text
stringlengths 1
5.92k
| labels
class label 2
classes |
|---|---|
Přípustnost dovolání byla založena výrokem rozsudku odvolacího soudu, jímž zároveň byla k řešení vymezena právní otázka, pro níž má rozhodnutí odvolacího soudu zásadní význam (§ 239 odst. 1 o.s.ř.). Tímto výrokem je dovolací soud vázán a nepřísluší mu posuzovat správnost závěrů odvolacího soudu o skutkovém stavu, ale ani správnost závěrů v jiných konkrétních otázkách, neboť o případ, na nějž pamatuje občanský soudní řád v odst. 2 § 239, se v posuzované věci nejedná. | 00
|
Podstata právní otázky, pro níž bylo dovolání proti rozsudku odvolacího soudu připuštěno a která byla učiněna předmětem posouzení odvolacím soudem, tkví ve výkladu pojmu „přičinění se“ ve smyslu ust. § 774 obč. zák. jako náležitosti pro vznik práva zprostředkovatele na odměnu, a to ve vztahu k osobní účasti zprostředkovatele při kontaktování osoby, s níž byla smlouva uzavřena. Zprostředkovatelskou smlouvou podle ust. § 774 obč. zák. se zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu tehdy, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele. Uvedeným ustanovením je vymezen okruh účastníků tohoto smluvního typu (zprostředkovatel-zájemce), stanoven obsah závazku zprostředkovatele vyvíjet činnost, která má vést k příležitosti uzavření určité smlouvy mezi zájemcem a třetí osobou a závazku zájemce zaplatit zprostředkovateli sjednanou provizi, byla-li smlouva s třetí osobou uzavřena přičiněním zprostředkovatele a na poskytnutí odměny se účastníci smlouvy dohodli. Zákon výslovně nestanoví, jakým způsobem má být činnost zprostředkovatele vyvíjena a neurčuje ani prostředky, jichž zprostředkovatel má (může) použít. Samo zprostředkování zahrnuje vyhledávání osob, které mohou být uvažovány jako smluvní strany se zájemcem, navázání styku s nimi a zjišťování konkrétního úmyslu uzavřít zprostředkovanou smlouvu. Uvedené zákonné ustanovení neobsahuje přesné vymezení pojmu „přičinění“, jež je nezbytným předpokladem pro nárok zprostředkovatele na poskytnutí odměny zájemcem. Přičiněním obecně rozumíme snahu, píli, úsilí, což odpovídá v daném kontextu výrazu „přičiniti se“ ve smyslu vyvinout velké úsilí, postarat se, vynasnažit se, zasadit se o něco (Slovník spisovného jazyka českého vyd. r. 1964 AV). Návrh zprostředkovatele na odměnu ve smyslu ustanovení § 774 obč. zák. je opodstatněn za předpokladu, že mezi výsledkem, t.j. uzavřením požadované smlouvy zájemcem s třetí osobou, a činností zprostředkovatele je vztah příčiny a následku (vztah příčinné souvislosti), opravňující závěr, že nebýt snahy, úsilí zprostředkovatele, směřující k zajištění příležitosti pro zájemce uzavřít smlouvu s třetí osobou, k tomuto výsledku by nedošlo. Závěr v tomto směru odvisí od okolností konkrétního případu a jejich hodnocení ve vzájemných souvislostech. | 11
|
Občanský zákoník v ust. § 774 výslovně nevymezuje způsob činnosti zprostředkovatele a neurčuje ani prostředky, jichž zprostředkovatel může k dosažení výsledku použít. Proto nelze vyloučit závěr o přičinění zprostředkovatele ve smyslu ust. § 774 obč. zák. v případech, kdy zprostředkovatel se přičinil o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí ve smyslu ust. § 50a obč. zák., jíž se třetí osoba a zájemce dohodli, že spolu uzavřou zájemcem požadovanou smlouvu, na jejíchž náležitostech se dohodli a požadovanou smlouvu uzavřel zájemce se subjektem, na nějž ze smlouvy o budoucí smlouvě oprávněný subjekt převedl práva (povinnosti) ze smlouvy podle ust. § 50a obč. zák. na uzavření smlouvy se zájemcem a tato smlouva byla zájemcem s tímto subjektem uzavřena. Tak tomu bylo i v posuzované věci, kdy navíc zájemce v souvislosti se smlouvou o smlouvě budoucí přijal zálohu, jež byla zúčtována na kupní cenu. Odvolací soud otázku příčinné souvislosti posoudil shodně se soudem prvního stupně, který na podkladě zjištěného skutkového stavu dovodil, že mezi snahou, kterou žalobkyně vyvinula k dosažení smlouvou dohodnutého výsledku a uzavřením kupní smlouvy je vztah příčiny a následku. Právní názor odvolacího soudu, který vyústil v závěr o právu žalobkyně na sjednanou odměnu ve smyslu ust. § 774 obč. zák. nutno považovat za správný a to bez zřetele na to, že smlouva byla uzavřena se subjektem, na nějž práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí, uzavřené přičiněním žalobkyně, subjekt, s nímž tuto smlouvu zájemce uzavřel, převedl. | 00
|
Dovolací soud po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu v rozsahu vymezeném výrokem o přípustnosti dovolání (§239 odst.1 o.s.ř.) uznal rozhodnutí odvolacího soudu v posuzované právní otázce správným a dovolání zamítl (§ 243b odst.1 o.s.ř.). Námitkami dovolatele vznesenými nad rámec přípustného dovolání se nezabýval, neboť to zákon neumožňuje (§ 236 odst.1 o.s.ř.). | 00
|
V dovolacím řízení úspěšné žalobkyni náklady v tomto řízení nevznikly, proto o jejich náhradě bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst.1, § 224 odst.1, § 243b odst.4 o.s.ř. tak, že na jejich náhradu nemá žádný z účastníků právo. | 00
|
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. | 00
|
V Brně dne 7. listopadu 2000 | 00
|
JUDr. Karel Podolka, v. r. | 00
|
předseda senátu | 00
|
Za správnost vyhotovení: Helena Lovíšková | 00
|
U S N E S E N Í | 00
|
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci navrhovatele: O. zastoupena JUDr. Petrem Tomanem, advokátem se sídlem Trojanova 12, Praha, proti odpůrcům: 1) Státní volební komise, nám. Hrdinů 3, 140 21 Praha 4, 2) Doc. JUDr. P. P., v řízení o návrhu na neplatnost voleb do Senátu Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 20. a 21. října a 27. a 28. října 2006 ve volebním obvodu č. 44 – Ch., a o návrhu na neplatnost volby kandidáta Doc. JUDr. P. P., | 00
|
t a k t o : | 00
|
III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. | 00
|
O d ů v o d n ě n í : | 00
|
Dne 9. 11. 2006 podal navrhovatel Nejvyššímu správnímu soudu návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Senátu Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 20. a 21. října 2006 (1. kolo) a ve dnech 27. a 28. října 2006 (2. kolo) ve volebním obvodu č. 44 – Ch. V návrhu uvedl, že ve druhém kole voleb získala kandidátka navrhovatele Ing. F. 12 001 hlas, tj. 49,95 % a odpůrce sub 2) získal 12 025 hlasů, tj. 50,04 %, a zároveň konstatoval, že v průběhu voleb ve výše uvedeném volebním obvodu byla porušena ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „volební zákon“), způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Svou aktivní legitimaci k podání návrhu navrhovatel spatřuje v tom, že je politickou stranou, jejíž přihláška k registraci ve volebním obvodu č. 44 – Ch. byla pro volby do Senátu zaregistrována. | 00
|
K porušení volebního zákona došlo dle navrhovatele při sčítání hlasů odevzdaných voliči ve druhém kole voleb. Z výsledků voleb v daném volebním obvodu zveřejněných Českým statistickým úřadem vyplývá, že 74 odevzdaných hlasů bylo při sčítání označeno za neplatné. Ve srovnání s ostatními volebními obvody, ve kterých se v tomto roce konaly volby do Senátu, je počet neplatných hlasů ve volebním obvodu č. 44 – Ch. neobvykle vysoký, neboť v jednotlivých obvodech bylo v průměru zjištěno pouze 64 neplatných hlasů. Navrhovatel je přesvědčen, že okrskové volební komise nesprávně posoudily hlasovací lístky – ty, které vyhovovaly zákonným požadavkům, označily za neplatné a ty, které zákonným požadavkům nevyhovovaly, označily za platné. Konkrétně je přesvědčen, že některé hlasy odevzdané pro odpůrce sub 2), které nesplňovaly náležitosti stanovené § 70 volebního zákona, byly posouzeny jako platné. Naproti tomu některé hlasy odevzdané pro kandidátku navrhovatele, které splňovaly náležitosti § 70 volebního zákona, byly posouzeny okrskovými volebními komisemi jako neplatné. V důsledku chybného posouzení platnosti odevzdaných hlasů okrskovými volebními komisemi došlo k porušení § 70 volebního zákona. Navrhovatel proto navrhuje, aby soud sám hlasovací lístky jednotlivě posoudil a zjistil, zda jsou platné či nikoliv, a pro tato zjištění si sám jako důkaz vyžádal veškerou volební dokumentaci. Mezi porušením volebního zákona a zvolením odpůrce sub 2) existuje vztah, jelikož odpůrce zvítězil nad kandidátkou navrhovatele o 24 hlasů, z čehož je zřejmé, že každé pochybení při sčítání hlasů mohlo ovlivnit výsledek voleb. Zjištěné porušení zákona o volbách dle názoru navrhovatele dosahuje takové intenzity, že výrazně zpochybňuje volbu odpůrce sub 2). Ze všech výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozhodl, že volby do Senátu Parlamentu České republiky konané ve dnech 20. a 21. října 2006 (1. kolo) a ve dnech 27. a 28. října 2006 (2. kolo) ve volebním obvodu č. 44 – Ch. jsou neplatné. | 00
|
Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 23. 11. 2006 navrhovatel svůj návrh doplnil, a to o odkaz na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 11. 2006, sp. zn. 52 Ca 71/2006. V něm krajský soud dovodil, že za situace, kdy voliči ve volbách zcela jasným a zřetelným způsobem vyjádřili svoji vůli a uplatnili tak své aktivní volební právo řádným způsobem, také mohou zcela legitimně očekávat, že výkon jejich volebního práva jako výraz skutečného projevu jejich vůle bude zákonným způsobem promítnut i ve výsledcích voleb. Navrhovatel se domnívá, že argumentaci krajského soudu, přestože se týká voleb do zastupitelstev obcí, lze použít i v případě voleb do Senátu, a proto na ni zcela odkazuje. Pokud by Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ze strany okrskových volebních komisí došlo k chybnému sečtení odevzdaných hlasů a toto pochybení mělo za následek volbu odpůrce sub 2) a naopak volební neúspěch kandidátky navrhovatele, potom by s ohledem na výše uvedené nebylo třeba navrhovat neplatnost dotčených voleb, ale pouze neplatnost volby odpůrce sub 2). Podle navrhovatele by v takovém případě nebylo nutné volby opakovat, neboť v zájmu ochrany právní jistoty by vítězem voleb mohla být vyhlášena Ing. F.. Z tohoto důvodu navrhovatel svůj návrh doplnil o alternativní petit, kterým se domáhá určení, že volba odpůrce sub 2) je neplatná. | 00
|
Odpůrce sub 1) si vyžádal stanovisko Českého statistického úřadu a na jeho základě ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že přejímka zápisů o průběhu a výsledku hlasování od okrskových volebních komisí v daném volebním obvodu proběhla v souladu s § 72 a 73 volebního zákona. Výsledky voleb uvedené v části I. návrhu odpovídají zápisu o výsledku voleb, což dokládá kopie stejnopisu záznamu přiložená k tomuto vyjádření. Český statistický úřad též zákonem vyžadovaným způsobem provedl školení určených členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování. | 00
|
Pokud jde o porovnání počtu odevzdaných neplatných hlasů ve 2. kole voleb ve volebním obvodu č. 44 – Ch., pak pro ně nelze podle názoru Českého statistického úřadu vzhledem k počtu volebních okrsků, který se v jednotlivých volebních obvodech pohybuje od 94 do 292, používat absolutních čísel, ale čísel relativních, tedy podílu platných hlasů v %. V obvodu č. 44 činil tento podíl 99,69 %, což je prakticky shodné s celkovým podílem ve všech 27 volebních obvodech (99,70 %). Ve třinácti volebních obvodech byl tento podíl vyšší, ve dvanácti byl nižší a v jednom byl shodný jako v obvodu č. 44. Nelze tedy říci, že by podíl neplatných hlasů byl v obvodu č. 44 neúměrně vysoký. Odpůrce se dále ve svém vyjádření zabýval procentuálním vyjádřením podílu počtu neplatných hlasů v jednotlivých okrscích tohoto obvodu, a to i s přihlédnutím na to, kdo v jakém okrsku ve volbách zvítězil, přičemž ze všech analýz dovodil, že nic nenasvědčuje tomu, že hlasy by byly posuzovány jako neplatné vždy zásadně v neprospěch jen jednoho kandidáta. | 00
|
Odpůrce sub 2) ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že navrhovatel předkládá domněnky, které označuje za důkazy. Pro jeho tvrzení, že okrskové volební komise nesprávně posoudily platnost či neplatnost hlasovacích lístků, chybí jakýkoli důkaz, např. výpověď člena některé z volebních komisí, který neúspěšně upozorňoval na chybu v postupu a odmítl podepsat zápis. Postupem, který užil navrhovatel, by bylo možné bez důkazu zpochybnit každé volby. Ve vztahu k počtu neplatných hlasů odevzdaných v okrsku č. 44 odpůrce uvedl, že podle zdrojů Českého statistického úřadu existuje šest volebních obvodů s ještě vyšším počtem neplatných hlasů, přičemž v nich nikdo domněnku o nesprávném postupu komisí nevyslovil. Navrhovatelovo tvrzení ohledně nesprávného označení některých hlasů pro kandidátku navrhovatele za neplatné a hlasů pro odpůrce sub 2) za platné považuje odpůrce za nepodložené, avšak vzbuzující dojem organizované volební manipulace. Aby pochybnosti o platnosti hlasů pro jednotlivé kandidáty nevznikaly, volební zákon umožňuje kandidujícím politickým stranám, hnutím i nezávislým kandidátům obeslat okrskové volební komise svými zástupci, kteří vzájemně bdí nad správným postupem. Velké politické strany takové možnosti jistě využívají a tím spoluodpovídají za korektní volební proces. Proto také zákonodárce svěřuje právě okrskovým volebním komisím konečné posouzení platnosti hlasovacích lístků (§ 70 odst. 3 volebního zákona). Všechny hlasy zákonem označené za neplatné vycházejí ze zjevných skutečností, o nichž by neměl vznikat spor. Navrhovatel se v petitu domáhá prohlášení neplatnosti voleb, ve skutečnosti mu však jde o přepočítání hlasů, které by se mohlo stát důkazem či důvodem pro navrhované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podařilo-li by se během řízení opatřit důkazy, jež na jeho počátku absentují. Odpůrce sub 2) dále uzavírá, že zpochybnění volebních výsledků je možné, existují-li důkazy o nekorektnosti volebního procesu. Dále odkazuje na judikaturu Ústavního soudu České republiky, která zdůrazňuje nutnost doložených závažných pochybení, jinak preferuje dosažený volební výsledek jako výraz vůle voličů. Ze všech výše uvedených důvodů navrhuje, aby Nejvyšší správní soud návrh zamítl. | 00
|
Nejvyšší správní soud projednal podaný návrh a usoudil o něm následovně: | 00
|
Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) za podmínek stanovených zvláštními zákony se může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je i zákon č. 247/1995 Sb. Podle § 87 odst. 2 tohoto zákona se podáním návrhu na neplatnost voleb a na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu mj. každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. | 11
|
Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh na neplatnost voleb je věcně projednatelný, neboť byl podán v zákonem stanovené desetidenní lhůtě a navrhovatelem je politická strana, jejíž přihláška k registraci byla v daném volebním obvodu zaregistrována. Jinak je tomu v případě návrhu na neplatnost volby kandidáta, jak bude uvedeno dále. | 00
|
Z ustanovení § 87 odst. 4 a 5 volebního zákona vyplývá, že návrh na neplatnost voleb anebo neplatnost volby kandidáta je důvodný tehdy, byla-li porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb či výsledek volby kandidáta. | 00
|
Jak konstatoval Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. | 11
|
Navrhovatel ve svém návrhu tvrdí, že došlo k porušení volebního zákona ve všech volebních okrscích volebního obvodu č. 44 – Ch., aniž by však tato svá tvrzení doložil jakýmkoli relevantním důkazem. Domnělá porušení zákona dovozuje toliko ze statistických údajů o poměru průměrného počtu odevzdaných neplatných hlasů ve volebních obvodech k počtu odevzdaných neplatných hlasů ve volebním obvodu č. 44 ve druhém kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky, a ze skutečnosti, že rozdíl mezi počtem hlasů pro odpůrce sub 2) a kandidátku navrhovatele byl minimální. Navrhovatel, přes své přesvědčení o nesprávnosti postupu okrskových volebních komisí, neoznačil žádný důkaz, který by takovému závěru nasvědčoval. Za takových okolností soud nemůže důvodnost takto zcela obecně podaných tvrzení (bez specifikace dotčených volebních okrsků) nikterak prověřit. Samotná skutečnost, že rozdíl mezi výsledky jednotlivých kandidátů byl velmi těsný, stejně jako počet odevzdaných hlasů označených za neplatné (byť by byl nejvyšší ze všech volebních obvodů), není bez dalšího možné považovat za relevantní důkaz pro zpochybnění výsledku voleb. V této souvislosti odpůrce sub 2) ve svém vyjádření k návrhu správně podotýká, že stejným způsobem by bylo možné tvrdit, že špatně označené hlasy poškodily jeho a nikoli pouze kandidátku navrhovatele. | 00
|
Přes výše uvedené dospěl soud k závěru, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Takovou indicií by v souvislosti s nyní posuzovaným případem mohl být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích. Soud se proto zabýval počtem odevzdaných neplatných hlasů ve volebním obvodu č. 44 – Ch. a z veřejně přístupných údajů Českého statistického úřadu zjistil, že z celkového počtu 269 volebních okrsků v tomto obvodu se v 54 z nich vyskytl v druhém kole voleb nějaký neplatný hlas. Počet těchto neplatných hlasů v jednotlivých okrscích je převážně 1, v osmi případech 2, ve čtyřech 3 a pouze v jediném 5 (v daném případě se jedná o jeden z okrsků co do počtu zapsaných voličů největších ve volebním obvodu Ch.). Nejvyšší správní soud tak neshledal, že by se v některém z volebních okrsků jednalo o tak markantní počet neplatných odevzdaných hlasů, aby sám o sobě odůvodňoval alespoň pochybnosti o správnosti jejich vyhodnocení. | 00
|
K námitce navrhovatele týkající se zpochybnění hlasovacích lístků, které byly shledány jako platné, soud konstatuje, že ani tuto námitku navrhovatel nikterak nedokládá konkrétními důkazy, ani bližšími indiciemi, z nichž by bylo možno usuzovat na její důvodnost. Lze proto uzavřít, že funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky. | 11
|
Soud dále připomíná, že navrhovatel byl ve smyslu ustanovení § 14e odst. 3 volebního zákona oprávněn do každé okrskové komise delegovat svého člena a náhradníka. Pokud by tito delegovaní členové, kteří se podíleli na sčítání hlasů (a tedy i na posuzování platnosti hlasovacích lístků), měli jakékoliv pochyby o korektnosti v namítaném smyslu, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve smyslu ustanovení § 42 odst. 1 cit. zákona s uvedením důvodů tohoto odepření. Takový podnět se (ve formě čestného prohlášení předsedkyně okrskové volební komise) objevil například i v případě voleb do zastupitelstva obce M., přičemž na usnesení krajského soudu týkající se těchto voleb poukazuje sám navrhovatel v doplnění svého návrhu. Na tomto základě by poté mohl být soudem přešetřen postup okrskových volebních komisí z hlediska případného porušení zákona. Nic takového však navrhovatel ani netvrdí, a proto soud neshledal jeho návrh důvodným a zamítl jej. | 00
|
Z týchž důvodů Nejvyšší správní soud nevyhověl navrhovatelovu požadavku na umožnění kontroly všech odevzdaných hlasovacích lístků. | 00
|
Ohledně alternativního návrhu na vyslovení neplatnosti volby zvoleného kandidáta, podaného dne 23. 11. 2006, dospěl soud k závěru, že se jedná o návrh opožděný. Vycházel při tom z názoru vyjádřeného v usnesení tohoto soudu ze dne 13. 12. 2004, sp. zn. Vol 13/2004, kde mimo jiné uvedl: „Návrh na rozhodnutí ve věci a k němu vedoucí skutkové a/nebo právní důvody tvoří jeden celek. Z této příčiny Nejvyšší správní soud nepřihlížel k tvrzením obsaženým v doplnění návrhu, které měly povahu nových skutečností, a nepřistoupil ani k provádění dokazování připojenými přílohami. Tento závěr vyplývá i ze zcela specifické povahy volebního soudnictví, které je svázáno přísnými lhůtami, v nichž musí soud rozhodnout a své rozhodnutí v úplném znění vyvěsit na úřední desce: v řízeních ve věcech neplatnosti voleb a hlasování je podle § 90 odst. 3 s. ř. s. soud povinen rozhodnout do dvaceti dnů poté, kdy mu došel návrh. Tato krátká lhůta by např. ani neumožňovala, aby soud s novými důvody stihl obeznámit druhou stranu a umožnit jí, aby se mohla kvalifikovaně vyjádřit a skutečně a účinně hájit svá práva, čímž by porušil právo na „rovnost zbraní“ v řízení před soudem. Resp. pokud by soud dostatečnou lhůtu k vyjádření protistraně poskytl, porušil by sám procesní předpis, neboť by nestihl rozhodnout v předepsané lhůtě, a – pokud by návrhu na neplatnost voleb vyhověl – ohrozil by tím i případnou přípravu opakovaných voleb; takový postup by však byl zjevně absurdní a mohl by se stát nástrojem pro obstrukce. S ohledem na tuto teleologickou redukci, princip rovnosti, povahu volebního soudnictví, jakož i jednotu procesního nároku s důvody, z nichž povstává, má Nejvyšší správní soud za to, že po lhůtě stanovené pro podání návrhu již novoty přípustné nejsou.“ Z těchto důvodů se návrhem věcně nezabýval a odmítl jej. | 11
|
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož na ni nemá žádný z účastníků právo. | 00
|
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. | 00
|
V Brně dne 28. listopadu 2006 | 00
|
JUDr. Vojtěch Šimíček | 00
|
předseda senátu | 00
|
Judikát 29 Od 57/2005 | 00
|
29 Od 57/2005-145 | 00
|
U S N E S E N Í | 00
|
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobců 1) HSJH, spol. s r.o., se sídlem Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1, IČ: 25 08 88 58 a 2) M. H., proti žalované DEW-H, a.s., se sídlem Krátkého 4/250, 190 00 Praha 9, IČ: 45 24 14 06, zastoupené Mgr. Karlem Tománkem, advokátem, se sídlem U papírny 9/614, 170 00 Praha 7, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cm 215/2003, o námitce podjatosti, takto: | 00
|
Námitka podjatosti se odmítá. | 00
|
O d ů v o d n ě n í : | 00
|
Městský soud v Praze usnesením ze dne 16.1.2004, č.j. 3 Cm 215/2003-37, nařídil předběžné opatření, kterým žalované uložil, aby do rozhodnutí soudu ve věci návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalované ze dne 21.7.2003 o zvýšení základního kapitálu, se zdržela všech úkonů souvisejících s prováděním zvýšení základního kapitálu, zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, vydáním nových akcií, a aby podala návrh na přerušení řízení ve věci zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. | 00
|
Poté, co Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, usnesením ze dne 12.5.2004, č.j. 14 Cmo 104/2004-81, výše uvedené usnesení soudu změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, vznesl první žalobce námitku podjatosti směřující vůči soudcům Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěchu Trojánkovi, JUDr. Jaroslavě Vlčkové a JUDr. Janu Kalfusovi, kteří rozhodli o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. Poukázal na to, že nebyl poučen o svém právu namítat podjatost soudců, kteří rozhodovali bez jednání a vycházeli jen z tvrzení žalované. Porušili princip rovnosti účastníků a nestrannosti soudu, rozhodnutí je založeno na nepravdivém tvrzení žalované, jmenovaní soudci rozhodnutí soudu prvního stupně změnili přesto, že shledali odlišná skutková zjištění, nejde o postup podle zákona, ale o svévoli, případnou neschopnost státu zajistit dostatečné množství soudců jako jeden z důvodů pro přijetí ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. tak, aby byla zajištěna nestrannost. | 00
|
Vrchní soud v Praze, kterému byla věc předložena Městským soudem v Praze s uvedenou námitkou podjatosti, věc vrátil zpět Městskému soudu v Praze s odůvodněním, že nemá o čem rozhodovat, neboť odvolání nebylo podáno. Městský soud v Praze pak předložil věc Nejvyššímu soudu. | 00
|
Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o. s. ř.) se na prvním místě zabýval otázkou, zda námitka podjatosti byla podána ve lhůtě zakotvené v ustanovení § 15a odst. 2 o. s. ř. | 00
|
Podle ustanovení § 15a odst. 1 o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni. Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se účastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku podjatosti uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). | 00
|
Usnesení o změně rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno ve smyslu ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. bez slyšení účastníků a bylo doručeno první žalobkyni dne 15.7.2004. Nejpozději tímto dnem se první žalobkyně dozvěděla jména soudců, kteří věc rozhodovali a tím se – vzhledem k obsahu námitek - dozvěděla i důvody, pro které námitku podjatosti podala. Skutečnost, že žalobkyně nebyla o možnosti podání námitky podjatosti proti soudcům Vrchního soudu v Praze, kteří rozhodovali o odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření poučena, má vliv pouze na možnost podání námitky podjatosti i po uplynutí patnáctidenní lhůty pro její podání. Tato možnost pozdějšího podání námitky podjatosti je však omezena dobou trvání řízení, ve kterém byla podána. V posuzovaném případě skončilo řízení o předběžném opatření právní moci rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 14 Cmo 104/2004-81, tj. dne 7.6.2004. Jestliže žalobkyně podala námitku podjatosti podáním doručeným soudu dne 5.10.2004, podala ji opožděně. | 00
|
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti vznesenou první žalobkyní jako opožděnou podle ustanovení § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl. | 00
|
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. | 00
|
V Brně 11. dubna 2006 | 00
|
JUDr. František Faldyna, CSc. | 00
|
předseda senátu | 00
|
O P R A V N É U S N E S E N Í | 00
|
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Lenkou Kaniovou v právní věci žalobce: Ing. P. P., .zastoupený JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Sadová 553/8, Ostrava - Moravská Ostrava, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 11. 2013, čj. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 10. 2014, čj. 19 Ad 53/2013 – 84, | 00
|
t a k t o : | 00
|
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2015, čj. 1 Ads 237/2014 - 42, zní ve výroku správně takto: | 00
|
„Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 10. 2014, čj. 19 Ad 53/2013 – 84, s e ve výrocích I., II. a IV. z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.“ | 00
|
O d ů v o d n ě n í : | 00
|
V projednávané věci Nejvyšší správní soud rozhodl o zrušení kasační stížnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení dle § 110 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Při vyhotovení znění rozsudku došlo ke zřejmé nesprávnosti spočívající v opomenutí uvedení skutečnosti, že se věc vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení, do výroku rozsudku. | 00
|
Podle ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. opraví předseda senátu v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. V souladu s citovaným ustanovením předsedkyně senátu bez návrhu opravila zřejmou nesprávnost v chybném znění výroku. | 00
|
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky. | 00
|
V Brně dne 17. dubna 2015 | 00
|
JUDr. Lenka Kaniová | 00
|
předsedkyně senátu | 00
|
Judikát 4 Tvo 99/2000 | 00
|
4 Tvo 99/2000 | 00
|
U S N E S E N Í | 00
|
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. srpna 2000 stížnost obžalovaného J. Č., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2000 sp. zn. 5 Ntv 10/2000, a rozhodl takto: | 00
|
Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost z a m í t á. | 00
|
O d ů v o d n ě n í : | 00
|
Výše uvedeným usnesením Vrchního soudu v Praze bylo rozhodnuto podle § 71 odst. 3 tr. ř. o prodloužení vazby obžalovaného J. Č. do 1. 12. 2000. | 00
|
Proti tomuto usnesení podal obžalovaný v zákonné lhůtě stížnost a to též prostřednictvím svého obhájce. | 00
|
V odůvodnění stížnosti vypracované obhájcem obžalovaného jsou odmítány deklarované vazební důvody podle § 67 odst. 1 písm. a), c) tr. ř. Zdůrazňován je dlouhodobý pobyt obžalovaného v České republice i jeho přechodné bydliště na území města Prahy. Pouze na základě toho, že obžalovaný je příslušníkem Slovenské republiky nelze do dovozovat obavu, že uprchne nebo se bude skrývat. Podle názoru obhájce, ve věci nejsou dány ani důvodné podklady pro závěr, že by obžalovaný mohl pokračovat v trestné činnosti. Svůj přístup k životu zásadně přehodnotil a rozhodl se nadále nepáchat trestnou činnost a vést řádný život. V závěru je proto navrhováno, aby napadené usnesení bylo zrušeno a obžalovaný byl propuštěn z vazby na svobodu. | 00
|
Obžalovaný ve svém vlastním obsáhlém odůvodnění podané stížnosti mj. poukázal na podle jeho názoru nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, když je ve vazbě držen celkově již 101 měsíců. V další části se pak podrobně zabývá argumenty, které podle něj vylučují existenci vazebních důvodů, přičemž současně zpochybňuje existenci či relevantnost důkazů, jež by jej měly usvědčovat ze žalované trestné činnosti. I on proto žádá, aby usnesení vrchního soudu bylo zrušeno a nařízeno jeho propuštění z vazby. | 00
|
Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že podaná stížnost není důvodná. | 00
|
Předně je třeba zdůraznit, že Nejvyšší soud v tomto typu rozhodování o důvodnosti prodloužení vazby podle § 71 odst. 3 tr. ř. nepřezkoumává veškeré řízení, které ve věci dosud proběhlo, jako např. úplnost provedených či opatřených důkazů, jejich průkaznost z hlediska možného posouzení viny či neviny obžalovaného, bezvadnost postupu orgánů přípravného řízení při opatřování či zajišťování jednotlivých důkazů apod. To vše je v této fázi trestního řízení plně v kompetenci soudu prvního stupně, který se se všemi námitkami obžalovaného v naznačených směrech bude muset vypořádat v rámci svého rozhodování o meritu celé věci. Nejvyšší soud je z titulu postavení stížnostního soudu povinen posoudit, zda rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o prodloužení vazby obžalovaného nad dva roky je v souladu s platným zněním zákona. | 00
|
Podle obsahu předloženého trestního spisu i usnesení Vrchního soudu v Praze je obžalovaný stíhán ve skupinové věci pro trestné činy loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 3 tr. zák., krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 4 tr. zák., poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. a nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., přičemž k jejich spáchání mělo dojít celou řadou skutků v období od ledna do srpna 1998 jednáním blíže popsaným v podané obžalobě. | 00
|
Do vazby byl obžalovaný vzat usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 9. 1998, sp. zn. 1 Nt 281/98, z důvodů § 67 písm. a), b), c) tr. ř. (v tehdy platném znění) a v současnosti jsou u něho stále spatřovány důvody podle § 67 odst. 1, písm. a), c) ) tr. ř. (v platném znění). Počátek vazby je u obžalovaného datován dnem 2. 9. 1998. | 00
|
Nejvyšší soud zjistil, že návrh na prodloužení vazby nad základní dvouletou lhůtu byl podán ve smyslu § 71 odst. 5 tr. ř. osobou k tomu oprávněnou, a ve lhůtě, která je k tomu vymezena v ustanovení § 71 odst. 6 tr. ř., což správně konstatoval již Vrchní soud v Praze. | 00
|
Vrchní soud nepochybil, pokud lhůtu trvání vazby u obžalovaného prodloužil, neboť pro tento postup jsou dány i podmínky uvedené v § 71 odst. 3 tr. ř. | 00
|
Není pochyb o tom, že u obžalovaného nadále trvají důvody vazby podle § 67 odst. 1 písm. a), c) tr. ř. Jmenovaný je stíhán pro celou řadu závažných trestných činů a v případě uznání viny mu tak hrozí uložení citelného trestu odnětí svobody. To spolu s poznatkem (č. l. 45 spisu), že při jeho zadržení zásahovou jednotkou Policie ČR muselo být použito donucovacích prostředků, vyvolává důvodnou obavu, že by se v případě propuštění z vazby na svobodu mohl skrývat nebo dokonce uprchnout mimo území České republiky, aby se tak dalšímu průběhu trestního stíhání, případně hrozícímu trestu vyhnul. Z obsahu spisu dále vyplývá, že obžalovaný nikde nepracoval, v minulosti již byl vícekrát soudně trestán a to i za majetkovou trestnou činnost a vzhledem k charakteru nyní projednávané trestné činnosti je rovněž reálná obava, že by v ní na svobodě mohl pokračovat. Důvody vazby útěkové i předstižné tudíž byly důvodně deklarovány u osoby obžalovaného i v tomto stadiu trestního stíhání již v napadaném usnesení vrchního soudu. V tomto směru je proto nutno veškeré námitky uplatněné stěžovatelem odmítnout. | 11
|
Mimo existenci vazebních důvodů Nejvyšší soud shledal, že jsou dány i další zákonné předpoklady pro aplikaci ustanovení § 71 odst. 3 tr. ř., když v konkrétním případě pro rozsáhlost a větší komplikovanost projednávané věci nebylo možné trestní stíhání obžalovaného skončit ve dvouleté vazební lhůtě a jeho propuštěním na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo alespoň ztíženo dosažení účelu trestního řízení. V předchozím postupu orgánů přípravného řízení i soudu prvního stupně nebyly zjištěny průtahy takového charakteru, které by svědčily o jejich nečinnosti či liknavém postupu. Delší doba, kterou si projednání a rozhodnutí dané věci vyžaduje, je způsobena jejím charakterem a důkazní náročností, když pouze výčet důkazů navrhovaných obžalobou k provedení v hlavním líčení je uveden na šesti stranách jejího písemného vyhotovení. | 11
|
V dané souvislosti je třeba zdůraznit potřebu dosažení účelu trestního řízení v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 tr. ř. Spočívá mj. v náležitém zjištění trestných činů, ve spravedlivém potrestání jejich pachatelů, přičemž provedené řízení musí též působit k upevňování zákonnosti, předcházení a zamezování trestné činnosti. Toho by ovšem v konkrétním případě nebylo možné dosáhnout, pokud by nebyla zabezpečena účast obžalovaného v dalším řízení a nebylo mu zabráněno v dalším případném páchání trestné činnosti. Lhůta trvání vazby obžalovaného byla prodloužena na nezbytně nutnou dobu s ohledem na rozsah důkazů, které ještě bude nutné provést, aby ve věci mohlo být rozhodnuto, přičemž zároveň nelze vyloučit reálnou možnost vyvolání odvolacího řízení. | 11
|
Pokud se týká námitky obžalovaného, že se ve vazbě nachází souhrnně 101 měsíců, je k tomu třeba uvést následující. Z již výše uvedeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 jednoznačně vyplývá, že obžalovaný byl vzat do vazby po předchozím zadržení dnem 2. 9. 1998. Jestliže u jmenovaného došlo v souvislosti s jeho dřívějšími odsouzeními k započítání vykonané vazby do uloženého trestu (§ 38 odst. 1 tr. zák.), nelze délku této vazby automaticky bez dalšího započítávat do vazby, v níž se obžalovaný nachází v nyní projednávané věci. Tvrzení obžalovaného, že se jedná o pokračující trestnou činnost, pak odporuje ustanovení § 12 odst. 1 tr. ř., podle něhož, pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek. V případě obžalovaného J. Č., s ohledem na právní kvalifikaci stíhaného jednání, je možné ve smyslu § 71 odst. 4 tr. ř. prodlužovat jeho vazbu do celkové lhůty až čtyř let. | 00
|
Vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním a závěrům byl Nejvyšší soud nucen podanou stížnost jako nedůvodnou zamítnout podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. | 00
|
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. | 00
|
V Brně dne 16. srpna 2000 | 00
|
Předseda senátu: | 00
|
JUDr. František Hrabec | 00
|
Judikát 6 Tz 96/2021 | 00
|
6 Tz 96/2021- | 00
|
ČESKÁ REPUBLIKA | 00
|
ROZSUDEK | 00
|
JMÉNEM REPUBLIKY | 00
|
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Bohuslava Horkého a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného M. M., nar. XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 29 T 184/2020, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o: | 00
|
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 29 T 184/2020, byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. M. | 00
|
Rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 29 T 184/2020, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. | 00
|
Okresnímu soudu v Děčíně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. | 00
|
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.