parlamentu přiznávaly. Vzhledem k tomu, že se jednalo o boj proti hladu ve světě, bez váhání jsem prohlásila tento rozpočet za řádně přijatý. Francouzská vláda okamžitě podala žalobu k Soudnímu dvoru. | Die Parlamentarier wünschten verständlicherweise, ihre neue Befugnis im Hinblick auf den Haushalt durchzusetzen. Doch wie sich zeigte, hatte der Haushaltsplan für 1980 die dem Parlament durch die Verträge auferlegte Obergrenze leicht überschritten. Weil es dabei aber um die Bekämpfung des Hungers in der Welt ging, erklärte ich ohne Zögern diesen Haushaltsplan für ordnungsgemäß angenommen. Sogleich erhob die französische Regierung Klage vor dem Gerichtshof, und es brauchte |
Vzpomínám si, že uvnitř Společenství i mimo ně jsem byla vždy přijímána velmi dobře, zejména ve Spojených státech, v Kanadě, v Číně, v Japonsku. Ke každé ze svých návštěv jsem pokud možno zvala stálé zástupce Komise. Po celou dobu výkonu funkce předsedkyně, která trvala dva a půl roku, jsem se vždy považovala a byla jsem považována za osobu nadstranickou a zastupující celý Parlament. Zkrátka toto období výkonu funkce předsedkyně, někdy obtížné a vždy vzrušující, bylo nejbohatším obdobím mého života. Vzpomínám na ně s nostalgií, stejně jako na léta, která jsem poté strávila v Parlamentu až do svého návratu do francouzské vlády v roce 1993. | Ich erinnere mich an die regelrechte Neugierde, mit der man damals dem Europäischen Parlament außerhalb der Gemeinschaft begegnete. Soweit wie möglich versuchte ich, die ständigen Vertreter der Kommission an jedem meiner Besuche zu beteiligen. Im Verlauf meiner Präsidentschaft, die zweieinhalb Jahre dauerte, habe ich mich mühelos immer als überparteilich und als Vertreterin des gesamten Parlaments verstanden und zu verstehen gegeben. Kurz gesagt, diese bisweilen schwierige, aber stets auch faszinierende Präsidentschaft bleibt die ereignisreichste Zeit in meinem Leben. Ich denke mit Wehmut an diese Periode und die Jahre zurück, die ich im Parlament bis zu meiner Rückkehr in die französische Regierung im Jahr 1993 verbrachte. |
Když jsem vzpomínal na klíčové momenty svého předsednictví v Evropském parlamentu, vybavily se mi jako první volby, které tomu předcházely, už proto, že byly velmi napínavé a těsné. Já i Enrique Barón Crespo, můj soupeř a také případný nástupce v mé funkci, jsme vedli rázné předvolební kampaně, které však neobsahovaly žádné projevy osobních urážek. | Beim Reektieren der prägenden Momente meiner Amtszeit als Präsident des EP gingen meine Gedanken zuallererst zurück zu der Wahl, mit der diese eingeleitet wurde, da dies nämlich eine sehr spannende Angelegenheit mit ganz engem Ausgang war. Mein Konkurrent – und schließlich auch Nachfolger auf diesem Posten – Enrique Baron Crespo und ich führten unseren Wahlkampf mit vollem Einsatz, aber es gab dabei keine persönlichen Beleidigungen oder gar Beschimpfungen. |
Zvítězil jsem o pouhých pět hlasů a i potom jsme zůstali přáteli, dále jsme prosazovali své rozdílné názory na „Evropu“, ale spojovala nás snaha o to, aby evropské orgány sloužily lidu našeho kontinentu. Domnívám se, že toto je také účel, kterému by měla sloužit politika na jakékoliv úrovni, a jsem zklamaný, že tomu tak často není. Každý předseda Evropského parlamentu od roku 1979 by mohl říct, že jeho funkční období bylo obdobím významných změn. | Wir hatten zwar unterschiedliche Auassungen zu den Einzelheiten von „Europa“, engagierten uns aber gemeinsam dafür, dass Europas Institutionen im Dienste der Völker unseres Kontinents tätig wurden. Ich bin der Auas-sung, dass unsere Politik, auf welcher Ebene auch immer, stets so funktionieren sollte und ich bedauere, dass dies nur selten der Fall ist. Alle Präsidenten des EP seit 1979 können von sich behaupten, dass ihre Amtszeit mit einer Zeit wichtiger Veränderungen zusammenel. |
To je odrazem toho, že náš orgán a v podstatě i Evropa jako politický celek se neustále vyvíjí. Kritikové se mohou dohadovat o ideální rovnováze prohlubování a rozšiřování, přesto je však nevyvratitelné, že ať už byly nedostatky každého stadia jakékoli, prošli jsme oběma procesy a dosáhli jsme velkého úspěchu. Všechny klíčové okamžiky mého předsednictví byly spojeny s jednou z rozhodujících vývojových etap Evropského parlamentu a Unie, zejména s Jednotným evropským aktem. Po období relativní stagnace na začátku osmdesátých let byl přechod od společného trhu k integrované ekonomice prostřednictvím Jednotného evropského aktu tou „velkou myšlenkou“, která posunula Evropu vpřed a vedla k vytvoření Unie a jejím následným vývojovým etapám. | Darin kommt die Tatsache zum Ausdruck, dass sich unsere Institution und auch das politische Europa insgesamt, ständig weiterentwickelt haben. D ist unbestritten: Beides hat es gegeben, und wie unvollkommen jede Etappe auch immer gewesen sein mag, es sind doch große Fortschritte erzielt worden. Einer der prägenden Momente meiner Amtszeit als Präsident des EP war mit einer der Entwicklungsetappen verbunden, die in der Geschichte des Parlaments und der Union von entscheidender Bedeutung waren, nämlich mit der Einheitlichen Europäischen Akte (EEA). Nach einer Periode relativer Stagnation Anfang der 80er-Jahre gelang es, mit Hilfe der EEA, den gemeinsamen Markt Europa in eine integrierte Wirtschaft zu verwandeln, was wiederum in Richtung der Union und zu den darauf folgenden Entwicklungsetappen führte. |
Jsem hrdý na to, že Parlament hrál významnou úlohu při prosazování jednotného trhu, a jakmile vstoupil v platnost Jednotný evropský akt, pouhých šest měsíců po začátku mého předsednictví, věděl jsem, že v Parlamentu začala nová éra. Velmi krátce na to začaly chodit návrhy právních předpisů v rámci nově zřízeného systému dvojího čtení a Parlament, který nechtěl promarnit příležitost prokázat svou rostoucí vyspělost, musel tyto návrhy urychleně a účinně zpracovat. Musel být přijat mnohem důmyslnější legislativní program a parlamentní výbory všech odvětví byly odpovídajícím způsobem personálně zajištěny, aby se mohly soustředit na dodržení nových krátkých časových lhůt. | Ich bin stolz darauf, dass das Parlament eine wesentliche Rolle bei der Mobilisierung für den Binnenmarkt gespielt hat. Als die EEA in Kraft trat, genau sechs Monate nachdem ich Präsident geworden war, da wusste ich, dass im Parlament ein neues Zeitalter begonnen hatte. Schon sehr bald würden Rechtsetzungsvorschläge nach dem neuen System für zwei Lesungen vorgelegt werden, und sie müssten schnell und ezient behandelt werden, wenn unsere Institution nicht die Chance verlieren wollte, unsere wachsende Reife zu demonstrieren. Es musste ein viel anspruchsvolleres Legislativprogramm aufgestellt werden und die mit entsprechendem Fachpersonal besetzten sektoralen Ausschüsse des Parlaments konzentrierten sich auf die neuen und knappen Zeitpläne. |
Pro všechny zúčastněné, poslance i úředníky, to byla terra incognita a považuji za opravdový úspěch, že se Parlamentu podařilo úspěšně přizpůsobit novým opatřením pouze s několika malými nedostatky. Rád bych připomněl tři momenty, které jsou dle mého názoru důkazem toho, že okolní svět zaznamenal pokrok, kterého jsme dosáhli, a přijal skutečnost, že Evropa již není pouhým uskupením států, nýbrž skutečný celek v pokročilém stadiu vývoje, který je třeba brát vážně. Pravděpodobně nejvýznamnějším z těchto momentů byla má návštěva Sovětského svazu, jehož vedení se rozhodlo uznat Společenství jako takové a začít rozvíjet vztahy mezi Nejvyšším sovětem a Evropským parlamentem. zjevné, že součástí změn, jež probíhaly v Moskvě, byla nová politika, která přikládala větší důležitost Evropskému společenství a Evropskému parlamentu. Druhým z těchto momentů byla má účast na setkání představitelů států Jižní Ameriky v San Juan de Costa Rica. Stejně jako evropští „otcové zakladatelé“ zhruba před třiceti lety, i oni usilovali o vytvoření institucí, které by jim umožnily dosahovat společných cílů. (Výsledkem těchto setkání byl Andský parlament a Mercorsur). Co na mě zapůsobilo nejvíc, byl obdiv, který tito vůdcové chovali k evropskému projektu a jejich uznání pokroku, jehož jsme dosáhli. Náš projekt byl v politické historii jedinečný a stal se vzorem pro ostatní. | All dies war für sämtliche Beteiligte – Abgeordnete und Bedienstete gleichermaßen – ein völlig unbekanntes Terrain. Die Tatsache, dass es dem Parlament mit Erfolg gelang, sich auf die neuen Regelungen mit nur ganz wenigen Schwierigkeiten umzustellen, halte ich persönlich für eine wirkliche Errungenschaft. Ich erinnere mich an drei Ereignisse danach, die, wie ich meine, veranschaulichen, dass die Außenwelt die erreichten Fortschritte zur Kenntnis genommen und zu akzeptieren begonnen hatte, dass „Europa“ nicht mehr nur eine Ansammlung von Ländern war, sondern eine Einheit, die ihr Embryonalstadium hinter sich gelassen hatte und ernst genommen werden musste. Das vielleicht wichtigste dieser Ereignisse war mein ozieller Besuch als EP-Präsident in der Sowjetunion, als die sowjetische Führung beschlossen hatte, die Gemeinschaft als solche anzuerkennen und Beziehungen zwischen dem Obersten Sowjet und dem EP zu entwickeln. Damals konnten wir nicht wissen, dass das Ende des kommunistischen Imperiums nur noch wenige Jahre entfernt war, aber aus meinen Diskussionen mit dem Vorsitzenden Augusts Voss vom Obersten Sowjet und mit Staatspräsident Andrej Gromyko wurde klar ersichtlich, dass ein Teil der Veränderungen, die in Moskau bereits im Gange waren, eine neue Politik mit sich brachte, die der Europäischen Gemeinschaft und dem EP größere Bedeutung beimaß. Ein weiterer prägender Moment dieser Art war meine Anwesenheit bei einem Treen der südamerikanischen Regierungschefs in San Juan, Costa Rica. Sie waren ähnlich wie die Gründungsväter Europas vor etwa dreißig Jahren bestrebt, Institutionen ins Leben zu rufen, mit deren Hilfe gemeinsame Ziele erreicht werden konnten (zwei Früchte dieser Bemühungen waren das Andenparlament und Mercosur). Was mich dabei am meisten beeindruckte, waren die Bewunderung, die diese Spitzenpolitiker dem „Unternehmen Europa“ zollten und ihre Wertschätzung für das Maß, der von uns bereits errungenen Erfolge. Unser Abenteuer war einzigartig in der Geschichte der Politik und wir waren für andere zu einem Modellfall geworden. |
Posledním z těchto klíčových okamžiků byl projev papeže Jana Pavla během plenárního zasedání Evropského parlamentu. Tyto tři vzpomínky z mého předsednictví mě vedou k tomu, abych poukázal na paradox, že úspěchy EU a jejích orgánů jsou často zjevnější těm, kteří na ně pohlíží z venku. Naším úkolem tedy zůstává více přiblížit tyto úspěchy občanům Evropy. LORD PLUMBPODEPISUJE ROZPOČET NA ROK 1989 S ÚŘADUJÍCÍM PŘEDSEDOU RADY FRANCISCEM FERNANDEZEM ORDOÑEZEM. Období, v němž jsem byl předsedou Evropského parlamentu, bylo pro Evropu obdobím historických změn. V červenci 1989 jsem nastoupil do funkce předsedy parlamentu Společenství a své funkční období jsem završil tím, že jsem na zasedání Evropské rady v Maastrichtu navrhl jménem Evropského parlamentu vytvoření Evropské unie. Prvním klíčovým okamžikem byl pád Berlínské zdi dne 9. listopadu 1989, symbolizující zmizení železné opony, která rozdělovala Evropu na dvě části, a ohlašující konec studené války. | Das dritte bedeutsame Ereignis, an das ich mich erinnere, war der Besuch von Papst Johannes Paul II, bei dem er eine Ansprache im Mit diesen drei Schlüsselerlebnissen aus meiner Amtszeit als Präsident möchte ich abschließend auf das Paradoxon aufmerksam machen, dass die Erfolge der EU sowie ihrer Institutionen oftmals für jene deutlicher erkennbar sind, die die Union von außerhalb betrachten. Die Herausforderung bleibt weiterhin dafür zu sorgen, dass diese Erfolge den Bürgerinnen und Bürgern Europas sichtbar gemacht werden. LORD PLUMBUNTERZEICHNET GEMEINSAM MIT DEM AMTIERENDEN RATSPRÄSIDENTEN FRANCISCO FERNANDEZ ORDOÑEZ DEN HAUSHALTSPLAN 1989. Der Zeitraum, in dem ich den Vorsitz im Europäischen Parlament innehatte, war für Europa eine geschichtliche Umbruchphase. Ich übernahm das Amt des Präsidenten des Europäischen Parlaments im Juli 1989 und setzte meinen Schlusspunkt in diesem Amt, als ich im Namen des EP auf dem Europäischen Rat in Maastricht den Vorschlag zur Gründung der Europäischen Union unterbreitete. Das erste Schlüsselereignis war der Fall der Berliner Mauer am 9. November 1989; er symbolisierte den Niedergang des Eisernen Vorhangs, der den Kontinent in zwei Lager gespalten hatte, und läutete das Ende des Kalten Kriegs ein. |
Mojí první reakcí poté, co jsem tuto událost přivítal, byla výzva prezidentu Mitterrandovi a kancléři Kohlovi, aby ještě tentýž měsíc společně vystoupili na plenárním zasedání Parlamentu a dali aktivní podnět k procesu sjednocování Německa, pro nějž byl vytvořen dočasný výbor Evropského parlamentu. Ve své zahajovací řeči k Evropské radě ve Štrasburku v prosinci 1989 jsem vyjádřil velké přání Parlamentu, aby všechny členské státy spolupracovaly na budoucím přistoupení zemí střední a východní Evropy. Při té příležitosti jsem jménem Parlamentu předložil desetibodový plán, v němž se navrhovalo rozšíření stávající mezivládní konference pro vytvoření hospodářské a měnové unie (HMU) a svolání další mezivládní konference o politické unii. Aby se zajistilo, že tato reforma nebude pouze záležitostí vlád, navrhl jsem, aby se do ní zapojil i Evropský parlament, a posílil tak její demokratickou povahu a účinnost. Tak byl zahájen proces, který vedl k navržení a k následnému vytvoření přípravné interinstitucionální konference. | Ich begrüßte diese Entwicklung, meine erste Reaktion war, Präsident Mitterand und Kanzler Kohl noch im November gemeinsam zu einer Plenarsitzung des EP einzuladen, um durch die Einsetzung eines nichtständigen Ausschusses des Parlaments dessen Willen zur aktiven Unterstützung des deutschen Vereinigungsprozesses zum Ausdruck zu bringen. In meiner ersten Rede vor dem Europäischen Rat in Straßburg im Dezember 1989 gab ich den festen Willen des EP bekannt, alle Mitgliedstaaten zu gemeinsamen Bei dieser Gelegenheit schlug ich im Namen des EP einen Zehn-Punkte-Plan mit dem Ziel vor, die vorgesehene Regierungskonferenz (RK) zur Schaung der Wirtschafts- und Währungsunion (WWU) durch eine weitere zum Thema Politische Union zu ergänzen. Um diese Reform nicht nur in den Händen der Regierungen zu belassen, bot ich die Unterstützung des EP an, mit der der demokratische Charakter gestärkt und eine höhere Eektivität ermöglicht würde. Das leitete den Prozess ein, der zum Vorschlag und schließlich zur Einrichtung der Vorbereitenden Regierungskonferenz (VRK) führte. |
To vedlo v březnu roku 1990 k tomu, že poprvé v historii Společenství vyzvala Rada ministrů předsedu Evropského parlamentu, aby předložil náš návrh přípravné interinstitucionální konference. Od tohoto okamžiku se agenda přizpůsobila zrychlujícímu se běhu dějin a jedna událost následovala druhou. Země, které se osvobozovaly od totalitního komunismu, si přály, aby je navštívil předseda Evropského parlamentu, orgánu, v němž viděly ztělesnění demokracie a svobody, po níž tolik let toužily. Mezi významné události roku 1990 patřila únorová žádost polského parlamentu o stanovisko Evropského parlamentu, již později vznesl i parlament maďarský a československý; 3. října pak nastal den sjednocení Německa, kdy proběhl slavnostní akt v Bundestagu za účasti prezidenta von Weiszäckera v doprovodu předsedy Komise Jacquese Delorse a mne jako předsedy Evropského parlamentu, po němž ještě týž den následoval můj proslov ve frankfurtském kostele Sv. Pavla, který je pro Němce symbolem ústavních hodnot. | Dies hatte zur Folge, dass im März 1990 die erste Einladung des Ministerrates in der Geschichte der EG an einen Präsidenten des EP erging, unseren Vorschlag der VRK zu erläutern. Von diesem Zeitpunkt an stand die Agenda im Zeichen einer rasanten geschichtlichen Entwicklung, in der ein Ereignis das andere ablöste. Die Länder, die sich von der totalitären Unterdrückung befreiten, wollten den Präsidenten des EP empfangen, eines Parlaments, das für die Als bedeutende Meilensteine im Jahr 1990 seien hervorgehoben: die Einladung des polnischen Parlaments vom Februar zur Darlegung des Standpunkts des EP, danach des ungarischen Parlaments und später des tschechoslowakischen; am 3. Oktober der Tag der Deutschen Einheit mit einer Zeremonie im Bundestag im Beisein von Präsident von Weizsäcker und dem Präsidenten der Kommission, Jacques Delors, sowie mir als Präsidenten des EP, am selben Tag eine Ansprache in der Paulskirche von Frankfurt, dem Symbol des deutschen Konstitutionalismus. |
V tomto období bouřlivého demokratického vývoje a reforem nabyly plného významu vztahy s národními parlamenty. V prosinci jsem měl tu čest předložit toto usnesení na zasedání Evropské rady v Římě, kde se rozhodlo o tom, že budou vedle sebe existovat dvě mezivládní konference, jedna o hospodářské a měnové unii a druhá o politické unii. V průběhu roku 1991 se dvanáct zástupců Evropského parlamentu mohlo díky zasedání přípravné interinstitucionální konference poprvé zapojit do dialogu se všemi dvanácti vládami, Radou a Komisí. Zástupci Parlamentu tak mohli sestavit užší seznam návrhů, který se osvědčil při otevírání řady klíčových témat, jež jsou z větší části obsažena v návrhu smlouvy z roku 1984 a která byla obohacena zkušenostmi z praxe. Kromě rychle probíhajících změn ve Společenství se na evropské scéně odehrála řada událostí, které nelze nazvat jinak než politická zemětřesení a jichž se Evropský parlament rovněž účastnil. Nejdramatičtější byl rozpad bývalé Jugoslávie, který vystavil zkoušce vnitřní soudržnost Společenství. | In diesem Feuerwerk von Demokratie und Reformen erlangten die Beziehungen zu den nationalen Parlamenten ihre volle Bedeutung. Dabei handelte es sich um die erste Konferenz des Europäischen Parlaments und der Parlamente der Mitgliedstaaten in Montecitorio (Rom), auf der eine gemeinsame Erklärung angenommen wurde, eine Bekundung des Willens, den Schritt zur Europäischen Union zu gehen. Während des Jahres 1991 machten die Tagungen der Vorbereitenden Regierungskonferenz zum ersten Mal einen Dialog von 12 Vertretern des EP mit den 12 Regierungen, dem Rat und der Kommission möglich. Die Vertretung des EP konnte eine so genannte „reduzierte Liste“ ihrer Vorschläge erarbeiten, die sehr hilfreich für die Einbeziehung wesentlicher Fragen war. Diese sind zum größten Teil in dem 1984 angenommenen Vertragsentwurf enthalten und wurden durch seither gemachte Erfahrungen ergänzt. Die wichtigsten Punkte waren im Wesentlichen folgende: die europäische Staatsbürgerschaft mit der Einheitswährung als Pfeiler; die Mitentscheidung als ordentliches Gesetzgebungsverfahren; die Teilnahme an der Wahl des Präsidenten der Kommission, dessen Mandat von zwei auf fünf Jahre verlängert wurde; und die Anerkennung der europäischen politischen Parteien. Neben der großen Dynamik innerhalb der Gemeinschaft durchlebte Europa Momente regelrechter politischer Erdbeben, an denen das EP teilhatte. |
Největší dopad však mělo zhroucení Sovětského svazu, které vyvolalo mimořádné napětí při návštěvě ministra zahraničí E. Ševarnadzeho a při následné schůzce s M. Gorbačovem. | Der Prozess mit den größten Auswirkungen war aber dennoch die Implosion der Sowjetunion, in deren Rahmen der Besuch von Minister Schewardnadse und das spätere Treen mit Gorbatschow spannungsgeladene Momente bildeten. |
Další významnou záležitostí byla naše podpora obtížného a nesnadného mírového procesu na Středním východě. V den zahájení mírové konference v Madridu jsem hovořil o našem postoji v izraelském Knessetu, zatímco v Evropském parlamentu probíhalo plenární zasedání s formálním slyšením jordánského krále Husseina a prezidenta Mubaraka. Vítr svobody však naštěstí nevál pouze v Evropě. Podařilo se mi zajistit i smlouvu, díky níž jsme získali naši současnou budovu ve Štrasburku. | Hinzu kam die Unterstützung für den schwierigen und mühsamen Friedensprozess im Nahen Osten. Gleich am Tag der Erönung der Friedenskonferenz in Madrid brachte ich unsere Position gegenüber der israelischen Knesset zum Ausdruck, und das Parlament hörte in feierlichen Sitzungen die Reden von König Hussein und Präsident Mubarak. Glücklicherweise wehte der Wind der Freiheit nicht nur in Europa. Darüber hinaus konnte ich den Vertrag herbeiführen, durch den das jetzige Gebäude in Straßburg ermöglicht wurde. |
Nejemocionálnějším okamžikem však jistě byla moje závěrečná řeč v roli předsedy Evropského parlamentu, kterou jsem přednesl na zasedání Evropské rady v Maastrichtu. | Doch der emotionalste Moment war meiner Ansicht nach ohne Zweifel meine letzte Rede als Präsident des EP vor dem Europäischen Rat in Maastricht. |
Výsledek mezivládní konference ukázal, že náš hlas byl vyslyšen. Byla zahájena nová etapa budování Evropy, která bude, jak doufáme po zasedáních v Amsterodamu, Nice a po ústavě, završena podpisem Lisabonské smlouvy. Ve druhé polovině volebního období 1989–1994 jsem byl předsedou Evropského parlamentu. V době, kdy jsem v této funkci působil, došlo k mnoha událostem. Po převratných událostech v roce 1989 a po ukončení koniktu mezi Východem a Západem usilovala Evropa o společnou budoucnost. Evropské unii, jejíž obyvatelé ještě v 80. letech trpěli pocitem „únavy z Evropy“, nyní připadla nová klíčová úloha. Během mého funkčního období však první vlna euforie, která vytryskla po pádu Berlínské zdi a železné opony, již pominula. | Darin rief ich die dort versammelten Staats- und Regierungs- Es steht zu erwarten, dass sie nach Amsterdam, Nizza und der Verfassung ihren Höhepunkt im Vertrag von Lissabon finden wird. In der zweiten Hälfte der Wahlperiode 1989-1994 war ich Präsident des Europäischen Parlaments. Die Wahrnehmung meines Amtes el in eine ereignisreiche Zeit, in der Europa nach den Umbrüchen des Jahres 1989 und dem Ende des Konikts zwischen Ost und West nach einer gemeinsamen Zukunft strebte. Der Europäischen Union, die noch in den 80er Jahren unter Europamüdigkeit vieler Bürger zu leiden hatte, kam nun eine neue Schlüsselfunktion zu. Während meiner Amtszeit war aller-Während meiner Amtszeit war allerdings die erste Euphorie über den Fall der Mauer und die Beseitigung des Eisernen Vorhangs verogen. |
Tehdy šlo o to, dát obtížnému procesu rodícího se společného soužití celé Evropy podobu a směr. Občané střední a východní Evropy, kteří v touze po svobodě vyšli vstříc nové budoucnosti, s nadějí větší než kdy jindy vzhlíželi k Evropské unii. Tehdejší Společenství s dvanácti členskými státy, ke kterému se chtěli přidat, působilo jako magnet. Bylo mi však jasné, že tomuto magnetu v mnoha směrech ještě chybí vnitřní síla. Tehdy šlo o to dát síle a energii převratných historických událostí správný politický směr. Na pořadu dne současně bylo rozšíření a prohloubení Společenství. Těmto dvěma pólům lze přiřadit další z hlediska evropské politiky významné události, k nimž došlo v letech 1992 až 1994. | Jetzt ging es darum, dem schwierigen Prozess des gesamteuropäischen Zusammenwachsens Richtung und Gestalt zu verleihen. Die Bürger Mittel- und Osteuropas, die voller Freiheitsdrang den Aufbruch in eine neue Zeit wagten, richteten ihren Blick und ihre Honungen mehr denn je auf die Europäische Union. Die damalige Zwölfergemeinschaft wirkte wie ein Magnet auf beitrittswillige Länder, zugleich war mir bewusst, dass diesem Magneten vielfach noch die innere Kraft fehlte. Damals ging es darum, die Wucht der historischen Umwälzungen in geordnete politische Bahnen zu lenken. Erweiterung und Vertiefung der Gemeinschaft standen gleichzeitig auf der Tagesordnung. Diesen beiden Polen waren die großen europapoliti- Diesen beiden Polen waren die großen europapoliti- schen Höhepunkte der Jahre 1992 bis 1994 zuzuordnen: |
Dne 7. února 1992 byla podepsána Maastrichtská smlouva, s cílem založit Evropskou unii. Byl jsem tehdy v Maastrichtu přítomen a smlouvu jsem za Evropský parlament stvrdil svým podpisem. P vyvolanými poté, co jí Dánové nejdříve vyslovili své ne (v červnu 1992) a poté své ano (v květnu 1993). Na přelomu let 1992/1993 se oslavovalo dovršení evropského vnitřního trhu. Evropský vnitřní trh se stal díky volnému pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu hybnou silou hospodářského rozvoje v Evropě a Evropský parlament měl na jeho vytvoření – bez ohledu na své tehdy ještě nepatrné kompetence – velký podíl. | Am 7. Februar 1992 wurde der Maastrichter Vertrag mit dem Ziel der Gründung der Europäischen Union unterzeichnet. Ich war in Maastricht für das Europäische Parlament dabei, als dieser Weichen stellende Ver- Die Ratizierung erfolgte nach einem Wechselbad der Gefühle, ausgelöst durch das Nein (Juni 1992) und Ja (Mai 1993) der Dänen. Am Jahreswechsel 1992/1993 wurde die Vollendung des europäischen Binnenmarktes gefeiert. An der Gestaltung dieses wirtschaftlichen Kraftzentrums in Europa mit seinen Freiheiten für Personen, Waren, Dienstleistungen und Kapital hatte das Europäische Parlament – ungeachtet noch zu geringer Kompetenzen – hohen Einuss. |
Pověst, kterou Parlament tehdy získal, v dalších letech využil k posílení svých pravomocí. Rozhodnutí o přijetí Rakouska, Finska a Švédska do Evropské unie padlo dne 1. března 1994 za výrazného souhlasu Evropského parlamentu. | Die damals erworbene Reputation konnte das Parlament in der Folgezeit für einen Ausbau der Befugnisse nutzen. Der Beschluss zur Aufnahme von Österreich, Finnland und Schweden in die Europäische Union erfolgte am 1. März 1994 mit großer Zustim-März 1994 mit großer Zustimmung des Europäischen Parlaments. |
Tím bylo denitivně rozhodnuto o rozšíření Společenství (které mělo tehdy dvanáct členských států) o Rakousko, Finsko a Švédsko. Zároveň se však oživily požadavky na rozšíření EU směrem na východ. Evropská rada formulovala v roce 1993 v Kodani požadavky pro přistoupení, tzv. „kodaňská kritéria“. Na jaře roku 1994 podaly žádost o přistoupení Maďarsko a Polsko. | Die Erweiterung der damaligen Zwölfergemeinschaft um Österreich, Finnland und Schweden war damit beschlossene Sache. Zugleich wurden damals die Forderungen nach einer Osterweiterung der Europäischen Union immer lebhafter. Der Europäische Rat in Kopen-Der Europäische Rat in Kopenhagen formulierte im Juni 1993 mit den „Kopenhagener Kriterien“ die Anforderungen. Im Frühjahr 1994 stellten Ungarn und Polen bereits ihre Beitrittsanträge. |
V době, kdy jsem stanul v čele EP, se očekávalo, že Parlament podstatnou mírou ovlivní vývoj nové budoucnosti našeho kontinentu. Z dob, kdy jsem byl předsedou skupiny Evropské lidové strany, jsem věděl, že to je možné pouze tehdy, pokud se vytvoří většina napříč politickými skupinami. Šlo o to, aby se zorganizovaly, postavily společný cíl nad zájmy svých politických skupin a v tomto duchu vedly s Radou a Komisí dialog jako rovnoprávný partner. Při pohledu zpět lze říci, že se to podařilo, neboť volení zástupci lidu dokázali své pravomoci rozšířit a náležitě využít. Maastrichtská smlouva přinesla nejen jízdní řád pro měnovou unii a zavedení eura, ale znamenala také – což již ne všichni vědí – podstatný nárůst pravomocí Evropského parlamentu. Tehdy byl dokončen přechod od Parlamentu s převážně poradním charakterem k Parlamentu, který má právo spolurozhodovat při schvalování zákonů. | Bei der Europawahl im Juni 1994 konnte das Europäische Parlament bereits mit den gestärkten Kompetenzen vor die Wähler treten, die ihm im Maastrichter Vertrag zugesprochen worden waren. Als ich an die Spitze des Europäischen Parlaments trat, begleiteten mich hohe Erwartungen, dass das Parlament maßgeblich die Entwicklung in eine neue Zukunft unseres Kontinents beeinusst. Aus meiner Zeit als Fraktionsvorsitzender der Europäischen Volkspartei (EVP) wusste ich, dass das nur gelingen könnte, wenn Mehrheiten überparteilich organisiert werden, und auf dieser Basis das Gespräch auf gleicher Augenhöhe mit Rat und Kommission gesucht wird. In der Rückschau lässt sich sagen, dass das gelungen ist, weil die Volksvertretung ihre Kompetenzen ausbauen und nutzen konnte. Der Vertrag von Maastricht brachte ja nicht nur den Fahrplan zur Währungsunion und zum Euro, sondern – was längst nicht mehr alle wissen – einen erheblichen Ausbau der Kompetenzen des Europäischen Parlaments. Damals erfolgte die endgültige Umgestaltung von einem Parlament mit überwiegend beratendem Charakter zur Mitentscheidung in der Gesetzgebung. |
Toto právo se tehdy uplatňovalo jen v některých vybraných oblastech, např. v oblasti vnitřního trhu, ochrany spotřebitelů a životního prostředí. Mně jako předsedovi od začátku záleželo na tom, aby toto právo spolurozhodování v praxi co nejlépe fungovalo a aby tak mohl po určité době hlasitěji zaznít požadavek na rozšíření těchto pravomocí. Tenkrát jsem však nesledoval pouze důležité strategické linie, ale na základě zkušeností, které jsem získal jako poslanec, jsem dbal také na jednotlivé dílčí prvky. Proto jsem při plenárních zasedáních pravidelně uplatňoval tzv. trialog s čelními představiteli Rady, Komise a Parlamentu. | Diese Mitentscheidung galt damals in ausgewählten Bereichen, zum Beispiel Binnenmarkt, Verbraucherschutz und Umwelt. Mein Augenmerk als Präsident galt von Anfang an dem Anliegen, dieses Mitentscheidungsrecht in der Dabei habe ich nicht nur die großen strategischen Linien verfolgt, sondern auch auf kleine Elemente, gewonnen aus dem Erfahrungsschatz als Parlamentarier, geachtet. So praktizierte ich in den Plenarsitzungen regelmäßig den so genannten Trialog zwischen den Spitzen von Rat, Kommission und Parlament. |
Abych zabránil časovému tlaku, mnohokrát jsem partnery pozval ke společnému obědu, jehož se účastnili nejen předsedové, ale také vedoucí kabinetu a generální tajemníci. V průběhu těchto setkání se hovořilo o základních otázkách a také aktuálních problémech a prakticky na nich bylo také dosaženo shody. Tato spolupráce po celou dobu, kdy jsem byl předsedou Parlamentu, velmi dobře fungovala. Totéž platilo také o spolupráci s dalšími orgány, např. se Soudním dvorem a Účetním dvorem. Tak došlo k tomu, že se při jednáních o rozpočtu společně se všemi ostatními orgány hledala společná linie, která vycházela z postoje Evropského parlamentu, a ta byla ve věcných otázkách často rozhodující protiváhou k návrhům Komise. Dnes bychom to mohli označit za vliv díky úspěšnému networkingu. Důležitého cíle, kterým bylo rozšíření parlamentního spolurozhodování při přijímání právních předpisů a rozpočtu, bylo dosaženo prostřednictvím celé řady drobných úprav při politické práci. Tehdy uskutečněné praktické úpravy postupu schvalování rozpočtu byly z celkového pohledu malými, ale velmi významnými kroky, díky nimž se později Parlament stal vlivným rozpočtovým orgánem, kterým je dnes. | Um Terminzwängen auszuweichen, habe ich häug zu einem gemeinsamen Mittagessen eingeladen, an dem nicht nur die Präsidenten, sondern auch die Kabinettchefs und Generalsekretäre teilnahmen. Dabei wurden Grundsatzfragen ebenso wie aktuelle Probleme besprochen und praktisch aufeinander abgestimmt. Diese Zusammenarbeit hat während der ganzen Zeit meiner Präsidentschaft sehr gut funktioniert. Das galt auch für weitere Organe, zum Beispiel Gerichtshof und Rechnungshof. So kam es dazu, dass bei den Haushaltsbesprechungen die übrigen Organe eine gemeinsame Linie suchten, die am Europäischen Parlament orientiert war – und häug in Sachfragen ein ausschlaggebendes Gegengewicht zur Kommission bildete. Heute würde man sagen: Einuss durch erfolgreiches Networking. Das große Ziel der Ausweitung parlamentarischer Mitbestimmung in Gesetzgebung und Haushalt musste durch eine Reihe von kleinen Änderungen in der politischen Praxis gemanagt werden. Damals eingeführte praktische Verbesserungen im Haushaltsverfahren waren in der Gesamtschau kleine, aber wichtige Schritte, die im weiteren Verlauf das Parlament zur machtvollen Haushaltsbehörde heutiger Tage gemacht haben. |
Kromě důležitého postavení, které měl Parlament při rozhodování o rozpočtu a zákonodárném procesu, získal Parlament Maastrichtskou smlouvou, a tedy během mého působení ve funkci předsedy, také významnou pozici při rozhodování o rozšíření EU. Jednalo se o právo říci své ano či ne k přijímání nových členských států. Toto právo bylo využito při rozšíření počtu členských států z 12 na 15, díky němuž se o něm také dozvěděla široká veřejnost. O deset let později, při rozšíření na východ, se právo Parlamentu spolurozhodovat stalo historickým milníkem. Jako předseda Parlamentu jsem reprezentoval stanoviska Evropského parlamentu při setkáních na vrcholné úrovni EU. Důležitou roli přitom sehrála i zdánlivě nepodstatná gesta, která přispěla ke zvýšení významu Parlamentu z protokolárního hlediska. V době mého předsednictví byl zaveden zvyk, že předseda Parlamentu pronesl svou řeč nejen při zahájení setkání na vrcholné úrovni, ale byl také přizván, aby se s čelními představiteli států a vlád a předsedou Komise objevil na společné fotograi. Od setkání na vrcholné úrovni, které se konalo v Birminghamu na podzim roku 1992, má předseda Evropského parlamentu na této „rodinné fotograi“ stálé místo. | Neben Haushalt und Gesetzgebung wuchs dem Europäischen Parlament durch Maastricht - und damit in meiner Amtszeit – das Recht zu, Ja oder Nein zur Aufnahme neuer Mitglieder zu sagen. Dieses Recht konnte bei der Erweiterung von 12 auf 15 Mitgliedstaaten ausgeübt und einer breiten Öentlichkeit deutlich gemacht werden. Ein Jahrzehnt danach, bei der Osterweiterung, wurde das parlamentarische Zustimmungsrecht zu einer historischen Weichenstellung genutzt. Als Parlamentspräsident konnte ich auf den EU-Gipfeln die Positionen des Europäischen Parlaments zur Geltung bringen. Dabei spielen auch scheinbar nebensächliche Gesten als Symbol protokollarischer Aufwertung eine Rolle. So wurde in meiner Amtszeit der Brauch eingeführt, den Parlamentspräsidenten nicht nur zu Beginn des Gipfeltreens sprechen zu lassen, sondern ihn auch im Kreis der Staats- und Regierungschefs sowie des Kommissionspräsidenten abzulichten. Seit dem Gipfel von Birmingham im Herbst 1992 ist der |
Důležitější než tato gesta jsou ovšem strategická rozhodnutí, která byla v této době na setkáních na vrcholné úrovni přijata. Možnost k tomu se naskytla již dva měsíce po setkání v Birminghamu na zasedání v Edinburgu. Tam jsem zúčastněným čelným představitelům států a vlád představil nový klíč pro rozdělení křesel v Evropském parlamentu. V důsledku sjednocení tak Německo získalo 99 křesel. Celkově záviselo rozdělení počtu křesel nyní více na velikosti členských států, což odpovídá zákonu demokracie. Tento návrh byl přijat a uveden do praxe. Dále je nutné vyzdvihnout setkání na vrcholné úrovni v Dánsku v roce 1993. Státům střední a východní Evropy, které procházely procesem transformace, se zde otevřela spolehlivá perspektiva přistoupení. | Wichtiger als diese Gesten sind freilich die politischen Weichenstellungen, die in dieser Zeit auf den Gipfeln vorgenommen wurden. Dazu bot sich zwei Monate nach Birmingham in Edinburgh Gelegenheit. Dort habe ich den versammelten Staats- und Regierungschefs einen neuen Schlüssel für die Sitzverteilung im Europäischen Parlament vorgelegt. Als Folge der Wiedervereinigung erhielt Deutschland nunmehr 99 Sitze. Insgesamt wurden die Mandats zahlen stärker an der Größe der Mitgliedstaaten ausgerichtet – ein Gebot der Demokratie. Dieser Vorschlag wurde angenommen und in die Tat umgesetzt. Hervorzuheben ist der Gipfel in Dänemark im Jahr 1993. Er erönete den mittel- und osteuropäischen Reformstaaten eine verlässliche Beitrittsperspektive. |
Skutečný příslib však byl ještě vázán na splnění závazných požadavků, tzv. „kodaňských kritérií“. Směřování k EU tak dostalo jasný plán: přeměnit tehdejší komunistické režimy v demokracii a právní stát, transformovat dřívější plánované hospodářství v sociálně tržní ekonomiku a přijmout zákony Společenství. Jako zástupci Evropského parlamentu mi při setkání na vrcholné úrovni v Kodani záleželo zvláště na tom, aby kandidátské státy nejen splnily přístupová kritéria, ale aby je EU byla také schopna přijmout za členy. | Das feste Versprechen wurde jedoch an verbindliche Bedingungen geknüpft, die so genannten „Kopenhagener Kriterien“. Das gab dem Kurs auf die EU eine klare Richtung: Umbau ehemals kommunistischer Regime in Demokratie und Rechtsstaat, Transformation ehemaliger Planwirtschaft in soziale Marktwirtschaft, und Übernahme des Gemeinschaftsrechts. Für mich als Vertreter des Europäischen Parlaments war es beim Kopenhagener Gipfel ein besonderes Anliegen, nicht nur auf die Beitrittsfähigkeit der Kandidaten zu achten, sondern auch die Aufnahmefähigkeit der Union im Blick zu behalten. |
Co bylo zaseto v Kodani, v následujících letech vyrostlo, a o deset let později jsme se při velkém rozšíření v roce 2004 mohli těšit ze sklizně. Během mého funkčního období od ledna 1992 do voleb do Evropského parlamentu v roce 1994 pokročil Evropský parlament na cestě k zastupitelské demokracii v Evropě o notný kus vpřed. Parlament schvaluje spolu s Radou evropské právní předpisy i rozpočet a rozhoduje tak o osudech téměř 500 milionů lidí. Tehdy jsem věnoval hodně pozornosti postupnému dosažení evropského sjednocení prostřednictvím parlamentní práce. Ve vzpomínkách však tuto „mravenčí práci“ předčí „hvězdné okamžiky“ Evropského parlamentu. Těmi pro mne jsou velkolepé proslovy o Evropě, které pronesli královna Alžběta II. a Václav Havel na zasedání ve Štrasburku, jež jsou svědectvím celoevropského sjednocení a svou hodnotu neztrácí ani v dnešní době. | Die Fähigkeit der damaligen Zwölfergemeinschaft, neue Mitglieder aufzunehmen, Während meiner Amtszeit von Januar 1992 bis zur Europawahl 1994 ist das Europäische Parlament ein gutes Stück vorangekommen auf dem Weg zur demokratischen Volksvertretung in Europa, die gleichberechtigt mit dem Rat Gesetze und Haushalt verabschiedet und damit die Geschicke von annähernd 500 Millionen Menschen lenkt. Damals galt meine Aufmerksamkeit häug dem schrittweisen Vorankommen der europäischen Einigung in der parlamentarischen Arbeit. Doch in der Erinnerung werden die „Mühen der Ebene“ überstrahlt von den „Sternstunden“ des Europäischen Parlaments. Dazu zählten für mich die großartigen Europareden von Königin Elisabeth II und Vaclav Havel im Straßburger Plenum, bis heute lesenswerte Zeugnisse der gesamteuropäischen Einigung! |
PARLAMENT NA POČÁTKU NOVÉ ÉRY V EVROPĚ Evropský parlament zvolený v červnu 1994 se sešel v nové Evropě. Bylo po pádu Berlínské zdi, národy střední a východní Evropy se samy osvobodily od diktatury komunismu a nadvlády Sovětského svazu. | DAS PARLAMENT AM BEGINN EINER NEUEN EPOCHE IN EUROPA Das im Juni 1994 gewählte Europäische Parlament trat in einem neuen Europa zusammen. Die Mauer in Berlin war gefallen. Die Völker Mittel- und Osteuropas hatten sich selbst von der Diktatur des Kommunismus und der Vorherrschaft der Sowjetunion befreit. |
Padla železná opona, která po čtyřicet let rozdělovala Evropu, a skončila studená válka mezi evropskými bloky. Nikdy předtím ve své historii se Evropský parlament nemusel přizpůsobit tak zásadně změněnému politickému prostředí. Evropských voleb roku 1994 se poprvé účastnili občané bývalé Německé demokratické republiky. Zvláště mě dojalo, že jsem mohl ve svém zahajovacím projevu přivítat kolegyně a kolegy z východního Německa jako svobodně zvolené poslance. | Der Eiserne Vorhang, der Europa vierzig Jahre lang geteilt hatte, war gefallen. Der Kalte Krieg zwischen den Blöcken in Europa war beendet. Nie zuvor in seiner Geschichte musste sich das Europäische Parlament auf ein so grundlegend verändertes politisches Umfeld einstellen. An den Europawahlen 1994 hatten zum ersten Mal die Bürger der ehemaligen DDR teilgenommen. Es war für mich besonders bewegend, in meiner Antrittsrede Kolleginnen und Kollegen aus Ostdeutschland als frei gewählte Abgeordnete begrüßen zu können. |
O několik měsíců později, v lednu 1995, mohl Parlament přivítat také poslance z nových členských států: Finska, Švédska a Rakouska. Byl to první krok ke sjednocení celé Evropy. Počet poslanců Evropského parlamentu vzrostl z 567 na 626. Parlament se tak stal nejen větším, ale také bohatším, pokud jde o politickou kulturu, zkušenost a tradici. Evropské společenství se vydalo na cestu k vyjednávání o přistoupení středoevropských a východoevropských států. | Ein paar Monate spä-Ein paar Monate später, im Januar 1995 konnte das Parlament auch die Abgeordneten aus den neuen Mitgliedstaaten Finnland, Schweden und Österreich begrüßen. Das war der erste Schritt zur Vereinigung ganz Europas. Das Europäische Parlament war von 567 auf 626 Abgeordnete gewachsen. Es wurde nicht nur größer, sondern auch reicher an politischer Kultur, Erfahrung, Tradition. Die Europäische Gemeinschaft hatte sich auf den Weg zu Verhandlungen über den Beitritt der mittel- und osteuropäischen Staaten begeben. |
Parlamenty těchto států však samozřejmě neznaly postupy, požadavky a obtíže nastávajícího procesu přistoupení a nerozuměly jim. Evropský parlament jim musel pomoci, aby se ujaly své úlohy při provádění „acquis communautaire“ do vnitrostátního práva. Z mé iniciativy se poprvé v historii evropského sjednocování setkali všichni předsedové parlamentů kandidátských zemí v Evropském parlamentu, aby si zde otevřeně vyměnili své názory. Význam těchto setkání byl zřejmý z toho, že se pravidelně opakovala až do zahájení samotných přístupových jednání. Náš Parlament převzal vedoucí úlohu, pokud jde o parlamentní účast a zabezpečení sjednocovacího procesu. Několik měsíců před evropskými volbami vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva. Tato smlouva poprvé poskytla Evropskému parlamentu skutečné právo spolurozhodování, a to především v oblasti směrnic a nařízení týkajících se dokončení vnitřního trhu. Tato práva nyní nabyla účinnosti. | In deren Parlamenten fehlte es allerdings naturgemäß an Kenntnis und Verständnis für die Abläufe, Anforderungen und Schwierigkeiten des kommenden Beitrittsprozesses. Das Europäische Parlament musste ihnen helfen, ihre Rolle bei der Umsetzung des „acquis communautaire“ in das Recht ihrer Länder zu finden. Auf meine Initiative kamen zum ersten Mal in der Geschichte der europäischen Einigung alle Parlamentspräsidenten der Kandidatenstaaten im Europäischen Parlament zu einem oenen Meinungsaustausch zusammen. Wie wichtig das war, zeigte sich darin, dass diese Treen bis zum Beginn der konkreten Beitrittsverhandlungen regelmäßig wiederholt wurden. Für die parlamen-Für die parlamentarische Begleitung und Absicherung der Vereinigung ganz Europas hat unser Parlament eine Vorreiterrolle eingenommen. Wenige Monate vor der Europawahl war der Vertrag von Maastricht in Kraft getreten und hatte dem Europäischen Parlament erstmals echte Mitentscheidungsrechte vor allem im Bereich der Richtlinien und Verordnungen zur Vollendung des Binnenmarktes gebracht. Diese Rechte wurden nun wirksam. |
Díky novým pravomocem se poradní parlament stal parlamentem, který přijímá rozhodnutí; jeho pracovní metody a prezentace veřejnosti však stále ještě odpovídaly parlamentu s výhradně konzultačními pravomocemi. Stáli jsme tedy před úkolem reformovat pracovní metody, například průběh diskusí a hlasování na plenárním zasedání, spolupráci mezi výbory či organizaci práce v oblasti vztahů s tiskem a veřejností. Byla to náročná práce. Zpočátku sice téměř všechny kolegyně a kolegové nadšeně vystupovali ve prospěch důkladných reforem, ale s každým krokem od slov k činům nadšení pro reformy opadávalo. Dodnes jsem vděčný Pauline Greenové a Wilfriedu Martensovi za to, že mě účinně podporovali a prosadili reformy ve svých nespokojených politických skupinách. I dnes vyžadují pracovní postupy Parlamentu další reformu. Za nástupce Jacquese Delorse, který po deseti letech výjimečně úspěšného období ve funkci předsedy Komise koncem roku 1994 odešel, navrhli představitelé států a vlád lucemburského předsedu vlády Jacquese Santera. | Durch die neuen Kompetenzen war aus dem Beratungsparlament ein Entscheidungsparlament geworden, aber seine Arbeitsmethoden und seine Darstellung in der Öentlichkeit waren noch immer auf ein Parlament mit reinen Konsultationskompetenzen zugeschnitten. Wir standen also vor der Aufgabe, die Arbeitsmethoden, zum Beispiel den Ablauf der Debatten und Abstimmungen im Plenum, die Zusammenarbeit zwischen den Ausschüssen, die Organisation der Presse- und Öentlichkeitsarbeit zu reformieren. Das war ein schweres Stück Arbeit. Zwar traten zu Beginn fast alle Kolleginnen und Kollegen enthusiastisch für gründliche Reformen ein, aber mit jedem Schritt vom Wollen zum Tun sank die Reformbegeisterung. Ich bin heute noch Pauline Green und Wilfried Martens, dankbar, dass sie mich tatkräftig unterstützt und die Reformen in ihren murrenden Fraktionen durchgesetzt haben. Auch heute ist die Arbeitsweise des Parlaments wieder reformbedürftig. Als Nachfolger für Jacques Delors, der nach zehnjähriger außerordentlich erfolgreicher Amtszeit als Präsident der Kommission Ende 1994 ausschied, schlugen die Staats- und Regierungschefs den Premierminister Luxemburgs, Jacques Santer vor. |
Bylo také jasné, že by pan Santer v takovém případě do funkce nenastoupil. Parlament si vydobyl vstup do postupu spolurozhodování při obsazování přední pozice v Evropě. Poprvé bylo před jmenováním nových designovaných členů Evropské komise nutné hlasování o důvěře v Evropském parlamentu. V rámci jeho přípravy si Parlament musel vytvořit o každém jednotlivém kandidátovi jasnou představu, což se mělo uskutečnit při veřejných slyšeních. Přes odpor mnoha vlád i přes zdráhání Komise se mi podařilo prosadit, že se před hlasováním o důvěře na plenárním zasedání musel každý kandidát samostatně zúčastnit jednoho slyšení ve výboru Parlamentu příslušném pro jeho oblast působnosti. Pro tento postup neexistoval ve Smlouvách právní základ. | Es war auch klar, dass Santer in einem solchen Fall sein Amt nicht antreten würde. Das Parlament hatte sich den Einstieg in die Mitentscheidung bei der Besetzung einer Spitzenposition in Europa erkämpft. Zum ersten Mal war vor der Einsetzung der designierten neuen EU-Kommission eine Vertrauensabstimmung im Europäischen Parlament erforderlich. Um diese Abstimmung vorzubereiten, musste sich das Parlament ein klares Bild von jedem einzelnen Kandidaten verschaen. Das sollte durch öentliche Anhörungen geschehen. Gegen den Widerstand vieler Regierungen und gegen das Zögern der Kommission konnte ich durchsetzen, dass vor der Vertrauensabstimmung im Plenum sich jeder Kandidat einzeln einer Anhörung in dem für sein Ressort zuständigen Fach-Ausschuss des Parlaments stellen musste. Eine Grundlage in den Verträgen gab es für dieses Verfahren nicht. |
Z tehdejší převratné změny se mezitím stal ustálený postup, jímž Evropský parlament již nejednou ovlivnil složení Komise. Z tohoto úspěchu pro mne vyplynulo, že pro Evropský parlament je důležitější, aby beze zbytku využil své možnosti vlivu, než aby si stěžoval na nedostatek pravomocí. Jedna činnost mi během mého funkčního období způsobovala obzvláštní radost. V zahajovacím projevu jsem slíbil, že budu cestovat do regionů členských států a v případě zájmu také do volebních obvodů kolegyň a kolegů. | Aus dem Coup von damals ist inzwischen ein gefestigtes Verfahren geworden, mit dem das Europäische Parlament bereits mehrfach seinen Ein-uss auf die Zusammensetzung der Kommission bewiesen hat. Mir zeigte dieser Erfolg, dass es für das Europäische Parlament wichtiger ist, seine Einussmöglichkeiten bis in die letzte Nische zu nutzen, statt über fehlende Rechte zu jammern. Eine Aktivität hat mir in meiner Amtszeit besondere Freude bereitet. Ich hatte in meiner Antrittsrede versprochen, in die Regionen der Mitgliedstaaten und, wenn gewünscht, auch in die Wahlkreise von Kolleginnen und Kollegen zu reisen. Ich |
Příležitost splnit tento slib se mi naskytla čtyřicetkrát. A hleďme: občané v regionech často podporují sjednocení Evropy více, než se můžeme domnívat podle různých politických machinací v hlavních městech. Není snadné rekapitulovat předsednictví plné událostí a příběhů. | Ich erhielt erhielt vierzig Mal Gelegenheit, mein Ver- vierzig Mal Gelegenheit, mein Ver- sprechen zu erfüllen. Und siehe da: Die Unterstützung, der Bürger für die Einigung Europas ist in den Regionen häug größer, als es manche politischen Manöver in den Hauptstädten vermuten lassen. Eine Präsidentschaft voller Ereignisse und Geschichten zusammenzufassen ist keine leichte Aufgabe. |
Některé z mých vzpomínek stále víří silné emoce, jako například návštěva španělské královny v Parlamentu nebo návštěva Rafaela Caldery, starého přítele z těžkých dob opozice proti Francovi, či přítomnost členů mé rodiny a blízkých přátel v den, kdy jsem byl zvolen. Mé pocity však nejsou v tomto případě důležité, důležité jsou výjimečné události týkající se budoucnosti Evropy a Evropského parlamentu. Amsterodamská smlouva: Z tohoto hlediska bych rád v první řadě zdůraznil vyjednávání o Amsterodamské smlouvě. V prvních pěti měsících svého předsednictví jsem si stanovil za cíl navázat na činnost svého předchůdce Klause Hänsche a navštívil jsem 14 předsedů vlád členských států. Bylo to fyzicky vyčerpávající, ale umožnilo mi to odjet na neformální setkání v Noordwijku se stanoviskem Evropského parlamentu, které bylo kladně přijato představiteli států a vlád a umožnilo nalézt cestu ven z bezvýchodné situace, jež jednání blokovala. Musím zdůraznit, že jsem při tom jednal v úzké spolupráci s nizozemským předsednictvím a výsledkem této spolupráce a odhodlání bylo posílení Evropského parlamentu a demokracie v Amsterodamu. Přijetí eura: Druhým klíčovým momentem, který bych rád připomněl, je souhlas Evropského parlamentu s přijetím eura v prvních jedenácti členských státech. To se odehrálo na formálním zasedání, kterému se široce věnovala média. Ve stejný den, tj. 2. května 1998, jmenovala Evropská rada po napjatých a nekonečných jednáních prezidenta Evropské centrální banky. | Einige Erinnerungen bewegen mich noch immer tief, etwa der Besuch des spanischen Königs im Parlament, der von Rafael Caldera, dem alten Freund aus den schweren Zeiten der Opposition gegen Franco oder die Anwesenheit von Familienangehörigen und engsten Freunden am Tag meiner Wahl. Hier soll es aber nicht um meine Gefühle gehen, sondern um all das, was für die Zukunft Europas und des Europäischen Parlaments wichtig ist. Zum Vertrag von Amsterdam: Hierzu möchte ich zunächst auf die Verhandlungen über den Vertrag von Amsterdam eingehen: In den ersten fünf Monaten meiner Präsidentschaft hatte ich mir die Aufgabe gestellt, die Arbeit meines Vorgängers Klaus Hänsch fortzusetzen, und stattete zu diesem Zwecke vierzehn Staats- und Regierungschefs der Mitgliedstaaten Besuche ab. Das war sehr anstrengend, versetzte mich jedoch in die Lage, auf dem informellen Treen von Noordwijk einen Standpunkt des Parlaments zu formulieren, der von den Staats- und Regierungschefs positiv aufgenommen wurde und dazu beitrug, dass die Verhandlungen aus der Sackgasse herauskamen. Nachdrücklich möchte ich erwähnen, dass ich mit der niederländischen Präsidentschaft jederzeit Zur Einführung des Euro: Der zweite entscheidende Augenblick, an den ich erinnern möchte, war die Entscheidung im Europäischen Parlament über die Einführung des Euro in elf Mitgliedstaaten. Das war eine feierliche Sitzung, die in den Medien starke Beachtung fand. Am selben Tag – dem 2. Mai 1998 – bestimmte der Europäische Rat nach zähen und schier endlosen Verhandlungen den ersten Präsidenten der Euro- päischen Zentralbank. Dem |
Duisenberg i jeho nástupce Trichet tento závazek úzkostlivě dodržovali, čímž umožnili Parlamentu vykonávat kontrolu nad Evropskou centrální bankou při plném respektování její nezávislosti. S desetiletým odstupem od těchto událostí je znovu zřejmé, že se předpovědi mýlily. | Präsi- denten einer Prüfung zu unterziehen, und es nutzte die (wegen der Schwierigkeiten bei seiner Ernennung) geschwächte Position Duisenbergs, um im Gegenzug für seine Unterstützung die Verpichtung des gerade ernannten Präsidenten einzufordern, regelmäßig vor dem Parlament zu erscheinen und über die Entwicklung der Bank zu berichten. Sowohl Duisenberg als auch später Trichet sind dieser Verpichtung gewissenhaft nachgekommen. |
Výsledek je nasnadě: Evropská centrální banka měla dva vynikající předsedy, kteří úspěšně hájili její nezávislost a efektivitu. | Lässt man diese Ereignisse zehn Jahre später Revue passieren, so kann einmal mehr festgestellt werden, dass sich die Schwarzseher damals irrten. |
A euro se stalo hlavní měnou, kterou Evropané považují za svou vlastní, za svou jedinou měnu. Jednalo se o napjatý proces, který byl pro mě obzvláště bolestivý, vzhledem k mému přátelství a ideologické příbuznosti s Jacquesem Santerem a dalšími členy Komise, zejména Marcelinem Orejou. | Ein Kompromiss ist niemals eine geniale Lösung, doch bot er damals wie auch in späteren Zeiten, als der europäische Aufbau ins Stocken geriet, die Gelegenheit voranzukommen. Die Ergebnisse sind sichtbar: Die Europäische Zentralbank hatte zwei ausgezeichnete Präsidenten, die die Unabhängigkeit und Ezienz der Bank erfolgreich bewahrt haben. |
Byl to však rozhodující moment pro budoucnost Evropského parlamentu. Pan Santer to sám uznal ve svém projevu při nástupu do úřadu. Převládlo však přesvědčení, které tehdy zastávala Komise, že by měla být nezávislá nejen ve vztahu k národním zájmům, ale také k Parlamentu. Prvním důsledkem této epizody je, že se Komise sama nemůže dostat do konfrontační pozice vůči parlamentnímu shromáždění, jehož důvěra musí být nadále zachována. | Und der Euro hat sich zu einer Währung ersten Ranges entwickelt, der von den Europäern als ihre Einheitswährung akzeptiert wurde. Das war für mich ein spannungsgeladener und besonders unangenehmer Vorgang, weil ich Jacques Santer und anderen Mitgliedern der Kommission, insbesondere Marcelino Oreja, freundschaftlich verbunden war und ihnen ideologisch nahe stand. Doch für die Zukunft des Europäischen Parlaments war das ein einschneidender Moment. |
Pan Prodi to jasně poznal a uzavřel s Parlamentem dohodu, která by mu umožnila požadovat odstoupení kteréhokoliv komisaře, který tuto důvěru ztratí. Pan Barroso postupoval obdobně v případě pana Buttiglioneho. Tyto události tedy lze považovat za rozhodující fázi vývoje směrem k parlamentnímu systému. | Seit Maastricht muss die Kommission das Vertrauen des Parlaments haben. Santer selbst hatte es so in seiner Antrittsrede formuliert. Doch in der Kommission überwog damals die Überzeugung, dass sie nicht nur gegenüber den nationalen Interessen, sondern auch gegenüber dem Parlament unabhängig sein müsse. |
Druhým důsledkem byly rozsáhlé vnitřní reformy, které provedla Komise za účelem posílení kontrolních mechanismů v souladu s požadavky výboru nezávislých odborníků. Evropští občané z toho mají prospěch. Třetí a nejméně známý důsledek je podle mého názoru dostatečně zřejmý: Týká se cíle přeměny Komise na technický sekretariát Rady – opakující se cíl těch, kteří by rádi omezili Evropskou unii na mezivládní organizaci. Tento cíl byl konečně zavržen. Instituce, jejíž pravomoc se zakládá na důvěře Parlamentu, není a nemůže být technickým orgánem. Výkonná moc založená na důvěře Parlamentu může být nástrojem vedoucí politické činnosti, nebo může být zcela bezvýznamná, záleží na odhodlání a rozhodnosti jejích členů. A čtvrtým důsledkem, který vyplývá z demise, ale má velký význam pro budoucnost, je to, že dvoutřetinová většina potřebná pro přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry není pro další trvání Komise dostačující oproti prosté parlamentní většině, která už Komisi nedůvěřuje. | Prodi hat das ganz klar gesehen und traf mit dem Parlament die Absprache, dass dieses den Rücktritt eines jeden Kommissars verlangen könnte, wenn es ihm kein Vertrauen mehr entgegenbringt. Als es um Buttiglione ging, handelte auch Barroso in diesem Sinne. Die zweite Folge war, dass die Kommission eine grundlegende innere Reform vornahm, um ihre Kontrollmechanismen zu verstärken, so wie es die unabhängige Expertenkommission gefordert hatte. Das war ein Gewinn für die Bürger Europas. Die dritte, weniger oenkundige Folge liegt meiner Meinung nach ebenso auf der Hand: Es geht dabei um die Bestrebungen, aus der Kommission ein technisches Sekretariat des Rates zu machen – eine oft geäußerte Forderung derer, die die Europäische Union auf eine intergouvernementale Organisation reduzieren möchten. Nach meiner Auffassung wurde dieser Forderung eine Abfuhr erteilt. Ein Organ, dessen Macht auf dem Vertrauen des Parlaments beruht, ist keine rein technische Instanz und kann es auch nicht sein. |
Dvoutřetinová většina je anachronismem, pozůstatkem z dob, kdy Komisi jmenovaly pouze vlády členských států. Jakmile však jmenování Komise vyžaduje schválení parlamentní většinou, ztráta této důvěry musí mít za následek konec Komise, i když ji vyjádří prostá většina a nikoliv dvoutřetinová. | Das ist ein politisches Organ, dem die Parlamentsmehrheit ungeheure potenzielle Kraft verleiht – natürlich stets dann, wenn man davon Gebrauch machen möchte. Eine Exekutive, die das Vertrauen des Parlaments genießt, kann ein politisches Führungsinstrument oder eine Marionette sein; das hängt ganz vom Willen und der Entschlossenheit ihrer Mitglieder ab. |
Další rozměry předsednictví: Moje předsednictví se samozřejmě neskládalo pouze z klíčových okamžiků. Parlamentní vztahy s dvanácti zeměmi, které měly postupně k Unii přistoupit; Zahájení činnosti středomořského meziparlamentního shromáždění; Návštěvy v členských státech EU, Rusku, Venezuele, Chile, Argentině, Uruguaji, Mexiku, Guatemale a Hondurasu; Co se týče vnitřního rozměru Parlamentu: dokončení a slavnostní otevření budov v Bruselu, dokončení budovy ve Štrasburku a obnova nejvyšší úrovně parlamentní administrativy. Rád bych též zmínil jednání o finančním výhledu na období 1999–2006, které bylo velmi složité, zahájení činnosti úřadu OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) a zahájení jednání o statutu poslanců (jehož zahrnutí do Amsterodamské smlouvy bylo mým osobním závazkem). Konečně úsilí o intervenci Evropské unie, která by zabránila genocidě v Kosovu (úsilí, které se nesetkalo s úspěchem) atd. | Die Zweidrittelmehrheit ist ein Anachronismus, ein Überbleibsel aus den Zeiten, als die Kommission allein von den Regierungen der Mitgliedstaaten ernannt wurde. entzogen wird, und zwar auch dann, wenn keine Zweidrittelmehrheit, sondern nur eine einfache Mehrheit zustande kommt. Zu weiteren Dimensionen der Präsidentschaft: Natürlich beschränkte sich meine Präsidentschaft nicht nur auf diese Schlüsselmomente. • die parlamentarischen Beziehungen zu den zwölf Staaten, die schließlich der Europäischen Union beitraten; • das Entstehen der Parlamentarischen Versammlung Europa-Mittelmeer; • meine Besuche in den Mitgliedstaaten der Union und in Russland, Venezuela, Chile, Argentinien, Uruguay, Mexiko, Guatemala und Honduras; • sowie im Rahmen meiner Aufgaben innerhalb des Parlaments: die Fertigstellung und Erönung der Gebäude in Brüssel, die Fertigstellung des Gebäudes in Straßburg und die Erneuerung der Spitzen der Parlamentsverwaltung. |
End of preview. Expand
in Data Studio
README.md exists but content is empty.
- Downloads last month
- 25