id
int64 1
14.5k
| statement
stringlengths 12
1.07k
| label
stringclasses 4
values | author
stringclasses 535
values | date
timestamp[ns]date 2012-02-05 00:00:00
2025-01-27 00:00:00
| party
stringclasses 70
values | explanation
stringlengths 37
10.1k
| explanation_brief
stringlengths 0
551
| origin
stringclasses 98
values | article_ids
sequencelengths 1
52
⌀ |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Ke konci roku jsme se dostali na částku asi 164 miliard korun. Je to tedy jedenapůlkrát více, než s kolika penězi jsme hospodařili v roce 2023. | Pravda | Jana Černochová | 2025-01-27T00:00:00 | ODS | Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru mluví o tom, že resort obrany v roce 2024 hospodařil s větším rozpočtem, než jaký byl původně schválen, mj. i díky nevyčerpaným prostředkům z předchozího roku. Podle ní se na ministerstvo nakonec vyčlenilo 164 mld. Kč, což je jedenapůlkrát více než v roce 2023. Ve státním rozpočtu na rok 2023 bylo na Ministerstvo obrany vyčleněno 111,8 mld. Kč. Konečný rozpočet se nepatrně snížil na 110,3 mld. Kč, z čehož se nakonec vyčerpalo 100,7 mld. Kč (.pdf, str. 9 z 61). Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024 předložila vláda Petra Fialy v září 2023. Poslanecká sněmovna ho schválila na konci listopadu a v prosinci ho podepsal prezident Petr Pavel. Senát se projednáváním zákona o státním rozpočtu nezabývá. Schválený státní rozpočet na rok 2024 původně počítal s tím, že se na Ministerstvo obrany přidělí 151,18 mld. Kč (.pdf, str. 32). S touto částkou počítala i novela přijatá v souvislosti s podzimními povodněmi (.pdf, str. 8 z 10). Nakonec ale resort hospodařil s částkou 164,3 mld. Kč, ze které vyčerpal 159 mld. Kč (.pdf, str. 6). Ve srovnání s rokem 2023 tak byly výdaje v konečném rozpočtu přibližně jedenapůlkrát vyšší, jelikož mělo ministerstvo k dispozici o 54 mld. Kč více. Výdaje nerostly pouze v nominálních číslech, ale také v procentech hrubého domácího produktu. Ministerstvo obrany uvedlo, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 představovaly výdaje resortu v roce 2024 1,99 % HDP (.pdf, str. 3). O rok dříve to přitom bylo jen 1,37 % HDP (.xlsx). Celkově bylo na obranu státu v roce 2024 alokováno 177,1 mld. Kč, z nichž se vyčerpalo asi 167 mld. Kč (.pdf, str. 6). Resort do těchto výdajů totiž kromě výdajů Ministerstva obrany počítá také výdaje jiných státních institucí, jako je Státní správa hmotných rezerv, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zahraničních věcí nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (.pdf, str. 6). Po změnách v rozpočtu hospodařilo Ministerstvo obrany v roce 2024 s částkou 164,3 mld. Kč, zatímco konečný rozpočet v roce 2023 byl o 54 mld. Kč nižší. Výdaje resortu tedy byly oproti předchozímu roku jedenapůlkrát vyšší a výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý. | Výdaje Ministerstva obrany v roce 2024 podle konečného rozpočtu dosáhly 164,3 miliard Kč. To je skutečně o jedenapůlkrát více než v roce 2023, kdy tato částka činila 110,3 miliard Kč. | A report | [
18,
34,
131,
162,
276,
399,
400,
3588
] |
2 | Podle starých CT (Capability Targets) právě těžká brigáda měla být hotová už v roce 2026. | Pravda | Jana Černochová | 2025-01-27T00:00:00 | ODS | Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na otázku, zda existuje šance, že by švédská firma BAE Systems, která má české armádě dodat bojová vozidla CV90, některé stroje doručila dříve. Podle původního plánu by Česko mělo prvních deset kusů dostat v roce 2026. Ministryně ale změnu termínu neočekává a dodává, že vozidla jsou podle ní důležitá pro plnění tzv. Capability Targets, podle kterých se Česko původně zavázalo vybudovat těžkou brigádu právě do roku 2026. Černochová doplnila, že tento termín již není reálné dodržet. Tzv. Capability Targets (CT) jsou cíle výstavby (obranných) schopností (.pdf, str. 41), které NATO určuje svým členským státům v rámci procesu obranného plánování, jež má zajistit, aby obranná plánování jednotlivých států byla v souladu s tím aliančním (.pdf, str. 20). Členské státy NATO následně přidělené CT společně přezkoumávají během multilaterálních jednání. Každý členský stát může navržený cíl odmítnout, výjimkou je pouze situace, kdy se na jeho přijetí shodnou všichni ostatní členové Aliance (.pdf, str. 36). Schválené cíle musí následně ještě odsouhlasit ministři obrany jednotlivých zemí, kteří se tím zavazují k tomu, že je zahrnou do svých národních obranných plánů. Česko se k výstavbě těžké brigády zavázalo v rámci Capability Targets 2017 a 2021 a tento cíl zahrnulo i do některých strategických dokumentů. Jedním z nich byl i Dlouhodobý výhled pro obranu 2035, který v roce 2019 vypracovalo Ministerstvo obrany. Ten uvádí, že ČR pro kolektivní obranu NATO, k níž se zavázala podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, v případě potřeby poskytne pozemní a vzdušné síly, „jejichž základ tvoří brigádní úkolové uskupení na bázi mechanizované brigády, perspektivně těžkého typu“ (.pdf, str. 7). Ze starších materiálů resortu obrany a armády vyplývá, že dle závazku ČR vůči NATO by tato mechanizovaná brigáda měla být k dispozici od ledna 2026 (.pdf, str. 7), a to právě v souladu s CT, které byly schváleny v roce 2017 (.pdf, str. 41). Na Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 navázala Koncepce výstavby Armády České republiky 2030, která zmiňuje, že jednou z hlavních priorit armády je „výstavba brigády těžkého typu do roku 2025“ (.pdf, str. 7). Jana Černochová nicméně již dříve připustila, že Česko zřejmě nestihne získat všechna nová vozidla včas a závazek plně bojeschopné těžké mechanizované brigády pravděpodobně do ledna 2026 nesplní. Náčelník Generálního štábu Karel Řehka později uvedl, že už dotazník obranného plánování z roku 2021 obsahoval informaci, že se brigádu podaří dobudovat až po roce 2031. Nová Koncepce výstavby armády z roku 2023 už zmiňuje, že dokončení těžké brigády je prioritou pro etapu v letech 2024 až 2030 (.pdf, str. 35). Česko se k výstavbě těžké brigády zavázalo přijetím tzv. Capability Targets 2017, tedy cílů výstavby schopností NATO schválených v roce 2017. Na jejich základě měla Česká republika mechanizovanou brigádu původně vybudovat do ledna 2026. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Podle cílů výstavby schopností NATO, tzv. Capability Targets, schválených v roce 2017, se Česko původně zavázalo vybudovat těžkou brigádu do začátku roku 2026. | A report | [
29,
77,
92,
110,
211,
287,
382,
396,
2422,
9715,
80593,
30,
66,
81133
] |
3 | Za tři roky mého působení na Ministerstvu obrany jsme uzavřeli kontrakty za 395 miliard korun pro (...) modernizaci armády a plnění našich aliančních závazků. | Pravda | Jana Černochová | 2025-01-27T00:00:00 | ODS | Jana Černochová v měsíčníku Ministerstva obrany odpovídala na to, jak si resort pod jejím šéfováním vede ohledně investic. Podle ní se během jejího působení podepsaly smlouvy v celkové hodnotě 395 mld. Kč, které napomohly splnit závazky vůči Severoatlantické alianci. Jana Černochová se stala ministryní obrany v prosinci 2021. Obdobný výrok, kde zmiňovala částku 395 mld. korun, napsala i v brožuře „3. rok na obraně“ (.pdf, str. 7, 11). Stejné číslo zaznělo také na vyzbrojovací konferenci v prosinci 2024. Tiskové oddělení resortu následně potvrdilo, že během posledních tří let došlo k uzavření smluv za 395 mld. korun pro modernizaci armády. Vláda např. v květnu 2023 schválila nákup 246 švédských bojových vozidel CV‑90, jejichž cena se vyšplhala na zhruba 60 mld. korun. Švédská strana ve smlouvě garantovala, že se do zakázky ze 40 % hodnoty kontraktu zapojí české průmyslové firmy. Podle ministerstva převezme armáda první vozidla v roce 2026. Ministerstvo obrany pro modernizaci armády také v lednu 2024 podepsalo smlouvu na nákup 24 nadzvukových amerických letounů F‑35 za téměř 150 mld. korun. Podle resortu se jednalo o „nejvýznamnější projekt v historii armády“. Podobně se vyjádřil i bývalý americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje by měla armáda převzít v roce 2029, s jejich plným nasazením počítá až v roce 2035 (.pdf). Další uzavřenou smlouvou v letecké oblasti je nákup dvou středních letounů Embraer C‑390 od brazilské společnosti. Tyto letouny jsou vhodné pro evakuaci většího počtu osob nebo hašení požárů. Jejich cena byla 11,3 mld. korun a k podepsání smlouvy došlo v říjnu 2024. V rámci investic do pozemních sil Ministerstvo obrany nakoupilo 14 tanků Leopard 2A4, přičemž Česko již 28 takových tanků získalo darem od Německa. Smlouva byla uzavřena v prosinci 2024 s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH. S tímto nákupem za téměř 4 miliardy korun se pojí i závazek vůči NATO na vybudování těžké brigády. Ten Česko podle resortu splní po dodání tanků, k čemuž by mělo dojít do roku 2026. Závěr Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou skutečně podepsalo smlouvy za 395 mld. korun. Některé z nákupů resortu umožnily splnění aliančních závazků, např. pořízení německých tanků Leopard 2A4 přispělo k vybudování těžké brigády. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. | Ministerstvo obrany pod Janou Černochovou skutečně podepsalo smlouvy za zhruba 395 miliard korun. Některé z investic resortu, například nákup tanků Leopard 2A4, napomohly splnit standardy Severoatlantické aliance. | A report | [
78,
274,
302,
371,
3526,
3690,
9832,
9935,
9958,
9974,
9984,
10058,
10066,
10068,
10166,
10258,
10282,
10357
] |
4 | V rámci Dne oslav válečných veteránů (...) jsme z jeho prodeje (vlčího máku, pozn.) vybrali rekordní částku ve výši 5 026 599 Kč. | Pravda | Jana Černochová | 2025-01-27T00:00:00 | ODS | Ministryně obrany Jana Černochová mluví o sbírce, kterou ke Dni válečných veteránů pravidelně pořádá Vojenský fond solidarity. Ten je společným projektem Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc určenou vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let. Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální národní symbol válečných veteránů – Vlčí mák České republiky. Kampaň se sbírkou, jejíž výtěžek putoval Vojenskému fondu solidarity, probíhala od 29. října do 11. listopadu 2024, kdy mohli lidé zakoupením vlčího máku vyjádřit respekt těm, kteří bojovali ve válkách. Kromě klasické papírové verze bylo možné koupit i variantu z limitované edice nebo digitální verzi. Fyzické verze byly k dostání u vojáků v ulicích měst (.pdf). Na některých místech se do sbírky zapojila i Česká obec sokolská nebo Československá obec legionářská. Jak ukazuje následující graf, výtěžky z prodejů vlčích máků měly kromě roku 2022 rostoucí tendenci, avšak v roce 2024 se částku podařilo meziročně téměř zdvojnásobit, když se vybralo celkem 5 026 599 korun. Jednalo se přitom o nejvyšší sumu, jakou se kdy v rámci sbírky podařilo vybrat. Symbol vlčího máku vznikl jako uctění památky vojáků padlých v první světové válce již ve 20. letech minulého století. Každoročně na podzim si jej lidé připínají na oblečení, aby vyjádřili podporu válečným veteránům a připomněli si oběti válečných konfliktů. Vrcholem bývá 11. listopad, tedy Den válečných veteránů, kdy se konají různé vzpomínkové akce. Vojenský fond solidarity není jedinou organizací, která sbírku se stejným symbolem ke Dni válečných veteránů v Česku pořádá. Organizuje ji také například Paměť národa, která výtěžek rozděluje mezi Centrum pomoci Paměti národa, které podle projektu pomáhá především účastníkům druhého a třetího odboje, a dokumentaristy Paměti národa, kteří vyhledávají a zaznamenávají vzpomínky protikomunistických odbojářů a pamětníků z 2. světové války. Poté, co Ministerstvo obrany v roce 2024 poprvé kodifikovalo symbol vlčího máku a zároveň deklarovalo, že veškeré výtěžky z jeho prodeje půjdou Vojenskému fondu solidarity, se právě proti sbírce Paměti národa vymezilo. Podle resortu jde na dokumentární činnost drtivá většina výtěžku a samotné veterány sbírka nepodporuje. Ministerstvo v souvislosti s kodifikací zdůraznilo, že pouze u oficiálního vlčího máku je garantováno, že výtěžek poputuje na podporu vojáků a válečných veteránů. Některé spolky se ale proti kampani a oficiální podobě vlčího máku ohradily a resort kritizovaly za údajné přivlastnění symbolu. Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální podobu vlčího máku v rámci sbírky ke Dni válečných veteránů. Vybraná částka ze sbírky resortu dosáhla hodnoty 5 026 599 korun, což je skutečně nejvyšší obnos, jaký se kdy ministerstvu podařilo vybrat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | Výtěžek ze sbírky Ministerstva obrany ke Dni válečných veteránů v roce 2024 činil 5 026 599 Kč, čímž byl téměř dvojnásobně překonán rekord z předešlého roku. | A report | [
20,
22,
30,
33,
64,
66,
85,
185,
929,
3159,
3683,
6329,
10353,
10420,
9958
] |
5 | Čeští vojáci působili také v Kosovu, Iráku, působí na Sinaji nebo na Golanských výšinách. | Pravda | Jana Černochová | 2025-01-27T00:00:00 | ODS | Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku mluví o zahraničních operacích, do kterých se v minulém roce zapojili čeští vojáci. Zmiňuje jejich roli při posilování východního křídla NATO a vedení bojových jednotek na Slovensku. Dále vyjmenovává působení na misích v Kosovu, Iráku, na Sinajském poloostrově a v Izraeli. České jednotky jsou součástí mírové operace NATO v Kosovu od roku 1999, kdy byla zahájena operace Joint Guardian (od roku 2005 Joint Enterprise). Cílem mise, která v době publikace námi ověřovaného rozhovoru stále probíhala, je zajistit mír a stabilitu v oblasti. Na velitelství v Prištině loni působilo sedm českých vojáků. V roce 2022 došlo k postupným eskalacím nepokojů mezi Srbskem a Kosovem. Od července 2023 proto v Kosovu působí i jednotka české Vojenské policie, která spolupracuje s italskými karabiniéry. Úkolem jednotky je podílet se na bezpečnosti a volnosti pohybu s důrazem na severní část země, tedy oblast obývanou převážně kosovsko‑srbskou komunitou. Od ledna 2025 v Kosovu působí již čtvrtá jednotka Vojenské policie čítající bezmála 30 policistů. Česká armáda působí také v Iráku a Kuvajtu, kde je od roku 2016 součástí operace OIR (Operation Inherent Resolve) a od roku 2019 alianční mise NMI (NATO Mission Iraq). Hlavním úkolem bylo poskytovat poradenství, pomoc a prostředky irácké vládě a armádě v boji proti Islámskému státu. Od září 2024 v zemi operuje 13. uskupení armády, které iráckým ozbrojeným složkám zajišťuje poradenskou činnost. Kromě zmíněných oblastí operují jednotky české také např. v Pobaltí, Bosně a Hercegovině, na Slovensku nebo v oblasti Středomoří, kde pomáhají v rámci operace IRINI přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi. Mimo Evropu dohlížejí čeští vojenští pozorovatelé na vojenskou a bezpečnostní situaci v Demokratické republice Kongo nebo ve Středoafrické republice. Na Sinaji v rámci mise organizace MFO (Multinational Force and Observers) působí čeští vojáci od roku 2009 a od roku 2013 také jednotky leteckého kontingentu. V roce 2024 bylo v oblasti nasazeno 16. úkolové uskupení a 27. letecká jednotka v počtu 15 osob. Čeští vojáci a další příslušníci ozbrojených sil z 15 zemí dohlížejí na dodržování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem z roku 1981. Řídí např. provoz checkpointů nebo kontrolují aktivity podél hranice, zatímco letecká jednotka provádí průzkum oblasti a přepravuje lidi i materiál mezi základnami. Součástí mise na Golanských výšinách je česká armáda od roku 2015, kdy do oblasti vyslala tři vojáky. V roce 2020 je doplnil čtvrtý příslušník a armáda zde působila také v roce 2024. Čeští vojáci jsou součástí mise UNDOF (The United Nations Disengagement Observer Force), která byla zahájena v roce 1974 a jejímž cílem je dohlížet na udržení míru mezi Izraelem a Sýrií. Příslušníci české armády České republiky působili v roce 2024 v několika státech a oblastech. Účastnili se misí v Kosovu, kde kromě vojáků působili také členové Vojenské policie. Dále operovali také v Iráku, na Sinajském poloostrově nebo Golanských výšinách. Výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý. | Příslušníci české armády v roce 2024 skutečně působili ve vyjmenovaných oblastech. Např. v Iráku poskytovali poradenskou činnost irácké armádě a na Sinajském poloostrově řídili provoz checkpointů nebo letecky přepravovali materiál mezi základnami. | A report | [
1,
47,
58,
68,
76,
154,
233,
441,
443,
608,
2591,
3491,
3642,
3660,
6264,
6290,
6396,
7384,
7394,
7749,
81134,
81370
] |
6 | Do Polska jsme vyslali vrtulníkovou jednotku na podporu posilování obrany východního křídla NATO. | Pravda | Jana Černochová | 2025-01-27T00:00:00 | ODS | Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku komentuje loňské zapojení Armády ČR do aliančních uskupení v oblasti východního křídla NATO. Zmiňuje konkrétně nasazení českých vojáků a vojenské techniky v Litvě, Lotyšsku a Polsku. Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a pobaltské státy (.pdf). Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO zde poté začala rapidně růst na začátku roku 2022, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu. K začátku roku 2025 se česká armáda podílí na misích v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. V průběhu roku 2024 nicméně působila v rámci východního křídla NATO i v Polsku. Právě do Polska vyslalo Ministerstvo obrany na začátku loňského roku vrtulníkovou jednotku Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Zhruba stovka vojáků i s vrtulníky Mi-171Š a pozemní technikou se zúčastnila výcviku na polské základně poblíž středopolské vesnice Powidz. Hlavním úkolem české vrtulníkové jednotky byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami, včetně speciálních jednotek SOF, a aliančními jednotkami v rámci NATO. České jednotky tak napomáhaly k posílení východního křídla NATO. Tyto úkoly plnily české jednotky ve dvou skupinách. První skupina vojáků byla na místě šest měsíců, než je v červenci vystřídala skupina druhá. První skupina plnila úkoly, jako výstavba základny, spolupráce s místními jednotkami a celkově rozjezd mise. Tato skupina se také stala historicky prvními českými vrtulníkáři, kteří prováděli námořní operace. Šlo o cvičné operace, které se zaměřovaly především na vyzvedávání jednotek z námořních plavidel. Druhá skupina navíc v Polsku pobývala i v období podzimních povodní. Na žádost náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil tehdy ministryně Černochová schválila použití této jednotky při záchranných pracích v Polsku. Česká vrtulníková jednotka Heli Unit z Náměště nad Oslavou se během roku 2024 účastnila výcviku na polské základně Powidz. Hlavním cílem byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami a aliančními jednotkami v rámci NATO, jednotka nicméně zasahovala také při záchranných pracích v průběhu podzimních povodní na polském území. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý. | Od začátku roku 2024 byly do Polska vyslány dvě skupiny vojáků z vrtulníkové jednotky Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Vojáci spolupracovali s polskými ozbrojenými silami i jednotkami NATO. | A report | [
48,
89,
426,
233,
7316,
7831,
8711,
81134,
81396,
82884,
82937,
83636
] |
7 | Nasazeno bylo více než 5 400 vojáků (...), ženisté postavili 22 mostů a 8 lávek (během povodní v roce 2024, pozn.) | Pravda | Jana Černochová | 2025-01-27T00:00:00 | ODS | Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví v kontextu výroku o povodních, které na podzim 2024 zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vojáci pomáhali jak s evakuací, zásobováním vodou a humanitární pomocí, tak s odklízením sutě a naplavenin či dezinfekcí silnic a domů. Vojáci se v terénu pohybovali už před povodněmi, a to na žádost starosty Strakonic v Jihočeském kraji a následně hejtmana Olomouckého kraje. Plnili například pytle s pískem a odklízeli spadlé stromy z cest. Připravujeme se na hrozící povodně. V případě potřeby podpoříme složky IZS. Prakticky okamžitě můžeme nasadit dva vrtulníky a ženisty s vyprošťovací technikou. Naše rozsáhlejší zapojení by musela schválit vláda. Vláda poté schválila nasazení 2 000 vojáků od 17. září do 31. října. Vojáci se střídali, na začátku října jich bylo v terénu až 1 300 denně. Nasazení bylo poté prodlouženo do konce listopadu 2024. Počet vojáků v terénu vláda snížila na jeden tisíc. Mezi zářím a listopadem bylo podle armády v místech postižených povodněmi nasazeno celkem 5 400 vojáků z povolání a v aktivní záloze. Ze skladů Správy státních hmotných rezerv pak do obcí, kde bylo potřeba postavit náhradní cesty přes vodní toky, odvezli vojáci 22 provizorních mostů a 8 pěších lávek (.pdf, str. 25). Žádosti o zapůjčení dočasných konstrukcí spojujících břehy podle Ministerstva dopravy přicházely z Jesenicka, Krnovska, Bruntálska nebo Opavska. Armáda je postavila například v Krasově, Valštejně, Široké Nivě, či Bělé pod Pradědem nebo v Lipové-lázních. Na podzim 2024 bylo v terénu během povodní skutečně nasazeno 5 400 vojáků. Jejich přítomnost schválila vláda od 17. října až do konce listopadu. Na žádost obcí vojáci postavili celkem 22 mostů a 8 lávek pro pěší. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý. | Mezi zářím a listopadem 2024 bylo podle Armády ČR v místech zasažených povodněmi nasazeno 5 400 vojáků. Postavili celkem 22 náhradních mostů a 8 pěších lávek v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. | A report | [
9,
105,
456,
659,
3174,
3532
] |
8 | Vláda na konci roku schválila navýšení služebních tarifů pro vojáky z povolání o 1 500 Kč a pro zaměstnance o 1 400 Kč od ledna 2025. Většině vojáků z povolání se současně s valorizací služebních tarifů a následně od 1. dubna 2025 na základě služebního hodnocení za rok 2024 navíc zvýší výkonnostní příplatek. | Pravda | Jana Černochová | 2025-01-27T00:00:00 | ODS | Vláda v prosinci 2024 schválila (.pdf) nařízení, kterým se plošně zvýšily služební tarify vojákům z povolání o 1 500 Kč (.docx, str. 1–2). Například svobodník tak měsíčně pobírá 31 810 Kč, desátník 33 390 Kč a plukovník 87 650 Kč. U vojína, který má tarif na úrovni minimální mzdy, došlo od ledna 2025 díky jejímu nárůstu k navýšení platu o 1 900 Kč (.pdf). Fialův kabinet v prosinci 2024 také schválil (.pdf) navýšení platů státních zaměstnanců (.pdf), které tak od ledna 2025 vzrostly o 1 400 Kč. Platy se zvedly i příslušníkům bezpečnostních sborů, a to o 1 500 Kč. Policisté a hasiči zároveň dostali stabilizační příplatek ve výši 1 000 Kč. Voják má nárok na výkonnostní příplatek na základě svého služebního hodnocení. Tento příplatek se každoročně upravuje 1. dubna a jeho výše závisí na ohodnocení za předchozí rok, přičemž se vypočítává z vojákova služebního tarifu. Například vojákovi hodnosti svobodník až nadpraporčík, který zatím příplatek nezískal a který je hodnocený jako výtečný, náleží příplatek ve výši 2 % jeho služebního tarifu. Při dalších hodnoceních se pak výše odměny odvíjí i od dříve získaného příplatku. Jelikož se služební tarify od ledna 2025 zvýšily o 1 500 Kč, od 1. dubna 2025 vzrostou i výkonnostní příplatky. Voják může být ohodnocen jako výtečný, velmi dobrý, dobrý, vyhovující a nevyhovující. Při hodnocení výtečný a velmi dobrý se výkonnostní příplatek vojákům zvyšuje. Pokud je voják hodnocen jako dobrý, výkonnostní příplatek se oproti předchozímu roku nezmění. U hodnocení vyhovující příplatek klesne (případně vojákovi vůbec nenáleží) a pokud je voják ohodnocen jako nevyhovující, na výkonnostní příplatek nárok nemá. Výše výkonnostního příplatku závisí nejen na hodnocení vojáka, ale také na jeho hodnosti. Maximální výše výkonnostního příplatku je 20 % služebního tarifu pro vojáky hodnosti svobodník až nadpraporčík a 15 % pro hodnosti poručík až podplukovník. Na základě nařízení Fialovy vlády z prosince 2024 došlo od ledna 2025 k růstu služebních tarifů vojáků z povolání o 1 500 Kč a k plošnému navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 Kč. Od 1. dubna 2025 se vojákům také zvýší výkonnostní příplatky, které se odvíjejí od zvýšených tarifů. Výrok Jany Černochové hodnotíme jako pravdivý. | Vláda v prosinci 2024 schválila zvýšení služebních tarifů pro vojáky z povolání o 1 500 Kč a plošné zvýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 Kč od ledna 2025. Od 1. dubna 2025 také vzrostou výkonnostní příplatky, jejichž výše je odvozena od tarifů a ohodnocení vojáků. | A report | [
15,
117,
267,
445,
6442,
7859,
82961,
83115,
8204
] |
9 | (...) u mého pozměňujícího návrhu, který se týká zavedení té tzv. dluhové brzdy. | Pravda | Miloš Nový | 2025-01-17T00:00:00 | TOP 09 | Poslanec Miloš Nový reaguje na dotaz, který se týkal schvalování návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Třetí čtení, na jehož konci Sněmovna hlasuje o přijetí pozměňovacích návrhů a přijetí návrhu jako celku, v případě této novely probíhalo 15. a 17. ledna. První den jednání provázely obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD, která nesouhlasila s navýšením platů politiků. Podle Nového tehdy nebylo dopředu jasné, zda Sněmovna novelu odsouhlasí. Nejisté dle něj bylo i schválení jeho pozměňovacího návrhu a v této souvislosti svůj návrh dále popisuje. Používá pro to pojem „dluhová brzda“, který se zpravidla používá pro pravidla omezující výši dluhu veřejných institucí. Vláda původně plánovala, že v rámci novely zmíněného zákona vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o necelých 6,9 % (.pdf, str. 6). V listopadu 2024 skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila k návrhu novely svůj pozměňovací návrh. Jeho cílem bylo, aby se platová základna poslanců a senátorů snížila o 20 % v případě, že veřejné zadlužení přesáhne 50 % hrubého domácího produktu (.docx). Podle návrhu k tomuto snížení dojde ihned v následujícím roce po zveřejnění údajů o výši zadlužení. Krácení o 20 % bude trvat vždy do konce roku, ve kterém se dluh sníží pod 50 % HDP. Sněmovna návrh novely zákona včetně pozměňovacího návrhu poslance Nového schválila 17. ledna 2025. Ke dni vysílání námi ověřované debaty návrh čekal na projednání Senátem. Dluhová brzda Miloš Nový sice mluví o platech politiků, český právní systém ovšem termín dluhová brzda zná jako pravidlo stanovené zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti z roku 2017. Pokud výše dluhu sektoru veřejných institucí (snížená o rezervu peněžních prostředků na financování státního dluhu) dosáhne 55 % nominálního HDP, spustí se opatření ke snížení dluhu. Vláda by v takovém případě musela předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu a jeho střednědobý výhled, které povedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Musí předložit také návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávy budou moci na další rok schválit pouze přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet. Ostatní veřejné instituce nebudou až na výjimky smět zřizovat nové závazky ze smluv. Skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila pozměňovací návrh k návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Ten obsahuje ustanovení, podle něhož dojde ke snížení platové základny členů Parlamentu o 20 % v případě, že české zadlužení dosáhne více než 50 % HDP. Poslanecká sněmovna tuto novelu zákona včetně pozměňovacího návrhu poslance Nového schválila v lednu 2025. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. | Miloš Nový patřil mezi poslance, kteří navrhli pozměnit návrh novely zákona o platech představitelů státní moci. Jeho pozměňovací návrh požadoval, aby se platová základna poslanců a senátorů snížila o pětinu, pokud zadlužení ČR přesáhne 50 % HDP. | Události, komentáře | [
95,
146,
144,
207,
248,
295,
354,
2799,
7262,
8674,
8805,
8914,
82853,
82856,
83545,
83721
] |
10 | Platový automat se odvíjí od toho, že roste průměrná mzda, tak s jistým časovým zpožděním, a to konkrétně dvouletým, následně rostou platy politiků. | Pravda | Miloš Nový | 2025-01-17T00:00:00 | TOP 09 | Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) komentuje vládní novelu zákona o platech politiků, kterou schválila Sněmovna. Vysvětluje, že mezi růstem průměrných mezd a růstem platů politiků existuje časová prodleva. To je podle Nového problematické, protože platy politiků se kvůli tomuto mechanismu mohou zvyšovat v době ekonomické recese, což může vést k napětí ve společnosti. Podle zákona o platech představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu se výše platu vypočítává jako součin platové základny a platového koeficientu, který se odvíjí od náročnosti vykonávané funkce. Platová základna se v daném kalendářním roce určuje podle průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém roce. Platová základna představitelů státní moci se dříve počítala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Koeficient se pak dále zvyšuje podle funkce v dané komoře Parlamentu. Vedle tohoto základního platu mají členové Parlamentu nárok také na náhrady, např. na reprezentaci, cestování nebo na stravné (.pdf). Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9. Nejvyšší koeficient z vrcholných politiků má prezident. Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila návrh novely zákona o platech politiků, který zvedá platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Vrcholným politikům díky této novele vzrostou platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24), změna se týká již platů za leden 2025. Sněmovna zároveň schválila pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariána Jurečky (KDU-ČSL), který omezuje meziroční růst platů politiků na maximálně 5 % (.docx, str. 1). Poslanci přijali také návrh skupiny poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým, podle kterého se poslancům a senátorům v případě zadlužení státu nad 50 % HDP budou krátit platy o pětinu (.docx, str. 1). Vláda původně plánovala, že v rámci novely zákona o platech politiků vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o necelých 6,9 % (.pdf, str. 6). Platy vrcholných politiků se dle zákona odvíjí od platové základny soudců, která se vypočítává jako součin průměrné hrubé mzdy za předloňský rok a koeficientu stanoveného zákonem. Současný plat politiků tedy závisí na stavu průměrné mzdy před dvěma lety. Výrok Miloše Nového tak hodnotíme jako pravdivý. | Platy vrcholných politiků jsou navázány na platy soudců, které se vypočítávají jako součin průměrné mzdy za předloňský rok a koeficientu stanoveného zákonem. Plat politiků se tedy odvíjí od stavu před dvěma lety. | Události, komentáře | [
95,
144,
146,
295,
3624,
3725,
8805,
8674,
9994,
3944,
82856,
83545,
83595,
83721,
8458,
11210
] |
11 | (...) dojde-li k tomu překročení poměru veřejného dluhu HDP o 50 % v nějakém roce, tak hned v následujícím roce dojde právě ke snížení poslaneckých platů. | Pravda | Miloš Nový | 2025-01-17T00:00:00 | TOP 09 | Poslanec Miloš Nový reaguje na slova Jakuba Michálka, který kritizoval pozměňovací návrh TOP 09 ohledně navázání platů politiků na úroveň zadlužení. Michálek tvrdí, že snížení platů se dotkne především těch, kteří vysoké zadlužení nezpůsobili. Nový namítá, že pokud veřejné zadlužení překročí hranici 50 % HDP, dojde ke snížení hned následující rok. Vláda původně plánovala, že v rámci novely zmíněného zákona vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o 6,95 % (.pdf, str. 6). V listopadu 2024 skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila k návrhu novely svůj pozměňovací návrh. Jeho cílem bylo, aby se platová základna poslanců a senátorů snížila o 20 % v případě, že veřejné zadlužení přesáhne 50 % hrubého domácího produktu (.docx). Podle návrhu k tomuto snížení dojde ihned v roce následujícím po zveřejnění údajů o výši zadlužení. Krácení o 20 % bude trvat vždy do konce roku, ve kterém se zadlužení vrátí pod 50 % HDP. Sněmovna návrh novely zákona včetně tohoto pozměňovacího návrhu schválila 17. ledna 2025. K návrhu novely zákona o platu představitelů státní moci byl předložen pozměňovací návrh, podle kterého se sníží platová základna poslanců a senátorů o 20 %, pokud veřejné zadlužení překročí hranici 50 % HDP. Podle navržené úpravy dojde ke snížení základny na začátku roku následujícího po vyhlášení této míry zadlužení. Poslanec Nový tedy mechanismus popisuje správně a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | Sněmovna přijala pozměňovací návrh poslanců TOP 09, na základě kterého se sníží platová základna poslanců a senátorů o pětinu, pokud veřejný dluh přesáhne 50 % HDP. K takovému snížení skutečně dojde hned v roce, který následuje po vyhlášení této výše zadlužení. | Události, komentáře | [
95,
144,
146,
8805,
3944,
82853,
82856,
83545,
83721
] |
12 | Cestování je 25 % z těch (poslaneckých, pozn.) náhrad. | Pravda | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Pirátský poslanec Jakub Michálek v debatě kritizuje nastavení platů politiků a říká, že média často uvádí platy bez poslaneckých náhrad. Ty jsou přitom podle něj tak vysoké, že představují druhý plat. Dále podotýká, že vzrostly příspěvky na dopravu, které dle jeho tvrzení tvoří čtvrtinu všech náhrad. Poslancům kromě běžného platu náleží také náhrady. Výdaje na reprezentaci a stravování při cestách po republice jsou hrazeny měsíčně formou paušální náhrady, která činí 16 % z platové základny. Dále mají poslanci nárok na náhrady za cestování vlastním vozidlem nebo veřejnou dopravou. Jejich výše činí 40−60 % platové základny zákonodárce – přesná částka se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo místa, kde má kancelář. Mimoto existují také náhrady prokázaných výdajů, které zahrnují ubytování při tuzemských cestách. Při cestách do zahraničí pokrývají dopravu a ubytování, Patří sem také náhrady za výdaje na odborné a administrativní práce do výše 25 % platové základny. Podstatnou část náhrad tvoří i výdaje na asistenty poslanců, přičemž limit těchto nákladů je 55 500 Kč měsíčně (.pdf). Dalším typem příspěvku na činnost poslance je tzv. naturální plnění. Jde například o ubytování v místě sídla Poslanecké sněmovny nebo proplacení výdajů na přechodné ubytování ve stejné lokalitě, a to až do výše 20 500 Kč (.pdf). Poslanci mají také nárok na užívání přiměřeně vybavené kanceláře ve svém volebním kraji. Ceny za její pronájem se pohybují od 9 do 27 tisíc korun měsíčně podle velikosti města (.pdf, str. 5). Příspěvek na pronájem nábytku a vybavení kanceláře činí 5 200 Kč, na telefonní poplatky a připojení k internetu maximálně 5 000 Kč a na kancelářský materiál za první měsíc 3 000 Kč, poté 2 200 Kč měsíčně (.pdf, str. 6). Jak jsme zmínili výše, náhrady na dopravu se odvíjí od výše platové základny, která v roce 2024 činila 94 775 Kč. Z celkového přehledu poslaneckých náhrad lze vypočítat, jakou část představují náhrady na dopravu. V našem výpočtu jsme pracovali s maximální možnou výší měsíčních náhrad pro řadové členy dolní komory a nezahrnuli jsme zahraniční cesty, u nichž výše náhrad není pevně stanovená. Náhrady se zaokrouhlují na 100 Kč nahoru. Součet náhrad pro poslance, kteří dostávají maximální možnou částku, činí 211 200 korun měsíčně. Dopravné pro poslance s trvalým bydlištěm nejdál od Sněmovny tvoří přibližně 27 % všech náhrad. Pro ostatní představují náhrady na dopravu cca 20 až 23,5 %. V přehledech vyplacených náhrad je možné dohledat i celkovou výši náhrad konkrétního představitele za daný rok. Nejnovější data jsou za rok 2023 a například Jakub Michálek podle nich za celý rok obdržel celkové náhrady ve výši 1 956 286 Kč (.pdf). Cestovní náhrady z toho činily 456 tisíc korun, což je asi 23 %. Poslanci mají kromě základního poslaneckého platu nárok na náhrady. Mezi ně patří mj. náhrady na dopravu, reprezentaci, pronájem kanceláře nebo výdaje na asistenta. Náhrady na dopravu činí 40−60 % platové základny podle místa bydliště, u jednotlivých představitelů jsou tudíž různé. U poslanců, kteří pobírají nejvyšší možné dopravní náhrady, představují cca 27 % všech náhrad. U ostatních členů dolní komory je to přibližně 20 až 23,5 %. Výrok Jakuba Michálka tak hodnotíme jako pravdivý. | Poslanci mají nárok na náhrady na dopravu ve výši 40−60 % platové základny v závislosti na vzdálenosti trvalého bydliště od Sněmovny nebo místa, kde mají kancelář. Tyto náhrady tvoří přibližně 20 až 27 % celkových poslaneckých náhrad. | Události, komentáře | [
3512,
6420,
9994,
84399,
84627,
85262,
85263,
85884,
87139,
13924
] |
13 | Já jsem to předložil, ten návrh 25 % dolů na náhrady. | Pravda | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Poslanec Miloš Nový v kontextu výroku říkal, že se mu nelíbí současný systém paušálních náhrad a uvedl, že např. paušální náhrady na dopravu by upravil tak, aby se musely jednotlivé cesty prokazovat. Jakub Michálek tento nápad kritizoval, jelikož by podle něj vedl ke zbytečné administrativní zátěži a ke „kšeftování s účtenkami“. Poté zmiňuje, že navrhl snížit náhrady o 25 %. Neupřesňuje ale, jestli se jedná pouze o paušální náhrady za dopravu, nebo o celý systém paušálních náhrad. V našem odůvodnění se proto zaměříme na obě tyto možnosti. Vedle paušálních existují ještě náhrady prokázaných výdajů, u kterých vyplacená částka není jednotná. Plat poslanců se odvíjí od platové základny, kterou stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) svou vyhláškou. Pro rok 2024 ji resort stanovil na 94 775 Kč. Základna se dále násobí koeficientem, který je nastavený na 1,08 a zvyšuje se v případě, že poslanec v dolní komoře zastává další funkci – může se jednat o pozici předsedy výboru, předsedy nebo místopředsedy Sněmovny apod. Vedle tohoto základního platu mají poslanci nárok i na náhrady, např. na reprezentaci, dopravu nebo na stravné (.pdf). Náhrady na reprezentaci společně se stravováním při tuzemských cestách a dopravu jsou přitom paušální, což znamená, že poslanci dostávají pevně stanovenou částku. V případě reprezentace se jedná o 16 % platové základny, zatímco obdržené částky za cestování se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo od města, ve které má kancelář. Tyto paušální náhrady podléhají dani z příjmů – na rozdíl od nedaněných typů náhrad, kterými jsou náhrady za konkrétní prokázané výdaje a tzv. naturální plnění (např. využívání služebního auta, telefonu atp.). Podle zákona existuje ještě paušální náhrada pro těžce zdravotně postižené poslance, který k výkonu své funkce potřebuje osobního asistenta. V současné Sněmovně se ale nikdo takový nenachází a do našem odůvodnění ji tak nezahrnujeme. Vláda v polovině října 2024 schválila (.pdf) návrh novely zákona o platu představitelů státní moci, podle kterého platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců stoupnou o 6,95 % (.pdf, str. 9, 18 z 24). Jakub Michálek k této novele v listopadu 2024 předložil pozměňovací návrh (.docx), který usiloval o snížení poslaneckých náhrad za dopravu (str. 2, 4–5). Přehled navrhovaných změn obsahuje následující tabulka, ve které vycházíme z výpočtu platové základny pro rok 2025 od MPSV ve zmíněném návrhu novely (.pdf, str. 12 z 24). Pokud srovnáme výši náhrad za dopravu v roce 2024 a Michálkem navrhované snížení, tyto náhrady by se snížily zhruba o třetinu. Logicky nejvyšší rozdíl by byl u poslanců, kteří mají bydliště nejdále od Sněmovny, a to o 38 %. Celkové paušální náhrady by skutečně klesly zhruba o čtvrtinu. Konkrétně by byly nižší o 22–28 %. Sněmovna ale část pozměňovacího návrhu ohledně snížení náhrad za dopravu nepřijala, když jeho schválení podpořilo pouze 23 poslanců a 30 jich hlasovalo proti. Pirátský poslanec Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh k novele zákona o platu představitelů státní moci, který měl za cíl snížit paušální náhrady na dopravu. Členové dolní komory Parlamentu dostávají také náhrady za prokázané výdaje, u kterých se vyplacená částka liší. Podle Michálkova návrhu by nicméně oproti roku 2024 došlo k poklesu paušálních náhrad přibližně o čtvrtinu – konkrétně by klesly o 22 až 28 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Michálek předložil pozměňovací návrh k novele zákona o platu představitelů státní moci, ve kterém navrhoval snížit paušální náhrady na dopravu. Poslanci mají nárok také na jiné náhrady, Michálkův návrh by ovšem ve výsledku opravdu vedl ke snížení paušálních náhrad zhruba o 25 %. | Události, komentáře | [
49,
149,
3707,
6418,
12557,
84006,
84739,
11210,
86734
] |
14 | (…) mně tam prošly (…) jeden návrh, který byl přímo můj, který se týká zrušení odchodného. | Zavádějící | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Poslanec Jakub Michálek v kontextu výroku mluví o pirátských pozměňovacích návrzích k novele zákona o platu představitelů státní moci, které podle něj převzal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Následně podotýká, že je rád, pokud se vláda jejich nápady „inspiruje“ a prosazuje prospěšná opatření. Poté uvádí, že Sněmovna schválila přímo jeden z jeho návrhů, který souvisí s rušením odchodného. Odstupné se v praxi často zaměňuje s odchodným. Odstupné představuje částku, na kterou má nárok zaměstnanec, kterému dal zaměstnavatel výpověď kvůli nadbytečnosti nebo kvůli tomu, že došlo ke zrušení zaměstnavatele či jeho přemístění. Částka se odvíjí od výše zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku a délky trvání pracovního poměru. Smyslem odstupného je zaměstnancům napomoci překlenout situaci, v níž se nachází bez vlastního zavinění. Odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku až na výjimky náleží také zaměstnancům, kteří na základě lékařského posudku nesmí vykonávat dosavadní práci. Oproti tomu odchodné se vyplácí příslušníkům bezpečnostních sborů, politikům a soudcům. Výši odchodného nestanovuje zákoník práce, ale určují ji příslušné zákony, které upravují platy příslušníků bezpečnostních sborů a platy představitelů státní moci. Představitelé státní moci, a tedy i politici, získají odchodné po ukončení výkonu funkce. Odchodné se vyplácí ve výši jednoho až čtyř měsíčních platů, a to podle počtu let výkonu funkce. Pokud politik do tří měsíců přejde do jiné politické funkce nebo se stane soudcem, na odchodné nemá nárok. Vedle těchto dvou typů finančních odměn existuje ještě odbytné, které náleží vojákům. Ti ho dostanou v případě, že z armády odchází alespoň po dvou letech a dokončí závazek, který s armádou uzavřeli. Pravidla pro odbytné vychází ze zákona o vojácích z povolání. Poslanec Michálek během listopadu 2024 předložil některé pozměňovací návrhy k novele zákona o platu představitelů státní moci, kterou v lednu 2025 nakonec schválila Sněmovna. Jeden z nich navrhoval omezení odchodného pro politiky a soudce. Podle původní úpravy na něj totiž měli nárok, i když získali funkci v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizacích (.docx, str. 2, 4). Tento pozměňovací návrh poslanci spolu s celou novelou přijali. Michálkův návrh tedy odchodné zcela nezrušil, pouze ho omezil. Nově nebude odchodné vypláceno politikům nebo soudcům, kteří do tří měsíců od zániku původní funkce získají funkci v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních institucích (.docx, str. 4). Pokud ale přejdou do Evropského parlamentu, na odchodné mají i nadále nárok. Stále také platí, že pokud představitelé státní moci nezískají jinou funkci, mohou dostat odchodné ve výši jednoho až čtyř měsíčních platů, a to podle počtu let výkonu funkce. Jakub Michálek opravdu předložil později schválený návrh, na základě kterého se odchodné nebude poskytovat politikům ani soudcům, kteří v prvních třech měsících po konci v původní funkci odejdou do orgánů Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací. Návrh ale nezrušil odchodné jako celek, navíc se ani nevztahuje na představitele, kteří přejdou do Evropského parlamentu. I nadále mají politici a soudci nárok na odchodné ve stávající výši jednoho až čtyř měsíčních platů, pokud během tří měsíců po skončení v původní funkci nezískají jiný mandát. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící. | Poslanec Michálek v listopadu 2024 sice předložil pozměňovací návrh, který Sněmovna později schválila a který odebral odchodné politikům a soudcům, jenž přechází do funkcí v evropských a mezinárodních institucích, odchodné jako celek ale návrh zachovává. | Události, komentáře | [
32,
98,
124,
161,
9854,
9994,
84003,
86982,
12762,
87185
] |
15 | Třeba pan Hrůza někde v Třebíči na Vysočině, tak prostě kumuluje funkce. Politik za ANO bere víc jak 200 000 (korun měsíčně, pozn.) | Pravda | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Poslanec Jakub Michálek v kontextu výroku mluví o tom, že Sněmovnou prošlo omezení platů politiků, kteří kumulují funkce. V této souvislosti kritizuje, že někteří politici v regionech mají více funkcí, díky čemuž mají plat, který podle něj neodpovídá jejich zodpovědnosti. Jako příklad uvádí Miloše Hrůzu z hnutí ANO, který má dle jeho slov příjem více než 200 tisíc korun. Miloš Hrůza je regionální politik hnutí ANO, který zastává funkci radního v kraji Vysočina a zároveň je prvním místostarostou Třebíče. V obou těchto pozicích je uvolněný, což znamená, že je pro výkon funkce uvolněný ze zaměstnání a za svou práci v zastupitelstvích dostává finanční odměnu z příslušného rozpočtu. Výši platu krajských zastupitelů stanovuje zákon o krajích. Platy zastupitelů se vypočítávají ze základny, kterou představuje průměrná hrubá mzda za první pololetí uplynulého roku. Tato základna se poté vynásobí koeficienty nacházejícími se v příloze zákona. Výši základny vyhlašuje Ministerstvo vnitra, které ji pro rok 2025 stanovilo na 44 943 Kč. Celkovou výši platu ovlivňuje konkrétní funkce politika, počet obyvatel kraje a to, zdali je uvolněný. Jak jsme zmínili, Miloš Hrůza je uvolněný radní kraje Vysočina, tedy kraje, který má více než 500 000 a zároveň méně než milion obyvatel (.pdf, str. 1). Podle metodické příručky Ministerstva vnitra mu tak z této funkce pro letošní rok náleží měsíční odměna 134 964 Kč (.pdf, str. 4). Způsob výpočtu platů obecních zastupitelů je určený v zákoně o obcích a je stejný jako v případě krajských zastupitelů. I tato finanční odměna se odvíjí od počtu obyvatel obce a od toho, jestli je daný zastupitel uvolněný a jakou funkci zastává. Miloš Hrůza si jako uvolněný místostarosta Třebíče, která má 34 797 obyvatel (.pdf, str. 78), letos přijde na měsíční odměnu 95 414 Kč (.pdf, str. 3). Omezení platů politiků v případě kumulace funkcí, o kterém poslanec Michálek v kontextu výroku mluvil, vstoupí v účinnost až na začátku roku 2026 (.pdf, str. 3–6). Politici, kteří mají více funkcí, poté budou z druhé funkce pobírat pouze 40 % platu. Letos tedy Miloš Hrůza za své funkce stále pobírá měsíční plat v celkové výši 230 378 korun. O jeho případu informoval už v prosinci 2024 server iDNES. Regionální politik hnutí ANO Miloš Hrůza zastává funkci radního kraje Vysočina a místostarosty Třebíče. V obou rolích přitom působí jako uvolněný zastupitel a ze zákona mu tak na letošní rok náleží plat ve výši 230 378 Kč měsíčně. Výrok Jakuba Michálka proto hodnotíme jako pravdivý. | Miloš Hrůza z hnutí ANO je uvolněný první místostarosta Třebíče a zároveň uvolněný radní kraje Vysočina. Za obě tyto funkce v letošním roce pobírá plat ve výši 230 378 Kč. | Události, komentáře | [
21,
59,
62,
63,
388,
631,
2562,
25252,
62235,
12083,
83992,
84532
] |
16 | (...) jsme k tomu (zabývat se nastavením platové základny politiků, pozn.) byli donuceni Ústavním soudem, který zrušil ty omezující paragrafy, které snižovaly platy soudců. | Pravda | Miloš Nový | 2025-01-17T00:00:00 | TOP 09 | Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloš Nový v kontextu výroku mluví o tom, že podporuje změnu systému poslaneckých náhrad. Na jejich úpravu ovšem podle něj nebyl čas, protože se Sněmovna musela zabývat platovou základnou politiků v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo snížení platové základny pro soudce. Podle zákona o platech představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu se výše platu vypočítá jako součin platové základny a platového koeficientu, který se odvíjí od vykonávané funkce. Platová základna se v daném kalendářním roce určuje podle průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém roce. Pro představitele státní moci se od roku 2024 odvíjí od výše platů soudců na základě novely z pera vlády Petra Fialy. Od roku 2021 se platová základna pro soudce počítala jako 3násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Vláda Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku pro rok 2024 platy soudců snížila, když hodnotu platové základny změnila na 2,822násobek. Ústavní soud v květnu 2024 rozhodl (.pdf), že zákonodárci nutnost snížení platové základny soudcovských platů dostatečně neodůvodnili a že její změna odporuje ústavnímu pořádku (str. 31). Spolu s tím Ústavní soud nařídil, aby od ledna 2025 byla zmínka o „2,822násobku“ průměrné mzdy ze zákona vyškrtnuta (.pdf, str. 1). Fialův kabinet (.pdf, str. 1) si nejdříve toto rozhodnutí soudu vykládal tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. V návaznosti na nález tak vláda původně plánovala, že v rámci novely zákona o platu představitelů státní moci vzroste plat politiků téměř o 14 %. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a ústavností snížení platů ostatních představitelů státní moci se nezaobíral. V návaznosti na nález Ústavního soudu nicméně ze zákona zmizelo, z čeho se platová základna pro politiky počítá. Stálo v něm totiž, že jde o 83,3 % platové základny soudců, která ale kvůli rozhodnutí soudu již nebyla blíže definována. Nebylo tedy jasné, od jaké částky se platy politiků odvíjejí. Vzhledem k tomu, že jsou jejich platy navázané na ty soudcovské, se tak Poslanecká sněmovna platovou základnou zabývat musela. Vláda nakonec navrhla, aby se platy politiků zvýšily pouze o 6,95 % (.pdf, str. 7 z 24) a zároveň aby se zvedla platová základna soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Poslanecká sněmovna tento návrh schválila v lednu 2025, kdy také přijala některé pozměňovací návrhy, které mj. zavádějí maximální meziroční nárůst platů politiků na 5 %. Ústavní soud v květnu 2024 rozhodl o tom, že snížení platové základny soudcovských platů z 3násobku na 2,822násobek bylo protiústavní. Ústavností snížení platů ostatních představitelů státní moci se soud sice nezabýval, kvůli navázání platů politiků na soudcovské platy se ale Sněmovna platové základně musela věnovat. Výrok Miloše Nového tak hodnotíme jako pravdivý. | Ústavní soud skutečně zrušil opatření snižující platovou základnu soudců. Platy soudců jsou přitom navázané na platy ostatních představitelů včetně politiků, a Sněmovna se tak musela věnovat i těm. | Události, komentáře | [
149,
144,
3423,
3725,
9296,
58,
83130,
83327,
83328,
87351
] |
17 | Když se podíváte na ceny benzínu v roce 2012, tak byly 36 Kč za litr. Jsou stejné ceny, jako jsou teďka. Ale za tu dobu od roku 2012 ty náhrady na tu dopravu, když někdo jezdí autem, tak vyrostly o 270 000 Kč ročně. | Pravda | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Poslanec Jakub Michálek v kontextu výroku kritizuje poslanecké náhrady a podotýká, že média často uvádějí platy politiků bez nich. Podle něj přitom tvoří de facto druhý plat a jsou tak důležitou součástí celkových finančních odměn. Následně uvádí, že ačkoliv ceny benzinu byly podle něj v roce 2012 stejné jako v současnosti, náhrady za dopravu se od té doby zvýšily o 270 tisíc Kč ročně. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se ceny benzínu Natural 95 v roce 2012 pohybovaly přibližně mezi 35 a 38 korunami za litr. Průměrně jeho cena činila 36,68 Kč, zatímco v roce 2024 se jednalo o 37,4 Kč. Pokud nepočítáme inflaci, cena v těchto dvou letech zůstala obdobná. Plat poslanců se odvíjí od platové základny, kterou stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí svou vyhláškou. Pro rok 2024 ji resort stanovil na 94 775 Kč. Základna se dále násobí koeficientem, který je nastavený na 1,08 a zvyšuje se v případě, že poslanec v dolní komoře zastává další funkci – může se jednat o pozici předsedy výboru, předsedy nebo místopředsedy Sněmovny apod. Poslancům kromě tohoto základního platu náleží také náhrady za výdaje na reprezentaci, dopravu, tuzemské a zahraniční cesty (včetně dopravy, stravování a ubytování během nich), přechodné ubytování v Praze nebo náhrady na odborné a administrativní práce. Náhrady na dopravu, o kterých mluví poslanec Michálek, jsou paušální, což znamená, že poslanci dostávají pevně stanovenou částku. Jejich konkrétní výše se odvíjí od platové základny a od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo od města, ve které má kancelář. V roce 2012 činila platová základna pro poslance 51 731 Kč, a i přes úpravy zákona o platu představitelů státní moci zůstala po celý rok neměnná. V roce 2024 pak základna představovala 94 775 Kč. Následující tabulka zobrazuje porovnání náhrad za dopravu v těchto dvou letech – vyplývá z ní, že v roce 2012 dostávali poslanci za dopravu 248 400 Kč až 373 200 Kč ročně, zatímco o dvanáct let později už se tyto částky pohybovaly v rozmezí 456 000 Kč až 682 800 Kč. Rozdíly v jednotlivých kategoriích tak dosahovaly hodnot mezi 207 600 až 309 600 Kč. Průměrná cena benzínu Natural 95 v roce 2012 byla 36,68 Kč, zatímco v roce 2024 dosáhla 37,4 Kč, tedy byla podobná. Poslanecké náhrady za dopravu mezi těmito dvěma lety vzrostly kvůli tomu, že se zvýšila platová základna, podle které se vypočítávají. Roční náhrady za rok 2012 se v závislosti na místě bydliště poslance a umístění jeho kanceláře pohybovaly mezi 248 400 Kč až 373 200 Kč ročně, zatímco v roce 2024 už dosahovaly 456 000 Kč až 682 800 Kč. Za tuto dobu se tak zvýšily o 207 600 až 309 600 Kč. Jakub Michálek se uváděnou částkou do výsledného rozmezí vejde, jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Průměrná cena benzínu byla v roce 2012 na podobné úrovni jako v roce 2024. Růst ročních poslaneckých náhrad za dopravu se v těchto letech v závislosti na vzdálenosti poslancova bydliště od Sněmovny či jeho kanceláře pohyboval mezi 207 600 Kč až 309 600 Kč. | Události, komentáře | [
178,
489,
6418,
11210
] |
18 | Piráti tam ještě vymysleli to, že tam bude pětiprocentní strop, respektive my jsme navrhovali 6 %. Pak přišel pan Jurečka, ten to okopíroval, dal tam o procento méně. | Pravda | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Poslanec Jakub Michálek (Piráti) reaguje na dotaz, proč se nepřipojil ke snahám opozičních stran o zmrazení odměn představitelů státní moci. Michálek tento krok považuje pouze za předvolební kampaň a v této souvislosti mluví o pozměňovacích návrzích k návrhu novely zákona o platu představitelů státní moci, které měly za cíl zastropovat meziroční růst platů politiků. Podle něj jeho strana s návrhem stropu, který se nakonec objevil i ve Sněmovnou schváleném návrhu, přišla jako první a ministr práce a sociálních Marian Jurečka (KDU‑ČSL) prosazený pozměňovací návrh s pětiprocentním limitem předložil později (video, čas 11:25). Podle zákona o platech představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu se výše platu vypočítává jako součin platové základny a platového koeficientu, který se odvíjí od náročnosti vykonávané funkce. Platová základna se v daném kalendářním roce určuje podle průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém roce a od roku 2024 se odvíjí od výše platů soudců na základě novely z pera vlády Petra Fialy. Od roku 2021 se platová základna pro soudce počítala jako trojnásobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Vláda Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku pro rok 2024 snížila platy soudců, když hodnotu platové základny změnila na 2,822násobek. Ústavní soud nicméně v květnu 2024 rozhodl (.pdf), že zákonodárci nutnost snížení platové základny soudcovských platů dostatečně neodůvodnili a že její změna odporuje ústavnímu pořádku (str. 31). Spolu s tím Ústavní soud nařídil, aby byla od ledna 2025 zmínka o „2,822násobku“ průměrné mzdy ze zákona vyškrtnuta (.pdf, str. 1). Vláda v říjnu 2024 předložila návrh novely zákona, který vrací výši platové základny pro soudce na úroveň trojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy (.pdf, str. 2, 6). Dle návrhu novely zároveň dojde v roce 2025 k nárůstu platové základny vrcholných politiků o 6,95 % (.pdf, str. 7 z 24). Jakub Michálek (Piráti) podal 19. listopadu 2024 pozměňovací návrh (.docx), který měl za cíl roční růst platů představitelů státní moci zastropovat. Podle návrhu se v případě, že by nárůst platové základny v daném roce přesáhl 6 %, její zvýšení omezovalo na 6 % (.docx, str. 2). Zbytek by se připočítával k nárůstu v následujícím nebo nejbližším následujícím roce tak, aby meziroční růst hodnotu 6 % nepřesáhl (str. 2). Důvodem pro toto zastropování byla dle návrhu snaha zabránit skokovému nárůstu platů, ke kterému by jinak došlo v roce 2026 (str. 4). Michálkův návrh Sněmovna později odmítla. O měsíc později, 20. prosince, předložil Marian Jurečka (KDU‑ČSL) pozměňovací návrh, ve kterém navrhl zastropování nárůstu platů na 5 % (.docx, str. 1). Tento nakonec Poslanecká sněmovna, stejně jako celý návrh novely, 17. ledna 2025 schválila (.pdf). Poslanec Pirátů Jakub Michálek svůj pozměňovací návrh, který kromě dalších změn obsahoval i zavedení zastropování meziročního nárůstu platu státních představitelů na 6 %, předložil v listopadu 2024. Ministr Jurečka návrh, který zaváděl 5% strop růstu platů, předložil až o měsíc později. Výrok poslance Jakuba Michálka proto hodnotíme jako pravdivý. | Piráti v listopadu 2024 předložili pozměňovací návrh k novele zákona o platech představitelů státní moci, který mimo jiné navrhoval 6% strop meziročního nárůstu platů politiků. Marian Jurečka (KDU‑ČSL) svůj návrh na zastropování růstu na 5 % předložil o měsíc později. | Události, komentáře | [
111,
290,
2518,
9296,
82874,
83327,
83328,
84886,
87700
] |
19 | Stejně jako převzal (ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, pozn.) náš návrh, který omezuje hromadění více platů u regionálních politiků, který nakonec byl schválen. | Pravda | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Pirátský poslanec Jakub Michálek komentuje mechanismus každoročního navyšování platů politiků, který je podle něj třeba zachovat. Zmiňuje, že Piráti přišli s návrhem na zastropování růstu, který později převzal a prosadil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Dodává, že podobně to bylo s návrhem na omezení hromadění platů regionálních politiků, se kterým také přišli Piráti první. Vláda Petra Fialy v roce 2023 v rámci konsolidačního balíčku prosadila snížení platové základny soudců, od které se odvíjí i platy politiků. Ústavní soud však v květnu 2024 rozhodl, že tento krok nebyl řádně odůvodněn a opatření zrušil. Vláda kvůli tomuto zásahu musela zákon o platech politiků znovu upravit. Podle původního návrhu se měl jejich plat meziročně zvýšit o téměř 14 % (.docx, str. 5). Po kritice však vláda nakonec navrhla menší růst o necelých 7 %. Sněmovna novelu schválila v lednu 2025. Jakub Michálek předložil 19. listopadu 2024 pozměňovací návrh k novele zákona o platech politiků, který mj. navrhoval snížení odměn u poslance, jenž má druhou a další funkci například jako krajský či obecní zastupitel (.docx, str. 4). Podle současné úpravy má poslanec, který je zároveň uvolněným (funkci vykonává na plný úvazek) členem obecního, krajského nebo pražského zastupitelstva, nárok na 0,4násobek stanovené odměny. Pirátský návrh však upozorňuje na to, že pokud poslanec zároveň vykonává např. funkci starosty jako neuvolněný člen zastupitelstva, může dosáhnout až na 0,6násobek odměny (.docx, str. 5). Piráti tedy navrhli, aby i poslanec, který je neuvolněným členem zastupitelstva, dostával odměnu za tuto funkci pouze do výše 0,4násobku maximální výše odměny stanovené zákonem (.docx, str. 2 a 3). Poslanci KDU-ČSL Marian Jurečka a Marek Výborný podali dva vlastní pozměňovací návrhy 20. prosince 2024. První návrh má snížit motivaci ke kumulaci funkcí napříč úrovněmi samosprávy, uvolněný i neuvolněný zastupitel má podle něj mít nárok na vyplacení odměny v plné výši u té, která je nejvyšší. Za výkon funkce člena zastupitelstva druhého samosprávného celku pak dostane pouze 0,4násobek odměny (.docx, str. 4). Druhý pozměňovací návrh se podobně jako ten Michálkův zabývá souběhem funkce zastupitele a poslance. Podle návrhu by poskytování odměny za výkon funkce uvolněného i neuvolněného zastupitele mělo být omezeno hranicí 0,4násobku částky, která by jinak náležela neuvolněnému zastupiteli (.docx, str. 3). Při hlasování ve třetím čtení byly oba tyto návrhy přijaty, zatímco Michálkův návrh byl zamítnut. Pozměňovací návrh, který poslancům snižuje druhý plat za výkon funkce uvolněného i neuvolněného zastupitele na 40 % původní odměny, předložil Jakub Michálek za Piráty, ale i Marian Jurečka s Markem Výborným za KDU-ČSL. Právě lidovecké návrhy Sněmovna schválila, byť Michálek svůj návrh předložil o měsíc dřív. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Piráti předložili v listopadu 2024 pozměňovací návrh, který by omezil plat poslanců za souběžnou funkci krajského či obecního zastupitele na 40 % původní odměny. V prosinci návrhy se stejným účinkem předložili Marian Jurečka a Marek Výborný. Právě tyto návrhy Sněmovna schválila. | Události, komentáře | [
44,
270,
388,
3378,
3944,
82856,
83545,
84615
] |
20 | A zatímco ANO a SPD navrhovaly zachovat přímo ty peníze, jaké mají, včetně těch náhrad, včetně toho nárůstu. (…) A my jsme byli ti, kteří navrhovali to ponížit. | Zavádějící | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Poslanec Jakub Michálek odpovídá na otázku, proč nepodpořil návrhy opozičních hnutí ANO a SPD, které navrhovaly zmrazit platy politiků na pět let. Vysvětluje, že by toto opatření později vedlo ke skokovému nárůstu platů, a že návrh považuje za předvolební kampaň. Michálek dodává, že Piráti výsledný návrh novely zákona o platu představitelů státní moci nemohli podpořit, protože se dostatečně nevěnoval poslaneckým náhradám. Tvrdí, že zatímco zbytek opozice navrhoval zachovat stávající mechanismus výpočtu platů, Piráti chtěli příjmy politiků snížit prostřednictvím nižších náhrad. Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024 a Sněmovna jej přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zvyšuje platy politiků i soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24). Zachovává sice současný způsob výpočtu poslaneckých i senátorských náhrad (.pdf, str. 2–4 z 24), zvyšuje ale platovou základnu soudců i ostatních představitelů státní moci (str. 23 z 24). Vzhledem k tomu, že se od platové základny odvíjí výše náhrad, dojde i k jejich nárůstu. Návrh z dílny MPSV také nově zavedl paušální náhrady výdajů pro prezidentovu partnerku či partnera (.pdf, str. 3 z 24). Poslancům kromě běžného platu náleží i náhrady, které pokrývají výdaje např. na reprezentaci, ubytování nebo stravování při cestování po republice. Současná legislativa počítá také s náhradami za dopravu ve výši 40−60 % platové základny zákonodárce – přesný podíl se přitom odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo místa, kde má kancelář. Během projednávání zmíněného návrhu novely Piráti mj. prosazovali snížení některých poslaneckých náhrad. Jejich poslanec Jakub Michálek v listopadu 2024 předložil pozměňovací návrh (.docx), který navrhoval například zrušení odchodného pro politiky přecházející do mezinárodních nebo evropských institucí (str. 4, 7) nebo právě snížení paušálních náhrad za dopravu (str. 2, 4–5). Návrh ovšem zachovával až 6% roční růst platové základny, stejně jako paušálních náhrad pro příští roky. Omezení odchodného Sněmovna schválila, snížení náhrad na dopravu však nikoliv. Poslanec Tomio Okamura (SPD) již v říjnu 2024 předložil vlastní pozměňovací návrh, který ponechával základnu platu představitelů státní moci na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou MPSV. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2). Pozměňovací návrh hnutí ANO předložila v prosinci 2024 Alena Schillerová (.docx). Její návrh – stejně jako návrh hnutí SPD – měl za cíl zmrazit platy státních představitelů na pět let, a to na totožné částce (.docx, str. 2). Návrhy SPD a ANO ale Sněmovna nepřijala. Návrhy Okamury a Schillerové sice neobsahovaly snížení poslaneckých náhrad (.docx, .docx,), ale zmrazení platové základny by zároveň zastavilo jejich růst., který se od výše platové základny odvíjí. Stejně jako plat poslanců by tak i jejich paušální náhrady zůstaly ve stejné výši jako v roce 2024. Na základě Michálkova návrhu by se naopak jednorázově snížily náhrady za dopravu, platová základna by však dále rostla až o 6 %. Vzhledem k pokračujícímu růstu průměrné mzdy (.xlsx), od které se růst platové základny odvíjí, by platy včetně paušálních náhrad mohly být u většiny poslanců podle Michálkova návrhu vyšší už v roce 2026. Návrhy Tomia Okamury i Aleny Schillerové neměnily poslanecké náhrady a do roku 2029 navrhovaly zachovat výši platové základny – tedy i náhrad – na úrovni z roku 2024. Pirátský poslanec Jakub Michálek navrhl pouze snížení paušálních náhrad za dopravu, jeho návrh však zachovával následný růst platové základny i náhrad až o 6 % ročně. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící. | Hnutí ANO a SPD do roku 2029 navrhovaly zmrazit platovou základnu politiků včetně náhrad na úrovni roku 2024. Michálkův návrh naopak obsahoval pouze snížení paušálních náhrad za dopravu, zachovával ovšem až 6% roční růst platové základny, tedy i růst náhrad v dalších letech. | Události, komentáře | [
49,
149,
6393,
84532,
84614,
84625,
84702,
85133,
85262,
12762
] |
21 | To, co jsme tady schválili do zákona (navázání platů politiků na míru zadlužení státu, pozn.) jestli to mají v jednom, možná dvou státech na světě. | Pravda | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Jakub Michálek reagoval na dotaz moderátorky, jestli se mu zamlouvá návrh TOP 09 (.docx), podle kterého se při zadlužení státu nad 50 % HDP sníží platy poslanců a senátorů o pětinu. Michálek návrh označil za populistický a kritizoval zejména to, že se pokles platů dle něj nemusí dotknout přímo politiků, kteří dluh způsobili. Dále dodal, že podobný mechanismus navázaní platů na státní dluh funguje pouze v minimálním počtu zemí. Jak vychází z tabulky níže, v některých státech se platy politiků odvíjejí od několika hlavních typů mechanismů daných zákonem či jinými předpisy, což znamená, že jsou např. vázány na průměrnou mzdu v národním hospodářství, případně ve veřejném sektoru. Je tomu tak v Bulharsku nebo ve Slovinsku. V některých jiných zemích, např. ve Francii, Estonsku nebo Turecku, jsou platy politiků navázány na platové třídy vysokých státních úředníků. V dalších evropských státech funguje systém, ve kterém o výši platů politiků nerozhoduje přímo parlament, ale nezávislá instituce. Příkladem je Velká Británie, kde výši platů členů Dolní sněmovny určuje Nezávislá autorita pro parlamentní standardy (IPSA). Obdobný systém funguje např. také v některých skandinávských zemích – ve Finsku určuje výši platů výbor, jehož členové nesmí být poslanci ani zaměstnanci parlamentu. Zvláštní orgán rozhoduje i o výši platů poslanců švédského parlamentu. Přítomnost pravidla, na jehož základě by byl plat politiků navázán na zadlužení státu, jsme ověřovali především u evropských států, členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a vybraných velkých států. V některých z nich zákony umožňují snížit platy poslanců, dochází k tomu ovšem v případech, kdy se poslanci neomluví z hlasování. Pokud např. v Maďarsku není parlament při plánovaném hlasování usnášeníschopný, může se měsíční plat nepřítomných poslanců snížit až o třetinu. Celkem jsme zanalyzovali legislativní dokumenty 46 států. Z členů OECD jsme nedohledali informace o mechanismu platů politiků pouze v případě Kostariky a Kolumbie. Kromě států EU a OECD jsme ověřili legislativní dokumenty dalších devíti zemí. Z analýzy vyplývá, že mechanismus, který je podobný systému navázání platů na státní dluh, existuje pouze na Slovensku. Základní plat poslance Národní rady se vypočítává jako trojnásobek průměrné měsíční mzdy v předchozím kalendářním roce. Trochu odlišná situace panuje u členů vlády, jejichž plat je podle zákona o rozpočtové odpovědnosti navázán na veřejný dluh. Pokud dluh veřejné správy dosáhne 43 % HDP a zároveň nepřesáhne 45 % HDP, platy členů vlády se snižují na úroveň předchozího rozpočtového roku, pokud tehdy byly nižší. Tento pokles trvá od měsíce, který následuje po zveřejnění výše dluhu až do měsíce, kdy dluh klesne pod 43 % HDP. Pro případ, kdy výše dluhu veřejné správy překročí hranici 45 % HDP, zákon počítá s dalšími úspornými opatřeními. Slovenský zákon zavádí i koeficienty, na jejichž základě se podle výše schodku veřejných financí snižují platy poslanců Národní rady. Z analýzy legislativních dokumentů 46 států vyplývá, že mechanismus snižování platů politiků podle výše dluhu existuje pouze na Slovensku, kde se týká členů vlády. Návrh poslance Nového má tedy obdobu pouze v jednom státě, a výrok Jakuba Michálka proto hodnotíme jako pravdivý. | Z celkem 37 států EU, OECD a dalších vybraných rozvinutých zemí se podobný mechanismus navázání platů politiků na státní dluh využívá jen na Slovensku. Pokud tam dluh přesáhne 43 % HDP, platy členů vlády se sníží na úroveň předchozího rozpočtového roku, jestliže byly tehdy nižší. | Události, komentáře | [
5,
57,
160,
193,
212,
214,
260,
284,
314,
387,
837,
2576
] |
22 | Myslím, že to (zavedení tzv. finanční ústavy, pozn.) dokonce bylo i v programovém prohlášení vlády. | Pravda | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Termínem „finanční ústava“ se zpravidla označuje ústavní zákon, který brání nadměrnému zadlužování státu. V minulosti takový zákon chtěly zavést vláda Petra Nečase a vláda Bohuslava Sobotky. Ani jedné z nich se ale pro návrh zákona nepodařilo najít potřebnou kvalifikovanou (ústavní) většinu v Poslanecké sněmovně. Legislativa, která si klade za cíl zabránit nadměrnému zadlužení státu, už v Česku nicméně existuje. Vláda Bohuslava Sobotky totiž lednu 2017 prosadila zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který přinesl mj. mechanismus dluhové brzdy. Ten se aktivuje v případě, kdy zadlužení veřejného sektoru překročí 55 % HDP. V takovém případě mj. „vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“. Jedná se však o běžný zákon, tudíž k jeho případné změně není potřeba ústavní většina a není pro vlády tak zavazující, jako by byla finanční ústava. Například v dubnu 2020 tak vláda Andreje Babiše prosadila novelu (.pdf), jejímž cílem bylo zmírnit ekonomické dopady pandemie covidu‑19. Vláda Petra Fialy v lednu 2022, tedy necelý měsíc po svém nástupu, schválila své programové prohlášení (.pdf). V březnu 2023 pak schválila jeho aktualizovanou verzi (.pdf). Obě verze obsahují závazek, že vláda bude „usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, případně jeho části, do ústavního pořádku ČR“ (.pdf, str. 5, .pdf, str. 5). O ukotvení principu dluhové brzdy do ústavy mluvil např. ministr financí Zbyněk Stanjura v únoru 2024 (video, čas 1:39). Ve vysílání České televize tehdy říkal, že se pro něj pokusí najít ústavní většinu. Pozdější mediální zmínky jsme k tomuto tématu nenalezli. Fialova vláda přijetí tzv. „finanční ústavy“ zmiňuje jako jeden ze svých cílů v původním programovém prohlášení z prosince 2021 i v jeho aktualizované verzi z března 2023. Výrok poslance Michálka tak hodnotíme jako pravdivý. | Vláda Petra Fialy se k předložení ústavního zákona o veřejných financích zavázala ve svém programovém prohlášení. Bod o tzv. finanční ústavě se nachází v jeho původní i aktualizované verzi. | Události, komentáře | [
73,
152,
221,
294,
248,
473,
2510,
3132,
3424,
3548,
3550,
8917,
19738,
85032,
85033,
85041
] |
23 | Oni (poslanci hnutí ANO, pozn.) nehlasovali pro ten náš návrh na snížení těch (poslaneckých, pozn.) náhrad. | Pravda | Jakub Michálek | 2025-01-17T00:00:00 | Piráti | Poslanec Jakub Michálek mluví o svém návrhu, který se týká snížení náhrad na dopravu pro zákonodárce. Poslanecká sněmovna totiž v lednu schválila novelu zákona o platu představitelů státní moci (.pdf), která zvýšila platy politiků. Moderátorka zmiňuje pozměňovací návrhy opozičních hnutí ANO a SPD, které měly za cíl platy do konce roku 2029 zmrazit na loňské úrovni (.docx, .docx,). Michálek poté kritizuje, že zástupci ANO nehlasovali pro jeho návrh, i když podle něj neustále tvrdí, že politici mají moc vysoké platy. Poslancům kromě standardního platu náleží i náhrady, které pokrývají výdaje např. na reprezentaci, dopravu nebo stravování při cestování po republice. Současná legislativa počítá s náhradami za dopravu ve výši od 40 % do 60 % platové základny zákonodárce. Přesný podíl se přitom odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny, nebo místa, kde má kancelář. Poslanci začali projednávat vládní návrh novely zákona o platu představitelů státní moci v listopadu 2024. Při prvním čtení Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh (.docx), který se týkal mj. náhrad na dopravu pro poslance a senátory (str. 2, 4–5). Michálek chtěl snížit procentuální výši výpočtu náhrad na dojíždění zákonodárců z jejich trvalého bydliště. Pro členy Parlamentu žijící v Praze by se dle návrhu náhrady snížily o cca 15 tisíc Kč měsíčně, zatímco pro ty z nejvzdálenějších míst až o 25 tisíc Kč (str. 5). Třetí čtení, ve kterém poslanci hlasují o pozměňovacích návrzích, proběhlo v lednu 2025. Michálkův návrh členové dolní komory neschválili, když se pro jeho přijetí vyslovilo pouze 23 poslanců. Návrh podpořili někteří zástupci Pirátů a Starostů a všichni přítomní zákonodárci SPD. Podporu návrhu nevyjádřil nikdo z hnutí ANO, když se jich 37 hlasování zdrželo a jeden se k hlasování nepřihlásil. Zákon o platu představitelů státní moci Zmíněný návrh novely zákona o platu představitelů státní moci vláda schválila (.pdf) v polovině října 2024. Na základě této novely platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců stoupnou o 6,95 % (.pdf, str. 9, 18 z 24) a platová základna pro soudce se vrátí na úroveň trojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy (.pdf, str. 2, 6) Dále také novela upravuje náhrady výdajů prezidenta a jeho partnera či partnerky (.pdf, str. 3 z 24). V rámci projednávání novely zákona o platu představitelů státní moci navrhoval Jakub Michálek snížení paušálních náhrad na dopravu pro poslance a senátory. Jeho návrh ale Sněmovnou neprošel, a to i kvůli poslaneckému klubu ANO. Takřka všichni přítomní členové klubu hnutí se totiž zdrželi hlasování a jeden poslanec se k hlasování nepřihlásil. Výrok poslance Michálka tak hodnotíme jako pravdivý. | Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh, který se týkal snížení paušálních náhrad na dopravu pro poslance a senátory. Jeho návrh ale nepodpořil žádný poslanec z opozičního hnutí ANO. | Události, komentáře | [
3624,
7053,
84615,
84739,
85262,
86734
] |
24 | (…) nový zákon (o státním zastupitelství, pozn.) byl schválen s účinností od 1. 7. minulého roku. | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vysvětloval, proč nepodal návrh na odvolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Toho do funkce jmenovala předchozí Babišova vláda, což kvůli Střížově minulosti kritizovali někteří členové současné koalice. Blažek v rozhovoru např. uvedl, že pokud jde o „praktickou stránku“ výkonu funkce, neměl Střížovi co vytknout. Mluvil také o tom, že uvnitř vládní koalice na Střížově odvolání nebyla shoda, a vláda se tak na případném konci Stříže ve funkci nestihla dohodnout před novelizací zákona o státním zastupitelství (video, čas: 5:50), která vstoupila v účinnost 1. července 2024. Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Návrh poté Fialova vláda předložila Poslanecké sněmovně v červnu 2023. Parlament novelu schválil na začátku roku 2024 a následně vyšla ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024. Dřívější znění zákona vládě umožňovalo odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu. Naproti tomu novela stanovuje konkrétní důvody pro jeho odvolání. Mezi ně patří závažné porušení povinností nebo hrubě nevhodné chování, které by vedly k ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce nebo ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství. Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce a také pro vrchního, krajského a okresního státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření. Vláda Andreje Babiše jmenovala Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce v červenci 2021 poté, co se jeho předchůdce Pavel Zeman vzdal funkce. Někteří zástupci koalice SPOLU tehdy tento krok kritizovali kvůli Střížově činnosti ve funkci prokurátora v době komunistického režimu. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásili, že pokud SPOLU vyhraje volby, dojde k jeho odvolání. Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra, na jehož řízení může mít státní zástupce vliv. Po volbách ho odvoláme. Po jmenování Fialovy vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru pro deník Právo v prosinci 2021 uvedl, že ke Střížově odvolání zatím nedojde, protože v koalici na tom není jednotný souhlas. Blažek pak v roce 2023 serveru Neovlivní.cz řekl, že Stříže neodvolá. Obdobné tvrzení zopakoval i v říjnu 2024, kdy navíc podotkl, že pro odvolání nejsou ani žádné zákonné důvody. Igor Stříž nakonec ze své funkce odešel sám, když na začátku ledna 2025 ohlásil svou rezignaci z osobních a rodinných důvodů. Vládní novela zákona o státním zastupitelství, která zpřísnila podmínky pro odvolání nejvyššího státního zástupce a stanovila jeho funkční období na sedm let, skutečně nabyla účinnosti 1. července 2024. Výrok ministra spravedlnosti Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý. | Vládní novelu zákona o státním zastupitelství, která zpřísnila podmínky pro odvolání nejvyššího státního zástupce, schválil Parlament během února a března 2024 a opravdu nabyla účinnosti 1. července 2024. | Interview ČT24 | [
70,
187,
191,
81,
235,
504,
2412,
3573,
3634,
6228,
7403,
7903,
8845,
8933,
62302,
83678,
85032,
85354,
85355,
85394,
85454,
85650
] |
25 | Já jsem ji jmenoval v roce 2012 do té funkce na vrchní (Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně, pozn.) | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku mluví o personální změně na postu nejvyššího státního zástupce, který bude od dubna 2025 zastávat dosavadní pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Moderátor se Blažka ptá, proč do funkce vybral právě ji a připomíná vyjádření Bradáčové o tom, že by raději setrvala na své současné pozici. Blažek své rozhodnutí obhajuje i tím, že Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně jmenoval už roce 2012 a podotýká, že „není zdravé“, aby v jedné funkci byla tak dlouhou dobu. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek vykonával stejnou funkci za vlády Petra Nečase od července 2012 zhruba rok. Podle tehdejší úpravy zákona kandidáty na vrchního státního zástupce navrhoval nejvyšší státní zástupce (tento postup se s přijatou novelou zákona o státním zastupitelství nezměnil, nyní ale musí kandidáti projít výběrovým řízením). Nejvyšším státním zástupcem v roce 2012 byl Pavel Zeman, který tehdy navrhl Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. Blažek s jeho výběrem souhlasil a Bradáčovou jmenoval v červenci 2012. Současným nejvyšší státním žalobcem je Igor Stříž, který ale 6. ledna 2025 rezignoval. V úřadu byl přitom od roku 2021, kdy jeho jmenování schválila vláda Andreje Babiše. Nejvyšší státní zastupitelství je vrcholným článkem soustavy státních zastupitelství. Vykonává kontrolní, metodickou a řídící činnost. Jeho působnost je v souladu s působností Nejvyššího soudu v Brně. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří například vydávání pokynů a stanovisek pro podřízená státní zastupitelství. Dále může podat žalobu k ochraně veřejného zájmu nebo dovolání, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu. Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus. Vrchní zastupitelství vykonávají dozor nad krajskými státními zastupitelstvími v jejich působnosti a rozhodují o opravných prostředcích. Dle ústavy všechna státní zastupitelství zastupují veřejnou žalobu v trestních řízeních. Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti už v letech 2012–2013 během Nečasovy vlády. V červenci 2012 vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního žalobce jmenovat Lenku Bradáčovou do pozice vrchní státní zástupkyně v Praze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti i v roce 2012. Ve stejném roce vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a jmenoval Lenku Bradáčovou do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze. | Interview ČT24 | [
7,
12,
91,
168,
195,
602,
2469,
2516,
4981,
5011,
7269,
60900,
18759,
56,
83678,
83909,
84868,
10258,
85504,
85573,
85647,
85700
] |
26 | Ten zákon (novela zákona o státním zastupitelství, pozn.) vznikal také proto, aby se střídali ti funkcionáři (...). Nikdo v tomhle státě nemá funkci tak dlouhou dobu jistou, jako to měli státní zástupci. | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Moderátor se v rozhovoru ptá ministra spravedlnosti Pavla Blažka, proč do funkce nejvyššího státního zástupce v souvislosti s rezignací Igora Stříže vybral Lenku Bradáčovou, která chtěla zůstat vrchní státní zástupkyní. Blažek odpovídá, že Bradáčovou do její současné funkce jmenoval už v roce 2012 a že podle něj není zdravé, aby byl člověk v jedné funkci tak dlouho. V tomto kontextu podotýká, že před přijetím novely zákona o státním zastupitelství měli vedoucí státní zástupci ve srovnání s ostatními funkcionáři na vedoucích pozicích nejdelší funkční období. Podle předchozí úpravy zákona jmenovala nejvyššího státního zástupce vláda a ostatní vedoucí státní zástupce (tedy vrchní, krajské a okresní) ministr spravedlnosti, a to na dobu časově neomezenou. V roce 2024 vstoupila v účinnost novela, která funkční období vedoucích státních zástupců omezila. Nejvyšší státní zástupce může být nyní jmenován na sedm let a pouze na jedno funkční období. Novela stanovila i jasnější pravidla pro jeho jmenování i odvolání. Také funkční období vrchního, krajského a okresního státního zástupce bylo omezeno na sedm let. Vrchní a krajský státní zástupce přitom mohou u jednoho státního zastupitelství vykonávat svou funkci nanejvýš dvě po sobě jdoucí funkční období. Ačkoliv jsou řadoví soudci (stejně jako řadoví státní zástupci) do funkce jmenování na časově neomezenou dobu, předsedové soudů mají délku svého funkčního období určenou zákonem o soudech a soudcích. Jak před účinností zmiňované novely, tak v současnosti má nejdelší funkční období předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, a to deset let. Vedoucí funkcionáři na ostatních článcích soudní sestavy jsou ve své funkci na dobu sedmi let. Vedle této soustavy stojí ještě Ústavní soud, jehož soudci jsou jmenování na deset let. Opakování mandátu je přitom možné. Co se týče ústavních činitelů, nikdo z nich nemá časově neomezenou funkci. Dlouholetý mandát mají prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu, kteří slouží devět let. Členové bankovní rady České národní banky jsou jmenováni na šest let. Senátoři jsou voleni na šest let, prezident na pět a poslanci na čtyři roky. Předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny mají stejně dlouhý mandát jako řadoví členové komor Parlamentu. Vedoucí státní zástupci neměli před účinností novely zákona o státním zastupitelství časově omezené funkční období. Ostatní funkcionáři na vedoucích pozicích měli a stále mají délku svého mandátu určenou zákonem, popřípadě ústavou. Předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou ve funkci na deset let, funkční období předsedů a místopředsedů ostatních článků soudní sestavy trvá sedm let. Předseda Ústavního soudu je jmenován deset let. Ani další ústavní činitelé nemají dobu svého mandátu neomezenou. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. | Vedoucí státní zástupci neměli před účinností novely zákona o státním zastupitelství časově omezené funkční období. Ostatní funkcionáři na vedoucích pozicích měli a stále mají časový limit svého mandátu určený zákonem, případně ústavou. | Interview ČT24 | [
41,
189,
206,
6296,
6371,
6488,
8843,
62302,
10737,
55716,
85650,
85949
] |
27 | Já nejsem ani nikde podezřelý (...) ani stíhaný. | Neověřitelné | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru komentuje jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně, které vláda schválila na jeho návrh. Moderátor konstatuje, že Blažek a Bradáčová mají blízký profesní vztah a ptá se, zda je možné, že by se tak státní zastupitelství mohlo vyhýbat politicky sledovaným případům, ve kterých figuruje Blažkovo jméno. Ministr spravedlnosti odpovídá, že o žádném takovém případu neví. Jméno Pavla Blažka figuruje v tzv. brněnské bytové kauze, která se týká manipulací s obecními byty v Brně. Na zapojení Blažka a dalších členů ODS upozornil obviněný bývalý starosta Rojetína Pavel Hubálek, který u soudu vypověděl, že byl součástí organizované skupiny, která podle něj dlouhodobě manipulovala s majetkem města Brna. S policií přitom Hubálek spolupracuje od roku 2018. Stíhaný Pavel Hubálek v minulosti vypověděl, že za přerozdělováním brněnských bytů stojí rozsáhlý systém firem, komunálních politiků ODS a jejich příbuzných. Za jeho členy kromě Blažka označil také současnou primátorku města Brna Markétu Vaňkovou, jejího náměstka Roberta Kerndla a bývalého předsedu bytové komise městské části Brno-střed Otakara Bradáče. Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně v říjnu 2022, obviněno bylo celkem osm lidí. Ze zmíněných politiků byl obviněný pouze Otakar Bradáč, který skončil ve vazbě. V březnu 2023 z ní byl sice propuštěn, ale jeho vyšetřování dál pokračuje. Městský soud mezitím udělil několik podmíněných trestů osobám, které poskytly úplatek za získání bytu. O prověřování Pavla Blažka policí informovaly Hospodářské noviny už v listopadu 2021. Stejný závěr zveřejnil i web Aktuáně.cz, který se odkazoval na šest na sobě nezávislých zdrojů. Později informaci převzala i Česká televize. V březnu 2023 nejvyšší státní zástupce Igor Stříž potvrdil, že Blažek nebyl v kauze obviněn, nevěděl však, jestli byl prověřován nebo vyslýchán. Sám Blažek odmítl, že by byl v kauze vyšetřován. Vyšetřování však patří do jiné fáze trestního řízení. Pro osobu, která je prověřovaná nemá trestní řád specifický termín, typicky se však používá označení podezřelý, podezíraný či prověřovaný (.pdf, str. 32). Prověřování je v procesu trestního řízení první fází přípravného řízení. V této fázi policejní orgán (typicky Policie ČR) objasňuje a prověřuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Pokud policejní orgán dospěje k závěru, že mohl být trestný čin spáchán, zahájí trestní stíhání, z podezřelého se stane obviněný a začne další fáze trestního řízení – vyšetřování. Na konci této fáze může státní zástupce podat proti obviněnému obžalobu. Pochybnosti vzbuzují i kroky samotného Blažka ve funkci ministra spravedlnosti. Protikorupční organizace Transparency International (TI) upozornila na to, že ministr Blažek ze své pozice zasahuje do personálního obsazení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jež brněnské kauze dozoruje, když od kandidáta na vrchního státního zástupce požadoval návrh reorganizace úřadu. V březnu 2023 si Blažek vyžádal jména soudců, kteří rozhodovali o domovních prohlídkách. V červnu pak novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se Blažek na začátku vyšetřování brněnské kauzy dostal i k utajovanému policejnímu spisu. Podle dozorující žalobkyně Petry Lastovecké tak Blažek narušil objasňování případu. Blažek si dále z pozice ministra několikrát ohledně kauzy vyžádal informace. Stříž pak označil Blažkovo počínání za nešťastné. Pavel Blažek je spojený s tzv. brněnskou bytovou kauzou na základě výpovědi stíhaného Pavla Hubálka, který je obviněný z manipulace s městskými byty v Brně. Končící nejvyšší státní zástupce Igor Stříž však potvrdil, že Blažek nebyl v kauze obviněn. Novináři Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz nicméně informovali, že policie Blažka prověřovala. Jedná se o fázi trestního řízení, kdy daná osoba ještě není trestně stíhaná, ale je podezřelá. Blažek však v rozhovoru mluví o současném stavu, z dostupných informací není zřejmé, zda bylo jeho prověřování ukončeno, nebo ne. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. | Podle zjištění Hospodářských novin a Aktuálně.cz byl Pavel Blažek prověřován v souvislosti s podvody s městskými byty v Brně, z dostupných zdrojů však nelze říci, jestli je v kauze stále podezřelý. | Interview ČT24 | [
56,
60,
121,
147,
158,
580,
2421,
3162,
3193,
3240,
6559,
7765,
8751,
58971,
59214,
59397,
59756,
81340,
81355,
82854,
82924,
83166,
83463,
83464,
84526,
84853,
84959,
85647,
85732,
85858,
86250,
86251,
86253,
86504,
86784,
86785,
86792
] |
28 | S Pavlem Zemanem a s ní (Lenkou Bradáčovou, pozn.) jsme předkládali v roce 2012 návrh zákona v tomto smyslu (zúžit čtyřstupňovou soustavu státního zastupitelství na tři stupně, pozn.) Ono se to nestihlo, pak to vzala vláda Jiřího Rusnoka zpátky. | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) komentuje výběr Lenky Bradáčové jako nové nejvyšší státní zástupkyně a mluví o svých očekáváních od jejího působení. Podle jeho slov Bradáčová dlouhodobě tvrdí, že je soustava státního zastupitelství příliš široká a měla by se zúžit. Dále uvádí, že s touto myšlenkou souhlasí a podotýká, že se v roce 2012 spolu s Pavlem Zemanem a Lenkou Bradáčovou o tento krok pokusili. Soustava státního zastupitelství se skládá ze čtyř stupňů – Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních státních zastupitelství, krajských a okresních státních zastupitelství. Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus. Debata o změně soustavy státního zastupitelství probíhala už za vlády Petra Nečase. V roce 2011 chtěl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) zrušit obě vrchní státní zastupitelství a nahradit je speciálním týmem žalobců, který měl zajišťovat boj s korupcí, terorismem a závažnými finančními zločiny. Návrh Pospíšil podle serveru iDNES.cz zaslal do meziresortního připomínkového řízení v lednu 2012. Už v červnu ale na postu ministra skončil, když ho odvolal tehdejší prezident Václav Klaus na návrh Nečase, podle kterého Pospíšil svůj resort nezvládl manažersky ani rozpočtově. Také Pospíšilův nástupce Pavel Blažek, který post ministra zastával v letech 2012–2013, plánoval zrušit vrchní zastupitelství a nahradit je Úřadem pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Ještě před tím, v červenci roku 2012, jmenoval Lenku Bradáčovou na post vrchní státní zástupkyně v Praze. Jmenování předcházela Blažkova setkání s Bradáčovou a tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Po schůzkách Blažek řekl, že se trojice shodla na některých úpravách připravovaného nového zákona o státním zastupitelství. Jak Pavel Zeman, tak Lenka Bradáčová tehdy souhlasili se zrušením vrchních státních zastupitelství. Na podzim roku 2012 Pavel Blažek předložil vládě věcný záměr připravovaného zákona. Po výhradách Nečasova kabinetu právě vůči zrušení státních zastupitelství se ale samotný návrh zákona rozhodl předložit až po nalezení shody napříč politickým spektrem. Návrh, který začal vznikat už za Jiřího Pospíšila, měl být připraven do konce března 2013. Nový návrh zákona o státním zastupitelství, který Ministerstvo spravedlnosti v čele s Blažkem předložilo, vláda nakonec schválila a předložila Sněmovně koncem května 2013. Na podobě zákona pracovalo Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství. Pavel Zeman a Lenka Bradáčová s ministerstvem spolupracovali na jeho paragrafovém znění a oba se projednávání návrhu účastnili. 12. června 2013 návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně. Hned následující den došlo k policejnímu zásahu na Úřadu vlády kvůli podezření na ovlivňování veřejných zakázek a dosazování vybraných osob na důležité posty u policie. V důsledku těchto událostí podal tehdejší premiér Petr Nečas demisi a rozpadla se celá jeho vláda. Nahradil ji nový úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, ve kterém se novou ministryní spravedlnosti stala Marie Benešová. Ta se rozhodla návrh přepracovat a vláda jej nakonec stáhla. Návrh nového zákona o státním zastupitelství, který by rušil vrchní státní zastupitelství, připravilo během Nečasovy vlády Ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem ve spolupráci s tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. K předložení návrhu vládě a Sněmovně došlo nakonec až v roce 2013, ve kterém prošel prvním čtením. Po pádu Nečasovy vlády se moci ujal Rusnokův kabinet, který návrh stáhl. Kvůli nepřesnému roku, který Blažek ve výroku zmiňuje, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou. | Pavel Blažek, Pavel Zeman a Lenka Bradáčová spolupracovali na návrhu zákona, jehož cílem bylo zrušit vrchní státní zastupitelství. Návrh, který v roce 2013 Blažek předložil, prošel v červnu 2013 prvním čtením. Po rozpadu Nečasovy vlády jej Rusnokův kabinet stáhl. | Interview ČT24 | [
35,
291,
444,
609,
614,
3502,
3544,
3694,
3711,
4979,
5401,
7307,
7802,
7803,
7874,
8753,
59744,
82861,
83285,
83927,
84078,
84085,
84501,
84950,
84952,
85277,
85285,
85999,
83534,
86314,
86871,
87045,
87271,
87274,
87282,
87711
] |
29 | Na to (změnu čtyřstupňové soustavy státního zastupitelství, pozn.) je potřebná změna zákona. | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) komentuje odchod Igora Stříže z funkce nejvyššího státního zástupce a výběr Lenky Bradáčové jako jeho nástupkyně. V souvislosti se změnou vedení Blažek říká, že soustava státního zastupitelství je podle něj v dobrém stavu a nechystá se žádná organizační změna. Uvádí sice, že Lenka Bradáčová dlouhodobě mluví o zeštíhlení současné čtyřstupňové soustavy na třístupňovou, dodává ale, že takový krok by musela řešit až s příští vládou, protože vyžaduje změnu zákona. Státní zastupitelství je úřad, který zastupuje stát při ochraně veřejného zájmu a je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení. Jeho správu vykonává Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím nejvyššího státního zástupce. Soustava státního zastupitelství je čtyřstupňová a tvoří ji Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství. Někteří zástupci koalice SPOLU před sněmovními volbami v roce 2021 jmenování Igora Stříže kritizovali kvůli jeho komunistické minulosti. Po jeho odvolání volali Zbyněk Stanjura (ODS) nebo Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Fialova vláda k tomuto kroku ale nepřistoupila a Stříž na začátku ledna 2025 rezignoval sám z osobních důvodů. Ve funkci skončí 31. března. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která v dubnu nahradí současného nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, v minulosti několikrát mluvila o zúžení soustavy státních zastupitelství ze čtyřstupňové na třístupňovou. Vrchní stupeň kritizovala již v roce 2011 v rozhovoru pro Epravo.cz, kde uvedla, že by třístupňová soustava byla efektivnější. Svůj názor zopakovala i o rok později po jmenování do funkce vrchní státní zástupkyně. V roce 2019 zase řekla, že si dokáže představit reorganizaci státních zastupitelství tak, že by došlo ke zrušení okresního stupně. V lednu 2025 Bradáčová potvrdila, že zúžení soustavy státního zastupitelství bude chtít prosadit poté, co nastoupí do nové funkce nejvyšší státní zástupkyně. Zároveň ale uvedla, že konkrétní plány z respektu k dosavadnímu šéfovi žalobců Střížovi představí až v dubnu. Struktura soustavy státního zastupitelství je zakotvena v zákonu o státním zastupitelství, k její změně je tedy potřeba novela tohoto zákona, která musí projít legislativním procesem. Už v roce 2011 se o to neúspěšně snažil tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS), který navrhoval zrušení vrchního státního zastupitelství v Praze a Olomouci a jejich nahrazení speciálním týmem žalobců. Také Pospíšilův nástupce Pavel Blažek, který post ministra zastával i v letech 2012–2013, se o zúžení čtyřstupňové soustavy státních zastupitelství v minulosti pokoušel. Plánoval zrušit obě vrchní zastupitelství a nahradit je Úřadem pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Návrh úplně nového zákona o státním zastupitelství (.pdf) Poslanecké sněmovně předložila tehdejší Nečasova vláda v květnu 2013. Návrh ale v dolní komoře stihl projít pouze prvním čtením než Nečasův kabinet padl. Následná vláda jej poté stáhla. Na snahy o zrušení vrchního státního zastupitelství navázala také někdejší náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Kordová Marvanová, která nový návrh zákona o státním zastupitelství začala v roce 2014 znovu připravovat. Vrchní zastupitelství v tomto případě mělo nahradit jedno celorepublikové Speciální státní zastupitelství (.pdf, str. 63). Vláda Bohuslava Sobotky návrh schválila až na jaře 2016, opět se ale nakonec zasekl v Poslanecké sněmovně. Soustava státního zastupitelství je zakotvena v zákoně, zúžení současné čtyřstupňové soustavy na třístupňovou by tedy vyžadovalo jeho změnu. Ministerstvo spravedlnosti se v minulosti opakovaně pokoušelo prosadit úpravy zákona o státním zastupitelství, které by vrchní stupeň státního zastupitelství zrušily. Návrh ani jednou neprošel Sněmovnou. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. | Složení soustavy státního zastupitelství je zakotveno v zákoně. Přechod ze čtyřstupňové soustavy na třístupňovou by tedy vyžadovalo jeho změnu. V minulosti se o to vícekrát neúspěšně pokoušelo Ministerstvo spravedlnosti. | Interview ČT24 | [
122,
70,
188,
257,
329,
2423,
4989,
60010,
10737,
18759,
83285,
83542,
83678,
84501,
84578,
84952,
84974,
85573,
85647,
85650,
85700,
86314,
87045,
87271,
87292
] |
30 | Kdyby to byly soudy, tam je dokonce potřeba změna ústavy (pro změnu soudní soustavy, pozn.) | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku komentuje dlouhodobý názor budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, že by se současná čtyřstupňová soustava státních zastupitelství měla zúžit na třístupňovou. Blažek ujišťuje, že se taková změna zatím v současnosti nechystá, protože by vyžadovala změnu zákona. Dodává také, že ke změně soudní soustavy by byla potřeba změna ústavy, což však v současnosti nikdo neplánuje. Soudní soustavou se zabývá čtvrtá hlava ústavy, podle článku 91 ji tvoří Nejvyšší soud (NS), Nejvyšší správní soud (NSS), vrchní, krajské a okresní soudy. NS i NSS patří oba do nejvyššího stupně soudní soustavy. NSS je však specifický tím, že jako jediný rozhoduje mj. ve věcech volebních nebo o rozpuštění či pozastavení činnosti politických stran a hnutí. Soudní systém je tedy čtyřčlánkový a pro jeho změnu by bylo zapotřebí změnit ústavu. Zákonem lze upravit pouze označení těchto soudů nebo jejich působnost a organizaci. Vedle této soustavy stojí ještě Ústavní soud, jehož hlavní rolí je ochrana ústavnosti. Ve veřejném prostoru se dlouhodobě objevují úvahy o zjednodušení současné soudní soustavy ze čtyřčlánkové na tříčlánkovou. V roce 2016 o této možnosti ve svém článku psal tehdejší předseda Nejvyššího soudu a nynější ústavní soudce Pavel Šámal v souvislosti se zvýšením efektivity justice. Ve stejném roce bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán mluvil o tom, že by zrušil okresní soudy, které by se staly pobočkami krajských soudů. Marie Benešová zase v roce 2019 uvažovala o zrušení vrchních soudů. Někdejší předseda Ústavní soudu Pavel Rychetský v témže roce vyzval k zahájení diskuze o úpravě soudní sestavy a k přechodu na třístupňový systém, ve kterém by soudy druhého stupně řešily výhradně odvolání. Ústava popisuje složení soudní soustavy a stanovuje, že zákonem je možné změnit pouze názvy nebo působnost soudů. K reorganizaci soustavy, ať už kompletní, nebo jen ke zrušení určitého článku, je ale skutečně potřeba změna samotné ústavy. Výrok Pavla Blažka tak hodnotíme jako pravdivý. | Podle ústavy je soustava soudů čtyřčlánková a zákonem lze upravit např. označení nebo působnost jednotlivých soudů. Pro úplnou změnu struktury nebo případné zrušení jakéhokoliv z článků by se skutečně musela změnit samotná ústava. | Interview ČT24 | [
116,
177,
206,
313,
687,
6476,
10737,
80869,
81138,
85581,
86276
] |
31 | Pokud jde o kauzu Parkanová, tak ta byla zahájena dřív, než tam byla paní doktorka (Lenka Bradáčová na Vrchním státním zastupitelství v Praze, pozn.) | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Moderátor v kontextu výroku připomněl několik neúspěšných kauz, které řešilo Vrchní státní zastupitelství v Praze a zmínil mj. jméno Vlasty Parkanové. Naznačil, že když vrchní státní zastupitelství v těchto případech neuspělo, může být v problémech celá soustava státních zastupitelství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek následně podotkl, že kauza Parkanové začala později, než se Lenka Bradáčová ujala funkce vrchní státní zástupkyně. Vlasta Parkanová (TOP 09, dříve také KDU-ČSL a ODA) byla poslankyně v letech 1997–2013. Působila také jako ministryně spravedlnosti, ministryně obrany nebo jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Policie ji podezřívala, že se během svého působení ve druhé vládě Mirka Topolánka jako ministryně obrany dopustila zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Před nákupem armádních letounů CASA totiž dle policie nenechala zpracovat znalecký posudek na ověření ceny zakázky. Policie údajnou škodu vyčíslila na 818,8 milionu Kč. Kauza odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Parkanové k trestnímu stíhání. Sněmovna této žádosti 11. července vyhověla a Parkanová následně rezignovala na post místopředsedkyně dolní komory Parlamentu. V březnu 2015 policie navrhla Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze obžalovat Vlastu Parkanovou a jejího bývalého podřízeného Jiřího Staňka z výše zmíněných trestných činů. V září roku 2016 obvodní soud pro Prahu 6 vrátil obžalobu k došetření. Soudní jednání nakonec začalo v květnu 2017 a protáhlo se až do roku 2020, kdy soud exministryni i Jiřího Staňka nepravomocně zprostil obžaloby. Státní zástupce Jan Kořán se ovšem proti tomuto rozhodnutí odvolal. Městský soud v Praze v říjnu 2021 osvobozující rozsudek potvrdil. Soudkyně Petra Benešová v rozsudku uvedla: „V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda.“ Kauza definitivně skončila v lednu 2022, když se nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozhodl nepodat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministryně obrany Jana Černochová se Vlastě Parkanové omluvila v dopise, ve kterém označila kauzu za „uměle vytvořenou“ a postup orgánů za „hanebný“. Ministerstvo spravedlnosti Parkanové vyplatilo odškodné 1,6 milionu Kč. Parkanová ale následně podala žalobu, ve které požadovala téměř 9 milionů Kč. Další odškodnění soud však exministryni nepřiznal, a to ani po opětovném soudním jednání. Na post nejvyšší státní zástupkyně v Praze navrhl Bradáčovou tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v červnu 2012. Svůj návrh zaslal ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, který byl připraven Bradáčovou jmenovat. Ta ale byla na dovolené a než se s ní ministr stihl setkat, byl odvolán tehdejším prezidentem Václavem Klausem na návrh předsedy vlády Petra Nečase. Premiér své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nemá důvěru v to, že Pospíšil svůj resort manažersky a rozpočtově zvládne. Nástupce Pospíšila Pavel Blažek se jmenováním Lenky Bradáčové nejdříve váhal, navrhoval i vyhlášení výběrového řízení. Do funkce ji ale nakonec jmenoval 30. července 2012. Bradáčová tak nahradila Vlastimila Rampulu, který musel z postu vrchního státního zástupce odejít poté, co Nejvyšší správní soud i Městský soud v Praze potvrdily, že Rampula závažně chyboval a porušil své povinnosti. Kauza s nákupem letounů CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Funkci vrchního státního zástupce v Praze tehdy zastával Vlastimil Rampula. Lenka Bradáčová byla do této funkce jmenována 30. července 2012, tedy později, než začala kauza Vlasty Parkanové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Kauza s nákupem letounů CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Lenka Bradáčová byla do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze jmenována skutečně později, a to 30. července 2012. | Interview ČT24 | [
39,
241,
2627,
5225,
6362,
6376,
6398,
8728,
26934,
58986,
59194,
59417,
59754,
80572,
82885,
82957,
83064,
83119,
83543,
83927,
85337,
85440,
85504,
85591,
85599,
85604,
85700,
85868,
86314
] |
32 | Právě podle toho zákona (o státním zastupitelství, pozn.) který jsme schválili od 1. 7., bude výběrové řízení (do čela pražského Vrchního státního zastupitelství, pozn.) a potom nejvyšší státní zástupce navrhuje ministrovi spravedlnosti nějakého kandidáta. | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpovídá na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství. Dosavadní vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová bude totiž od dubna působit ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. Ministr Blažek řekl, že ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, protože musí nejdříve proběhnout výběrové řízení. Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Poslanecké sněmovně ho poté Fialova vláda předložila v červnu 2023. Parlament novelu schválil v průběhu února a března 2024 a následně vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024. Oproti dřívějšímu znění zákona musí mít vláda důvod pro odvolání nejvyššího státního zástupce, jakým je například hrubé porušení svých povinností, ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce či ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství (.pdf, str. 2). Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro okresního, krajského, vrchního i nejvyššího státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření. Podle minulého znění zákona o státním zastupitelství jmenoval vrchního státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Tento stav výše zmíněná novela zachovala, nově ale musí kandidáti na vrchního státního zástupce (stejně jako na krajského a okresního) projít nejdříve výběrovým řízením. Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které mají pět členů. Jednoho jmenuje ministr spravedlnosti, dva členy nejvyšší státní zástupce a zbylé dva jmenuje vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován. Tedy např. krajský státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr okresního státního zástupce a vrchní státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr krajského státního zástupce. Po provedení výběrového řízení navrhuje kandidáta ministru spravedlnosti buď vedoucí státní zástupce, který stojí v čele nejbližšího vyššího státního zastupitelství, nebo nejvyšší státní zástupce. Ministr jmenuje vybraného kandidáta na sedm let. Může ale také návrh na jmenování odmítnout, pokud kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě musí ministr důvody svého rozhodnutí písemně sdělit jak navrhovateli, tak kandidátovi. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek správně popisuje postup výběru kandidáta na pražského vrchního státního zástupce podle novely zákona o státním zastupitelství, která je účinná od 1. července 2024. Kandidát musí nejprve absolvovat výběrové řízení a až poté ho nejvyšší státní zástupce může navrhnout ministru spravedlnosti ke jmenování. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | Podle novely zákona o státním zastupitelství, která je účinná od 1. července 2024, musí opravdu kandidát na vrchního státního zástupce projít výběrovým řízením. Až poté ho může nejvyšší státní zástupce navrhnout ministru spravedlnosti ke jmenování. | Interview ČT24 | [
81,
2636,
62302,
85394,
85454,
85573
] |
33 | Nakonec tam (ve výběrových komisích, pozn.) mají čtyři státní zastupitelství, jednoho má ministerstvo. | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku odpovídal na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství po Lence Bradáčové, jejíž nominaci na nejvyšší státní zástupkyni schválila vláda v první polovině ledna. Ministr Blažek řekl, že se ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, a přiblížil, že proces výběru bude probíhat podle nových pravidel, která zavádějí výběrová řízení, ve kterých o kandidátech rozhodují výběrové komise. Soustava státního zastupitelství se skládá z Nejvyššího státního zastupitelství, dvou vrchních, osmi krajských a 86 okresních státních zastupitelství. Je založena na systému nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých stupňů, kdy jsou nižší stupně přímo podřízeny stupni vyššímu. V čele každého státního zastupitelství stojí vedoucí státní zástupce a ostatní státní zástupci jsou mu podřízeni. Pavel Blažek mluví o změnách, které přinesla novela (.pdf) zákona o státním zastupitelství, kterou Poslanecká sněmovna schválila v únoru 2024. Návrh novely následně úspěšně prošel legislativním procesem a novela vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024. Nejvyššího státního zástupce podle zmíněného zákona jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Tento postup se s přijatou novelou nezměnil, novinkou je pouze např. to, že vláda tohoto zástupce jmenuje na omezenou dobu sedmi let. Ostatní vedoucí státní zástupce před prosazením novely jmenoval ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného zástupce (tzn. okresního státního zástupce navrhoval krajský, krajského vrchní a vrchního nejvyšší státní zástupce). Nejvyšší státní zástupce přitom mohl navrhovat jmenování i odvolání všech zástupců. Stav, kdy „vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce stojícího v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství (…) nebo na návrh nejvyššího státního zástupce,“ novela zachovala. Nově ale musí nominovaní kandidáti projít výběrovým řízením a návrh na jejich jmenování lze ministrovi podat až po provedení výběrového řízení. Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které se skládají z pěti členů. Jednoho z nich jmenuje ministr spravedlnosti a po dvou členech nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován. Zákon zároveň stanovuje, že i přes větší vliv státního zastupitelství v komisi může ministr spravedlnosti návrh na jmenování vedoucího státního zástupce odmítnout, pokud navržený kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě ministr musí své rozhodnutí odůvodnit a písemně o něm vyrozumět jak navrhovatele, tak kandidáta. Novela zákona o státním zastupitelství, účinná od července 2024, zavedla pro výběr vedoucích státních zástupců výběrová řízení. V nich o kandidátech rozhodují pětičlenné výběrové komise. Jednoho ze členů jmenuje ministr spravedlnosti a čtyři jmenují představitelé státního zastupitelství (konkrétně nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího stupně). Výrok Pavla Blažka tak hodnotíme jako pravdivý. | Novela zákona o státním zastupitelství určila, že komise pro výběr vedoucích státních zástupců tvoří pět členů. Dva jmenuje nejvyšší státní zástupce, dva vedoucí státní zástupci z nejbližšího vyššího stupně státního zastupitelství v daném obvodu a jednoho ministr spravedlnosti. | Interview ČT24 | [
3268,
18759,
62302,
83576,
83583,
85647,
85740
] |
34 | My chceme v novele trestního práva, kterou plánujeme, zrušit zásadu (…), že se žalovalo i v pochybnostech. My chceme, aby to bylo tak, aby státní zástupce mohl, když zjistí, že to u soudu asi neprokáže, zastavit to řízení sám. | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v kontextu výroku kritizuje zdlouhavé soudní procesy. Zmiňuje, že tyto procesy často mají velký dopad na osobní životy obžalovaných, a to i v případě, že nakonec dojde ke zproštění viny. V souvislosti s tím poznamenává, že chce v chystané novele trestního práva omezit praxi tzv. „v pochybnostech žaluj“. Nově by podle něj mohli státní zástupci sami zastavit trestní řízení, pokud by prokázání viny u soudu bylo nepravděpodobné. Podle praxe „v pochybnostech žaluj“ pokračuje státní zástupce v trestním stíhání i tehdy, kdy okolnosti pouze naznačují vinu podezřelého. V důsledku se tak před soudem projednávají i sporné případy. Soud se naopak řídí odlišným principem, dle kterého v případě důvodných pochybností rozhoduje ve prospěch obviněného. Kvůli aplikaci zásady „v pochybnostech žaluj“ proto někdy dochází k soudním řízením s osobami, které se nakonec ukáží být nevinné (.pdf, str. 12). Trestní řád uvádí řadu scénářů, při kterých státní zástupce zastavuje trestní stíhání. Podle aktuálně platné legislativy k tomu přistupuje v případě, že si je jistý, že se trestný čin nestal, že skutek není trestným činem, že není prokázáno, že jej spáchal obviněný, že je trestní stíhání nepřípustné, že obviněný nebyl v době spáchání pro nepříčetnost trestně odpovědný nebo že zanikla trestnost činu. Státní zástupce může rovněž zastavit trestní stíhání, pokud už byl pachatel odsouzen v jiné zemi či pokud je souzen za jiný trestný čin a další trest by pro něj byl zanedbatelný. Dále tak může také postupovat, pokud bylo účelu trestního řízení již dosaženo vzhledem k okolnostem trestného činu. O zefektivnění trestního řízení se mluvilo už v roce 2014 za vlády Bohuslava Sobotky, kdy tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (tehdy nestranička za ANO) pověřila nově vzniklou Komisi pro nový trestní řád vypracováním příslušné legislativní úpravy. Přípravu rekodifikace zdůvodnila přílišnou „komplikovaností a zdlouhavostí“ trestního řízení. Ačkoliv původně predikovala, že nový trestní řád by mohl platit už od roku 2017, její nástupce Robert Pelikán později oznámil, že vláda Bohuslava Sobotky návrh během svého působení nepředloží. Už za působení ministryně Válkové nicméně Komise pro nový trestní řád vypracovala věcný záměr legislativní úpravy. Předseda komise Jiří Říha pak v roce 2019 představil opatření, která měla omezit praxi „v pochybnostech žaluj“, kterou se státní zástupci dosud řídili (.pdf, str. 11 ze 62). Nový trestní řád tedy vláda Bohuslava Sobotky nepřipravila, stejně tak jej nevypracovala ani vláda Andreje Babiše a dle slov Pavla Blažka se k tomuto kroku nechystá ani kabinet Petra Fialy. Ministerstvo spravedlnosti pod Pavlem Blažkem nicméně připravilo návrh novely, která má modernizovat trestní právo (.pdf). Úpravu trestního zákoníku a trestního řádu (.docx) v listopadu 2024 schválila vláda (.pdf). Cílem novely je podle vlády mimo jiné zefektivnit trestní řízení či snížit recidivitu a počet vězněných osob. Součástí novely trestního zákoníku a trestního řádu je i rozšíření možností státního zástupce zastavit trestní stíhání. Nově může státní zástupce zastavit trestní stíhání, pokud „po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku“ (.docx, str. 93). Návrh ovšem počítá s tím, že proti zastavení trestního stíhání by se i nadále mohli poškozený i obviněný odvolat (.docx, str. 93). Vládní úprava zákona (.pdf) doputovala do Poslanecké sněmovny v listopadu 2024, na schůzi 19. prosince 2024 pak prošla prvním čtením. V době, kdy Pavel Blažek pronesl ověřovaný výrok, návrh čekal na vyjádření Ústavně právního výboru. Závěr Vláda v listopadu 2024 schválila návrh novely trestního řádu, na základě kterého mají mít státní zástupci možnost zastavit trestní stíhání, pokud předpokládají neúspěch obžaloby. Tím by mělo dojít k omezení zavedené praxe „v pochybnostech žaluj“. K datu pronesení Blažkova výroku prošel vládní návrh prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý. | Státní zástupci se řídí praxí „v pochybnostech žaluj“, kterou vláda navrhuje omezit novelou trestního řádu. Podle vládní úpravy by státní zástupci měli pravomoc trestní stíhání zastavit, pokud by na základě vyšetřování nebylo pravděpodobné odsouzení obžalovaného. | Interview ČT24 | [
40,
219,
462,
2448,
2680,
2687,
2760,
2806,
3616,
3692,
7390,
59026,
15789,
85753,
86803
] |
35 | Byla jmenovaná teď v lednu s účinností k 1. dubnu (Lenka Bradáčová do čela Nejvyššího státního zastupitelství, pozn.) | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Fialova vláda po odstoupení Igora Stříže z role nejvyššího státního zástupce na tuto pozici 8. ledna jmenovala Lenku Bradáčovou, která se funkce ujme 1. dubna. Bradáčová při této příležitosti ocenila práci svých dvou předchůdců Stříže a Zemana a podpořila zúžení čtyřstupňové soustavy státních zastupitelství na třístupňovou. Zároveň uvedla, že konkrétní plány a vizi fungování nejvyššího státního zastupitelství představí až po začátku dubna. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček kritizoval Fialův kabinet za to, že o nástupci Igora Stříže nevedl širší odbornou diskusi. Předseda druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že jmenování Lenky Bradáčové nepředstavuje pozitivní změnu, protože je podle něj součástí dosavadního systému. Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce jmenovala vláda Andreje Babiše v červenci 2021 poté, co se jeho předchůdce Pavel Zeman vzdal funkce. Někteří zástupci koalice SPOLU tehdy tento krok kritizovali kvůli Střížově činnosti ve funkci prokurátora v době komunistického režimu. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásili, že pokud SPOLU vyhraje volby, dojde k jeho odvolání. Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra, na jehož řízení může mít státní zástupce vliv. Po volbách ho odvoláme. Po jmenování Fialovy vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru pro deník Právo v prosinci 2021 uvedl, že ke Střížově odvolání zatím nedojde, protože v koalici na tom není jednotný souhlas. Blažek pak v roce 2023 serveru Neovlivní.cz řekl, že Stříže neodvolá. Obdobné tvrzení zopakoval i v říjnu 2024, kdy navíc podotkl, že pro odvolání nejsou ani žádné zákonné důvody. Igor Stříž nakonec ze své funkce odešel sám, když na začátku ledna 2025 ohlásil svou rezignaci z osobních a rodinných důvodů. Stříž už dříve řekl, že nevyužije maximální délku funkčního období, kterou nakonec zavedla novela zákona o státním zastupitelství. Vláda Petra Fialy jmenovala Lenku Bradáčovou do čela Nejvyššího státního zastupitelství v lednu, přičemž se funkce ujme 1. dubna a nahradí tak končícího šéfa žalobců Igora Stříže. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. | Vláda jmenovala Lenku Bradáčovou nejvyšší státní zástupkyní 8. ledna. Své funkce se skutečně ujme 1. dubna, kdy nahradí dosavadního šéfa žalobců Igora Stříže. | Interview ČT24 | [
70,
504,
5098,
7903,
81429,
82867,
83576,
83593,
83678,
83718,
85032,
85354,
85355,
85647,
85650,
86925
] |
36 | Nejvyšší státní zástupce nemá žádnou kompetenci, jak zasahovat do živých případů, které běží na těch nižších složkách. | Pravda | Pavel Blažek | 2025-01-08T00:00:00 | ODS | Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru mluví o jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně, kterou vláda schválila na jeho návrh. Moderátor se ho ptá, jestli tím pádem nehrozí, že se státní zastupitelství bude vyhýbat politicky sledovaným případům, ve kterých figuruje Blažkovo jméno. Blažek odpovídá, že nejvyšší státní zástupce nemůže zasahovat do probíhajících případů na nižších úrovních, takže by mu neměl jak pomoci, i kdyby chtěl. Pravomoci nejvyššího státního zástupce vyplývají ze zákona o státním zastupitelství, a to zejména z paragrafu 12. U případů na nižších úrovních může nejvyšší státní zástupce nařídit, aby příslušné státní zastupitelství provedlo jejich kontrolu, pokud má podezření, že došlo k pochybení. Může to však udělat jen u ukončených případů, kde proti příslušnému rozhodnutí již nelze uplatnit řádný opravný prostředek, jako je například odvolání nebo stížnost proti usnesení. Podle trestního řádu může také nejvyšší státní zástupce do tří měsíců zrušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání, o postoupení věci nebo o nestíhání podezřelého. V řízení pak pokračuje státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, je přitom však vázán názorem nejvyššího státního zástupce. Pokud dojde ke zrušení usnesení o nestíhání podezřelého, rozhodne o zahájení trestního stíhání policie. Nejvyšší státní zástupce může také využít mimořádný opravný prostředek dovolání, kterým lze napadnout rozhodnutí soudu ve druhém stupni. Dovolání smí využít pouze nejvyšší státní zástupce nebo obviněný a důvody pro jeho podání přesně stanovuje zákon. Jedná se především o procesní pochybení. Zvláštním důvodem je pak případ, kdy byl uložen trest odnětí svobody na doživotí. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. Nejvyšší státní zástupce také může dělat kroky ke sjednocení postupu státních zástupců a vnitřní organizace skrz pokyny obecné povahy, které jsou závazné, ale netýkají se konkrétních případů. Dále může vydávat stanoviska ke sjednocení výkladu práva, ty však mají pouze formu doporučení. V případě, že nejvyšší státní zástupce zjistí nejednotnost rozhodování soudů, může požádat o výklad daného zákona Nejvyšší soud. V neposlední řadě může nejvyšší státní zástupce ovlivnit personální složení státního zastupitelství, protože vydává pravidla pro kariérní postup a rozhoduje také o dočasném přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Jmenuje také pověřence pro ochranu osobních údajů, jelikož Nejvyšší státní zastupitelství spravuje evidenci stíhaných osob. V minulosti zákon o státním zastupitelství obsahoval paragraf 12f, podle kterého státní zástupce pověřený dozorem v případech, kdy byla omezována osobní svoboda (vazba, odnětí svobody aj.), mohl odmítnout vykonat pokyn od svého nadřízeného, pokud mu připadal nezákonný. Nadřízený státní zástupce mohl v takovém případě případ převzít, pokud na svém pokynu trval. Tento paragraf byl však zrušen novelou z roku 2009. Zákon o státním zastupitelství a trestní řád umožňují nejvyššímu státnímu zástupci nařídit kontrolu a v některých případech dokonce zrušení rozhodnutí nižších státních zastupitelů, pokud má pocit, že došlo k porušení zákona. Může to však udělat pouze u případů, které již byly ukončeny a v rámci pravidel stanovených zákonem. Nejvyšší státní zástupce tedy nemá kompetence, jak ovlivnit probíhající řízení na nižších úrovních. Výrok Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý. | Podle zákona o státním zastupitelství a trestního řádu může nejvyšší státní zástupce zasáhnout pouze do ukončených řízení na nižších úrovních, a to pouze v případech, které jsou definovány zákonem. | Interview ČT24 | [
209,
18759,
15789,
84677,
85647
] |
37 | Sobě si vláda a politici vládní koalice (...) zvýšili platy o desítky tisíc korun a na příští rok 2026 plánují další (...) zvýšení o 13,6 %. | Pravda | Andrej Babiš | 2025-01-01T00:00:00 | ANO | Andrej Babiš v novoročním projevu Fialovu kabinetu vyčítá, že občanům zrušila některé daňové výhody. Přitom si ale podle něj vláda během svého působení výrazně zvýšila platy, přičemž tento růst podpořili politici vládních stran. Dodává, že zvyšování platů má ještě pokračovat. Platy ústavních i dalších soudců se odvíjejí od platové základny, která se počítá vynásobením průměrné mzdy za předloňský rok a zákonem určeného koeficientu, který činí 2,822 (.pdf, str. 61–62 z 1312). Platová základna představitelů státní moci se od roku 2024 odvíjí od výše platů soudců. Platovou základnu pro poslance určuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Členům dolní komory poté náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Koeficient se pak dále zvyšuje podle toho, jaké funkce poslanci zastávají. Vedle tohoto základního platu mají poslanci nárok i na náhrady, např. na reprezentaci, cestování nebo na stravné (.pdf). Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéračinil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč. Platy politiků v roce 2022 vzrostly pouze dočasně v lednu asi o šest procent. Stalo se tak poté, co se senátoři postavili proti plánovanému zmrazení a nová vláda a Sněmovna ještě další zmrazení nestihla schválit. Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Fialův kabinet tedy k dalšímu zastavení růstu platů politiků nepřistoupil, což ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zdůvodňoval tím, že jsou jejich platy navázané s platy soudců a státních zástupců. Ti proti zmrazení dříve protestovali. Na základě konsolidačního balíčku, který během roku 2023 prosadila Fialova vláda, se koeficient pro výpočet platu soudců snížil ze 3 na výše zmíněných 2,822. Jak jsme popsali výše, platová základna představitelů státní moci je od roku 2024 navázána právě na výši platů soudců a kvůli těmto změnám se tak pro rok 2024 de facto zastavil i růst platu politiků. Premiérovi a předsedům Sněmovny a Senátu se plat zvedl pouze o sto korun, zatímco plat ministrů a poslanců zůstal stejný. Co se týče růstu platů poslanců a dalších ústavních činitelů na rok 2025, podle původního plánu Fialova kabinetu měly vzrůst od ledna o téměř 14 %. Vláda růst obhajovala rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), který ovšem rozhodoval o ústavnosti změn v platebních podmínkách pro soudce, a nikoliv pro politiky. ÚS totiž v květnu 2024 shledal, že snížení koeficientu pro výpočet platové základny z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy nebylo řádně odůvodněno. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o 6,9 %. Parlament ke dni zveřejnění Babišova projevu tento vládní návrh na růst platů o necelých 7 % zatím neschválil. Návrh pouze prošel prvním a druhým čtením ve Sněmovně a ke dni zveřejnění Babišova projevu čekal na stanovisko Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Opozice už na podzim 2024 zablokovala zrychlené projednání, o které usilovaly strany vládní koalice. Jednání o návrhu tak měli poslanci na programu až v polovině ledna 2025 (.pdf). V případě schválení by politikům vzrostly platy o přibližně 7 až téměř 20 tisíc Kč. Nejvíce by si polepšil premiér a předsedové parlamentních komor, kterým by plat vzrostl právě o necelých 20 tisíc Kč. Členům vlády by se pak platy zvýšily takřka o 14 tisíc Kč, zatímco řadovým poslanců zhruba o 7 tisíc Kč. Zmíněný vládní návrh počítá také s návratem k výpočtu platu soudců na základě trojnásobku průměrné mzdy (.pdf, str. 2 z 24), ovšem až od roku 2026. Zvýšení soudcovských platů by tedy znamenalo, že v roce 2026 by politikům a dalším ústavním činitelům vzrostly platy o 13,6 %. Kromě základních platů se zvyšovaly i paušální náhrady. Např. víceúčelová paušální náhrada, u které má každý poslanec nárok na nejméně 40 % platové základny, v roce 2022 představovala minimálně zhruba 33 600 Kč. O rok později už nejmenší paušální náhrada vzrostla na 38 tisíc Kč. V roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, platy kvůli prosazenému zmrazení zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2021. Platy se zvýšily pouze dočasně v lednu 2022. Mezi rokem 2022 a 2023 už ale došlo k nárůstu platů poté, co se je vláda rozhodla dále nezmrazovat. Předsedovi vlády stoupl plat o 31 tisíc Kč, ministrům o 22 100 Kč a řadovým poslancům o 11 600 Kč. Pro rok 2024 zůstaly platy kvůli změnám v konsolidačním balíčků na stejné výši, pouze premiér (a předsedové obou parlamentních komor) si polepšili o sto korun. Na rok 2025 vláda navrhla zvýšení platů politiků o necelých 7 %. V případě definitivního schválení návrhu by se premiérovi zvýšil plat o necelých 20 tisíc Kč, ministrům takřka o 14 tisíc Kč a poslancům cca o 7 tisíc Kč. V porovnání s posledním rokem Babišovy vlády by tak jejich platy skutečně vzrostly o desítky tisíc korun. Vládní návrh navíc počítá s tím, že se od roku 2026 budou platy soudců odvíjet od trojnásobku průměrné mzdy, čímž by platy politiků vzrostly o 13,6 %. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. | Platy politiků po předchozím zmrazení vzrostly v r. 2023, kdy si premiér polepšil o 31 000 Kč, ministři o 22 100 Kč a poslanci o 11 600 Kč. Další navýšení v rozmezí 7–20 tisíc Kč může nastat v r. 2025. Pokud projde vládní návrh, platy stoupnou i v r. 2026, a to o 13,6 %. | Novoroční projev | [
2734,
95,
7438,
59185,
60693,
9994,
3944,
82856,
83327,
83545,
83662,
84188,
84219,
84264,
11210,
85869,
85966,
86210,
86223,
86447,
86456,
86953,
87058
] |
38 | Chtějí (Fialova vláda, pozn.) lidem z kapes vytáhnout dalších 2 460 korun ročně za poplatky pro (...) Českou televizi a Český rozhlas. | Zavádějící | Andrej Babiš | 2025-01-01T00:00:00 | ANO | Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve svém novoročním projevu zaměřoval mj. na ekonomickou situaci v České republice a kritizoval některé z kroků vlády Petra Fialy. Negativně hodnotí mimo jiné zrušení některých slev na dani a navrhované zvýšení koncesionářských poplatků. Mluví přitom o částce, o kterou si podle něj budou muset domácnosti za televizi a rozhlas nově připlatit. Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. V současné době je poplatek stanoven na 135 korun měsíčně za televizi a 45 korun měsíčně za rozhlas. Tyto poplatky u ČT i ČRo tvoří většinu jejich příjmů, jelikož nemohou mít takové zisky z reklam jako komerční televize. Návrh novel zákona o České televizi, o Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf) předložila vládní koalice Sněmovně v červnu 2024, kdy jej prezentoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh mj. obsahuje zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně by tedy dle návrhu poplatky činily 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164). Za rok by tak domácnosti na koncesionářských poplatcích zaplatily 2 460 korun, zatímco dnes tato částka činí 2 160 korun. V červenci minulého roku začala návrh projednávat Poslanecká sněmovna. Návrh prošel prvním čtením, kdy poslanci vládních stran kromě Michaely Opltové (STAN) a tří zástupců ODS podpořili ukončení rozpravy a naopak všichni kromě tří poslanců ODS hlasovali proti zamítnutí návrhu. Poslanci o návrhu znovu jednali v prosinci 2024, a to ve druhém čtení. Obecná rozprava tehdy trvala skoro šestnáct hodin, a vládní koalice proto prosadila hlasování v pevně stanovený čas. Konec rozpravy podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran, pouze zástupci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Návrh tedy prošel druhým čtením. O definitivní podobě návrhu má Sněmovna jednat nejdříve ve druhé polovině ledna. Vládní koalice původně počítala se zavedením nové výše poplatků od ledna 2025. Dle slov poslance Marka Bendy (ODS) se schválení do konce roku 2024 nepovedlo kvůli obstrukcím ze strany opozice. Ministr kultury Baxa předpokládá, že k růstu poplatků dojde v první polovině roku 2025. Pokud by došlo k úplnému schválení vládního návrhu, který zvýší měsíční koncesionářský poplatek na 150 korun za Českou televizi a 55 korun za Český rozhlas, vyšplhaly by se poplatky na 2 460 korun za rok. Celkově by si tak domácnosti připlatily o 300 korun více oproti současnému stavu. Jelikož předseda hnutí ANO Babiš svým výrokem vyvolává dojem, že je rozdíl mezi nynější a zvýšenou částkou markantnější, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící. | Vláda Poslanecké sněmovně předložila návrh, který zvyšuje koncesionářské poplatky o 15 Kč u ČT a o 10 Kč u ČRo. Domácnosti by tak měsíčně zaplatily 150 a 55 Kč. Částka 2 460 Kč je celkový roční poplatek, který se tak zvýší o 300 Kč. | Novoroční projev | [
59794,
59899,
59900,
60028,
60250,
61636,
27570,
57038,
64754,
83536,
84657,
86131,
86469,
86490,
86721,
87134
] |
39 | Rodinám sebrali (Fialova vláda, pozn.) daňové úlevy jako školkovné nebo slevu na manželku. | Pravda | Andrej Babiš | 2025-01-01T00:00:00 | ANO | Jako školkovné se označovala sleva na dani, která umožňovala rodičům odečíst z daní náklady spojené s umístěním dítěte do předškolního zařízení. Roční strop slevy odpovídal měsíční minimální mzdě, v roce 2023 si tak bylo možné snížit daň až o 17 300 Kč. Zrušení školkovného bylo součástí vládního konsolidačního balíčku (.pdf, str. 226, 390 z 1312), který Parlament schválil na podzim 2023. Ministerstvo financí tento krok zdůvodňovalo tím, že slevu uplatňovaly zejména středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně. Lidé s nízkými příjmy podle ministerstva naopak slevu zpravidla nevyužívali, protože jejich základ daně byl příliš malý. Vypočtenou daň z příjmu totiž u nich zcela pokryla už základní sleva na poplatníka a školkovné si tak neměli z čeho odečíst. Prostřednictvím konsolidačního balíčku z roku 2023 došlo také k úpravě slevy na manželku či manžela. Podle dřívějších pravidel mohl tuto daňovou úlevu využít člověk, jehož manžel (nebo registrovaný partner) měl příjmy nižší než 68 000 Kč ročně. Od roku 2024 ale vláda přidala novou podmínku, podle které slevu mohou čerpat pouze rodiče dítěte do věku tří let (.pdf, str. 226 z 1312). Sleva na manželku tedy sice stále existuje, Fialův kabinet ale její čerpání omezil. Vláda Petra Fialy zrušila školkovné, tedy daňovou slevu na umístění dítěte do předškolního zařízení. V případě slevy na manželku sice nedošlo k úplnému zrušení, nově ji ale mohou využívat jen rodiče dětí do tří let. Rodičům starších dětí tak Fialův kabinet skutečně „sebral“ možnost tuto slevu uplatnit. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. | Fialova vláda v rámci konsolidačního balíčku zrušila slevu na dani známou jako školkovné. Slevu na manžela sice částečně zachovala, nově ji ale mohou uplatnit pouze rodiče dětí do 3 let, ostatní lidé o tuto možnost skutečně přišli. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. | Novoroční projev | [
93,
118,
220,
389,
2755,
58982,
9932,
84673
] |
40 | Tři miliony domácností balancují na hraně chudoby. | Nepravda | Andrej Babiš | 2025-01-01T00:00:00 | ANO | Andrej Babiš ve svém novoročním projevu kritizuje vládu Petra Fialy, přičemž se zaměřuje mimo jiné na ekonomickou situaci v České republice. Zmiňuje především růst spotřebitelských cen a chudoby, na jejíž hraně se podle něj ocitly 3 miliony domácností. Projekt Život k nezaplacení, který zpracovává Český rozhlas společně s výzkumnou společností PAQ Research, rozlišuje domácnosti v příjmové chudobě a nízkopříjmové domácnosti bez větších úspor. Ty definuje jako domácnosti, jejichž čistý měsíční příjem nepřekračuje medián mezd a jejichž finanční rezerva zároveň vystačí maximálně na jeden měsíc. V metodických poznámkách k projektu je upřesněno, že vychází z hranice chudoby, kterou stanovil ČSÚ v roce 2019, tj. 12 818 Kč, a pro následující měsíce ji vždy navyšuje podle míry inflace oproti předchozímu měsíci. Dle posledních dat z listopadu 2024 se v příjmové chudobě nacházelo 11 % z celkového počtu 4 545 489 domácností, tedy asi 500 tisíc. V kategorii nízkopříjmových bez větších úspor bylo 21 % – tedy přibližně 955 tisíc – domácností. Naopak 68 % (zhruba tři miliony) domácností patří mezi standardně zajištěné. Míru chudoby v zemích EU sleduje také statistický úřad Eurostat, který pracuje s ukazatelem rizika ohrožení příjmovou chudobou. To představuje podíl lidí, jejichž příjmy se pohybují pod 60 % mediánu, tedy pod úrovní příjmu, kterého dosahuje polovina obyvatel země. Tomuto údaji se také říká hranice chudoby. Její přesnou hodnotu v České republice stanovuje Český statistický úřad (ČSÚ), za rok 2023 odpovídala příjmu 16 774 Kč měsíčně pro domácnost jednotlivce. Pod hranicí příjmové chudoby se nacházelo 9,8 % Čechů, což odpovídá asi milionu obyvatel (nikoli domácností). ČSÚ sleduje také počet materiálně a sociálně deprivovaných domácností. Za ty jsou považované takové domácnosti, které si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více z třinácti sledovaných položek. V roce 2023 bylo v Česku takových domácností 6,3 % z 4 545 489 hospodařících domácností, tedy asi 286 tisíc. Dalším ukazatelem Eurostatu je riziko chudoby nebo sociálního vyloučení (AROPE). To představuje podíl lidí, kteří spadají alespoň do jedné ze tří následujících kategorií: V roce 2023 bylo v Česku chudobou podle této širší definice ohroženo 12 % lidí, což bylo nejméně ze států EU. Experti však upozorňují na to, že tato statistika měří spíše nerovnost v rozdělení příjmů v dané zemi. Pod hranicí chudoby se může v jiných státech nacházet více lidí kvůli vyššímu mediánu mezd, který zvyšuje i hranici chudoby. V říjnu 2023 se uskutečnila konference Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN), na které byla představena Zpráva o stavu a vývoji chudoby v ČR 2023, kterou EAPN každoročně zpracovává a která se později stává také součástí celoevropské zprávy „Poverty Watch“ (.pdf). I autoři této zprávy se vůči metodice Eurostatu vymezili (.pdf, str. 2) a navrhovali porovnávat příjmy českých domácností s mediánem příjmů v celé Evropě, protože mediánový příjem v České republice je podle nich zpravidla nízký. V textu publikovaném na webových stránkách organizace EAPN, který informoval o konané konferenci, stojí, že „ohroženo chudobou je v ČR téměř 15 % obyvatelstva a více než 10 % obyvatel ČR žije již pod hranicí chudoby“. V textu ovšem není zmíněný zdroj, ze kterého organizace vychází. Ve zprávě Poverty Watch (.pdf, str. 15) autoři pouze píší, že „v ČR žije asi milion lidí na hranici chudoby, velké množství lidí se ale zároveň nachází i těsně nad touto hranicí“. Konkrétní číslo se přitom ve zprávě nenachází (.pdf). Seznam Zprávy později informovaly o tom, že během tiskové konference předseda EAPN Karel Schwarz (.pdf) upřesnil, že „velkým množstvím“ jsou „podle odhadů až dva miliony lidí“. Tyto údaje pak převzala některá média, která uváděla, že na hranici chudoby žijí tři miliony lidí. Podle Seznam Zpráv ale experti nechtěli zprávu komentovat a poukazovali na to, že tato iniciativa nepřesně interpretuje zdroje, jejichž údaje navíc nelze ověřit. Ani toto číslo se každopádně hodnotě uváděné Andrejem Babišem neblíží, protože se vztahuje k počtu lidí, nikoliv domácností. Dle posledního sčítání lidu v roce 2021 žije v jedné domácnosti průměrně 2,15 osoby. Kromě příjmové chudoby lze měřit také energetickou chudobu, která označuje situaci, kdy si domácnost nemůže dovolit komfortně vytápět obydlí a nemá přístup k základním energetickým službám (.pdf, str. 4). Nejnovější data pocházejí ze studie Energetická chudoba v roce 2023, kterou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí připravila Platforma pro sociální bydlení. Podle této studie se v energetické chudobě nacházejí lidé, kteří si buď nemohou dovolit dostatečně vytápět byt, nebo mají dluhy na energiích, nebo na energie vydávají více než 20 % svého čistého měsíčního příjmu, a současně se nacházejí v chudobě (.pdf, str. 2). Počet domácností, které se v takovéto situaci nachází, odhaduje studie na 700 tisíc, jedná se přibližně o 1,3 milionu lidí. V extrémní energetické chudobě, kdy výdaje na bydlení a energie tvoří většinu výdajů domácnosti, se pak nachází asi 440 tisíc obyvatel (.pdf, str. 19–20). Výzkumný projekt Život k nezaplacení, který připravuje Český rozhlas společně s agenturou PAQ Research, uvádí, že v listopadu 2024 se v Česku v příjmové chudobě nacházelo 11 %, tedy zhruba 500 tisíc, domácností. Dalších 21 %, tedy asi 955 tisíc domácností, pak projekt označuje jako nízkopříjmové. Číslo uváděné Andrejem Babišem nepotvrzují ani žádná data ČSÚ či Eurostatu. O stejné hodnotě se mluvilo pouze v souvislosti se zprávou Poverty Watch, označovala ale pouze počet osob, nikoliv domácností. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý. | Dle dat projektu Život k nezaplacení zpracovávaného Českým rozhlasem a agenturou PAQ Research se v příjmové chudobě nachází zhruba 500 tisíc domácností, dalších 955 tisíc patří mezi nízkopříjmové bez větších úspor. K počtu 3 milionů se neblíží ani čísla ČSÚ a Eurostatu. | Novoroční projev | [
2,
14,
16,
24,
42,
74,
101,
126,
176,
234,
253,
261,
265,
281,
484,
2493,
2879,
3722,
5216,
5221,
2679,
8924,
59870,
59871,
61141,
6696,
83190,
85065,
12565,
87318,
87353
] |
41 | Reálné mzdy se v České republice propadly nejvíc ze všech vyspělých zemí, takže si toho dnes lidé za svůj plat koupí mnohem méně než před třemi lety. | Pravda | Andrej Babiš | 2025-01-01T00:00:00 | ANO | Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje politiku vlády Petra Fialy a přisuzuje jí odpovědnost z propadu reálných mezd v posledních letech. Situaci v Česku srovnává v mezinárodním měřítku a naráží na to, že byla v roce 2021, tedy v posledním roce působení Babišova kabinetu, lepší než v roce 2024. Vyspělost států lze posuzovat z několika hledisek. K nejběžněji používaným indikátorům, jejichž pomocí lze srovnat situaci v jednotlivých zemích, patří zejména výše hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele. Jelikož ale statistiky HDP vypovídají jen o ekonomickém rozvoji státu, používají se ke srovnání vyspělosti zemí i jiné ukazatele životní úrovně. Tím nejčastěji využívaným je tzv. index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje např. i délku života. Jednou z dalších definic vyspělé země je členství (.pdf, str. 13) v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do které Česká republika patří. Právě OECD zveřejňuje porovnání ekonomik členských zemí, a to včetně růstu reálných mezd. Ke dni zveřejnění videa publikovala data týkající se pouze roku 2023. Podle nich se reálné mzdy oproti roku 2021 propadly nejvíce v Estonsku a druhý nejvýraznější pokles nastal v Česku. Reálná mzda je termín, kterým se označuje skutečná mzda snížená o míru inflace. Zohledňuje se tedy, kolik zboží si lidé za vydělané peníze koupí. Obdobný výrok pronesl předseda hnutí ANO i ve svém loňském novoročním projevu. Data o vývoji reálných mezd sbírá také např. Mezinárodní organizace práce (ILO), specializovaná organizace OSN usilující o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Ta na rozdíl od OECD vydala i data týkající se roku 2024 (.xlsx). Jak ukazuje následující graf, z dat ILO (.xlsx, list „Real wage growth“) vyplývá, že v České republice byl propad reálných mezd mezi lety 2021 a 2024 v porovnání s ostatními státy OECD nejvyšší. K největším poklesům reálné mzdy v zemích OECD došlo v roce 2022. V roce 2023 už ale v řadě států rostly, zatímco v Česku pokračovalo jejich snižování. Růst reálných mezd se v ČR obnovil teprve v roce 2024. Reálné mzdy v České republice mezi lety 2021 a 2024 poklesly o 7,6 %, jak vyplývá z dat Mezinárodní organizace práce. Jednalo se o nejvyšší propad mezi vyspělými státy OECD. Lidé si tak za svůj plat skutečně mohli koupit méně než v roce 2021. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. | Reálné mzdy v České republice se podle dat Mezinárodní organizace práce mezi lety 2021 a 2024 snížily o 7,6 %. Šlo opravdu o nejvyšší pokles v rámci vyspělých zemí OECD. | Novoroční projev | [
31,
204,
428,
2418,
2420,
3042,
3577,
80594,
80598,
80601
] |
42 | (Fialova vláda, pozn.) nás a naše děti zadlužila více než tři a půl předchozích vlád dohromady. | Zavádějící | Andrej Babiš | 2025-01-01T00:00:00 | ANO | Andrej Babiš ve svém novoročním projevu uvádí, že za vlády Petra Fialy vzrostlo zadlužení Česka více než během tří a půl předchozích vlád. Ve výroku nespecifikuje, o kterých předchozích kabinetech přesně mluví, v rámci našeho ověření se proto zaměříme na jednotlivé kabinety, které postupně předcházely vládě Petra Fialy. Šlo přitom o vládu Jiřího Rusnoka, vládu Bohuslava Sobotky a první a druhou vládu Andreje Babiše. Není zřejmé, co Andrej Babiš myslí slovem „půl“ vlády. Z výroku předsedy hnutí ANO Babiše také není jasné, zda mluví o státním nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se skládá kromě státního dluhu také například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů. Vláda Jiřího Rusnoka se ujala funkce 10. července 2013, přičemž státní dluh ke konci června dosahoval 1,678 bilionu Kč (.pdf, str. 1) a na konci roku 2013 mírně vzrostl na 1,683 bilionu Kč. Během následné Sobotkovy vlády státní dluh klesal. Od roku 2018 nominální hodnota státního dluhu začala růst. Na jeho konci dosáhla 1,622 bilionu Kč (.pdf, str. 21) a zvedla se i v roce 2019. Hranici dvou bilionů korun poté státní dluh překonal v roce 2020. Na konci roku 2021, kdy Babišova vláda předala moc kabinetu Petra Fialy, činil státní dluh 2,466 bilionu Kč (.pdf, str. 21). V porovnání se stavem na začátku Rusnokovy tak státní dluh vzrostl cca o 788 miliard Kč. Data za rok 2024 nebyla ke dni zveřejnění projevu Andreje Babiše finální. Z dat za třetí čtvrtletí roku 2024 vyplývá, že se státní dluh vyšplhal na 3,334 bilionu Kč (.pdf, str. 10). Dle predikce v publikaci „Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2024“ (.pdf) by měl státní dluh za celý rok 2024 činit 3,367 bilionu Kč (str. 12). Oproti začátku působení Fialova kabinetu se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýšil přibližně o 901 miliard Kč. Jak lze z následující tabulky vyčíst, pokud sečteme celkový růst státního dluhu za období působení čtyř předchozích vlád, jedná se dohromady o výše zmíněných 788 miliard Kč. To je o 113 miliard Kč méně, než kolik představuje celkový nárůst dluhu za Fialovy vlády – ten činí 901 miliard Kč. Finální hodnota státního dluhu za rok 2024 je však ke dni zveřejnění Babišova projevu pouze odhad, a výsledné částky se tak mohou ještě změnit. Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“. Co se tedy týče státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), na konci roku 2021 odpovídal státní dluh ve výši 2,466 bilionu Kč (.pdf, str. 21) v přepočtu 39,1 % tehdejšího HDP. Pokud k výpočtu použijeme data z poslední makroekonomické predikce Ministerstva financí, ke konci roku 2024 se dluh dle odhadu (.pdf, str. 12) zvýšil o 3,1 procentního bodu (p. b.) na 42,2 % HDP. V době působení posledních vlád zaznamenal státní dluh v poměru k HDP vývoj v obou směrech. Na začátku působení úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka, totiž odpovídal 40,4 % tehdejšího HDP, postupně poklesl až na 27,9 % v roce 2019, zatímco na konci roku 2021 to v přepočtu bylo již zmiňovaných 39,1 % (.pdf, str. 21). K největšímu nárůstu přitom došlo za působení vlády Andreje Babiše v letech 2020 a 2021, v souvislosti s epidemií covid-19 i na základě výrazného navýšení výdajů státního rozpočtu. Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Jak ukazuje následující graf, dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP se mezi začátkem Rusnokovy vlády a koncem druhé vlády Andreje Babiše snížil. V období let 2013 až 2019 totiž došlo k jeho setrvalému poklesu a začal opět stoupat až v roce 2020. Na konci působení Babišova kabinetu činil veřejný dluh 40,7 % HDP a v porovnání s rokem 2013 klesl o 3,4 p. b. V prvních letech vlády Petra Fialy přitom vzrostl o 1,4 p. b. Nominální státní dluh za vlády Petra Fialy podle odhadu Ministerstva financí vzrostl o 901 miliard Kč. Za období čtyř předchozích vlád – tedy za první a druhé Babišovy vlády, Sobotkova kabinetu a Rusnokovy vlády – vzrostl dohromady o 788 miliard Kč. Není zjevné, u kterého kabinetu Babiš mluví o „půli“ vlády, ovšem i při započítání celých čtyř vlád je růst nominální výše dluhu menší než za dosavadní působení vlády Petra Fialy. Andrej Babiš ovšem pomíjí ukazatel výše dluhu vůči HDP, který je vhodnější pro srovnání v čase a lépe ukazuje schopnost státu vyrovnat se s dluhovým zatížením. K nejvyššímu nárůstu dluhu vůči HDP přitom došlo právě za působení vlády Andreje Babiše. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící. | Státní dluh za dobu Fialovy vlády nominálně narostl více než za období předchozích čtyř kabinetů. Klíčový ukazatel výše dluhu vůči HDP však nejvýrazněji stoupl za vlády Andreje Babiše. | Novoroční projev | [
75,
248,
3595,
9976,
10119,
10181,
10737,
84268,
85110,
85216,
87550
] |
43 | Rekordně zvýšili daně, i když slibovali opak (Fialova vláda, pozn.) | Pravda | Andrej Babiš | 2025-01-01T00:00:00 | ANO | Andrej Babiš ve svém projevu kritizoval současnou vládu a mluvil o tom, co podle něj udělala špatně od svého nástupu do úřadu v prosinci 2021. Právě v této souvislosti uvádí, že Fialův kabinet rekordně zvýšil daně, přestože dříve sliboval, že k tomu nedojde. Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun, což mělo dle odhadů přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 32 ze 124). K několika dalším daňovým změnám ve stejném roce (.pdf, str. 4, 11) došlo ještě z rozhodnutí předešlé vlády Andreje Babiše – např. ke zvýšení sazby spotřební daně u tabákových výrobků (.pdf, str. 117 z 320) nebo sazeb odvodu z elektřiny ze slunečního záření. V roce 2023 (.pdf, str. 4, 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně. Ministerstvo financí počítalo s tím, že těmito opatřeními dojde k daňové úspoře ve výši zhruba 10 mld. Kč (.pdf, str. 39–41 ze 186). Od stejného roku kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2024 vláda počítá s příjmy z těchto mimořádných daní ve výši 36 mld. Kč, v roce 2025 s necelými 32 mld. Kč. Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. První opatření nabyla účinnost v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon bude účinný od ledna 2027. Dle Ministerstva financí má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 mld. Kč. Reforma počítá s navýšením daňových příjmů pro rok 2024 o 67,6 mld. Kč, v roce 2025 o celkově 75,5 mld. Kč (.pdf, str. 38). Pokud bychom k této sumě pro rok 2025 přičetli dopady daňových změn z let 2022 a 2023, které Fialův kabinet také prosadil, dostaneme částku zhruba 93 mld. Kč. Server Aktuálně.cz v roce 2011, kdy daňové změny plánovala tehdejší vláda Petra Nečase, jako jedny z největších reforem zmiňoval ty z doby vlády Vladimíra Špidly a Jana Fischera. Podle Aktuálně.cz počítala reforma Špidlova kabinetu z roku 2004 s tím, že veřejné rozpočty (státu i samospráv dohromady) získají v daném roce navýšením daní zhruba 22 mld. Kč navíc. O stejné částce mluví i tehdejší vládní dokument Koncepce reformy veřejných rozpočtů (.pdf, str. 43, 53). Největší růst oproti stavu bez reformy Špidlova vláda předpokládala v roce 2005, kdy měly veřejné rozpočty získat navíc 29,4 mld. Kč (str. 43). Janotův balíček, prosazený za premiéra Jana Fischera v roce 2009, měl původně daně a pojistné zvýšit o celkem 31 mld. Kč. Sněmovnou ale tehdy nakonec prošla verze, která některé body vypustila, a počítala tak s navýšením o zhruba 23 mld. Kč. V našem odůvodnění schválně nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní. Další výraznější zvýšení daní přišlo za vlády Petra Nečase. Ta např. o plánu navýšit daň z přidané hodnoty mluvila už v roce 2011, nakonec ale došlo ke zpoždění (.doc, str. 12–13) a růst sazeb DPH kabinet prosadil až v průběhu roku 2012 v rámci svého úsporného balíčku. Zmíněný soubor opatření měl podle důvodové zprávy přinést do veřejných rozpočtů v roce 2013 (.pdf, str. 38 ze 178) celkem 22 miliard korun navíc z daní a pojistného. (Pro další roky to mělo být dle odhadů Nečasova kabinetu ještě více, následující vlády ale některé daně naopak snižovaly.) Nečasova vláda některé daně zvyšovala také před prosazením samotného úsporného balíčku, konkrétně v letech 2011 a 2012 (.doc, .doc, vše str. 11–20). Rok 2011 obecně přinesl zvyšování daní. Kvůli prosazeným změnám počítala Nečasova vláda mimo jiné s nárůstem výběru daní z příjmů fyzických osob o 4,7 mld. Kč (.doc, str. 13). V roce 2012 bylo nejvýraznější změnou zvýšení první (tzv. snížené) sazby DPH z 10 % na 14 %, což mělo podle plánu Nečasova kabinetu zvýšit výběr této daně o 21,3 mld. Kč (.pdf, str. 21; .doc, str. 13). Kvůli navýšení sazby daně z tabákových výrobků (.doc, str. 14) nebo změnám v pojistném (str. 19) počítala tehdejší vláda s dalšími přibližně 4 mld. Kč navíc. V letech 2011 a 2012 tak z rozhodnutí vlády Petra Nečase došlo ke zvýšení daní zhruba o 30 mld. Kč (.doc, .doc, vše str. 11–20). Pokud sečteme částky, které představují dopady daňových změn provedených Nečasovou vládou, je výsledná suma menší než dopady změn prosazených kabinetem Petra Fialy. To stejné platí, i kdybychom vzali v úvahu vliv inflace (.pdf). Daňové úpravy provedené Nečasovým kabinetem jsou vyšší jen při přepočtu zmiňovaných částek na podíl tehdejšího HDP. Programové prohlášení vlády, které Fialův kabinet aktualizoval v březnu 2023, obsahuje jen poměrně obecné vyjádření, že cesta ke stabilitě veřejných financí nespočívá ve zvyšování daňové zátěže. Původní verze prohlášení z ledna 2022 kromě toho také zmiňovala, že kabinet vytvoří „pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene“ (.pdf, str. 5). To, jak vysoký by měl tento strop být, zde ovšem vláda neupřesňovala. Podobně je tomu i v případě koaliční smlouvy (.pdf, str. 4) SPOLU a Pirátů a Starostů, která obsahuje v podstatě stejné formulace. Příslib, že „nezvýší žádné daně“, ale koalice SPOLU používala ve své předvolební kampani. Mezi předvolebními slogany občanských demokratů se objevilo např. odmítnutí růstu daně z nemovitosti. Svůj závazek nezvyšovat daně pak ODS, včetně premiéra Fialy, zopakovala také po sněmovních volbách. Zbyněk Stanjura (ODS) už jako ministr financí v roce 2022 řekl, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmu ani daň z majetku. Růst těchto daní ale navzdory dřívějším vyjádřením zástupců vlády nakonec zavádí právě konsolidační balíček. Největší daňové balíčky z let 2004, 2009 a 2012 plánovaly růst daní, který byl nižší než je částka uváděná v konsolidačním balíčku Fialovy vlády. Daňové změny provedené z rozhodnutí Fialova kabinetu jsou také větší než růst daní prosazený vládou Petra Nečase za celou dobu jejího působení v letech 2010 až 2013. Na nejvyšší příčce se Fialova vláda drží i pokud bychom započítali vliv inflace. Až za Nečasovým kabinetem by se současná vláda umístila jen v případě, kdybychom částky vyjádřili v poměru k HDP. Z uvedených důvodů výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý s výhradou. | Podle konsolidačního balíčku z r. 2023 je naplánován vyšší růst daní a pojistného než u všech srovnatelných balíčků v tomto století. Koalice SPOLU přitom skutečně slibovala nezvyšovat daně. | Novoroční projev | [
23,
36,
43,
52,
69,
163,
217,
237,
255,
554,
558,
2486,
2498,
2671,
3735,
3740,
7887,
8898,
10371,
10445,
10548,
10580,
10719,
9296,
10119,
60311,
64926,
13884,
12557,
65236,
9932,
80564,
85411,
85441,
85490,
85703,
86130,
86132,
86361,
87104,
87269,
87270,
87290,
87656
] |
44 | Osekali seniorům důchody (kabinet Petra Fialy, pozn.) a zvýšili důchodový věk na 67 let. | Pravda | Andrej Babiš | 2025-01-01T00:00:00 | ANO | Podle zákona o důchodovém pojištění se starobní důchod skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se naopak počítá individuálně ze získaných výdělků a odpracovaných let každého příjemce důchodu. Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Zákon také dříve stanovoval podmínky pro valorizaci penzí v mimořádném termínu. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšovala o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny. K překročení dané 5% hranice došlo v lednu roku 2023 (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle daných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 Kč. Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 Kč a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 Kč, což je o 1 010 Kč méně, než jaký měl být nárůst podle dřívějších pravidel. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila, a podala k Ústavnímu soudu návrh o zrušení tohoto zákona, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl. Kromě toho Fialův kabinet také změnil způsob výpočtu u pravidelné valorizace důchodů. Vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který tento výpočet upravil (.pdf, str. 10, 14–15 z 48). Návrh byl následně schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. Od začátku minulého roku se kvůli ní do řádné valorizace promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo doposud. I nadále se ovšem započítává celá inflace. Další změnou, kterou vláda v novele prosadila, je nahrazení mimořádné valorizace dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024 upravuje způsob výpočtu procentní výměry důchodu. Podle dosavadního zákona o důchodovém pojištění se za každý celý rok pojištění připočítalo 1,5 % do tzv. výpočtového základu. Namísto toho se tato hranice bude od roku 2026 postupně snižovat o 0,005 % za rok, dokud se nedostane na hodnotu 1,45 % po roce 2034. Novela zároveň pozměňuje způsob, jakým se samotný výpočtový základ tvoří. Vliv na velikost tohoto základu mají tzv. redukční hranice. Ty určují, jak velká část z vyměřovacího základu, jednoduše řečeno výdělků, se do výpočtového základu počítá. Existují dvě redukční hranice. První hranice odpovídá 44 % průměrné mzdy aktuálního roku. Do důchodové reformy se 100 % z výdělku, který pod tuto hranici spadal, započítávalo do výpočtového základu. Druhá hranice odpovídá 400 % průměrné mzdy a výdělky spadající mezi tyto hranice se do výpočtového základu započítávaly pouze z 26 %. Výdělky nad druhou hranicí se pak nezapočítávaly vůbec. Důchodová reforma upravuje výdělky spadající do první redukční hranice. Ty se již do výpočtového základu nebudou započítávat ze 100 % , ale namísto toho se od roku 2026 budou každý rok snižovat o 1 % a od roku 2035 se budou započítávat jen z 90 %. Tato úprava, spolu s postupným snižováním váhy let pojištění na 1,45 % za každý rok, má za cíl zpomalit růst nově přiznávaných důchodů (.pdf, str. 65-67 z 330). Nově schválená důchodová reforma rovněž zavádí zvýšení zastropování důchodového věku. Věk odchodu do důchodu, který byl dříve zastropován na 65 let, se nyní bude postupně dále zvyšovat, a to každoročně o jeden měsíc. Růst se zastaví u lidí narozených v roce 1989, kteří dosáhnou důchodového věku ve svých 67 letech. Podle původního návrhu důchodové reformy neměl být odchod do důchodu zastropován a měl se odvíjet od naděje na dožití. V září 2024 předložila skupina koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) pozměňovací návrh o zastropování důchodového věku na 67 let (.docx). Důchodová reforma byla schválena spolu s tímto pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 6). Vláda Petra Fialy skutečně podnikla kroky vedoucí ke zpomalení růstu důchodů. V roce 2023 přistoupila k úpravám mimořádné i pravidelné valorizace, na základě vládou prosazené důchodové reformy z konce roku 2024 pak došlo ke zpomalení růstu důchodů skrze změnu výpočtu výpočtového základu. Součástí reformy bylo i zmíněné zvýšení důchodového věku na 67 let, které se bude týkat lidí narozených po roce 1988. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. | Za vlády Petra Fialy došlo k právním úpravám vedoucím ke zpomalení růstu starobních důchodů – změny se dotkly jak výpočtu důchodů, tak jejich valorizace. Důchodová reforma, kterou vláda prosadila, opravdu zvýšila zastropování odchodu věku do důchodu na 67 let. | Novoroční projev | [
38,
88,
186,
239,
242,
381,
545,
2611,
2670,
2679,
3560,
3662,
8907,
59089,
61069,
11137,
17668,
11070,
80870,
6689,
83582,
85067,
10138,
11129,
85885,
86159,
87451,
87452,
87681
] |
45 | (…) porovnat si, kolik jsme platili za nájmy, potraviny, léky, dopravu, energie v roce 2021 a kolik platíme nyní. (…) zdražilo o třetinu úplně všechno. | Nepravda | Andrej Babiš | 2025-01-01T00:00:00 | ANO | Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém videu kritizuje vládu Petra Fialy a uvádí, že podle jeho názoru může za vysokou inflaci. Poukazuje na vývoj cen nájmů, energií, potravin, léků a dopravy a říká, že během působení Fialova kabinetu o třetinu zdražilo „úplně všechno“. Český statistický úřad (ČSÚ) vyjadřuje růst inflace pomocí indexů spotřebitelských cen, které srovnávají úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb v čase. Jednotlivým položkám v tomto spotřebním koši ČSÚ přiřazuje rozdílnou váhu v závislosti na tom, kolik daného produktu domácnosti obvykle nakupují. Roli přitom hraje to, jakou část z celkové spotřeby domácností konkrétní položka tvoří. ČSÚ zařazuje výrobky a služby spotřebního koše do dvanácti základních oddílů (.pdf, str. 2–3). Mezi nimi jsou např. oddíly týkající se bydlení, dopravy nebo zdraví. Z dat ČSÚ vyplývá, že od roku 2021 vzrostly ceny ve všech oddílech spotřebního koše (.xlsx, .pdf, .pdf). Celková inflace od konce roku 2021 do listopadu 2024 dosáhla přibližně 31 %. Největší nárůst cen se projevil u stravování a ubytování (49 %). Vysoký byl také v kategorii, kam ČSÚ souhrnně řadí ceny bydlení, vody, energie a paliv (45 %), a u odívání a obuvi (36 %). V kategorii potraviny a nealkoholické nápoje došlo k růstu o 27 %, tedy také téměř o třetinu. V případě dopravy, kterou Andrej Babiš ve výroku zmiňuje, se nárůst okolo jedné třetiny nepohyboval. Od roku 2021 se totiž v tomto oddílu spotřebního koše ceny zvýšily o necelých 19 %. Jde sice o zvýšení, ne ale o tak velké, jak uvádí předseda hnutí ANO. ČSÚ také vyčísluje inflaci v oddílu zdraví, ve kterém došlo k růstu cen o 23 %, jak ukazuje přehled výše. Na webu Českého statistického úřadu se nám nepodařilo dohledat podrobnější data, která by vyjadřovala přímo růst cen léků (.pdf, str. 5). Podrobnější členění v kategorii zdraví a detailnější informace o inflaci nabízí unijní statistický úřad Eurostat. Ten porovnává ceny na základě tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který používá mírně odlišnou metodiku než ČSÚ, v souhrnné kategorii zdraví ovšem uvádí velmi podobná čísla jako výše zmíněný přehled Českého statistického úřadu. V případě „farmaceutických prostředků“ byla dle údajů o HICP inflace mezi lety 2021 a 2023 přibližně 11 % a mezi lednem a listopadem 2024 se pohybovala kolem 3 až 4 %. Pokud bychom k výpočtu použili tato data, byla v ČR inflace u léků menší než 17 %. V České republice začala inflace výrazněji růst zhruba od poloviny roku 2021. V roce 2022 dosáhla průměrné míry 15,1 %, v roce 2023 pak 10,7 %. Podle České národní banky byla vysoká inflace způsobena očekáváním vysoké poptávky po skončení lockdownů a prudkým nárůstem cen energií. Ekonom a ředitel think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE‑EI Jan Švejnar tvrdil, že za vyšší inflaci v porovnání s jinými evropskými státy mohly především firmy, které v očekávání inflace začaly navyšovat ceny. Ekonom z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy Tomáš Havránek přisuzoval vysokou inflaci nedostatečné reakci centrálních bank na růst poptávky po epidemii covidu‑19 (audio, čas 08:00). Od roku 2021 do listopadu 2024 se spotřebitelské ceny celkově zvedly přibližně o třetinu, konkrétně o 31 %. V případě oddílu spotřebního koše, který se týká cen bydlení, vody, energií a paliv, šlo o růst dokonce o 45 %. Okolo jedné třetiny se inflace v uvedeném období pohybovala u potravin a nealkoholických nápojů. U dopravy a léků také došlo k nárůstu cen, nikoliv ale k tak vysokému, jaký uvádí Andrej Babiš. V případě dopravy dle dat ČSÚ nastal růst o 19 % a v kategorii zdraví o 23 %. Podle podrobnějších dat Eurostatu nárůst cen léků, přesněji farmaceutických produktů, nepřevyšuje 17 %. Výrok Andreje proto hodnotíme jako nepravdivý. | Spotřebitelské ceny se od roku 2021 do listopadu 2024 sice skutečně zvýšily přibližně o třetinu, v některých oblastech, které Andrej Babiš vyjmenovává, ale nárůst cen takto vysoký nebyl. V případě dopravy se pohyboval okolo 19 %, v kategorii zdraví to bylo 23 %. | Novoroční projev | [
61,
80,
2530,
2679,
2731,
3632,
4992,
81338,
84216,
84430,
84678,
85121,
86248,
86370,
87109
] |
46 | (Reálné mzdy v roce 2024, pozn.) vzrostly o 5 %. | Pravda | Petr Fiala | 2024-12-26T00:00:00 | ODS | Ve svém vánočním projevu premiér Petr Fiala uvedl, že se dle něj v uplynulém roce sice podařilo překonat vysokou inflaci, ale že to neznamená, že by se ceny vrátily na úroveň doby před pandemií covidu‑19. Vyzdvihl proto důležitost dalšího růstu reálných mezd. Ty se dle jeho slov v roce 2024 zvýšily o 5 %. K datu Fialova projevu Český statistický úřad (ČSÚ) souhrnná data týkající se celoročního nárůstu mezd ještě nezveřejnil, stejně tak ani statistiky mezd týkající se posledního čtvrtletí roku 2024. Zaměříme se proto na jeho předběžná data za první tři čtvrtletí. Zpřesněné údaje plánuje ČSÚ publikovat až v březnu 2025 (.docx, str. 2). Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně pořídit. ČSÚ zveřejnil celkem tři čtvrtletní zprávy týkající se reálných mezd za rok 2024. V prvním čtvrtletí došlo podle jeho dat k nárůstu reálných mezd o 5,1 %, ve druhém o 3,9 % a ve třetím o 4,6 % (.xslx). Všechna tato období jsou porovnávána se stejnými čtvrtletími v předchozím roce. Za první tři kvartály v roce 2024 došlo souhrnně k nárůstu reálných mezd o 4,5 %. Český statistický úřad k termínu Fialova projevu zveřejnil pouze předběžná data za první tři kvartály roku 2024. Podle nich v prvním čtvrtletí vzrostla reálná mzda o 5,1 %, v dalších dvou byl růst o něco nižší. Za sledované období vzrostly reálné mzdy souhrnně o 4,5 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý. | Údaje za celý kalendářní rok 2024 nebyly v době Fialova projevu dostupné, podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu nicméně během prvních tří čtvrtletí došlo k souhrnnému růstu reálných mezd o 4,5 %. | Vánoční projev | [
3577,
59765,
85429,
11105
] |
47 | Jen v tomto roce jsme třeba dálnice prodloužili o 100 kilometrů. | Pravda | Petr Fiala | 2024-12-26T00:00:00 | ODS | Premiér Petr Fiala ve svém projevu mluvil o nutnosti odpovědně investovat do výstavby silnic a železnic, což se podle něj vládě daří. Následně uvedl, že jeho vláda v roce 2024 zprovoznila 100 nových kilometrů dálniční sítě. Podle mapy Ředitelství silnic a dálnic bylo v roce 2024 zprovozněno téměř 111 km dálnic. Konkrétně došlo k otevření 32 km nového úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, který vznikl spoluprací soukromého a veřejného sektoru. Otevřeno bylo také 28 km dálnice D3 u Českých Budějovic a část D55 v úseku od Babic po Bzenec. Nové úseky se otevřely i na dálnicích D48 a D49 (.pdf, str. 4; pdf, str. 4), D6 a D7 a kromě toho se zprovoznily i některé odpočívky. U 86,8 km z těchto nových úseků došlo k zahájení výstavby již za vlády Andreje Babiše, jak ukazuje následující tabulka. U úseků v celkové délce 23,5 km se výstavba zahájila až za vlády Petra Fialy – šlo o úseky D3 Třebonín–Kaplice nádraží (.pdf, str. 4), D55 Moravský Písek–Bzenec (.pdf, str. 4), D6 Krupá (.pdf, str. 4) a D7 Chlumčany (.pdf, str. 4). I u těchto staveb bylo stavební povolení vydáno a výběrové řízení vyhlášeno již za působení předchozího Babišova kabinetu, dokončení úseků ale proběhlo až v roce 2024. V roce 2024 došlo k rozšíření dálniční sítě o 110,3 km. U 86,7 km z nich sice výstavba začala už za vlády Andreje Babiše, premiér Fiala ale správně uvádí, že bylo dostavěno přibližně sto kilometrů dálnic. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | V roce 2024 bylo zprovozněno přibližně sto kilometrů dálničních úseků. U většiny z nich sice začala stavba už za předešlé Babišovy vlády, k jejich dostavbě nicméně došlo skutečně až v roce 2024. | Vánoční projev | [
194,
210,
222,
60000,
61028,
61109,
85411,
86366,
86424,
87128
] |
48 | Přijali jsme (...) důchodovou reformu. | Pravda | Petr Fiala | 2024-12-26T00:00:00 | ODS | Premiér Petr Fiala se ve svém vánočním projevu mimo jiné vracel k událostem minulých let a vyjmenovával vládní kroky, které považuje za úspěchy. Jedním z nich je podle něj přijetí důchodové reformy. V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda za hlavní cíl reformy označila zajištění stability důchodového systému a zajištění důstojné výše penzí (.pdf, str. 34 ze 330). Mezi změnami, které návrh obsahuje, je například zvýšení věku odchodu do důchodu, proti čemuž se vymezovaly opoziční strany. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. První čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo ke konci května 2024 a v listopadu poslanci návrh definitivně schválili. Jednání o reformě dříve provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali především již zmíněné posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování hranice 65 let. V prosinci 2024 následně návrh zákona schválil Senát, podepsal jej prezident a vyšel ve sbírce zákonů s účinností od 1. ledna 2025. V průběhu schvalování ve Sněmovně byla podána řada pozměňovacích návrhů (.pdf). Původní návrh zákona například počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození bez udání horní hranice. Pozměňovacím návrhem (.docx) vládních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) ale došlo k zastropování růstu důchodového věku na 67 letech. K důchodové reformě se v září 2024 vyjadřovala například Národní rozpočtová rada, která je podle zákona nezávislým odborným orgánem a pravidelně vydává zprávy ke stavu veřejného rozpočtu. Rada úpravy v důchodovém systému podpořila a uvedla, že „kladně hodnotí změny, které se týkají penzijního systému a které reagují na predikovaný nepříznivý demografický vývoj v příštích 50 letech“. Zároveň napsala, že vládní reforma spolu s dalšími změnami z roku 2023 přinese „výrazné zlepšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému“. V červnu 2024 oslovil server iROZHLAS v souvislosti s navrhovanou reformou hned několik ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru. Dotázaní odborníci se převážně shodli na tom, že upravené parametry výhledově přispějí ke stabilizaci systému. I přesto se ale řada z nich vyjádřila k jednotlivým částem návrhu kriticky. Například ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová nepovažovala nastavení odchodu věku do důchodu za spravedlivé. Emeritní rektor VŠE Richard Hindls dokonce odmítl změny v penzijním systému označovat za reformu, protože podle něj „chybí jakýkoliv náznak změny politiky na příjmové straně“. Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora uvedl, že věk odchodu do důchodu se bude v budoucnu muset ještě více navyšovat a navržená řešení nejsou dostatečná. Naproti tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda pro server Blesk na začátku října 2024 uvedl, že návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu se zásadně nevymyká budoucímu evropskému standardu a penzijnímu systému by pomohl. Vláda v dubnu 2024 schválila návrh důchodové reformy. Ten následně v průběhu roku schválila Poslanecká sněmovna i Senát a po podepsání prezidentem vyšel ve sbírce zákonů s účinností od začátku roku 2025. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. | Vláda připravila důchodovou reformu, která během roku 2024 prošla oběma komorami Parlamentu. V prosinci 2024 ji podepsal prezident Pavel a návrh vyšel ve sbírce zákonů s účinností od 1. ledna 2025. | Vánoční projev | [
10,
249,
390,
3453,
3474,
3593,
59157,
65497,
19738,
83582,
86524,
87146,
87301,
87636
] |
49 | Byl tam (na mezinárodním summitu iniciativy Obilí z Ukrajiny, pozn.) ještě evropský komisař pro zemědělství a většina státníků poslala videozdravice. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Moderátorka se ministra zahraničí Jana Lipavského ptá na jeho listopadovou návštěvu Ukrajiny a na důvod, kterým si vysvětluje, že jako jediný z vysoce postavených západních politiků navštívil summit iniciativy Obilí z Ukrajiny. Lipavský odpovídá, že možným důvodem jsou podle něj bezpečností rizika spojená s cestou do Kyjeva. Zároveň zmiňuje, že summitu se osobně zúčastnil evropský komisař pro zemědělství a další státníci na konferenci vystoupili alespoň skrze videohovor. Obilí z Ukrajiny Humanitární program Obilí z Ukrajiny spustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v listopadu 2022 na prvním Mezinárodním summitu k potravinové bezpečnosti. Cílem iniciativy je překonat humanitární a ekonomické následky, které válka na Ukrajině způsobila ve státech Afriky a Asie. Ukrajina totiž patří k největším světovým producentům obilí a země závislé na jejích dodávkách jsou kvůli přetrvávajícímu konfliktu ohroženy nedostatkem potravin. Dne 23. listopadu 2024 proběhl v Kyjevě již třetí Mezinárodní summit k potravinové bezpečnosti. Účastnili se jej nejvyšší ukrajinští představitelé a kromě Jana Lipavského na summit přijel také tehdejší evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Ze zahraničních hostů se osobně zúčastnila ještě náměstkyně litevského ministra zemědělství a zvláštní zástupci z ministerstev Belgie a Řecka. Online nebo skrze videozdravice vystoupili také švýcarská prezidentka Viola Amherd, estonský prezident Alar Karis nebo ministr zahraničí Rumunska i zástupci některých dalších zemí, např. Finska nebo Lucemburska. Závěr Třetího mezinárodního summitu iniciativy Obilí z Ukrajiny se osobně zúčastnil tehdejší eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Kromě toho řada zahraničních státníků na summitu vystoupila formou online přenosu. Výrok Jana Lipavského tedy hodnotíme jako pravdivý. | Summitu iniciativy Obilí z Ukrajiny se skutečně zúčastnil tehdejší eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Řada evropských státníků, např. švýcarská prezidentka nebo ministr zahraničí Rumunska, na summitu vystoupila alespoň skrze videohovor. | Interview ČT24 | [
71,
123,
2414,
2436,
2595,
80595,
80596,
80623,
83034,
86946,
87637
] |
|
50 | Udělali jsme tzv. prokremelské pohádky (...) anebo běží série veřejných debat po regionech, kde naši diplomaté hovoří s veřejností o Rusku. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničí Jan Lipavský reagoval na otázku, jestli Česko po vzoru skandinávských zemí neplánuje vydávat brožury s doporučeními, co by občané měli dělat v případě rozšíření rusko‑ukrajinské války do dalších států. Podle Lipavského by tato otázka měla směřovat spíše na Ministerstvo obrany, zároveň ale dodal, že Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) také „pracuje na informování občanů“ a snaží se poukazovat na ruskou propagandu. Jako příklad uvádí vydání tzv. Prokremelských pohádek a pořádání veřejných diskuzí s diplomaty. Prokremelské pohádky Ministerstvo zahraničí se svou kampaní nazvanou Prokremelské pohádky začalo v lednu 2024 na sociálních sítích a postupně ji rozšiřovalo o další texty. V říjnu 2024 nakonec vydalo ucelenou publikaci (.pdf) se stejným jménem, ve které kolektiv autorů z MZV reaguje na výroky ruské propagandy. Podle předmluvy je cílem poukázat na nepravdivá ruská tvrzení a vyvracet dezinformace nevšední formou (str. 4). Celá publikace je rozdělena podle témat, která pojednávají například o Severoatlantické alianci nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 (.pdf, str. 22–36). Pro veřejnost je publikace dostupná v digitální verzi (.pdf), v tištěné formě vzniklo 80 neprodejných kusů. Jeden z nich Lipavský předal např. ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému při listopadové návštěvě Kyjeva. Celkové náklady na vytištění Prokremelských pohádek byly podle vyjádření ministerstva 45 tisíc korun. Veřejné debaty v regionech MZV pořádá veřejné debaty s názvem „Pojďme se pobavit o Rusku“, které se věnují ruské politické scéně i tamní společnosti. První událost, o které MZV informovalo na svém facebookovém účtu, byla debata s bývalým velvyslancem v Rusku Vítězslavem Pivoňkou. Ta se konala v září v Praze. Další zářijová diskuze probíhala v Chebu (video), kde byli hlavními hosty David Stulík a Ivana Milenkovičová. Stulík je zvláštním zmocněncem pro Východní partnerství, který působí na MZV. Druhá přednášející pracovala pro zahraniční zpravodajství Českého rozhlasu v Moskvě. V Benešově 4. listopadu 2024 proběhla další stejnojmenná diskuze, jejímž hostem byl opět někdejší velvyslanec Pivoňka. O pár dní později se v Brně uskutečnila debata o současném Rusku a jeho vlivu na Česko a o aktuální situaci na Ukrajině. Této debaty se znovu zúčastnil Vítězslav Pivoňka, kterého doplnil koordinátor strategické komunikace na Úřadu vlády Otakar Foltýn. Poslední listopadová akce (ke dni vysílání rozhovoru) se konala v Plzni 19. listopadu 2024. Debatujícími byli tentokrát Jakub Karfík a Václav Bartuška, oba zaměstnanci MZV. Karfík působí jako vrchní ředitel evropské sekce a Bartuška je zvláštním zmocněncem pro energetickou bezpečnost. Závěr Ministerstvo zahraničí letos vydalo publikaci „Prokremelské pohádky“, kde uvádí nepravdivá tvrzení ruské propagandy na pravou míru. Resort zároveň pořádal cyklus veřejných debat, jejichž hosty byli zaměstnanci MZV a opakovaně také bývalý velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Výrok Jana Lipavského proto hodnotíme jako pravdivý. | Ministerstvo zahraničí vydalo publikaci „Prokremelské pohádky“, ve které se snaží vyvracet nepravdivá ruská tvrzení. Resort také pořádal debaty „Pojďme se pobavit o Rusku“, kde vystupovali zaměstnanci ministerstva nebo bývalý velvyslanec Vítězslav Pivoňka. | Interview ČT24 | [
6,
11,
200,
208,
10520,
58891,
59156,
80567,
3507,
81280,
81283,
83045,
86589,
86593,
87803
] |
|
51 | To, co říká Ursula von der Leyen (...), že Unie musí být více geopolitická a musí se umět zasadit o bezpečnost. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru reagoval na slova moderátorky, která zmiňovala, že na unijní postoj vůči Rusku a Ukrajině bude mít zásadní vliv složení nové Evropské komise. Podle názoru Lipavského přinesou „nové impulsy“ do práce Komise v oblasti bezpečnosti např. Jozef Síkela, který získal post eurokomisaře pro mezinárodní partnerství, a bývalá estonská premiérka Kaja Kallas, která se stala vysokou představitelkou EU pro zahraniční a bezpečností politiku. V závěru Lipavský dodal, že souhlasí s tvrzením předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen, že EU musí být více geopolitická a musí se umět zasadit o bezpečnost. „Geopolitická EU“ Ursula von der Leyen se poprvé stala předsedkyní Evropské komise v roce 2019. Už v době svého nástupu zmiňovala, že se podle ní má EU angažovat ve světě a má být „hybnou silou míru a pozitivních změn“. Evropskou komisi pod svým vedením tehdy popisovala jako „geopolitickou Komisi“. Tuto svou myšlenku opakovala i později. Ve svém projevu před europoslanci v září 2023 uvedla, že se pod jejím vedením „zrodila geopolitická unie, která podporuje Ukrajinu, vzdoruje ruské agresi, reaguje na asertivní Čínu a investuje do partnerství“. Podobně von der Leyen mluvila i v červenci 2024, kdy europoslanci schválili její druhý mandát v čele Komise. V europarlamentu v té době řekla, že má Evropa povinnost hrát aktivní roli ve světě, zejména v sousedství EU a na Blízkém východě. Ursula von der Leyen a bezpečnost EU Nutnost posilování obrany EU zdůrazňovala von der Leyen např. v únoru 2024. Podle jejích tehdejších slov musí Evropa převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a začít pracovat na „evropské bezpečnostní architektuře“. V červenci 2024 také představila dokument Volba Evropy: Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029 (.pdf). V části nazvané Nová éra evropské obrany a bezpečnosti (.pdf, str. 14–18) zdůrazňuje, že je nezbytné, aby dále pokračovala finanční, politická a vojenská podpora Ukrajiny proti „Putinově útočné válce“. Dle jejích slov jsou „nejlepší investicí do evropské bezpečnosti (…) investice do bezpečnosti Ukrajiny“ (.pdf, str. 14). Píše také o potřebě posílení partnerství a rozšíření spolupráce se Severoatlantickou aliancí (str. 14). Von der Leyen v textu uvedla, že se práce nové Komise zaměří na budování evropské obranné unie (.pdf, str. 14). Členské státy by si podle dokumentu měly ponechat plnou odpovědnost za své jednotky a EU by měla zajistit koordinaci a posílení „průmyslové základny obrany, inovací a jednotného trhu“. Součástí tohoto snažení by mělo být také výrazné zvýšení investic. Nejenže EU musí podle von der Leyen vynakládat více prostředků na obranu, ale musí je vynakládat efektivněji a společně (.pdf, str. 15). Von der Leyen v textu také mluvila o tom, že na rozdíl od předchozího složení Komise (.pdf, str. 6) některý z eurokomisařů dostane na starost přímo oblast obrany (.pdf, str. 14). Kandidátem na tento post eurokomisaře pro obranu se stal bývalý litevský premiér Andrius Kubilius, který byl do této funkce později skutečně zvolen. I v jeho pověřovacím dopise von der Leyen vyzdvihla důležitost vytvoření opravdové evropské obranné unie (.pdf, str. 5–6). Závěr Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v minulosti několikrát mluvila o tom, že EU má podle ní hrát aktivní roli ve světě a Evropskou komisi pod svým vedením označovala za „geopolitickou Komisi“. Kromě toho také uváděla, že je nezbytné, aby Evropa převzala odpovědnost za vlastní bezpečnost a vytvořila „evropskou obrannou unii“. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen opakovaně mluvila o tom, že EU podle ní musí hrát aktivní roli ve světě. Také podle ní EU musí převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost a vytvořit skutečnou „evropskou obrannou unii“. | Interview ČT24 | [
72,
138,
139,
330,
342,
411,
447,
782,
799,
2496,
61160,
80592,
80631,
83050,
83138
] |
|
52 | (…) ve společné vojenské pomoci (Ukrajině ze strany EU, pozn.) kde to Maďarsko dlouhou dobu blokuje. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru reaguje na dotaz moderátorky, zda je podle něj Evropská unie následkem války na Ukrajině sjednocenější. Odpovídá, že se sjednotit dokázala, ale že je zároveň mnoho věcí, které se jí nedaří prosadit kvůli tomu, že je některé státy blokují. Jako příklad uvádí společnou vojenskou pomoc, které tímto způsobem brání Maďarsko. Blokování finanční podpory Maďarsko přistupovalo k možné vojenské podpoře napadené Ukrajiny zdrženlivě již od samého počátku válečného konfliktu. Maďarský premiér Viktor Orbán i ministr zahraničí Péter Szijjártó během prvních dnů války uváděli, že země Ukrajině nebude posílat zbraně a zároveň ani nedovolí členským státům EU zbraně na Ukrajinu přes své území dovážet. Odmítavý postoj Maďarska se později projevil i během společných hlasování. Maďarská vláda blokovala finanční pomoc Ukrajině například v prosinci 2022, kdy vetovala podpůrný balíček, který měl Ukrajině poskytnout půjčku na následující rok v celkové hodnotě 18 miliard eur. Cílem této pomoci bylo zajistit systematickou finanční podporu Ukrajiny na obnovu válkou poničené kritické infrastruktury. Maďarsko však nakonec balíček schválilo výměnou za snížení objemu zmražených peněz z kohezních fondů EU, které se komise rozhodla Maďarsku blokovat kvůli porušování zásad právního státu. Další pomoc Maďarsko blokovalo i během roku 2023. Odmítalo například schválit 500 milionů eur pro ukrajinské ozbrojené síly v rámci tzv. Evropského mírového nástroje (EPF), který vznikl v březnu 2021 a který partnerským zemím poskytuje vojenské vybavení a technickou podporu. V prosinci 2023 zahájila EU s Ukrajinou přístupové rozhovory. Tento krok Maďarsko navzdory očekávání nevetovalo, až do začátku roku 2024 však blokovalo další finanční pomoc kvůli údajné absenci kontrolního mechanismu. Maďarsko odmítlo odsouhlasit vojenskou pomoc také například v květnu 2024. Argumentovalo tehdy obavami o práva maďarské menšiny, která podle něj na Ukrajině čelila diskriminaci. Závěr Od začátku ruské agrese Maďarsko v rámci EU opakovaně vetovalo finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Už zkraje války navíc odmítalo posílat zbraně a blokovalo jejich transport přes své území. Výrok Jana Lipavského proto hodnotíme jako pravdivý. | Maďarsko od začátku konfliktu v roce 2022 opakovaně blokovalo společnou vojenskou a finanční pomoc Ukrajině ze strany EU. Odmítalo také posílat vlastní zbraně a nedovolilo členským státům EU dovážet zbraně na Ukrajinu přes své území. | Interview ČT24 | [
28,
137,
368,
494,
559,
610,
619,
717,
774,
780,
3029,
3745,
5278,
60368,
61199,
61662,
80580,
86967,
87585,
87586
] |
|
53 | Česko předložilo návrh, abychom nedovolili ruským diplomatům volně cestovat po celém Schengenu, ale vždycky se zdržovali v té zemi, ve které mají podle Vídeňské úmluvy působit. Na tom jsme také shodu nenašli. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničí Jan Lipavský rozebírá, zda se Evropa kvůli válce na Ukrajině více sjednotila. Ačkoli říká, že se částečně sjednotit dokázala, jmenuje zároveň i některé oblasti, ve kterých podle něj plošná shoda napříč EU chybí. Jako příklad uvádí český návrh, který by zakázal ruským diplomatům cestovat v Schengenském prostoru, což Unie dle Lipavského neschválila. Český návrh Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961, kterou ministr Lipavský zmiňuje, je mezinárodní smlouva, která kodifikuje (.pdf, str. 46) „základní formy vztahů mezi státy, tzn. zejména jejich bilaterální formu a podobu a dále výsady a imunity diplomatických misí a jejich personálu“. Mimo jiné vymezuje některé z funkcí diplomatické mise i podmínky, za kterých může diplomat svůj úřad zaujmout a dále zastávat. Patří sem například udělení souhlasu s výkonem funkce (tzv. agrémentu) od přijímajícího státu. Úmluva také zajišťuje diplomatům svobodu pobytu a cestování na území státu, zároveň má ovšem každý stát podle Vídeňské úmluvy právo pohyb diplomatů na svém území geograficky omezit. Před přijetím dvanáctého sankčního balíčku podala česká vláda v listopadu 2023 návrh, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení pobytu, která by jim umožnila pohyb pouze v rámci přijímací země. V současné době se totiž mohou volně pohybovat v Schengenském prostoru. Důvodem tohoto návrhu jsou podle české strany obavy ze špionáže. Pro návrh se mezi evropskými státy zatím nenašla podpora, Česká republika na jeho přijetí nicméně nadále trvá. Snažila se ho prosadit např. na jednání v Lucemburku v dubnu 2024. V červnu 2024 pak Jan Lipavský a ministři zahraničí pobaltských států, Polska, Dánska, Nizozemska a Rumunska adresovali dopis tehdejšímu šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi. K listopadu 2024 přijetí návrhu blokovalo Německo, které se obává ztráty komunikace s Moskvou. Podle informací serveru Novinky.cz se k návrhu zdrženlivě stavěla i Itálie a Rakousko. Evropské sankce proti Rusku V reakci na ukrajinskou agresi začala EU zavádět zejména hospodářské sankce proti Rusku již v roce 2014. Od února 2022 pak EU přijala celkem 14 balíčků sankcí, které postihují jak fyzické, tak právnické osoby. Na sankčním seznamu se nachází například ruský prezident Vladimir Putin, další vrcholní politici, vysoce postavení úředníci a příslušníci ozbrojených sil nebo významní podnikatelé podporující ruský režim. Mezi sankční opatření patří například zákaz vstupu na území EU, zmrazení majetku, ale i řada dalších postihů v oblasti dopravy, energetiky nebo obchodu. Závěr Česko v listopadu 2023 podalo návrh, který by ruským diplomatům zakázal volně cestovat po Schengenském prostoru. Bylo by jim tak dovoleno zůstat pouze ve státě, ve kterém působí. Členské státy EU tento návrh k listopadu 2024 nepřijaly, přičemž jeho schválení brání Německo. Výrok Jana Lipavského z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. | Česko skutečně v listopadu 2023 předložilo návrh na zákaz volného cestování ruským diplomatům v Schengenu. Ti by tak mohli pobývat jen v zemi, do které byli vysláni. Členské státy návrh dosud neschválily – jeho přijetí brání Německo, které se obává ztráty komunikace s Moskvou. | Interview ČT24 | [
17,
143,
288,
570,
574,
2588,
2409,
2668,
80616,
3947,
8008,
83660,
84810,
86805,
87734
] |
|
54 | My už jsme několik zasedání mezi českou a ukrajinskou vládou měli. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru odpovídal na dotaz, zda není v současné době důležitější jednat se slovenskou vládou než s ukrajinskou. Uvedl, že záleží na premiérovi Petru Fialovi. Dodal také, že s ukrajinskou vládou již proběhla řada jednání, která podle něj přinesla řešení několika otázek a měla konkrétní výsledky. První zasedání v Kyjevě První mezivládní zasedání mezi českou a ukrajinskou vládou se uskutečnilo 31. října 2022 v Kyjevě. Spolu s premiérem Petrem Fialou dorazilo i sedm dalších členů kabinetu. Došlo k podepsání společného prohlášení (.pdf), ve kterém česká vláda potvrdila podporu vstupu Ukrajiny do Evropské Unie a do NATO a vyslovila se pro prohlubování sankcí vůči Rusku (str. 1–2). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se svým ukrajinským protějškem Denysem Monastyrskim projednával možnost spolupráce ohledně udělování víz určitým skupinám ukrajinských občanů a také možnou budoucí smlouvu o policejní spolupráci (.pdf, str. 28). Kromě toho ministři řešili např. také poválečnou obnovu Ukrajiny nebo uprchlíky na českém území. Druhé zasedání v Praze K druhému mezivládnímu zasedání došlo 16. července 2024 v Praze. Na české straně se jej účastnilo deset ministrů, kteří s ukrajinskými zástupci jednali např. o spolupráci v obraně a energetice. Obě vlády podepsaly Smlouvu o spolupráci v boji proti trestné činnosti (.pdf), kterou 20. listopadu 2024 schválil Senát k ratifikaci. Dokument však ještě ke dni vysílání rozhovoru neschválila Poslanecká sněmovna – blíže se této záležitosti věnujeme zde. Celkem byla během jednání podepsána čtyři memoranda, tři smlouvy a jedno společné prohlášení. Ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal po skončení zasedání oznámil, že na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou zbrojařskou společností Sellier & Bellot. Setkání česko-ukrajinských mezivládních komisí Dle společného prohlášení z prvního mezivládního zasedání v říjnu 2022 v Kyjevě (.pdf, str. 6) mělo ještě na začátku roku 2023 dojít k setkání mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Komise se však v dohodnutém termínu nesetkala, takže první setkání od počátku ruské invaze na Ukrajině proběhlo až v rámci druhého mezivládního zasedání v Praze v letošním roce. Kromě mezivládních jednání se v červenci 2023 uskutečnilo ještě třetí setkání česko-ukrajinské mezivládní komise v oblasti obranného průmyslu, kde obě strany podepsaly dvě memoranda o vzájemné obranné spolupráci. Česká strana navrhla šest bodů spolupráce, mezi kterými bylo např. dodávání českých obranných výrobků na Ukrajinu nebo odstraňování min na ukrajinském území. Závěr Během vlády Petra Fialy došlo celkem ke dvěma zasedáním mezi ukrajinskou a českou vládou. První z nich se konalo v říjnu 2022 v Kyjevě a druhé v červenci 2024 v Praze. Během války na Ukrajině se odehrálo také setkání česko-ukrajinské mezivládní komise v oblasti obranného průmyslu. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý. | Během vlády Petra Fialy se opravdu uskutečnila mezivládní jednání mezi českou a ukrajinskou vládou. První zasedání proběhlo v říjnu 2022 v Kyjevě, na které navázalo druhé a doposud poslední jednání v červenci 2024 v Praze. | Interview ČT24 | [
25,
2416,
2419,
10531,
10533,
59224
] |
|
55 | Bylo to právě minulý týden, kdy Parlamentem prošla aktualizace mezinárodní smlouvy o policejní spolupráci, kdy lépe policie naše na Ukrajině a ukrajinská zde může potírat zločin. | Nepravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Moderátorka v rozhovoru zmiňuje, že jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Jana Lipavského na Ukrajině bylo i společné zasedání české a ukrajinské vlády. Následně se ptá, jestli je takové jednání v současné době důležitější než jednání se slovenskou vládou. Na to Lipavský reaguje slovy, že dosavadní mezivládní konzultace mezi českou a ukrajinskou vládou podle něj přinášely konkrétní výsledky, jako je např. úprava smlouvy o policejní spolupráci. Schvalování smlouvy Smlouvu o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při udržování veřejného pořádku a bezpečnosti (.pdf) předložil Poslanecké sněmovně ministr vnitra Vít Rakušan 31. července 2024. Jelikož se jedná o smlouvu prezidentské kategorie (.pdf, str. 7 z 28), musí ji schválit obě komory Parlamentu a poté ratifikovat prezident. 20. listopadu smlouvu schválil Senát, k datu vysílání rozhovoru ale ještě neprošla druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Celý Parlament ji tudíž nepřijal. Obsah smlouvy Na potřebu spolupráce s ukrajinskými bezpečnostními složkami upozorňovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ve výroční zprávě za rok 2023 (.pdf, str. 25). V současné době policejní spolupráci mezi Českem a Ukrajinou upravuje dohoda z roku 1997. Prováděcí protokol k této smlouvě byl naposledy novelizován v roce 2006 (.pdf, str. 4 z 28). Nová smlouva o policejní spolupráci (.pdf) by podle vlády měla umožnit lepší boj proti trestné činnosti. Obě strany budou moci např. vzájemně vysílat styčné důstojníky a zakládat společné týmy, vyjma vyšetřovacích (.pdf, str. 4–5). Orgány obou zemí si také budou moct vyměňovat informace bez žádosti (str. 2). Česká a ukrajinská vláda tuto smlouvu podepsaly během mezivládního zasedání v Praze v červenci 2024 poté, co Fialův kabinet odsouhlasil její sjednání (.pdf). Závěr Ministr zahraničí Jan Lipavský správně popisuje cíl nové česko-ukrajinské smlouvy o policejní spolupráci. Nesprávně ale uvádí, že ji týden před odvysíláním rozhovoru schválil Parlament – doposud ji odsouhlasil pouze Senát a stále čeká na přijetí Poslaneckou sněmovnou. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý. | Smlouvu o spolupráci v boji proti trestné činnosti, kterou v červenci uzavřely česká a ukrajinská vláda, schválil týden před vysíláním rozhovoru pouze Senát. Stále ji musí přijmout i Poslanecká sněmovna, kde ještě neprošla druhým čtením. | Interview ČT24 | [
120,
3490,
59224,
65549,
65567,
87056,
87752
] |
|
56 | (…) co říkají v Moskvě, zničíme vás jadernými zbraněmi, budeme dál útočit. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský komentuje potenciální mírové jednání s Moskvou. Uvádí, že k mírovým rozhovorům nedochází, protože podle něj Rusko jednat nechce. Zároveň upozorňuje, že Ruská federace navíc vyhrožuje využitím jaderných zbraní, a dle jeho názoru za takové situace jednání možná nejsou. Jaderné velmoci Kromě Ruska má status jaderné velmoci ještě osm států: USA, Francie, Čína, Spojené království, Pákistán, Indie, Izrael a Severní Korea. Podle dat Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN) má ze všech těchto států nejvíc jaderných hlavic právě Ruská federace. Spolu se Spojenými státy vlastní téměř 90 % jaderných zbraní vůbec. Ruské vyhrožovaní jadernými zbraněmi Po zahájení ruského vpádu na Ukrajinu Vladimir Putin ve svém projevu poslal „vzkaz“ všem, kteří by do nastalého konfliktu „chtěli zasahovat“ zvenčí. „Kdokoli se nám pokusí postavit do cesty (…), musí vědět, že reakce Ruska bude okamžitá a bude mít důsledky, s jakými jste se v historii ještě nesetkali,“ řekl 24. února 2022. Pouze o tři dny později nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. V dubnu 2022 se k vyhrůžkám připojil i bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou ruské bezpečnostní rady. Varoval NATO, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Aliance, Rusko v Kaliningradské oblasti rozmístí jaderné zbraně a hypersonické rakety. Litevská vláda k tomu tehdy dodala, že Rusko má v oblasti jaderné zbraně dlouhodobě. Konkrétnější výhrůžky od Medveděva zazněly například v červenci 2023. Tehdy uvedl, že pokud uspěje ukrajinská protiofenziva, bude Rusko nuceno použít jaderné zbraně. „Jiná možnost by jednoduše nebyla,“ dodal. Nestáhnete se? Válka bude pokračovat V červnu 2024 Vladimir Putin představil svůj „mírový plán“. Podle něj by Rusko přistoupilo na klid zbraní, pokud by se ukrajinská armáda stáhla ze všech regionů, na které si Rusko dělá nárok. Až poté by dle ruského prezidenta mohlo začít vyjednávání o míru. Přijetí takových podmínek by tedy pro Ukrajinu znamenalo, že by se de facto vzdala celé Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti – včetně těch částí, které Rusko pod kontrolou nemá a ovládá je ukrajinská armáda. Ukrajina tento návrh odmítla, Ruská federace tak i v současnosti pokračuje v dalších útocích. Závěr Rusko dlouhodobě hrozí použitím jaderných zbraní, např. ve snaze odradit Západ od pomoci Ukrajině nebo rozšiřování Severoatlantické aliance. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv přímo uvedl, že pokud by uspěla ukrajinská protiofenziva, bude podle něj Rusko nuceno jaderné zbraně použít. Ruská federace také deklarovala, že bude pokračovat v bojích, dokud se ukrajinská armáda nevzdá území na východě a jihu Ukrajiny. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Rusko dlouhodobě vyhrožuje použitím jaderných zbraní. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Medveděv uvedl, že pokud by uspěla ukrajinská protiofenziva, bude Rusko muset tyto zbraně využít. Rusko také deklarovalo, že boje nepřestanou, dokud se Ukrajina nevzdá východu a jihu země. | Interview ČT24 | [
258,
283,
474,
482,
503,
886,
59117,
61521,
61530,
80636,
80661
] |
|
57 | Tomáš Pojar ve všech svých výrocích vždy hovoří o tom, že to je Ukrajina, která souhlasí s tím řešením (ukončení války na Ukrajině, pozn.) | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Moderátorka se v rozhovoru ministra zahraničí Jana Lipavského ptá, zda ho někdo během jeho cesty na Ukrajinu konfrontoval s výrokem poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara. Ten se podle moderátorky vyjádřil tak, že nemá problém s vyřešením války na Ukrajině, kdy by Ukrajina uznala dočasnou okupaci části svého území. Lipavský odpovídá, že otázku na tento výrok nedostal. Dodává, že Pojar v minulosti mluvil pouze o tom, že jakýkoli scénář řešení ruské agrese musí odsouhlasit ukrajinská vláda. Vyjádření Tomáše Pojara Moderátorka zjevně mluví o rozhovoru, který Tomáš Pojar poskytl Deníku N. V něm reagoval na otázku, jestli bude Trump tlačit na Ukrajinu, aby se vzdala části svého území. Pojar odpověděl, že vidí rozdíl v tom, jestli Ukrajina uzná okupovaná území jako součást Ruska, nebo jestli uzná realitu okupace části území. Druhou variantu přitom označil za přijatelnou. Rozdělení Ukrajiny Pojar v minulosti rozebíral například v podcastu Paměti národa. Argumentoval tím, že západní svobodná část Ukrajiny by mohla být dočasně samostatná, což by umožnilo její integraci do NATO a evropských struktur. Zdůraznil však, že takové rozhodnutí se nesmí stát bez souhlasu Ukrajiny nebo proti její vůli. V rozhovoru pro CZ DIALOGY řekl, že Česko by mělo Ukrajinu podpořit v momentě, kdy sama dojde k přesvědčení, že nastal čas jednat s Ruskem o míru nebo alespoň o příměří (video, čas 5:02). Podle něj by však k takovému rozhodnutí neměla být dotlačena zvenčí. Závěr Tomáš Pojar ve svých minulých vyjádřeních zdůrazňoval, že vhodný moment pro mírové jednání s Ruskem si musí Ukrajina určit sama. Také se vyjadřoval v tom smyslu, že případné rozdělení země na okupovanou a svobodnou část musí být jejím vlastním rozhodnutím. Výrok Jana Lipavského tedy hodnotíme jako pravdivý. | Tomáš Pojar ve svých minulých vyjádřeních opravdu tvrdil, že řešení rusko-ukrajinského konfliktu musí být v souladu s vůlí Ukrajiny. | Interview ČT24 | [
197,
3684,
81283,
87746
] |
|
58 | Byl to Donald Trump, který byl první, kdo začal dodávat americké zbraně na Ukrajinu. Poslal tam dodávku protitankových střel Javelin. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský odpovídá na dotaz, co očekává od opětovného nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA v souvislosti s vývojem války na Ukrajině. Uvádí, že Trump v kampani vícekrát mluvil o tom, že USA vystoupí z některých konfliktů. Dodává ale, že Trump byl první, kdo na Ukrajinu začal dodávat americké zbraně, a nebude podle Lipavského chtít, aby Washington „prohrál“, a bude proto hledat řešení k ukončení války. První dodávka amerických zbraní na Ukrajinu Po ruské anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na Donbasu tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko požádal USA o poskytnutí vojenské pomoci. Administrativa Baracka Obamy od roku 2014 schválila dodávky vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 600 milionů dolarů (.pdf, str. 38). To obnášelo například průzkumná bezpilotní letadla, vybavení pro noční vidění nebo terénní vozidla. Pomoc přislíbená a schválená během vlády Baracka Obamy ovšem nezahrnovala smrtící zbraně (.pdf), přestože o ně Ukrajina žádala a na poskytnutí zbraní tlačily obě politické strany v americkém Kongresu. I přes neochotu Obamovy administrativy dodat Ukrajině zbraně k tomuto kroku přistoupily některé americké soukromé společnosti. Smrtící neboli letální zbraně z principu mohou zabít ostatní lidi. Neletální zbraně jsou takové zbraně, které mají vyřadit z činnosti vybranou skupinu osob, aniž by přímo ohrozily jejich životy, nebo mají za cíl vyřadit vojenskou výzbroj z provozu (.pdf, str. 78; .pdf, str. 11). Postoj americké vlády k poslání smrtících zbraní se změnil po nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta. Jeho administrativa v roce 2018 oznámila poskytnutí dodávky zbraní Ukrajině v hodnotě 47 milionů dolarů, která obsahovala i 210 protitankových střel Javelin a 37 odpalovacích zařízení. Tato dodávka zbraní byla podmíněna slibem, že protitankové střely Javelin budou skladované na západní Ukrajině, kde by plnily primárně odstrašovací funkci. Další vojenská pomoc Ukrajině V roce 2019 Donald Trump pozastavil dodávky americké vojenské pomoci na Ukrajinu v hodnotě 391 milionu dolarů (.pdf). Podle výpovědi svědků v případu ústavní žaloby na prezidenta se Donald Trump snažil vyvinout nátlak na nově zvoleného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a donutit ho k tomu, aby Ukrajina prošetřila působení Joea Bidena a jeho syna Huntera na Ukrajině. Trumpova administrativa nicméně vojenskou podporu nakonec odeslala. Objem dodávek zbraní z USA se zvýšil po zahájení ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022, tedy v době, kdy už Bílému domu šéfoval Joe Biden. Od vypuknutí nového konfliktu do prosince 2024 poskytly USA vojenskou pomoc v hodnotě desítek miliard dolarů. Tyto dodávky zahrnovaly např. zbraně dlouhého doletu, které Ukrajina se souhlasem Washingtonu použila i na cíle na ruském území. Závěr Dodání zbraní na Ukrajinu odmítal někdejší americký prezident Barack Obama, který zemi sice poskytl vojenské vybavení, ale ne přímo smrtící zbraně. Administrativa Donalda Trumpa v roce 2018 jako první schválila poslání amerických zbraní, kdy USA na Ukrajinu dopravila i 210 protitankových střel Javelin. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý. | Administrativa Donalda Trumpa v roce 2018 jako první schválila poskytnutí amerických smrtících zbraní Ukrajině, mezi kterými bylo i 210 protitankových střel Javelin. Předchozí Obamova administrativa dodat zbraně na Ukrajinu odmítala. | Interview ČT24 | [
27,
125,
165,
201,
202,
341,
412,
427,
440,
450,
488,
571,
575,
882,
883,
2937,
3471,
3700,
3702,
4154,
61483,
80612,
80637,
80881,
81426,
87173
] |
|
59 | Česká vláda naplňuje svůj předvolební, tedy ten slib z programového prohlášení vlády, že půjdou 2 % HDP na obranu. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničí Jan Lipavský reaguje na poznámku moderátorky, která mluví o závazku států Severoatlantické aliance vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Moderátorka dále uvádí, že podle šéfa Vojenského výboru NATO Roba Bauera bude uskutečnění nových plánů vyžadovat výdaje spíše až ve výši tří procent a ptá se, jestli je Česko v oblasti obrany dostatečně aktivní. Na to Lipavský reaguje slovy, že vláda plní svůj závazek z programového prohlášení ohledně 2 %, a pokud by částka měla být vyšší, vyžádala by si tato změna celospolečenskou debatu o tom, odkud by na ni měly být čerpány zdroje. Programové prohlášení vlády Vláda Petra Fialy se v programovém prohlášení zavázala, že zvýší výdaje na obranu tak, aby Česká republika plnila své závazky vůči NATO (.pdf, str. 29). Podle původního prohlášení mělo Česko vydávat 2 % HDP na obranu až od roku 2025 (.pdf, str. 29). Aktualizované prohlášení vlády z března 2023 však počítalo s tímto zvýšením obranných výdajů už v rozpočtu na rok 2024 (.pdf, str. 29). Fialův kabinet v obou prohlášeních zároveň slíbil, že prosadí legislativní zakotvení této úrovně výdajů. Legislativní ukotvení Vláda na začátku roku 2023 schválila návrh (.pdf) zákona o financování obrany, který dle tiskové zprávy Ministerstva financí „garantuje minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP“, přičemž této hranice se mělo dosáhnout od roku 2024 (.pdf, str. 24 z 68). Návrh v průběhu roku 2023 prošel celým legislativním procesem a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2023. V praxi toto legislativní ukotvení 2% závazku má fungovat tak, že vláda při přípravě rozpočtu na obranu musí vyčlenit částku odpovídající minimálně 2 % HDP. Podle vyjádření Ministerstva obrany poté poslanci při projednávání a schvalování rozpočtu ve Sněmovně nebudou moct výdaje pod tato 2 % snížit. Toto pravidlo, které by se vztahovalo přímo na Sněmovnu, však vládní návrh do zákona výslovně nevložil (.pdf). To dříve kritizoval např. Nejvyšší kontrolní úřad (.docx, str. 1), který uvedl, že „návrh zákona představuje pouze nevymahatelný politický závazek“, protože nezaručuje, že obranný rozpočet bude skutečně nakonec dosahovat 2 % HDP. Podle úřadu totiž bude záležet na dolní komoře, zda rozpočet schválí ve verzi navržené vládou. Ústavní právník Jan Kudrna k tomu v odborném časopise Vojenské rozhledy, který vydává Ministerstvo obrany, naopak napsal, že porušení tohoto pravidla ze strany Sněmovny by znamenalo porušení ústavnosti. Výdaje na obranu V září 2023 Fialův kabinet schválil návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 miliard korun (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. Správě státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí, nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč. Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, ke které se Česká republika zavázala, avšak právě kvůli výdajům určeným na ostatní instituce než je Ministerstvo obrany není jisté, že splnění závazku potvrdí NATO. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu. Zda tento postup stačí vyhodnotí NATO až v první polovině roku 2025. Navíc nelze určit, jaké nakonec budou skutečné celkové výdaje rozpočtu. Co se týče státního rozpočtu na rok 2025, i v něm Fialova vláda počítá s výdaji na obranu ve výši 2 % HDP. Konkrétně jde o necelých 161 miliard korun, avšak stejně jako v roce 2024 jsou do nich zahrnuté výdaje v rámci jiných rozpočtových kapitol, jako je Správa státních hmotných rezerv, Ministerstvo zahraničí nebo Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. V době vysílání rozhovoru již návrh rozpočtu prošel druhým čtením. Sněmovna ho následně schválila na začátku prosince (.pdf). Závěr Vláda Petra Fialy v rámci rozpočtů na roky 2024 a 2025 na obranné výdaje vyčlenila částky ve výši 2 % HDP, čímž by splnila závazek vůči NATO. Není však zřejmé, jestli Severoatlantická aliance veškeré plánované výdaje na obranu uzná, protože část z nich půjde kromě Ministerstva obrany i jiným resortům. Skutečné plnění rozpočtu na rok 2024 bude navíc dostupné až v roce 2025. Od července 2023 nicméně nabyl účinnosti zákon, na základě kterého má vláda povinnost v návrhu státního rozpočtu na obranu alokovat nejméně 2 % HDP. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý. | Fialova vláda v roce 2023 prosadila zákon, na základě kterého musí v návrhu státního rozpočtu na obranu vyčlenit nejméně 2 % HDP. Státní rozpočty pro rok 2024 a 2025 s těmito výdaji počítají, jsou ale rozdělené mezi více resortů a nepřipadají jen na Ministerstvo obrany. | Interview ČT24 | [
103,
109,
167,
10846,
10886,
58992,
59161,
59244,
2510,
59726,
61729,
65580,
82925,
83608,
87326
] |
|
60 | (Marco Rubio, pozn.) stál koneckonců i za rezolucí, která v americkém Senátu připomněla význam Václava Havla. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničí Jan Lipavský reaguje na dotaz moderátorky, co si myslí o vládním týmu, který sestavuje budoucí americký prezident Donald Trump. Některé nominanty přitom bude po inauguraci muset schválit Senát. Lipavský v odpovědi ocenil osobnost Marca Rubia, republikánského senátora za Floridu, který se má stát novým ministrem zahraničí. Zmínil jeho roli v přijetí rezoluce amerického Senátu připomínající význam Václava Havla, což podle Lipavského svědčí o znalostech a orientaci Rubia v otázkách zahraniční politiky. Americká rezoluce Americký Kongres přijímá několik typů rezolucí, přičemž pouze jeden z nich má povahu přijatého zákona. Další rezoluce můžou upravovat pravidla pro chod Kongresu, představovat oficiální gratulaci ostatním státům k výročí jejich nezávislosti, kondolovat rodině zesnulého kongresmana nebo vyjadřovat poctu určité osobnosti. Dne 22. prosince 2011, tedy krátce po úmrtí Václava Havla, inicioval Marco Rubio rezoluci, která měla za cíl připomenout Havlův život a jeho přínos k podpoře demokracie, lidských práv a svobody. Americký Senát ji přijal 30. ledna 2012 a Havel se tak připojil k významným státníkům, které americký Kongres posmrtně ocenil. Rezoluce ocenila Havlovu odvahu v boji proti komunistickému režimu, významnou roli v sametové revoluci a přínos k demokratickým změnám ve střední a východní Evropě (.pdf, str. 1). Rezoluce zároveň vyzdvihla Havlovu zásluhu na transformaci České republiky v demokratický stát a na přijetí země do NATO. Dokument dále ocenil Havlovu podporu disidentů a boje za svobodu po celém světě, včetně Běloruska, Íránu, Kuby a Barmy (.pdf, str. 2, 3). Závěr Americký senátor Marco Rubio opravdu inicioval rezoluci, která vyjádřila poctu Václavu Havlovi za jeho celoživotní přínos k podpoře demokracie, lidských práv a svobody. Senát rezoluci následně schválil. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý. | Marco Rubio inicioval rezoluci amerického Senátu v prosinci 2011, krátce po smrti Václava Havla. Cílem přijaté rezoluce bylo připomenout Havlův přínos k rozvoji demokracie, obhajobě svobody a podpoře lidských práv. | Interview ČT24 | [
3,
278,
61828,
82855,
87354
] |
|
61 | (Rusko nebere Ukrajince, pozn.) ani jako samostatný národ a Zelenského neuznávají jako prezidenta té země. | Pravda | Jan Lipavský | 2024-11-26T00:00:00 | Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský v rozhovoru argumentuje, že Rusko s Ukrajinou jednat nechce, a to i proto, že neuznává Ukrajince jako samostatný národ a Volodymyra Zelenského jako ukrajinského prezidenta. Lipavský v kontextu výroku poté uvádí, že návštěvy zahraničních státníků na Ukrajině jsou podle něj důležité, protože mimo jiné zdůrazňují suverenitu Ukrajiny a legitimitu prezidenta Zelenského. Suverenita Ukrajiny Ukrajina vznikla jako samostatný stát v roce 1991 – v srpnu oficiálně vyhlásila nezávislost, kterou následně potvrdilo prosincové referendum, kde se pro samostatnost vyslovilo 92 % voličů. Krátce poté došlo k definitivnímu rozpadu celého Sovětského svazu. Ruská vláda uznala ukrajinskou nezávislost už v srpnu 1991 a ještě v prosinci ji pak uznal i tehdejší prezident Ruské sovětské federativní socialistické republiky Boris Jelcin. V prosinci 1994 v Budapešti podepsali (.pdf) ukrajinský prezident Leonid Kučma, ruský prezident Boris Jelcin, americký prezident Bill Clinton a britský premiér John Major memorandum o bezpečnostních zárukách, neboli Budapešťské memorandum. V něm se Ukrajina zřekla jaderných zbraní a ostatní podepisující státy se zavázaly k respektování nezávislosti a suverenity Ukrajiny a jejího území v rozsahu hranic uznaných v roce 1991 (.pdf, str. 169–170). Tuto dohodu Rusko porušilo anexí Krymu v roce 2014. Rusko pak znovu porušilo Budapešťské memorandum v únoru 2022, když zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusko a ukrajinský národ Ještě před anexí Krymu v roce 2014 se ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ. Na svá slova také později navázal vydáním eseje „O jednotě Rusů a Ukrajinců“, kde tuto myšlenku také prezentuje. Putin navíc v průběhu let slova o jednom národě opakuje. Rusko tuto myšlenku šíří např. ve své státní televizi, kde vystoupila poslankyně Státní dumy Marina Kimová s tvrzením, že Ukrajinci jsou historicky Rusové a někdo jim jejich národní identitu pouze vnutil (video, čas 0:29). V jiném pořadu ruské státní televize se dohadovali hosté s moderátory, zdali existuje ukrajinský národ a jazyk, nebo jestli se jedná pouze o nářečí ruštiny. Legitimita prezidentské funkce Zelenského V letošním květnu se ruský prezident Putin vyjádřil, že neuznává ukrajinského prezidenta Zelenského jako legitimního lídra Ukrajiny, a proto s ním nechce jednat ohledně možného míru. Dle slov Vladimira Putina není Volodymyr Zelenskyj právoplatným prezidentem Ukrajiny, protože mu koncem května vypršel původní mandát vzešlý z prezidentských voleb v roce 2019. Ten byl však prodloužen kvůli stannému právu vyhlášenému v počátku války a Zelenskyj je tak stále právoplatnou hlavou státu. S kým by místo prezidenta Zelenského jednal, Putin neuvedl. Závěr Rusko vícekrát porušilo Budapešťské memorandum, kde se zavázalo respektovat ukrajinskou samostatnost. Vladimir Putin se opakovaně vyjádřil, že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ. Obdobné tvrzení zopakovala i poslankyně Státní dumy Marina Kimová. Putin navíc neuznává Zelenského jako legitimního prezidenta Ukrajiny. Výrok Jana Lipavského z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. | Rusko porušilo Budapešťské memorandum, ve kterém souhlasilo se suverenitou Ukrajiny. Vladimir Putin opakovaně řekl, že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ a podobná slova zazněla od poslankyně Státní dumy Mariny Kimové. Putin také nepovažuje Zelenského za legitimního prezidenta. | Interview ČT24 | [
192,
262,
263,
369,
370,
534,
5343,
61081,
61094,
61816,
80599,
86590,
86854,
87173,
87490
] |
|
62 | Já jsem (...) po Karlu Schwarzenbergovi nejdéle sloužící v čele naší strany. Už třetinu existence naší strany jsem předsedkyní já. | Pravda | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová reaguje na tvrzení moderátorky o tom, že podpora TOP 09 v posledních průzkumech klesá. Uvádí, že během jejího předsednictví se straně daří ve volbách, o čemž svědčí, že se podle ní zvýšil počet poslanců i senátorů v porovnání s dobou jejího nástupu do čela TOP 09. Také naznačuje, že je ve vedení strany dlouhou dobu. Založení TOP 09 TOP 09 vznikla 26. června 2009, kdy ji zaregistrovalo Ministerstvo vnitra (informaci lze po vypsání názvu strany dohledat v rejstříku Ministerstva vnitra v sekci Historie strany). Za prvního předsedu si strana na ustanovujícím sněmu 28. listopadu téhož roku zvolila Karla Schwarzenberga. Ten zastával funkci předsedy až do 29. listopadu 2015, kdy byl na čtvrtém celostátním sněmu do čela strany zvolen tehdejší první místopředseda strany Miroslav Kalousek. Členové TOP 09 na stejném sněmu schválili změnu stanov a vznik funkce čestného předsedy pro Karla Schwarzenberga, který jím byl až do své smrti v listopadu 2023. Podle stanov tento post zahrnoval formulování zahraniční politiky a zastupování strany na mezinárodních fórech. Markéta Pekarová Adamová Dalším šéfem strany byl Jiří Pospíšil, který ve funkci vydržel dva roky. V listopadu 2019 ho v čele TOP 09 nahradila právě Markéta Pekarová Adamová, která post předsedkyně obhájila i v následujících letech. Ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru tak byla předsedkyní strany už takřka pět let, tedy třetinu existence TOP 09. Závěr TOP 09 vznikla v roce 2009, kdy ji zaregistrovalo Ministerstvo vnitra. Markéta Pekarová Adamová byla ke dni vysílání rozhovoru předsedkyní strany skoro pět let, tedy skutečně třetinu její existence, a zároveň je po Karlu Schwarzenbergovi v čele TOP 09 nejdelší dobu. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | TOP 09 vznikla v roce 2009, přičemž Markéta Pekarová Adamová byla ke dni vysílání rozhovoru předsedkyní strany skoro pět let, tedy opravdu třetinu její existence. Po Karlu Schwarzenbergovi také stojí v čele strany nejdelší dobu. | Spotlight | [
94,
112,
113,
2473,
5326,
59073,
81179,
83993,
87531,
87688,
87799
] |
63 | Zdědila jsem stranu v situaci, kdy měla sedm poslanců (…). Teď máme 14. | Pravda | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nesouhlasí s tím, že z poklesu podpory TOP 09 v průzkumech veřejného mínění vyplývá, že stranu vede špatným směrem. Vysvětluje, že průzkumy veřejného mínění podle ní nejsou predikcí výsledků voleb a že se straně pod jejím vedením daří. Jako důkaz uvádí, že se TOP 09 podařilo zdvojnásobit počet senátorů, udržet stejný počet europoslanců, dostat se do vlády a také zvýšit počet poslanců ve Sněmovně ze sedmi na 14. Zvolení předsedkyní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová byla zvolena předsedkyní TOP 09 v listopadu 2019, kdy jí členové strany dali přednost před senátorem Tomášem Czerninem. V letech 2021 a 2023 post šéfky strany obhájila jakožto jediná kandidátka. Poslanci TOP 09 v Poslanecké sněmovně V době zvolení Markéty Pekarové Adamové předsedkyní měl poslanecký klub TOP 09 ve Sněmovně celkem sedm zákonodárců, kteří byli zvoleni ve volbách v roce 2017. Tehdy strana kandidovala samostatně. V lednu 2021 se po rezignaci Miroslava Kalouska stal členem dolní komory Jan Jakob. V květnu téhož roku se svého mandátu po obvinění ze sexuálního násilí vzdal Dominik Feri. Ve funkci ho vystřídala dokumentaristka Olga Sommerová. Po posledních volbách do Poslanecké sněmovny má poslanecký klub TOP 09 skutečně 14 členů. Tentokrát své mandáty ovšem získali jako zástupci koalice SPOLU, která volby vyhrála. Přehled poslanců uvádí následující tabulka. Původně byl poslancem i Ondřej Kolář, který po svém zvolení do Evropského parlamentu v červnu 2024 složil mandát a nahradil ho Martin Dlouhý. Závěr V době, kdy se Markéta Pekarová Adamová stala předsedkyní TOP 09, měla strana sedm poslanců. Po sněmovních volbách v roce 2021 jejích počet skutečně vzrostl na 14. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. | Markéta Pekarová Adamová se poprvé stala předsedkyní TOP 09 v listopadu 2019. Tehdy bylo v Poslanecké sněmovně sedm poslanců zvolených na kandidátce TOP 09. Po sněmovních volbách roku 2021, kde strana kandidovala v rámci koalice SPOLU, jich má opravdu 14. | Spotlight | [
45,
46,
53,
84,
104,
119,
174,
61707,
62076,
87688,
87799
] |
64 | Měli jsme také poloviční počet senátorů (v době nástupu Pekarové Adamové do čela TOP 09, pozn.) než máme dnes. | Pravda | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová reaguje na poznámku moderátorky o klesajících preferencích TOP 09 v průzkumech veřejného mínění. Vysvětluje, že průzkumy podle ní nejsou predikcí výsledků voleb a že se straně pod jejím vedením daří. Jako příklad uvádí, že se za dobu jejího předsednictví straně podařilo zdvojnásobit počet senátorů. Senátoři TOP 09 Pekarová Adamová stojí v čele TOP 09 od listopadu 2019, kdy měla strana v Senátu tři zástupce. Jedním z nich byl Tomáš Czernin, který získal mandát v Jičíně ve volbách v roce 2016. Druhý senátor, Jiří Růžička, byl sice bez politické příslušnosti, do voleb ho ale nominovala právě TOP 09. Herbert Pavera, poslední zástupce strany v horní komoře Parlamentu, jako jediný z kandidátky TOP 09 zvítězil ve volbách do Senátu v roce 2018. Ve volbách v roce 2020 byl do Senátu za TOP 09 zvolen ještě Tomáš Třetina ve Znojmě a Jan Grulich v Rychnově nad Kněžnou. Tomáš Czernin a Jiří Růžička svůj mandát obhájili ve volbách v roce 2022, kdy Růžičku jako nestraníka opět nominovala TOP 09. Jako nestraník navržený za TOP 09 tehdy senátorské křeslo získal také Jan Pirk. V době zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru uběhly již přibližně dva měsíce od posledních senátních voleb. Jako člen TOP 09 v nich kandidoval pouze Herbert Pavera, který ale svůj mandát neobhájil. TOP 09 do těchto voleb navrhla celkem pět kandidátů, kromě Pavery do nich všichni vstupovali jako kandidáti bez politické příslušnosti. Z nestraníků navržených stranou TOP 09 senátorské křeslo získal Pavel Fischer v obvodu Praha 12 a Břetislav Rychlík za Brno-město. Na svých webových stránkách TOP 09 uvádí, že do Senátu bylo zvoleno sedm jejich senátorů. Strana tedy do výčtu zahrnuje i politiky bez stranické příslušnosti, jako je Pavel Fischer, Jan Pirk, Jiří Růžička a Břetislav Rychlík, kteří jsou členy senátorského klubu ODS a TOP 09. Do horní komory je ale navrhla právě TOP 09, jak zmiňujeme výše. Strana má tak nyní sedm senátorů, jejichž přehled ukazuje následující tabulka. Závěr V listopadu 2019, kdy se předsedkyní TOP 09 stala Markéta Pekarová Adamová, měla strana tři senátory, které navrhla na kandidaturu – Tomáše Czernina, Herberta Paveru a Jiřího Růžičku. V listopadu 2024 měla strana v horní komoře Parlamentu celkem sedm zástupců, z nichž jsou tři členové TOP 09, zbytek strana navrhla ve volbách. TOP 09 tedy skutečně zdvojnásobila svůj počet senátorů a výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý. | Markéta Pekarová Adamová byla zvolena předsedkyní TOP 09 v listopadu 2019. V té době měla TOP 09 tři senátory, které ve volbách navrhla na kandidaturu. Ke dni zveřejnění rozhovoru měla TOP 09 v Senátu sedm zástupců, které navrhla. Jejich počet tedy skutečně zdvojnásobila. | Spotlight | [
82,
83,
129,
150,
151,
198,
225,
231,
256,
2428,
2468,
2490,
2499,
2556,
2597,
3380,
3388,
4952,
4953,
4954,
5317,
5429,
7682,
7683,
7698,
62088,
85206,
86852,
87688
] |
65 | Udrželi jsme stejný počet europoslanců jako jsme měli (v době nástupu Pekarové Adamové na post předsedkyně TOP 09, pozn.) tedy dva. | Pravda | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v kontextu výroku mluví o tom, jestli se TOP 09 pod jejím předsednictvím daří. Reaguje tak na poznámku moderátorky o klesající podpoře strany v průzkumech a uvádí, že je třeba se zaměřit na volební výsledky. Ve volbách se podle jejích slov TOP 09 daří, což ilustruje i to, že v minulých volbách do Evropského parlamentu (EP) obhájila stejný počet europoslanců. Vedení TOP 09 a evropské volby Markéta Pekarová Adamová v čele TOP 09 stojí od listopadu 2019, kdy ve vedení vystřídala tehdejšího europoslance Jiřího Pospíšila. Pekarová Adamová následně post předsedkyně strany obhájila v letech 2021 i 2023. Ve volbách do EP v květnu 2019 kandidovala TOP 09 společně s hnutím STAN. Tato koalice dostala 11,65 % hlasů, což pro TOP 09 znamenalo zisk dvou mandátů. Stranu v Europarlamentu během volebního období reprezentovali Jiří Pospíšil a Luděk Niedermayer. V minulých evropských volbách v červnu 2024 TOP 09 tento počet křesel obhájila, když kandidovala v rámci koalice SPOLU. Své křeslo ve volbách obhájil Luděk Niedermayer. Jiří Pospíšil na základě rozhodnutí vedení strany znovu nekandidoval, křeslo druhého europoslance za TOP 09 místo něj obsadil Ondřej Kolář. Závěr V době, kdy se Markéta Pekarová Adamová stala předsedkyní TOP 09, měla strana dva europoslance. Stejný počet se straně podařilo obhájit i v minulých volbách do Evropského parlamentu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Markéta Pekarová Adamová se stala předsedkyní TOP 09 v listopadu 2019, kdy měla strana dva europoslance. Stejný počet získala i v posledních evropských volbách uskutečněných v květnu 2024. | Spotlight | [
2473,
7927,
8718,
80893,
81251,
81346,
82920,
83010,
87688,
87799
] |
66 | My (TOP 09, pozn.) jsme pod mým lídrováním tady v Praze vyhráli se 40 procenty volby. | Zavádějící | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Moderátorka v rozhovoru upozorňuje na klesající preference TOP 09 v průzkumech veřejného mínění a naznačuje, že slábnoucí podpora může souviset s Markétou Pekarovou Adamovou v čele strany. Na to předsedkyně Poslanecké sněmovny odpovídá, že se TOP 09 ve volbách daří a jako příklad uvádí Prahu, kde strana pod jejím vedením získala 40 % hlasů. TOP 09 a volby Markéta Pekarová Adamová byla do čela TOP 09 zvolena v listopadu 2019 a svůj post předsedkyně strany obhájila i v roce 2021 a 2023. První volby, do kterých Pekarová Adamová stranu vedla, byly volby do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2021. TOP 09 v nich však kandidovala v rámci koalice SPOLU. Markéta Pekarová Adamová vedla kandidátní listinu v Praze. Na 36členné listině bylo celkem 11 zástupců TOP 09, 21 kandidátů za ODS a zbylá čtyři jména tvořili členové KDU-ČSL. Koalice SPOLU v hlavním městě získala 40 % hlasů a zvítězila, v celé republice pak volby vyhrála s necelými 28 %. V komunálních volbách v roce 2022 TOP 09 v Praze opět kandidovala v koalici SPOLU, která tyto volby vyhrála se ziskem téměř 25 % hlasů. Ve stejné koalici šla TOP 09 také do voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024. V Praze obdržela 32 % hlasů a i tentokrát zde skončila na prvním místě. Proběhlé senátní volby do našeho výčtu nezahrnujeme, jelikož neprobíhají na celém území hlavního města a už z jejich podstaty v nich musí jeden z kandidátů získat nadpoloviční počet hlasů. Závěr Markéta Pekarová Adamová stojí v čele TOP 09 od listopadu 2019. Od té doby se konalo několik voleb, ve všech však TOP 09 kandidovala v koalici SPOLU. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 koalice SPOLU v Praze získala 40 % hlasů. V čele pražské kandidátní listiny sice byla Markéta Pekarová Adamová, nejedná se však o samostatný zisk TOP 09. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící. | Markéta Pekarová Adamová v kontextu výroku mluví o úspěších TOP 09 od té doby, co se stala předsedkyní strany. TOP 09 pod jejím vedením v Praze samostatně nezískala 40 % hlasů. Takového výsledku dosáhla pouze v koalici SPOLU ve sněmovních volbách v roce 2021. | Spotlight | [
84,
246,
62183,
14918,
83556,
83629,
83823,
84212,
84404,
84680,
87688,
87799
] |
67 | Ještě půl roku před sněmovními volbami 2021 to podle průzkumů vypadalo tak, že budeme třetí (…) jako koalice SPOLU. | Pravda | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Markéta Pekarová Adamová reagovala na otázku moderátorky, zda očekává, že koalice SPOLU bude po příštích sněmovních volbách znovu sestavovat vládu. Uvedla, že koalice má podle ní velmi dobré výchozí podmínky pro úspěch, a řekla, že průzkumy volebních preferencí by se neměly přeceňovat. Připomněla situaci před minulými volbami do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2021. Tehdy předvolební průzkumy šest měsíců před konáním voleb dle slov Pekarové Adamové naznačovaly odlišné pořadí, než jaké nakonec přinesl volební výsledek. Median Sněmovní volební modely – tedy vyčíslení předpokládaného výsledku voleb, kdyby se konaly v době průzkumu – pravidelně zveřejňuje například agentura Median. Jak je vidět v následujícím grafu, data sesbíraná zhruba půl roku před volbami ukazují, že koalici SPOLU by tehdy volilo 17–20 % respondentů. V modelu se tak umístila na třetím místě až po koalici Pirátů a Starostů a hnutí ANO. STEM Také v případě průzkumů agentury STEM byla koalice SPOLU přibližně půl roku před sněmovními volbami v roce 2021 na třetím místě. Koalici by tehdy volilo přibližně 17 % lidí. Kantar Předvolební průzkumy zpracovala i agentura Kantar. Podle ní byla koalice SPOLU třetí mezi lednem až březnem, v dubnu se už těsně dostala na druhé místo, kdy by ji volilo 21,5 % respondentů, zatímco hnutí ANO by dostalo 21 % hlasů. Další předvolební průzkumy Předvolební průzkumy publikovala i agentura Ipsos, podle které se SPOLU umístila na třetím místě mezi lednem a dubnem 2021. Obdobná situace panovala i podle společnosti Data Collect – v jejím průzkumu koalice SPOLU v březnu také obsadila třetí místo. Závěr Z předvolebních průzkumů agentur Median, STEM a Ipsos vyplývá, že koalice SPOLU se přibližně půl roku před sněmovními volbami v roce 2021 umisťovala na třetím místě po koalici Pirátů a Starostů a hnutí ANO. Podle společnostní Kantar a Data Collect byla koalice na třetím místě ještě v březnu. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý. | Podle volebních modelů agentur Median, STEM a Ipsos se koalice SPOLU zhruba půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 umisťovala na třetím místě za hnutím ANO a koalicí Pirátů a Starostů. | Spotlight | [
179,
264,
275,
355,
61228
] |
68 | 20. srpna, jestli se nemýlím, jsme jako TOP 09 vyvolali koaliční jednání (v souvislosti s digitalizací stavebního řízení, pozn.) | Pravda | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová reaguje na poznámku moderátorky, že kritizovala odvolaného ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše kvůli digitalizaci stavebního řízení ještě před jeho koncem ve vládě. Pekarová Adamová uvádí, že s ním TOP 09 komunikovala už na jaře, kdy měl podle ní prostor svůj postup obhájit. Dle jejích slov Bartoš nevyužil možnost napravit chyby ve fungování systému během letních prázdnin, což TOP 09 přimělo vyvolat koaliční jednání. Koaliční jednání 20. srpna vyvolala TOP 09 koaliční jednání, na kterém měl Ivan Bartoš předložit harmonogram a návrh řešení problémů s digitalizací stavebního řízení. Podle usnesení strany bylo její předsednictvo znepokojeno průběhem zavádění digitalizace. O tomto usnesení na sociální síti X (dříve Twitter) informovala i Pekarová Adamová nebo senátor Tomáš Czernin. Podle vyjádření Markéty Pekarové Adamové pro ČT chtěla strana docílit zlepšení systému, nikoli odstoupení Ivana Bartoše. Ten v reakci na žádost TOP 09 sdělil, že na následujícím jednání vlády představí koaličním partnerům řešení komplikací. Na tiskové konferenci po zasedání vlády Bartoš řekl, že ostatní ministry informoval o postupu implementace nového stavebního zákona a s ním související digitalizace stavebního řízení. Závěr TOP 09 opravdu 20. srpna vyvolala koaliční jednání kvůli stavu digitalizace stavebního řízení. Výrok Markéty Pekarové tak hodnotíme jako pravdivý. | TOP 09 skutečně 20. srpna 2024 iniciovala koaliční jednání, na kterém měl Ivan Bartoš navrhnout řešení problémů souvisejících s digitalizací stavebního řízení. | Spotlight | [
7709,
59319,
62309,
84656
] |
69 | Ministr (pro vědu a výzkum Marek Ženíšek, pozn.) připravil zákon o vědě a výzkumu. | Zavádějící | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová reaguje na otázku týkající se „neviditelnosti“ ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška. Ten v květnu 2024 nahradil Helenu Langšádlovou, která podle svých slov na post rezignovala právě kvůli nedostatečné prezentaci výsledků své práce na veřejnosti. Pekarová Adamová oponuje, že je ministr Ženíšek podle ní dostatečně viditelný, a konkrétně vyzdvihuje, že připravil zákon o vědě a výzkumu. Návrh nového zákona Jako zákon o vědě a výzkumu se označuje zákon o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. O potřebě nového zákona mluvila už tehdejší ministryně Langšádlová v dubnu 2023. Ta tehdy také uvedla, že tato nová legislativa má nahradit stávající předpis, který podle jejích slov nedostatečně reaguje na dynamické prostředí vědy a výzkumu. Návrh (.docx) zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí Helena Langšádlová představila v říjnu 2023. Do meziresortního připomínkového řízení byl odeslán v listopadu 2023, tedy ještě před nástupem Marka Ženíška na post ministra. Všechny připomínky byly následně vypořádány až ke 22. říjnu 2024. Ještě 24. října došlo kvůli technické chybě ke změně v podkladech, nikoli však v samotném návrhu (.pdf). Ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru vláda tento návrh ještě neprojednala. Návrh (.docx) obecně upravuje systém, správu i různé druhy podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Zřizuje např. Grantovou agenturu a Technologickou agenturu, které mají poskytovat účelovou podporu základnímu a aplikovanému výzkumu (.docx, str. 16–25). Během vypořádání připomínek došlo k některým změnám ve znění návrhu. Například současný návrh oproti původnímu (.docx, str. 19–22) upravil organizaci a řízení Technologické agentury (.docx, str. 21–23). Původní návrh také stanovoval pokutu až 100 000 Kč pro výzkumné organizace, které Ministerstvu školství neoznámily změnu údajů nebo včas nedoručily přehled výše příjmů z transferu znalostí a způsob jejich užití (.docx, str. 25). Aktuální verze návrhu tuto pokutu už neobsahuje (.docx, str. 26–28). Současný návrh umožňuje poskytnutí podpory pouze na způsobilé náklady (.docx, str. 35), zatímco podle původního návrhu bylo možné poskytovat podporu také podle pravidel EU (.docx, str. 33). Připomínkové řízení tedy proběhlo během Ženíškova působení, výrazná většina ustanovení návrhu zůstala stejná jako v původní verzi. V říjnu 2024 Marek Ženíšek vládě současně předložil i „návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí“. Ten byl původně připravován jako součást výše zmíněného návrhu, na základě výsledků připomínkového řízení ale došlo k jeho samostatnému vyčlenění (.docx, str. 1). Cílem tohoto návrhu je novelizovat např. části zákona o veřejných výzkumných institucích nebo zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách. Závěr Někdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová představila v říjnu 2023 návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Langšádlová skončila ve funkci v květnu 2024, kdy ji nahradil současný ministr Marek Ženíšek. Během působení Langšádlové byl původní návrh připraven, vláda jej ale neprojednala. Za Ženíškova působení došlo pouze k úpravám již existujícího návrhu a výrok Pekarové Adamové proto hodnotíme jako zavádějící. | Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí byl představen už za bývalé ministryně Heleny Langšádlové v říjnu 2023. Ke dni rozhovoru stále čekal na projednání vládou. Za působení Marka Ženíška nový návrh připraven nebyl, tato existující verze byla jen upravena. | Spotlight | [
90,
2459,
2508,
3596,
3674,
59080,
59323,
65629,
65630,
65650,
84685,
85085,
85512
] |
70 | My jsme říkali, že nebudou populární (některé kroky vlády, pozn.) | Pravda | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) reaguje na poznámku moderátorky, že většina společnosti nevěří současné vládě. Pekarová Adamová uznává, že některé kroky Fialova kabinetu nejsou oblíbené a dodává, že vládní politici dopředu upozorňovali na to, že se chystají provést nepopulární opatření. Začátek vládnutí Ivan Bartoš (Piráti) už v dubnu 2021, tedy asi půl roku před konáním voleb do Poslanecké sněmovny, zmiňoval, že v příštích letech bude potřeba provést nepopulární rozhodnutí, aby vláda mohla provádět smysluplnou politiku. K budoucím krokům Fialovy vlády se vyjádřila v říjnu 2021 (tedy ještě před nástupem vlády) samotná Markéta Pekarová Adamová. Výslovně nezmínila, že plánovaná opatření budou neoblíbená, avšak v kontextu pandemie covidu-19 uvedla, že politici musí být schopni vysvětlovat rozhodnutí vlády. Obdobně se tehdy vyjádřil i Vít Rakušan (STAN) v rozhovoru pro Seznam Zprávy, kde zdůraznil potřebu objasňovat nepopulární kroky, které vláda bude muset provést, včetně např. škrtů v rozpočtu. Premiér Petr Fiala krátce po svém jmenování pro Blesk uvedl, že je „připraven dělat věci, které jsou dobré pro Česko, a bude se snažit vysvětlovat, proč dělají (vláda, pozn. Demagog.cz) kroky, které nejsou populární.“ O necelý rok později zopakoval, že je vláda nachystaná dělat neoblíbená opatření a že v tom bude pokračovat. Funkční období a konsolidační balíček Petr Fiala v dubnu 2023 v rozhovoru pro FORUM 24 na dotaz ohledně možného ustoupení od nepopulárních opatření uvedl, že vláda již podnikla některé neoblíbené kroky, jako je např. snížení počtu poboček České pošty. Ve stejné době uznal, že některé vládní kroky jsou nepopulární, zároveň ale zmínil, že provedeny být musí. Později během roku 2023 členové vlády v souvislosti s konsolidačním balíčkem zdůrazňovali jeho nezbytnost, přičemž zároveň připouštěli, že konsolidační balíček nemusí být oblíbený (video, čas 2:18). Při představení balíčku ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že se podle něj nejedná o „populisticky populární“ kroky. Předseda vlády Fiala poté v červenci 2023 na půdě Poslanecké sněmovny označil konsolidační balíček za jedno z neoblíbených opatření, které je z ekonomického hlediska potřeba podniknout. Ministr financí Stanjura o konsolidačním balíčku mluvil i v září 2023, kdy zmínil, že učiněné změny jsou sice neoblíbené, ale nutné a „rozprostřené po celé společnosti“. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda v rozhovoru pro Hospodářské noviny tehdy řekl, že úkolem vlády je dělat i nepopulární rozhodnutí, jakým je právě např. konsolidační balíček. Markéta Pekarová Adamová na celostátním sjezdu TOP 09 na podzim 2023 mluvila o tom, že vláda musí provádět nepopulární kroky vzhledem k ekonomické situaci. Premiér Fiala tehdy na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně, který byl zahájený Mezinárodním strojírenským veletrhem, hovořil o tom, že je potřeba vykonat kroky, které nemusí být mezi lidmi nebo firmami oblíbené. Závěr Členové kabinetu Petra Fialy ještě před volbami a před svým jmenováním uváděli, že bude potřeba provádět nepopulární kroky. Předseda vlády Fiala už během svého mandátu vícekrát zopakoval, že je vláda připravena uskutečňovat neoblíbená opatření. Vládní politici o nepopularitě svých kroků mluvili i v souvislosti s konsolidačním balíčkem. Výrok Markéty Pekarové Adamové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. | Vládní politici skutečně před svým nástupem i během svého mandátu opakovaně uváděli, že je třeba provést některé kroky, které nebudou populární. O nepopularitě opatření mluvil Petr Fiala nebo ministr financí Stanjura také v souvislosti s konsolidačním balíčkem. | Spotlight | [
259,
414,
435,
453,
3149,
5387,
7705,
9296,
10982,
59083,
59176,
59364,
83474
] |
71 | (...) ji následující vláda zrušila (důchodovou reformu Nečasovy vlády, pozn.) | Pravda | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Markéta Pekarová Adamová v kontextu výroku uznává, že Fialova vláda dělá nepopulární kroky a jako příklad uvádí penzijní reformu. Následně říká, že důchodovou reformu provedla pouze vláda Petra Nečase. Následně ji ale dle ní zrušil Sobotkův kabinet. Malá důchodová reforma Nečasův kabinet skutečně učinil kroky, které se označovaly jako tzv. malá a velká důchodová reforma. Návrh úprav důchodového systému, nazývaný jako malá důchodová reforma, předložila vláda Petra Nečase ve Sněmovně v březnu 2011. Parlament návrh schválil v červnu stejného roku. I přes nesouhlas tehdejšího prezidenta Václava Klause nakonec novelizace zákona o důchodovém pojištění, spolu s některými dalšími zákony (.pdf), vstoupila v účinnost na konci září 2011. V rámci této malé důchodové reformy došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu. U občanů narozených v roce 1977 byl např. věk jednotně stanoven na 67 let. Pro mladší ročníky se poté měl věk nástupu do důchodu postupně zvyšovat. Horní hranice, na níž se mělo navyšování zastavit, přitom ale nebyla nijak zastropována (.pdf, str. 99–100). V rámci novelizace z roku 2011 došlo také ke změně výpočtu důchodů. Velká důchodová reforma Ke schválení tzv. velké důchodové reformy došlo v roce 2012, zahájena byla v lednu 2013. Snažila se o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření takzvaného druhého pilíře důchodového systému. Ten tvořily soukromé fondy, do nichž si lidé dobrovolně mohli převést část důchodového spoření. Tento mechanismus umožnil občanům převést „3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo rovněž zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění. Druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, došlo k navýšení sazeb DPH. „K 1. lednu 2012 vzrostla spodní sazba DPH z 10 % na 14 %, posléze od 1. ledna 2013 se tato sazba zvýšila o 1 p.b. na 15 % a současně se o 1 p.b. zvýšila na 21 % i základní sazba DPH“ (.pdf, str 104–105). Tento krok měl zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíř). Nečasova vláda také prosadila dočasné (.pdf, str. 16) zpomalení valorizace důchodů (.pdf, str. 102). Reakce na změny Nečasovy vlády Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky, protože první pilíř počítal stále s velkým finančním deficitem, ačkoli právě tomu měla reforma zabránit (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován, když se do něj zapojilo pouze okolo 85 000 lidí. Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem, to ale na druhou stranu popíral tehdejší premiér Petr Nečas. Jeho vláda vydala oficiální vyjádření, ve kterém stálo, že „výhodnost vstupu byla podrobně testována modelem Ministerstva práce a sociálních věcí pro různé úrovně příjmů a pro různé věkové skupiny. Při stejném způsobu zhodnocování vychází výhodnost přibližně pro 50 % obyvatelstva a téměř nezávisí na věku.“ Nicméně vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet také prosadil reformu valorizace penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy: novou vládou byl nastaven nový věk odchodu do důchodu a byl obnoven strop odchodu do penze (.pdf, str. 106). Stanoven byl na 65 let. Zvýšená hodnota DPH, která měla nahradit výpadek příjmů prvního pilíře (.pdf, str. 104–106) však tehdy byla částečně ponechána. Vytvořena byla pouze druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, která pokrývala např. kojeneckou výživu či knihy. Závěr Vláda Petra Nečase provedla změny v důchodovém systému, které byly označovány jako tzv. malá a velká důchodová reforma. Následný Sobotkův kabinet ale tyto reformní kroky v roce 2015 skutečně zrušil. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý. | Vláda Petra Nečase připravila a realizovala mnoho změn v důchodovém systému, které byly zastřešeny pojmy tzv. malá a velká důchodová reforma. Následný Sobotkův kabinet reformní kroky ale v roce 2015 opravdu zrušil. | Spotlight | [
128,
448,
458,
483,
18405,
17575,
57323,
57315,
83534,
83572,
84966,
86868
] |
72 | (…) to jsem říkala opakovaně, že chápu, že (někdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, pozn.) nemá stejnou startovní pozici jako ministři, kteří jsou mnohem exponovanější. | Pravda | Markéta Pekarová Adamová | 2024-11-19T00:00:00 | TOP 09 | Moderátorka v kontextu výroku zmínila, že ministr pro vědu, výzkum a inovace za TOP 09 Marek Ženíšek není příliš viditelný. Markéta Pekarová Adamová poté říká, že stojí za rozhodnutím vyměnit někdejší ministryni Helenu Langšádlovou a je toho názoru, že ministr pro vědu se v médiích z podstaty své funkce neobjevuje tak často jako ostatní ministři. Moderátorka poté uvádí, že Pekarová Adamová takto shovívavá u Ženíškovy předchůdkyně nebyla, na což předsedkyně Sněmovny reaguje slovy, že i u Langšádlové opakovaně uznávala, že „nemá stejnou startovní pozici jako jiní ministři“. Vyjádření Pekarové Adamové o Langšádlové TOP 09 prostřednictvím Markéty Pekarové Adamové na tiskové konferenci konané kvůli rezignaci Heleny Langšádlové ocenila její práci, např. přípravu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (video, čas: 00:50). Ve vyjádření pro Českou televizi později uvedla, že se Langšádlové nepodařilo komunikovat výsledky své práce navenek, a to hlavně směrem k laické veřejnosti, což je dle ní pro ministerskou práci klíčové (video, čas: 00:42). Zmínila, že sama bývalá ministryně uznala, že se jí vykonávání této části práce „příliš nedařilo“. V rozhovoru pro Novinky.cz, publikovaném 11. května 2024, Markéta Pekarová Adamová připustila, že někdejší ministryně Langšádlová měla složitou pozici, jelikož měla pouze malý tým na Úřadu vlády. Zároveň ale zopakovala, že politika je i o dobré prezentaci odvedené práce. Obdobná vyjádření Pekarové Adamové o někdejší ministryni jsme v ostatních veřejně dostupných zdrojích, v databázi Newton ani na jejích sociálních sítích, nenašli. Výměna ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová zastávala post ministryně pro vědu, výzkum a inovace od roku 2021. V dubnu 2024 podala na post ministryně demisi. Své rozhodnutí zdůvodnila kritikou prezentace své práce, která podle členů TOP 09 nebyla dostatečná. K odchodu Langšádlové se vyjádřili někteří zástupci akademické sféry, kteří její práci ocenili. Např. předsedkyně Akademie věd a neúspěšná kandidátka do Senátu za ODS Eva Zažímalová v dubnu 2024 uvedla, že z konce tehdejší ministryně „nemá radost“. Působení Langšádlové pozitivně ohodnotila i rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Konec Heleny Langšádlové na postu ministryně kritizovala i část samotné TOP 09. Vedení TOP 09 následně na funkci ministra pro vědu, výzkum a inovace navrhlo bývalého rektora Slezské univerzity v Opavě Pavla Tuleju. Po oznámení jeho nominace se ovšem v médiích začaly objevovat informace o Tulejově publikování v predátorských časopisech. Předsedkyně Pekarová Adamová Tulejovu nominaci obhajovala, protože podle ní byla omluva Pavla Tuleji a jeho žádost o stažení článků z publikačního seznamu dostatečnou reakcí na kritiku. Tuleja se nicméně na začátku května vzdal své nominace, což zdůvodnil potřebou vyvodit politickou odpovědnost za svá předchozí pochybení. TOP 09 posléze na post ministra vybrala poslance Marka Ženíška, kterého prezident Petr Pavel jmenoval do funkce v polovině května. Závěr Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v květnu v rozhovoru pro Novinky.cz uvedla, že někdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová měla z podstaty své funkce složitou pozici, protože měla na Úřadu vlády pouze malý tým. Takové vyjádření jsme ale ve veřejně dostupných zdrojích a na jejích sociálních sítích našli pouze jednou, nikoli opakovaně. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou. | Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Novinky.cz v květnu 2024 připustila, že bývalá ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová měla složitou pozici, protože měla na Úřadu vlády k dispozici pouze malý tým. | Spotlight | [
65,
2409,
2723,
3689,
7867,
61745,
61926,
62450,
62649,
87081,
87094
] |
73 | Hnutí ANO ji (důchodovou reformu, pozn.) osm let slibovalo, mělo ji ve svém programu, ve své knize, ve svém programovém prohlášení vlády a nemáme nic. | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na otázku moderátorky, jestli je ochotný najít kompromis ohledně důchodové reformy a co by případně obětoval, aby byla reforma schválena. Jurečka v odpovědi kritizuje, že opozice nenavrhla konkrétní úpravy, a dodává, že hnutí ANO důchodovou reformu v minulosti opakovaně slibovalo, ale neuskutečnilo ji. Volební programy Ve volebním programu z roku 2013 hnutí ANO o důchodové reformě doslovně nepsalo, už tehdy ovšem slíbilo provedení řady změn penzijního systému. Chtělo upravit všechny tři pilíře a např. zavést separátní důchodový účet mimo státní rozpočet, zastavit automatické prodlužování věku odchodu do důchodu a navázat ho na dobu dožití nebo umožnit dřívější důchod lidem v rizikových zaměstnáních. O úpravě všech pilířů mluvil později Andrej Babiš například ve Sněmovně v roce 2015, kdy slíbil, že v budoucnu představí svůj vlastní návrh reformy penzijního systému. V programu z roku 2017 (.pdf) hnutí ANO už explicitně slíbilo prosazení důchodové reformy (str. 27). Ta podle dokumentu měla stát mj. na oddělení důchodového systému a státního rozpočtu nebo na tom, že by výše důchodu nebyla závislá na výši odvodů a měnila by se automaticky v návaznosti na blíže neurčený statistický ukazatel. Potřebu některých změn v penzijním systému hnutí ANO později zmiňovalo i ve volebním programu z roku 2021 (.pdf, str. 16). Slibovalo například, že zaměstnanci v náročných profesích budou moci do důchodu odejít dříve nebo navýšení penze o 1,5 % za každý odpracovaný rok navíc v důchodovém věku. Reforma celého systému v programu výslovně uvedena není. Kniha Marian Jurečka zmínkou o knize hnutí ANO zjevně naráží na knihy Andreje Babiše, které vydal v rámci kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny. V první knize „O čem sním, když náhodou spím“ z roku 2017 (.pdf) Babiš o důchodové reformě nepíše, slibuje jen zavedení penzijního systému, „který bude fungovat jako skutečné pojištění“ (.pdf, str. 58). Další plánovanou změnou bylo spuštění účtů, na kterých by lidé viděli, jak vysoký budou mít důchod. Dále naznačil změnu výpočtu věku odchodu do penze (str. 59). Druhou knihu „Sdílejte, než to zakážou!“ (.pdf) tehdejší premiér Babiš vydal v roce 2021. V ní už doslova píše: „Musíme rozběhnout skutečnou důchodovou reformu, u které náš koaliční partner vůbec neřešil proveditelnost“ (.pdf, str. 210). Konkrétní změny ale v knize neuvádí. Programové prohlášení vlády Hnutí ANO bylo poprvé součástí kabinetu během vlády Bohuslava Sobotky, která do úřadu nastoupila v lednu 2014. V programovém prohlášení z února 2014 (.pdf) slibovala připravit novelu zákona o důchodovém pojištění s cílem upravit podmínky pro zvyšování důchodů (str. 6). Tím tehdy reagovala na změny důchodového systému prosazené během Nečasova kabinetu. Sobotkova vláda se dále zavázala k vytvoření odborné komise pro ukončení druhého pilíře (.pdf, str. 6). V dokumentu zároveň slíbila, že v budoucnu připraví „komplexní a vzájemně provázaný souhrn konkrétních návrhů na změny v důchodovém systému, které přinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořádání“. Přímo o „důchodové reformě“ tehdejší prohlášení nepsalo. Už samotná první vláda Andreje Babiše schválila první programové prohlášení v lednu 2018, ve kterém je slib uskutečnit důchodovou reformu výslovně zmíněn. Druhý Babišův kabinet pak schválil své programové prohlášení (.pdf) v červnu 2018. V něm je závazek vytvoření důchodové reformy uvedený jako jedna z priorit. Jejím ústředním bodem mělo být „oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem“ (.pdf, str. 1–2). Vláda chtěla také zvýšit základní výměru penzí na 10 % průměrné mzdy, čímž chtěla zvýšit životní úroveň lidí s nízkými důchody (str. 8). Vlády hnutí ANO a důchodová reforma Sobotkova vláda, ve které hnutí ANO působilo, svou vlastní reformu penzí nepřipravila. Nevznikl ani výše zmíněný „komplexní souhrn návrhů“ na změnu důchodového systému, který vláda slíbila v programovém prohlášení. Během svého mandátu Sobotkův kabinet jen zrušil reformní kroky předchozí Nečasovy vlády, znovu zavedl strop věku odchodu do důchodu a upravil pravidla valorizace penzí (.pdf, str. 105–106). Ani Babišův kabinet důchodovou reformu nevypracoval. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím (.pptx, str. 5). Tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6). První pilíř – zásluhová část – pak měl zůstat nezměněn. Odborníci se nicméně neshodli, jestli lze návrh označit za skutečnou důchodovou reformu. Z návrhů důchodové komise se však nakonec zrealizovalo pouze výchovné, tedy příspěvek 500 Kč za každé vychované dítě, které poslanci schválili v létě 2021. Skutečnost, že tato vláda nestihne připravit důchodovou reformu, připustil i tehdejší předseda vlády Babiš při interpelacích ve Sněmovně už v září 2020. Návrh navíc vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO. Například tehdejší ministryně financí Alena Schillerová přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. V březnu 2021 navíc uvedla, že „návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn“, který podle ní neřeší dlouhodobou udržitelnost a financování důchodového systému. „Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu,“ dodala. Shrnutí Ve svém předvolebním programu v roce 2013 hnutí ANO ještě neslibovalo výslovně „penzijní reformu“, už tehdy se ovšem zavázalo provést rozsáhlé úpravy všech pilířů důchodového systému. V roce 2015 přislíbil předložit návrh reformy sám Andrej Babiš. Vytvoření důchodové reformy poté hnutí ANO výslovně slíbilo ve svém volebním programu v roce 2017 a v následujícím roce také ve dvou programových prohlášeních vlády. Babiš později nutnost důchodové reformy zmiňoval např. i ve své knize, kterou vydal v roce 2021. Přestože se Babišova vláda k provedení reformy penzijního systému zavázala, během svého působení ji neuskutečnila. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý. | Hnutí ANO o změnách v důchodovém systému psalo v předvolebním programu z r. 2013. Prosazení důchodové reformy výslovně slíbilo ve svém programu z r. 2017, v programových prohlášeních vlády z r. 2018 a také v Babišově knize z r. 2021. Reformu penzijního systému ANO neprovedlo. | Události, komentáře | [
3693,
4988,
5007,
5440,
6354,
59149,
59372,
61060,
62650,
62806,
62829,
62841,
62894,
62932,
63025,
86015,
11549,
11932,
86286,
87098
] |
74 | Já jsem jasně řekl, že do druhého čtení (návrhu důchodové reformy, pozn.) jsem připraven hledat kompromis. | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku říká, že je pro kompromis ohledně důchodové reformy schopný obětovat ledacos. Moderátorka se ho následně ptá, co konkrétního by byl z návrhu ochoten vypustit, načež Jurečka reaguje, že vláda ke kompromisu ohledně posunu důchodového věku už dříve přistoupila. Také uvádí, že před druhým čtením návrhu v Poslanecké sněmovně svou ochotu ke kompromisu deklaroval. Důchodová reforma V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání debaty prošel prvním a druhým čtením. První čtení proběhlo ke konci května 2024, druhé čtení na začátku října 2024. Jurečka a hledání kompromisu V březnu, tedy ještě před tím, než návrh schválila vláda, vyzývala Alena Schillerová k jednání o zásadních změnách v penzijní reformě, aby se po případné změně vlády po volbách nemusely znovu měnit. Předseda SPD Tomio Okamura na sociálních sítích napsal, že je hnutí o důchodech připraveno jednat. Později v březnu se ministr Jurečka, zástupci opozičního hnutí ANO a prezident Petr Pavel sešli na Hradě, kde jednali o zvyšování věku odchodu penze a o důchodové reformě jako celku. Zástupci SPD se jednání nezúčastnili. Podle prezidenta Pavla mělo dojít ke shodě koalice a opozice ohledně prodlužování důchodového věku. To však hnutí ANO následně popřelo (video) a pozdější schůzku na Hradě odmítlo. Tento postoj kritizovalo i druhé opoziční hnutí SPD, které opět uvedlo, že je o reformě připravené jednat. Před plánovanou druhou schůzkou Petr Pavel řekl, že k ní SPD případně přizve – pozvání se přitom mělo odvíjet od „aktivity a iniciativy“ hnutí. Ještě před tím, než svůj návrh předložil vládě, ministr Jurečka několikrát deklaroval, že je do druhého čtení připravený jednat o úpravách a bude se snažit nalézt s opozicí shodu. Na tiskové konferenci následující poté, co vláda na konci dubna návrh důchodové reformy odsouhlasila, Marian Jurečka znovu uvedl, že je „připraven, pokud dojde k nějaké změně pozice přístupu například ze strany hnutí ANO, do druhého čtení si klidně s nimi k jednacímu stolu sednout“. Zároveň zmínil, že je ochotný bavit se o případných konkrétních návrzích, které by hnutí představilo, a hledat řešení, na kterých by se obě strany shodly. Na začátku července ministr práce a sociálních věcí v rozhovoru pro Novinky.cz připustil, že vládní koalice zvažuje na základě podnětů demografů upravit výpočet věku odchodu do penze. O týden později pro ČTK zdůraznil, že jejich argumenty bere v potaz, a zopakoval, že je připraven jednat o změnách do dalšího projednávání reformy ve Sněmovně – tedy do druhého čtení. Ve svém vyjádření pro ČT ze začátku srpna 2024 (video, čas: 01:00) poté řekl, že návrhům České demografické společnosti i dalším návrhům naslouchá a je „připraven je zakomponovat do druhého čtení“. Na konci srpna už definitivně avizoval, že dojde k úpravám reformy a např. věk odchodu do penze poroste pomaleji, než vláda původně plánovala. Návrh důchodové reformy v průběhu schvalování ve Sněmovně skutečně prošel změnami zmírňujícími původní záměry vlády. Jednou z těchto změn byla právě úprava důchodového věku, který se měl prodlužovat o dva měsíce ročně. Nakonec Fialův kabinet prostřednictvím pozměňovacího návrhu posun zmírnil pouze na jeden měsíc ročně. Ministr Jurečka o této změně mluvil jako o národohospodářském a společensko-sociálním kompromisu. Závěr Marian Jurečka o tom, že je až do druhého čtení připraven jednat o úpravách důchodové reformy, mluvil několikrát ještě před předložením návrhu vládě. Totéž opakovaně zmiňoval i po prvním čtení návrhu ve Sněmovně. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | Marian Jurečka opakovaně zmiňoval, že je do druhého čtení připraven jednat o úpravách návrhu důchodové reformy a hledat shodu s opozicí. Několikrát to uvedl jak před předložením návrhu vládě, tak i poté, co Fialův kabinet návrh reformy schválil. | Události, komentáře | [
5388,
7300,
59175,
59210,
59232,
59403,
61541,
63007,
63144,
63163,
83582
] |
75 | (...) když jsme řekli, že zmírníme to tempo růstu odchodu do důchodu ze dvou měsíců (...) na měsíc. | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku tvrdí, že během projednávání návrhu důchodové reformy byl ochotný přistoupit na kompromisy. K tomu vláda podle něj přistoupila, když navrhla zpomalit růst věku odchodu do důchodu. Důchodová reforma V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání debaty prošel prvním a druhým čtením. Jednání o reformě provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování současné hranice 65 let. Podle představitelů vládních stran jsou však tato opatření nutná především kvůli dlouhodobé neudržitelnosti současného důchodového systému. Pokud by byl současný systém zachován, podle MPSV by to znamenalo, že na jednoho důchodce by v roce 2050 připadali pouze dva lidé v produktivním věku, zatímco dnes je to 3,5 lidí. V roce 2000 to bylo 5 lidí. Na penze se zároveň v současné době podle resortu vynaloží téměř třetina peněz státního rozpočtu. Pozměňovací návrhy Původní návrh důchodové reformy, který vláda předložila Sněmovně, počítal mj. s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození (.pdf, str. 7, 14–15 z 330). Konkrétní navýšení se mělo podle návrhu odvíjet od tzv. naděje dožití pro daný ročník (.pdf, str. 178 z 330). Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nicméně už na konci srpna avizoval, že dojde k úpravám a věk odchodu do penze poroste pomaleji, a to o jeden měsíc ročně. Sněmovní výbor pro sociální politiku poté v září přijal usnesení (.pdf), ve kterém poslancům doporučil, aby návrh důchodové reformy schválili, a to s úpravami, které výbor navrhl. Jednou z nich je právě prodloužení věku odchodu do penze pouze o jeden měsíc ročně (str. 1, 3). Podle návrhu výboru bude ještě v roce 2030 hranice odpovídat 65 letům, v roce 2040 by se mělo jednat o 65 let a deset měsíců (str. 1, 3). Tato úprava byla následně poslancům předložena jako pozměňovací návrh (.pdf, str. 1–2), o kterých Sněmovna hlasuje ve třetím čtení. Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Návrh (.docx) skupiny poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) například navrhl, aby došlo k zastropování růstu věku odchodu do důchodu na 67 letech, což by se s plánovaným růstem o jeden měsíc ročně týkalo ročníků narozených v roce 1989 a později. Závěr Fialova vláda prostřednictvím ministra práce a sociálních věcí Jurečky dříve skutečně řekla, že věk odchodu do penze poroste pomaleji, než původně navrhovala, a to o měsíc ročně namísto až dvou měsíců. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | Ministr práce a sociálních věcí Jurečka v srpnu opravdu řekl, že věk odchodu do důchodu poroste pomaleji, než vláda v penzijní reformě navrhovala. Konkrétně uvedl, že věk se bude posouvat o měsíc ročně místo původně navrhovaných až dvou měsíců. | Události, komentáře | [
190,
63146,
83582,
87146,
87301,
87636
] |
76 | Ročně deficity (důchodového systému, pozn.) budou klidně 200, 250, 300 až 350 miliard korun v dnešních cenách (…). To je prognóza makroekonomická. | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o budoucích deficitech důchodového systému a odvolává se při tom na blíže neurčenou makroekonomickou prognózu. Dokument podle něj predikuje, že schodek systému bude dosahovat 200 až 350 miliard korun ročně. Kvůli odhadovaným vysokým výdajům na penze pak Jurečka v debatě obhajuje nutnost důchodové reformy. Současné výdaje na důchody Deficit důchodového systému v roce 2023 podle Ministerstva financí dosáhl 72,8 miliard korun. Celkové výdaje na důchodový systém, včetně výdajů na správu, byly 692 mld. Kč a podle resortu tak přesahovaly 9 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle Českého statistického úřadu samotné výdaje na výplaty starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů činily 685 mld. Kč, což představovalo jednu třetinu státního rozpočtu. Predikce důchodových výdajů Podle nejnovějších dat Národní rozpočtové rady (NRR) ze září 2024 začnou výdaje na starobní důchody prudce narůstat po roce 2030 (.pdf, str. 28–30). Vrcholu podle predikce dosáhnou v roce 2064, kdy na ně stát vynaloží 11,1 % HDP (str. 33). NRR k tomu uvádí, že se náklady budou zvyšovat kvůli rostoucímu počtu seniorů a také vyšší úrovni starobních penzí (str. 29). Podobný vývoj NRR předpokládá i v případě celkových výdajů na důchodový systém (.pdf, str. 33). Co se týče bilance příjmů a výdajů, podle odhadů NRR se budou schodky systému v nejbližších letech snižovat a v některých letech bude i v mírných přebytcích. Po roce 2031 už ale dojde k výraznému navýšení počtu důchodců, v této souvislosti později také k posunu systému do deficitů, které vyvrcholí v roce 2059, kdy bude deficit činit 3,5 % HDP (str. 33). NRR přitom své odhady odvíjí od současného nastavení důchodového systému, změny z důchodové reformy v tomto výpočtu nezahrnuje. Obdobné údaje uvádí i Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 73–74) ve své zprávě z června 2024. Resort odhaduje, že výdaje na důchody dosáhnou vrcholu těsně před rokem 2060, kdy budou činit 11,8 % HDP. Poté mají začít klesat, jelikož starobní důchody začnou pobírat lidé narození z populačně slabších ročníků (str. 74). Veřejně dostupné dokumenty nicméně nezmiňují konkrétní částky, ve kterých by se deficit důchodového systému měl pohybovat. Seniorní analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček ve svém komentáři v říjnu uvedl, že pokud se nezvýší věková hranice pro odchod do důchodu, bude důchodový systém v deficitu až 3,5 % HDP. To podle něj odpovídá zhruba 280 miliardám korun v dnešních cenách. Deficit důchodového systému Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2024, která byla ke dni vysílání debaty nejnovější, dosahuje HDP v letošním roce 7,96 bilionu Kč. Podle tohoto a podle výše zmíněných odhadů NRR tak můžeme spočítat, kolika miliard korun budou dosahovat schodky důchodového systému vyjádřené v současných cenách a v dnešní hodnotě HDP. V našich výpočtech tedy nebereme v potaz růst HDP v budoucích letech. Jak je vidět v následujícím grafu, schodek se od roku 2035 bude prohlubovat. Na 200 miliard korun v dnešních cenách, které zmiňuje Marian Jurečka, se dostane okolo roku 2050. O přibližně pět let později dosáhne cca 250 mld. Nejvyšší deficit bude v roce 2059, kdy dosáhne 275 mld. Kč. Nejnovější prognózy Národní rozpočtové rady a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) tedy odhadují, že by bez reformy penzí deficit důchodového systému dosahoval 2,9 až 3,5 % HDP (.pdf, str. 33; .pdf, str. 75). Některé starší prognózy ale předpokládaly vývoj ještě horší. V minulé zprávě ze září 2023 NRR například odhadovala, že kolem roku 2060 bude deficit důchodového systému až 4,5 % HDP (.pdf, str. 29). Zjevně ještě na základě starších predikcí MPSV letos v září na jednom ze svých webů uvádělo, že bez reformy bude v roce 2050 schodek systému dosahovat 350 miliard Kč. Později ale toto číslo resort aktualizoval a místo něj už nyní zmiňuje pouze deficit 250 miliard. Závěr Predikce Národní rozpočtové rady uvádí výdaje na důchodový systém pouze v procentech HDP. Pokud ale vezmeme v potaz odhad HDP na letošní rok z makroekonomické predikce Ministerstva financí, deficity důchodového systému skutečně dosáhnou 200 až 250 miliard korun v dnešních cenách a současné hodnotě HDP. Nejvyšší schodek má podle odhadu činit 275 mld. Kč a ministr práce a sociálních věcí se tak částkou 300 miliard Kč vejde do naší standardní 10% tolerance. Aktuální prognózy už ale nepočítají s tím, že by deficity dosáhly 350 mld. Kč, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. | Predikce Národní rozpočtové rady hovoří o schodku důchodového systému ve výši 200–275 mld. Kč při dnešních cenách a současném HDP. Marian Jurečka nepřesně uvádí hodnotu až 350 mld. Kč, která pochází ze starších odhadů MPSV a resort ji později upravil na 250 miliard. | Události, komentáře | [
183,
240,
3592,
3666,
7287,
11051,
11055,
129
] |
77 | 75 % české veřejnosti (...) říká v průzkumech, že důchodová reforma je potřeba. | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vysvětluje, proč je podle něj důležité reformovat důchodový systém. Uvádí, že bez reformy by výrazně narůstal schodek tohoto systému. Dále zmiňuje, že se v příštích letech zvýší počet důchodců, což zatíží také zdravotní systém. Závěrem dodává, že důchodovou reformu podle něj podporuje 75 % veřejnosti. Co říká průzkum? Jurečka zjevně naráží na průzkum agentury STEM, zveřejněného v červenci 2024, který se zabýval postoji veřejnosti k důchodovému systému. Z tohoto průzkumu vyplývá, že v květnu 2024 pouze 17 % dotazovaných považovalo důchodový systém za spravedlivý. 67 % pak souhlasilo s tvrzením, že „současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a že Česká republika důchodovou reformu nezbytně potřebuje“. Vyšší míra podpory důchodové reformy byla ve věkové skupině 18–29 let, kde s ní souhlasilo 75 % dotazovaných. Respondenti z dobře zajištěných domácností souhlasili ze 77 % a lidé s vysokoškolským vzděláním z 82 %. Co se týče konkrétních způsobů, jak důchodový systém upravit, nejvíce respondentů podpořilo návrh, aby systém více motivoval lidi si na stáří částečně spořit – konkrétně šlo o 61 %. Pouze asi 20 % souhlasilo se zvyšováním věku odchodu do důchodu, nebo snižováním vyplácených důchodů. Postupné zvyšování důchodového věku je přitom jedním z bodů vládní důchodové reformy, kterou po odvysílání námi ověřované debaty schválila Poslanecká sněmovna. Závěr Podle průzkumu výzkumné agentury STEM s potřebou reformy důchodového systému souhlasí výrazná většina společnosti, byť o něco menší, než jakou uvádí Marian Jurečka. Jeho údaj je na hranici naší tolerance a výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | Podle průzkumu STEM s potřebou důchodové reformy skutečně souhlasí výrazná většina respondentů, konkrétně 67 %. Pouze u mladých (18–29 let) a dobře zajištěných je to 75 %, respektive 77 %. Číslo uvedené Marianem Jurečkou je tak na hranici naší 10% tolerance. | Události, komentáře | [
331,
355,
59807
] |
78 | Ta důchodová reforma má zhruba 12 opatření. | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na poznámku moderátorky, která tvrdí, že posunutí věku odchodu do důchodu je nejviditelnější a nejsledovanější změnou v rámci vládní důchodové reformy. Jurečka odpovídá, že tato úprava je pouze jedním z přibližně 12 opatření důchodové reformy, z nichž některá považuje za zajímavější. Opatření vládní důchodové reformy V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni námi ověřované diskuze prošel prvním a druhým čtením. Návrh důchodové reformy schválený vládou obsahoval následujících dvanáct opatření, což stojí i v důvodové zprávě (.pdf, str. 34 ze 330): Pro úplnost můžeme dodat, že ČTK na jaře 2024 psala o jedenácti opatřeních. Omezení výchovného a zavedení fiktivního vyměřovacího základu ale interpretovala jako jedno opatření. Pozměňovací návrhy Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami. V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, zároveň v něm ale navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3). Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech. Další pozměňovací návrh Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Bendy (ODS) zúžil skupinu zaměstnanců v náročných profesích, kteří mají nárok na dřívější odchod do důchodu (.docx). Předčasná penze se bude týkat pouze lidí ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání, zatímco původně na ni měli mít nárok i lidé ze třetí kategorie. Poslanci důchodovou reformu schválili až po odvysílání námi ověřované diskuze. Některé pozměňovací návrhy se promítly do konečné podoby návrhu, ten však stále obsahuje stejný počet opatření (.pdf). Přehled původně plánovaných změn a úprav, které dolní komora nakonec přijala, uvádí následující tabulka. Závěr Důchodová reforma v podobě schválené vládou obsahuje dvanáct opatření, například zvyšování odchodu věku do důchodu navázané na dobu dožití, zvýšení minimálního starobního důchodu nebo snížení výpočtu budoucích penzí. Poslanci vládní koalice během projednávání návrhu na půdě Sněmovny podali pozměňovací návrhy, které prodlužují odchod do penze pouze o jeden měsíc ročně a zastropovali věk odchodu do důchodu na 67 letech. I přes úpravy původního návrhu má ale reforma stejný počet opatření. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý. | Původní návrh důchodové reformy, který schválila vláda na jaře letošního roku, obsahoval 12 opatření. Návrh prošel během projednávání ve Sněmovně úpravami, ale ačkoliv se některá opatření změnila, jejich celkový počet zůstal stejný. | Události, komentáře | [
391,
5040,
5046,
5066,
5375,
8671,
8744,
59309,
61921,
83582,
85516,
87279,
87301
] |
79 | (…) výchovné bude pokračovat (v rámci důchodové reformy, pozn.) Rodinný vyměřovací základ, který oceňuje nejenom výchovu, ale i péči o osobu blízkou. | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na poznámku moderátorky, která tvrdí, že posunutí věku odchodu do důchodu je nejviditelnější a nejsledovanější změnou v rámci vládní důchodové reformy. Jurečka odpovídá, že tato úprava je jen jednou z několika nových opatření a dodává, že pro něj jsou zajímavější změny, které odměňují rodiče za výchovu dětí. Výchovné Zavedení tzv. výchovného prosadila ve Sněmovně ještě v roce 2021 (tedy před nástupem Fialovy vlády) ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění. Od ledna 2023 se díky tomu zvýšil důchod o 500 Kč za jedno vychované dítě vždy tomu rodiči, který se o dítě staral v největším rozsahu. Podle současného znění zákona se tato částka valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Původní návrh reformy Původní návrh důchodové reformy, který Fialova vláda předložila ve Sněmovně letos v květnu, plánoval výchovné s úpravami zachovat. Podle tehdejšího znění návrhu se mělo výchovné za první a druhé dítě postupně snižovat, až by se u důchodů přiznaných po roce 2029 zcela zrušilo a zůstalo by jen pro třetí a každé další dítě v dosavadní výši 500 Kč (.pdf, str. 9, 70–72 ze 330). Návrh nově také upustil od valorizace výchovného (.pdf, str. 69–73 ze 330). Vláda tehdy zároveň navrhla, aby výchovné za první dvě děti nahradil tzv. rodinný neboli fiktivní vyměřovací základ (.pdf). Na rozdíl od výchovného by ho mohli využít nejen lidé, kteří pečovali o děti, ale také lidé, kteří se starali o blízkou osobu (.pdf). Zavedení rodinného vyměřovacího základu by znamenalo, že se výše důchodu bude vypočítávat tak, jako kdyby pojištěnec během péče o děti nebo o blízkou osobu odváděl pojistné z průměrné mzdy v daném roce. Podle návrhu by zůstala možnost zvolit si i současný výpočet, který je postaven na individuálním průměrném výdělku za dobu pracovní aktivity, je proto výhodnější pro rodiče s vysokými příjmy (.pdf, str. 6, 41 ze 330). Změny původního plánu Vláda během léta diskutovala o úpravě některých změn ve výchovném. Podle informací ze září ale počítala s tím, že zachová přechod na rodinný vyměřovací základ pro ženy, které pečovaly o jedno nebo dvě děti. Svůj postoj nezměnila ani v případě zastavení valorizace výchovného. Fialův kabinet chtěl během projednávání návrhu reformy u rodinného vyměřovacího základu zajistit, aby toto finanční ohodnocení za výchovu dětí nebylo nižší než výchovné. Zvažoval proto doplnění automatického srovnávacího výpočtu, na jehož základě by člověk vždy získal částku, která je pro něj výhodnější. Na začátku října proto skupina poslanců z vládních stran předložila pozměňovací návrh (.docx), který takový porovnávací výpočet navrhl zavést (str. 2–4). Sněmovna tuto úpravu nakonec schválila až po námi ověřované debatě. Díky tomuto návrhu tak rodič dostane buď výchovné, nebo rodinný vyměřovací základ v závislosti na tom, která z těchto možností mu přinese vyšší částku. Ohodnocení přitom vždy bude činit nejméně 500 korun za dítě (.docx, str. 4). Shrnutí Předložená důchodová reforma výchovné neruší, pouze upravuje některá jeho pravidla. Podle návrhu reformy se výchovné nově nebude valorizovat a bude se vyplácet jen za třetí a čtvrté dítě. Vláda zároveň navrhla, že bude dosavadní výchovné za první a druhé dítě nahrazeno tzv. rodinným vyměřovacím základem. Ten finančně ohodnocuje i lidi, kteří pečovali o blízké osoby. Výrok ministra Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý. | Důchodová reforma neruší výchovné jako takové, pouze např. upouští od jeho valorizace a ponechává ho jen za třetí a čtvrté dítě. Vláda v rámci reformy navrhla zavést i rodinný vyměřovací základ, který se bude vyplácet za péči o první a druhé dítě, ale také za péči o blízké osoby. | Události, komentáře | [
6456,
7317,
7795,
61226,
61455,
61927,
63162,
63358,
65741,
85970,
86273
] |
80 | Ve veřejném prostoru i ekonomové říkali, ano, důchodová reforma, (…) je tím, co zastabilizuje ten průběžný systém, bude garantovat důstojné důchody současným důchodcům, ale i těm, kteří dneska mají 40, 30 a méně (let, pozn.) | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v debatě obhajuje vládní návrh důchodové reformy. V této souvislosti tvrdí, že podle vyjádření odborníků tento návrh povede ke stabilizaci penzijního systému a zaručí důstojné důchody současným i budoucím generacím penzistů. Důchodová reforma Návrh novely zákona o důchodovém pojištění vláda Petra Fialy schválila v dubnu 2024 (.pdf). Při představování navrhovaných změn argumentovala tím, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Hlavním cílem reformy je proto zajistit stabilitu systému a zároveň zajistit důstojnou výši penzí (.pdf, str. 34 ze 330). Mezi změnami, které návrh obsahuje, je například zvýšení věku odchodu do důchodu, proti čemuž se vymezují opoziční strany. V době, kdy probíhala námi ověřovaná debata, už návrh prošel v Poslanecké sněmovně druhým čtením. Ve třetím čtení ho s některými úpravami poslanci schválili až 8. listopadu, tedy po vysílání diskuze. Vyjádření Národní rozpočtové rady K důchodové reformě se v září 2024 vyjadřovala například Národní rozpočtová rada (NRR), která je podle zákona nezávislým odborným orgánem a pravidelně vydává zprávy ke stavu veřejného rozpočtu. Členy NRR jsou odborníci v oblasti ekonomie, kteří se v tomto sektoru pohybují dlouhodobě. Rada úpravy v důchodovém systému podpořila a uvedla, že „kladně hodnotí změny, které se týkají penzijního systému a které reagují na predikovaný nepříznivý demografický vývoj v příštích 50 letech“. Zároveň napsala, že vládní reforma spolu s dalšími změnami z minulého roku přinese „výrazné zlepšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému“. Předseda NRR a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl chválil vládu za „parametrické změny“ v penzijním systému už v květnu 2023, kdy vláda představila hlavní body plánované důchodové reformy. Poukazoval zejména na snahu snížit schodek v důchodových účtech. Zmínil také, že má reforma potenciál ufinancovat důchody i pro generaci vstupující do penze po roce 2040. Vyjádření dalších ekonomů V červnu oslovil server iROZHLAS v souvislosti s navrhovanou reformou hned několik ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru. Dotázaní odborníci se převážně shodli na tom, že upravené parametry výhledově přispějí ke stabilizaci systému. I přesto se ale řada z nich vyjádřila k jednotlivým částem návrhu kriticky. Například ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová nepovažovala nastavení odchodu věku do důchodu za spravedlivé. Emeritní rektor VŠE Richard Hindls pak změny v penzijním systému dokonce odmítal označovat za reformu, protože podle něj „chybí jakýkoliv náznak změny politiky na příjmové straně“. K reformě se vyjádřil také hlavní ekonom Trinity Bank a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Pro server Blesk na začátku října uvedl, že návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu se zásadně nevymyká budoucímu evropskému standardu a penzijnímu systému by pomohl. Ve vyjádření některých ekonomů ovšem zaznívala i kritika celkového pojetí reformy. Ekonom a ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robin Maialeh v říjnu zmínil, že důchodový systém bude mít díky reformě menší deficity, zvýšení věku odchodu do důchodu ale podle něj „dopadne velmi nerovnoměrně na různé skupiny obyvatel“. Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora zase uvedl, že věk odchodu do důchodu se podle něj bude v budoucnu muset ještě více navyšovat a navržená řešení nejsou dostatečná. Závěr Marian Jurečka tvrdí, že ve veřejném prostoru od ekonomů zaznívalo, že reforma penzí povede k dlouhodobé stabilizaci systému a zajistí důstojné penze pro současné i budoucí generace lidí odcházejících do penze. Někteří odborníci skutečně hodnotili vládní návrh reformy penzijního systému pozitivně a uváděli, že navržené změny povedou k dlouhodobé stabilizaci a udržitelnosti systému. Vyjádření ekonomů, ve kterých by zmiňovali přímo „důstojné důchody“, se nám ve veřejných zdrojích nalézt nepodařilo. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. | Většina vyjádření ekonomů, která jsme dohledali, hodnotí dopad reformy na finanční udržitelnost důchodového systému pozitivně. Někteří ekonomové však poukazují na nerovný dopad reforem a na negativní dopady zvyšování věku odchodu do důchodu na část obyvatel. | Události, komentáře | [
10,
54,
142,
249,
390,
8776,
59408,
59894,
81286,
83582,
86524
] |
81 | Poroste (věk odchodu do důchodu, pozn.) pro ročníky narození do roku 1989. Tam se zastaví na 67 letech. | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o návrhu důchodové reformy a o plánované úpravě věku odchodu do penze. Reaguje na kritiku Aleny Schillerové, která tvrdí, že vládní koalice původně navrhla navázat věk na naději dožití bez toho, aby stanovila věk, kdy se posouvání důchodového věku zastaví. Jurečka poté říká, že podle upraveného návrhu věk poroste pouze v případě lidí narozených do roku 1989, později narozeným se již nadále zvyšovat nebude, takže do penze odejdou maximálně v 67 letech. Důchodová reforma V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání diskuze prošel prvním a druhým čtením. Jednání o reformě dříve provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování současné hranice 65 let. Podle představitelů vládních stran jsou však tato opatření nutná především kvůli dlouhodobé neudržitelnosti současného důchodového systému. Pokud by současný systém zůstal zachován, podle MPSV by to znamenalo, že na jednoho důchodce by v roce 2050 připadali pouze dva lidé v produktivním věku, zatímco dnes je to 3,5 a v roce 2000 to bylo pět lidí. Na penze se zároveň v současné době podle resortu vynaloží téměř třetina peněz státního rozpočtu. Pozměňovací návrhy Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami, původní návrh počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nicméně už na konci srpna avizoval, že dojde k úpravám a věk odchodu do penze poroste pomaleji, a to o jeden měsíc ročně. Sněmovní Výbor pro sociální politiku poté v září přijal usnesení (.pdf), ve kterém poslancům doporučuje, aby návrh důchodové reformy schválili, a to s úpravami, které výbor navrhl. Jednou z nich je právě prodloužení věku odchodu do penze pouze o jeden měsíc ročně (str. 3). Ještě v roce 2030 bude hranice stanovená na 65 letech, v roce 2040 by se pak dle návrhu mělo jednat o 65 let a deset měsíců (str. 1, 3). Tato úprava byla následně poslancům předložena jako pozměňovací návrh (.pdf, str. 1–2). Pozměňovací návrh (.docx), který upravuje věk odchodu do penze, předložila skupina vládních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). Ti navrhli, aby došlo k zastropování růstu důchodového věku na 67 letech, což by se s plánovaným růstem o jeden měsíc ročně týkalo ročníků narozených v roce 1989 a později. Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení. Závěr Vládní poslanci předložili v rámci důchodové reformy pozměňovací návrh, na základě kterého se důchodový věk zastaví na 67 letech. Tato hranice se bude týkat lidí narozených nejdříve v roce 1989. Pro předchozí ročníky se věk odchodu do penze bude postupně zvyšovat, jak správně uvádí ministr Jurečka. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | Podle pozměňovacích návrhů Výboru pro sociální politiku a vládních poslanců se bude důchodový věk postupně zvyšovat. Skutečně se zastaví na hranici 67 let, která se bude týkat osob narozených v roce 1989 a později. Sněmovna ke dni vysílání debaty o návrzích ještě nehlasovala. | Události, komentáře | [
83582,
86480,
87146,
87297,
87301,
87636
] |
82 | Posledních 30 let hranice věku odchodu do důchodu rostla z nějakých 55 necelých let až na 65 let. | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě obhajuje důchodovou reformu a posunutí hranice věku odchodu do důchodu nad 65 let. Vysvětluje, že vláda reaguje na demografické změny ve společnosti a zdůrazňuje, že se věková hranice posouvala i v minulosti. 1988–1995 V letech 1988–1995 se věk odchodu do důchodu řídil zákonem o sociálním zabezpečení. Tento zákon stanovil hranici odchodu do důchodu pro muže na 55–60 let podle náročnosti zaměstnání, pro ženy na 53–57 let podle počtu vychovaných dětí. 1996–2009 Od roku 1996 je důchodový věk zakotven v zákoně o důchodovém pojištění. Minimální věk pro muže se zvedl na 60 let. Pojištěncům, kteří věkové hranice dosáhli mezi lety 1996–2006, se pak za každý započatý rok v tomto období přičetly dva měsíce u mužů a čtyři měsíce u žen. Po roce 2006 měla věková hranice pro muže činit 62 let a pro ženy 57–61 let podle počtu dětí. V roce 2003 však Parlament schválil novelu, která systém postupného navyšování prodloužila až do roku 2012. Po tomto roce se věková hranice posunula na 63 let pro muže a 59–63 let pro ženy. 2010–2011 Od roku 2010 platil systém, který věk odchodu do důchodu určoval podle roku narození. Při narození před rokem 1936 hranice činila 60 let u mužů a 53–57 let u žen. Pro pojištěnce narozené mezi lety 1936–1968 věkovou hranici určovala tabulka. U osob narozených po roce 1968 byla hranice nastavená na 65 let pro muže a 62–65 let pro ženy. 2011–2017 Další novela rozšířila platnost tabulky pro ročníky 1936–1977, u kterých věkovou hranici posunula až na 67 let. Pro pojištěnce narozené po roce 1977 se pak k této hranici přičítaly další měsíce podle rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. V tomto období tedy neexistovala jednotná horní hranice věku odchodu do důchodu. 2018–současnost Od roku 2018 byl tabulkový systém omezen na pojištěnce narozené v letech 1936–1971. Pro osoby narozené po roce 1971 novela zastropovala věk odchodu do důchodu na 65 let. Důchodová reforma Vláda Petra Fialy v dubnu 2024 schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), podle kterého se měla věková hranice odchodu do důchodu dále posunout. Původní návrh měl rozšířit tabulkový systém o ročník 1972 a postupně v něm navýšit důchodový věk až na 65 let a 7 měsíců (.pdf, str. 13–14). Pro osoby narozené po roce 1972 se hranice věku odchodu do důchodu měla odvíjet od naděje dožití v roce, kdy dosáhly 50 let (.pdf, str. 6). Ke dni konání debaty novela prošla prvním a druhým čtením. V listopadu 2024 Poslanecká sněmovna novelu schválila ve třetím čtení. Výsledná verze platnost tabulky rozšířila ještě o ročník 1973 s maximálním důchodovým věkem 65 let a 8 měsíců (.pdf, str. 14–15). U osob narozených v letech 1974–1988 se k tomuto číslu přičítají další měsíce podle rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973. U osob narozených po roce 1988 pak důchodový věk činí 67 let (.pdf, str. 6). Novelu musí projednat Senát do 12. prosince 2024. Závěr Hranice věku odchodu do důchodu za posledních 30 let skutečně výrazně vzrostla. V 90. letech byla minimální věková hranice pro muže s náročnějším povoláním 55 let, v případě žen pak 53 let podle počtu vychovaných dětí. Maximální hranice rostla z 60 let pro muže a 57 let pro ženy na nynějších 65 let. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. | Důchodový věk se za posledních 30 let zvýšil z 55–60 let pro muže a z 53–57 let pro ženy na současnou maximální hranici 65 let. | Události, komentáře | [
7706,
83582
] |
83 | 50 % populace před zhruba 30, 35 lety pracovalo do 19 let. Dneska do 19 let pracuje 6 % populace. | Nepravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Marian Jurečka v kontextu debaty obhajuje prodloužení věku odchodu do důchodu až na 67 let. V této souvislosti zmiňuje demografické a společenské změny, které podle něj způsobují, že lidé vstupují na trh práce později než v minulosti. Tento posun dle Jurečkových slov odráží rostoucí délku studia, nižší fyzickou náročnost mnoha současných povolání a demografické trendy, jako je stárnutí populace a nižší porodnost. Podle Jurečky je prodloužení důchodového věku přirozenou reakcí na tyto změny a úprava je nezbytná pro zachování udržitelnosti důchodového systému. Data ČSÚ Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně publikuje data o situaci na trhu práce, kde mj. rozebírá míru ekonomické aktivity dle věkových kategorií (.xlsx). Podle nejnovějších dat dosáhla tato míra u věkové skupiny 15 až 19 let v roce 2023 6,1 % (.pdf). Nejstarší data ČSÚ ve svém přehledu uvádí pouze k roku 1993. Tehdy míra ekonomické aktivity zmíněné věkové kategorie odpovídala 35,5 % (.pdf). Ucelené údaje k předchozím rokům jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Pouze v roce 1991 bylo podle ČSÚ ekonomicky aktivních 36 % lidí ve věku 15–19 let. S dotazem, odkud ministr Jurečka čerpal data pro dřívější roky, jsme se obrátili na mediální oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Odpověď jsme ke dni vydání naší analýzy neobdrželi. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale zjistili, že míra ekonomické aktivity zmíněné věkové skupiny v roce 1980 podle sčítání lidu činila pouze 28,7 % (.xlsx). Závěr Podle nejnovějších dat ČSÚ bylo v roce 2023 ekonomicky aktivních 6,1 % obyvatel ve věku 15–19 let. V roce 1993, tedy před 31 lety, byla míra ekonomické aktivity v tomto věkovém rozmezí 35,5 %, tedy výrazně méně, než kolik uvádí Marian Jurečka. V roce 1980 byla tato míra dokonce ještě nižší. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako nepravdivý. | Podíl ekonomicky aktivních osob ve věku 15 až 19 let podle ČSÚ skutečně poklesl až na 6 %. Marian Jurečka ale výrazně nadhodnocuje, kolik lidí z této věkové kategorie v minulosti pracovalo. V roce 1991 šlo pouze o 36 % a v roce 1980 jen o 29 %. | Události, komentáře | [
292,
3652,
59242,
59852,
86735,
86845,
87568
] |
84 | Hnutí ANO svého času chtělo 67 let (hranici odchodu do důchodu, pozn.) | Pravda | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka obhajuje zvýšení věku odchodu do důchodu až na 67 let, které v rámci penzijní reformy navrhla vláda. Připomíná, že hnutí ANO podle něj chtělo důchodový věk na tuto hranici kdysi také zvýšit. Poukazuje tak na rozdíl, kdy ANO takový posun podporovalo a nyní zvýšení věku dlouhodobě odmítá. Hnutí ANO a důchodový věk Za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 předseda hnutí ANO a tehdejší ministr financí Andrej Babiš řekl, že hnutí navrhovalo stanovit věk odchodu do důchodu na 67 let. Podle jeho slov ale tehdejší koaliční partneři ČSSD a KDU‑ČSL tento záměr nepodporovali (Právo, 3. září 2016). Odchod do penze v 67 letech ve stejné době podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová. O zvýšení důchodového věku mluvili zástupci ANO i v době, kdy kabinetu předsedal Andrej Babiš. Např. někdejší ministryně financí Alena Schillerová v srpnu 2019 zmínila, že zvýšení věku odchodu do penze „by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému“. Dodala, že je připravená o tomto tématu zahájit debatu s ostatními ministry a premiérem. Schillerová tehdy chtěla navázat věkovou hranici na dobu dožití. V době, kdy Ministerstvo financí vedlo hnutí ANO, se resort pozitivně vyjadřoval k některým expertním zprávám, které vyšší věk odchodu do penze navrhovaly. Doporučení Národní rozpočtové rady navázat důchodový věk na průměrnou délku života např. označilo za „nenahraditelné opatření“, které má potenciál „snížit deficity důchodového systému“. Babišova vláda se nakonec v září 2019 shodla na tom, že důchodový věk zvyšovat nebude. Změnu věku už tehdy odmítl Andrej Babiš a Alena Schillerová k tomu v únoru 2020 uvedla, že její snahu zvýšit důchodový věk přehlasovali ostatní členové vlády. Závěr Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě navrhoval posunutí věkové hranice odchodu do důchodu na 67 let. Tento krok podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová. Např. Alena Schillerová jako ministryně financí chtěla také upravit důchodový věk, a to tak, aby se navázal na dobu dožití. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý. | Andrej Babiš jako ministr financí podporoval zvýšení věku odchodu do důchodu a chtěl ho posunout na 67 let. Pro stejnou změnu se vyslovila i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za hnutí ANO Karla Šlechtová. | Události, komentáře | [
7755,
11105,
11186,
58940,
63321,
63322,
63324,
63481,
87287
] |
85 | Český statistický úřad – demografická zpráva, kterou dělají odborníci – nám po pěti letech říká, že situace z pohledu důchodového systému je horší než před pěti lety. (…) Budeme se dožívat ještě vyššího věku, ubude nám počet lidí v tom produktivním věku a porodnost se nám zastabilizuje někde kolem hodnoty 1,5. | Zavádějící | Marian Jurečka | 2024-10-30T00:00:00 | KDU-ČSL | Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku popisuje demografický vývoj a změny v chování české společnosti, kvůli kterým je podle něj nyní potřebná důchodová reforma a zvýšení věku odchodu do důchodu (video, čas: 22:50). Dle Jurečky nedávná projekce demografů např. ukazuje, že se zmenší počet lidí v produktivním věku, kteří prostřednictvím důchodového pojistného financují penzijní systém. V této souvislosti Jurečka zároveň tvrdí, že poslední projekce předpokládá ještě horší vývoj než projekce z předchozích let. Demografická projekce ČSÚ Český statistický úřad (ČSÚ) publikuje demografickou projekci každých pět let (.pdf, str. 3). Poslední projekci vydal v roce 2023, předchozí v roce 2018. Tento úkol mu ukládá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Projekce má obsahovat očekávaný vývoj úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR. ČSÚ zpracovává projekce obyvatelstva ve třech variantách – střední, nízké a vysoké (.pdf, str. 1). Tyto varianty se odlišují zejména projektovaným počtem obyvatel ČR – ve střední variantě je stabilní, ve vysoké roste, v nízké klesá (.pdf, str. 3). Autoři studií ČSÚ uvádějí, že střední varianta představuje nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje populace (.pdf, str. 1). Hodnocení výroku Mariana Jurečky proto založíme na údajích z této střední varianty, srovnávat budeme data z projekcí z let 2018 a 2023. Naděje dožití Naděje dožití při narození je ukazatelem délky života, který udává, jakého věku se v průměru dožije dítě narozené v dané generaci. Marian Jurečka tvrdí, že se „budeme dožívat ještě vyššího věku“, tedy že naděje dožití poroste. Podle poslední projekce ČSÚ od roku 1989 naděje dožití v Česku skutečně roste, s výjimkou vyšší úmrtnosti v letech 2020–2022 spojené s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 5). Přestože tento nárůst v průběhu let zpomaluje, mezi lety 2023 a 2050 by naděje dožití měla u mužů vzrůst o 5,2 roku na 82,2 roku a u žen o 4,1 na 87,1 roku (.pdf, str. 6). Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 4) oproti tomu předpokládala pomalejší nárůst předpokládaného věku dožití. Jak ale ukazuje následující tabulka, starší projekce se od té novější zásadně neliší, zvláště v případě dat pro období následujících zhruba 35 let. Počet lidí v produktivním věku Produktivní složkou obyvatelstva je věková skupina mezi 15 a 64 lety. Od roku 2009 do roku 2021 její podíl v populaci klesal, s příchodem uprchlíků v roce 2022 však posílila. Poslední projekce ČSÚ předpovídala nárůst i pro roky 2023 a 2024 (.pdf, str. 13). Počet obyvatel v produktivním věku podle projekce začne klesat v polovině 30. let (.pdf, str. 14). Na konci 50. let 21. století by měla klesnout až na úroveň 6 milionů ze současných 6,87 milionu osob. Na konci století se podle střední varianty demografické projekce z roku 2023 počet lidí v produktivním věku sníží na 5,39 milionu osob (.pdf, str. 14). Kromě těchto počtů projekce uvádějí i podíl obyvatel v produktivním věku v celkové populaci (.pdf, str. 11, .pdf, str. 14). Právě tato hodnota je pro stav důchodového systému klíčová, neboť ukazuje, jak velká část společnosti bude schopna na penze vydělávat. Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 11) i z roku 2023 (.pdf, str. 14) předpokládají, že především v následujících 40 letech dojde k poklesu podílu produktivního obyvatelstva, jednotlivé dokumenty nicméně zmiňují mírně odlišná čísla. Jak je vidět v grafu níže, pro období let 2031–2071 uvádí novější projekce vyšší podíl obyvatel v produktivním věku než předchozí projekce ČSÚ. „Z pohledu důchodového systému“, o kterém mluví Marian Jurečka, tak novější projekce pro budoucích 50 let ukazuje lepší výsledky než projekce z roku 2018. Horší čísla předpokládá nová projekce oproti té starší až v letech 2081–2101. Porodnost, plodnost Míra porodnosti udává počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Míra plodnosti tento údaj zpřesňuje tím, že vyjadřuje počet těchto dětí v přepočtu na tisíc žen v reprodukčním věku. Statistiky ji vyčíslují i přímo podle věku (např. pro ženy ve věku 20 let, 21 let atd.). Součet měr plodnosti za všechny věkové stupně (vydělený tisícem) vyjadřuje intenzitu plodnosti v populaci a udává průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu, tzv. úhrnnou plodnost. Úhrnná plodnost je ukazatel, který je vhodný např. pro mezinárodní srovnání. Hodnota 2,1 dítěte na jednu ženu se obecně považuje za dostatečnou k tomu, aby nedocházelo k ubývání populace. Jestliže hodnota klesne pod 2,1, počet obyvatel se dlouhodobě snižuje, a naopak. Marian Jurečka ve výroku zjevně zaměňuje právě termíny úhrnná plodnost a porodnost. Porodnost totiž podle nejnovějších údajů ČSÚ v roce 2023 dosáhla asi 8,4 promile (.pdf, str. 5, 36). Jde tedy o zcela jiný údaj, než o jakém mluví ministr Jurečka. Plodnost v 90. letech minulého století podle dat ČSÚ výrazně poklesla, v prvních dvou dekádách 21. století opět rostla (.pdf, str. 2) a mezi lety 2018 a 2020 se držela na hodnotě 1,71. O rok později se dokonce zvýšila na úroveň 1,83. Poté ovšem došlo k propadu – v roce 2022 na 1,62 a v roce 2023 až na 1,45 dítěte na jednu ženu. Projekce ČSÚ z listopadu 2023 na základě tehdejších průběžných dat odhadovala, že za rok 2023 úhrnná plodnost bude 1,5 dítěte na jednu ženu (.pdf, str 2). Ve střední, nejpravděpodobnější, variantě projekce ČSÚ předpokládá, že plodnost bude stejné hodnoty dosahovat i v následujících letech (str. 3). Předchozí projekce z roku 2018 oproti tomu předpokládala postupnou stabilizaci na hodnotě 1,74 dítěte na ženu (.pdf, str. 2). Závěr Marian Jurečka (KDU-ČSL) shrnuje závěry ČSÚ týkající se tří zmíněných ukazatelů – naděje dožití, počtu lidí v produktivním věku a úhrnnou plodnost, kterou však zaměňuje s pojmem „porodnost“. Správně uvádí, že naděje dožití se bude podle projekce ČSÚ z roku 2023 zvyšovat, počet lidí v produktivním věku se bude snižovat a úhrnná plodnost se stabilizuje na hodnotě 1,5 dítěte na ženu. Ve výroku ale především srovnává projekce ČSÚ z roku 2023 a roku 2018 a říká, že novější dokument předpokládá „z pohledu důchodového systému“ horší výsledky než předchozí odhady. Nejnovější projekce ve srovnání s tou starší skutečně předpokládá rychlejší pokles míry plodnosti a drobně vyšší nárůst naděje dožití. V klíčové kategorii podílu obyvatelstva v produktivním věku ale projekce z roku 2023 ukazuje horší výsledky až pro posledních 20 let tohoto století, pro roky 2031–2071 (tedy pro následujících 50 let) naopak předpokládá lepší vývoj než starší projekce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící. | Poslední projekce ČSÚ oproti té předchozí opravdu předpokládá rychlejší pokles úhrnné plodnosti a mírně vyšší nárůst naděje dožití. V klíčové kategorii podílu lidí v produktivním věku ale udává horší výsledky až pro léta 2081–2101, pro roky 2031–2071 naopak uvádí výsledky lepší. | Události, komentáře | [
114,
130,
2500,
17381
] |
86 | 400 000 lidí je tam (ve III. pilíři důchodového systému, pozn.) méně za dobu této vlády. | Pravda | Alena Schillerová | 2024-10-30T00:00:00 | ANO | DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho z našich čtenářů jsme do odůvodnění doplnili zmínku o počtu účastníků třetího pilíře důchodového systému ve třetím čtvrtletí 2024. Původní hodnocení výroku jako nepravdy jsme změnili na pravdu a text aktualizovali. Poslankyně Alena Schillerová reaguje na otázku moderátorky, jestli by byla ochotná hledat politický kompromis ohledně důchodové reformy. Odpověděla, že navrhované změny podle ní nejsou skutečnou reformou, ale pouze parametrickými úpravami. Dále řekla, že udržitelnost penzijního systému musí zajistit dodatečné finanční zdroje. V této souvislosti zmínila, že během Fialovy vlády došlo k výraznému poklesu účastníků ve třetím pilíři důchodového systému. Třetí pilíř Třetí pilíř důchodového systému představuje dobrovolné doplňkové penzijní spoření, které lidem umožňuje zajistit si dodatečný příjem v důchodovém věku nad rámec státního důchodu. Tento pilíř zahrnuje dva hlavní produkty, a to penzijní připojištění v transformovaných fondech a doplňkové penzijní spoření v účastnických fondech (.pdf, str. 3–5). Transformované fondy sice stále fungují, už do nich ale nemůžou vstupovat noví zájemci. Účastnické fondy nabízí různé investiční strategie, na rozdíl od transformovaných fondů u nich však není garance, že hodnota vkladu neklesne. Oba produkty jsou podporovány státem prostřednictvím příspěvků. Počet účastníků Počet lidí zapojených do třetího pilíře pravidelně zveřejňuje Ministerstvo financí, nejnovější údaje ke dni vysílání námi ověřované debaty se ovšem týkají pouze roku 2021. Čísla ale publikuje také Asociace penzijních společností (APS ČR), podle které bylo ve třetím pilíři při nástupu vlády Petra Fialy na konci roku 2021 celkem 4 430 061 účastníků (.pdf, str. 1). Na základě posledních dat z druhého čtvrtletí roku 2024 tento počet poklesl na 4 122 895 (.pdf). Česká televize ke konci října uvedla, že se podle ASP ČR počet spořících snížil na 4 006 000 (video, čas 0:52). Za dobu působení Fialova kabinetu tak ubylo 414 061 účastníků třetího pilíře. 14. listopadu – tedy po odvysílání námi ověřované debaty – APS ČR publikovala nová data, která se týkají třetího čtvrtletí letošního roku (.pdf). V nich APS ČR upřesnila, že si ve třetím pilíři spořilo 4 025 352 lidí. Závěr Za dobu vlády Petra Fialy skutečně ubylo účastníků ve třetím pilíři důchodového systému. Podle dat Asociace penzijních společností během působení vlády klesl počet spořitelů asi o 400 tisíc. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý. | Od konce roku 2021, kdy se úřadu ujala vláda Petra Fialy, opravdu klesl počet účastníků ve třetím pilíři důchodového systému přibližně o 400 tisíc. Vyplývá to z dat Asociace penzijních společností, která zveřejnila Česká televize. | Události, komentáře | [
419,
565,
568,
7788,
7843,
11177,
11239,
11288,
59030
] |
87 | My v podstatě vydáváme dneska na důchody – a toto je graf OECD – něco mezi 8 až 9 procenty HDP. Toto je průměr 7,7 (v zemích OECD, pozn.) | Pravda | Alena Schillerová | 2024-10-30T00:00:00 | ANO | Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová vysvětluje, proč podle ní v současnosti není potřeba provádět důchodovou reformu. Odvolává se přitom na graf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), na kterém ilustruje, že podíl hrubého domácího produktu (HDP), které Česko vydává na důchody, je podobný jako průměr zemí OECD. Data OECD Přehled porovnávající důchodové systémy v jednotlivých členských státech vydává OECD každé dva roky, nejnovější zpráva je z prosince 2023. Porovnání výše výdajů na penze k HDP vychází z dat z roku 2019, kdy průměrná hodnota zemí OECD činila 7,7 % HDP, přičemž Česko na důchody dávalo 7,9 % HDP (.pdf, str. 211). Národní rozpočtová rada (NRR) v roce 2019 publikovala studii k mezinárodnímu srovnání výše veřejných výdajů na důchodový systém, ve které okrajově zmiňuje i výzkum OECD (.pdf, str. 4). Podle NRR je porovnání výdajů na penze zkreslené, protože se jednotlivé státy liší v řadě parametrů, které jejich výši ovlivňují. Jedná se např. o demografickou strukturu obyvatelstva, (ne)zdanění penzí, náhradový poměr nebo důchodovou strukturu HDP (.pdf, str. 1). Podíl výdajů podle Ministerstva financí Hospodaření systému důchodového pojištění pravidelně sleduje Ministerstvo financí (MF), které uvádí, že na výdaje penzijního systému má vliv např. také růst mezd nebo demografický trend stárnutí populace. Podle dat MF v roce 2019 Česko na důchodový systém vynaložilo 8,3 % HDP, v roce 2023 šlo podle odhadu o 9,4 %. Závěr Podle dat Ministerstva financí dává Česko v posledních letech na důchody skutečně okolo 8–9 % HDP. Alena Schillerová má také pravdu v tom, že podle analýzy OECD je poměr českých výdajů srovnatelný s průměrem členských zemí organizace, který činí 7,7 % HDP. Data z poslední zprávy OECD jsou však z roku 2019. Schillerová tedy procenta ve svém výroku uvádí správně, hodnoty ale pochází ze dvou různých statistik. Podíl HDP pro rok 2019 se podle dat MF a OECD liší o pár setin procenta. Data OECD navíc nejsou aktuální, ale vzhledem k tomu, že se jedná o poslední dostupná data, hodnotíme její výrok jako pravdivý s výhradou. | Podle odhadu Ministerstva financí dala ČR na důchody v roce 2023 asi 9 % HDP. Poslední data OECD jsou z roku 2019 a ČR je podle nich skutečně blízko průměru. Toto srovnání sice není aktuální, ale jelikož se jedná o poslední dostupná data, hodnotíme výrok jako pravdu s výhradou. | Události, komentáře | [
11296,
83694
] |
88 | My dosáhneme toho peaku, kdy budeme vydávat zhruba 11,5 % (HDP na důchody, pozn.) někdy kolem roku 2058, možná 2055. | Pravda | Alena Schillerová | 2024-10-30T00:00:00 | ANO | Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová říká, že v současné době není nutné provádět důchodovou reformu, protože státní výdaje na důchody v Česku jsou podle ní srovnatelné s průměrem zemí OECD. Dodává, že k nejvyšším výdajům dojde až zhruba v letech 2055–2058, kdy do penze odejde silná generace tzv. Husákových dětí. Uvádí, že státní výdaje budou v těchto letech činit zhruba 11,5 % hrubého domácího produktu (HDP). Predikce NRR Ve svém vyjádření se Alena Schillerová odvolává (video, čas 11:40) na graf ze Zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf, str. 30). Graf znázorňuje procentuální podíl výdajů na starobní důchody na HDP. Podle podkladových dat pro Zprávu NRR (.xlsx, list G 3.1.3) podíl výdajů na starobní důchody v roce 2024 činí 7,7 % HDP a hranici 11 % překročí v letech 2058–2061. Maximální hodnoty 11,05 % HDP dosáhne v roce 2060 především kvůli rostoucímu počtu důchodců a zvýšené výchozí úrovni starobních důchodů (.pdf, str. 29). Závěr Alena Schillerová vychází z dat Národní rozpočtové rady. Podle její Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí bude Česko nejvyšší podíl HDP na starobní důchody vydávat v roce 2060, kdy dosáhne hodnoty 11,05 %. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Schillerová tak uvádí lehce odlišná čísla, zároveň ale ve výroku naznačuje, že si přesným rokem a hodnotou není jistá. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | Národní rozpočtová rada ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí předpokládá, že maximální podíl HDP na starobní důchody bude Česká republika vydávat v roce 2060, a to 11,05 %. | Události, komentáře | [
4983
] |
89 | Počet osob kolem roku 2059 ve věku 21 až 64 let na jednoho občana staršího 65 let klesne na 1,67. | Pravda | Alena Schillerová | 2024-10-30T00:00:00 | ANO | Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová říká, že v současné době není nutné provádět důchodovou reformu, protože státní výdaje na důchody v Česku jsou podle ní porovnatelné s průměrem zemí OECD. Naznačuje, že na úpravy penzijního systému je tak ještě čas a dodává, že poměr pracujících lidí na starobní důchodce dosáhne nejnižší hodnoty až okolo roku 2059. Stárnoucí populace Poslankyně Schillerová se odkazuje na graf Národní rozpočtové rady (video, čas: 12:37) ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ze září 2023 (.pdf, str. 7). Rada ovšem v letošním září vydala novou zprávu, ve které rozebírá aktuální údaje (.pdf, str. 7). Podle ní bude v roce 2059 počet osob ve věku 21 až 64 let na jednoho občana staršího 65 let činit 1,67. Nižší poměr bude dle odhadu už jen v roce 2060, kdy klesne o jednu setinu (.xlsx, list G1). Český statistický úřad (ČSÚ) provádí obdobný výpočet indexu ekonomické závislosti. Ten ukazuje, kolik lidí v ekonomicky neaktivním věku připadá na sto osob ve věku produktivním, tedy mezi 20 až 64 lety. Na rozdíl od NRR tak počítá i s lidmi ve věku 20 let (.pdf, str. 47; .pdf, str. 7). Podle těchto dat z roku 2019 bude v roce 2050 55 osob starších 65 let na sto osob ve věku 20–64 let (.pdf, str 47–48). Závěr Alena Schillerová využívá data Národní rozpočtové rady. Ta opravdu predikují, že poměr lidí ve věku 21–64 let na jednu osobu starší 65 let bude klesat a v roce 2059 se dostane na 1,67. Nižší hodnota nastane už jen v roce 2060, kdy se sníží pouze o setinu. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý. | Národní rozpočtová rada ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí odhaduje, že v roce 2059 bude 1,67 osob ve věku 21–64 let na jednoho občana staršího 65 let. | Události, komentáře | [
3675,
4983,
59863,
85489
] |
90 | (k Marianu Jurečkovi, pozn.) za vaší vlády klesá porodnost. | Pravda | Alena Schillerová | 2024-10-30T00:00:00 | ANO | Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO v kontextu výroku označuje vznik vládní důchodové reformy za „radikální“ a uvádí, že její součástí má být např. podpora hospodářského růstu, boj s šedou ekonomikou nebo podpora porodnosti. Právě porodnost podle ní během Fialova vládnutí klesá. Porodnost během Fialovy vlády Na porodnost má vliv řada faktorů (.pdf). Kromě vzdělání nebo psychologických faktorů (str. 14–15, 20–23) mezi ně patří sociální politika státu (.pdf, str. 34–35), pokles počtu žen v reprodukčním věku nebo rostoucí životní náklady, jak řekla demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a institutu SYRI Jiřina Kocourková. V našem odůvodnění tedy nehodnotíme, zda vývoj porodnosti ovlivnila Fialova vláda, ale pouze to, jestli k poklesu došlo. Tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy v prosinci 2021. Porodnost sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), z jehož dat vyplývá, že počet živě narozených dětí během prvních dvou let působení Fialova kabinetu opravdu klesá (.xlsx). Ještě v roce 2021, tedy v posledním roce předchozí vlády, se narodilo asi 112 tisíc dětí, zatímco o rok později už jen 101 tisíc. V roce 2023 se pak počet snížil na 91 tisíc. Podle říjnového vyjádření Michaely Němečkové z oddělení demografické statistiky ČSÚ lze očekávat, že „počet narozených dětí bude letos (v roce 2024, pozn. Demagog.cz) dosud nejslabší v historii Česka“. Už v prvním pololetí se podle ní v meziročním srovnání narodilo o čtyři tisíce dětí méně. Závěr Podle dat ČSÚ během Fialovy vlády opravdu došlo k poklesu počtu narozených dětí. V roce 2022, tedy prvním roce jejího vládnutí, se v porovnání s předchozím rokem narodilo přibližně o deset tisíc dětí méně. Obdobný pokles nastal i o rok později. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý. | Během Fialovy vlády podle dat ČSÚ skutečně došlo k poklesu počtu narozených dětí. V prvním roce působení Fialova kabinetu se jich narodilo cca 101 tisíc, což bylo meziročně o deset tisíc méně. Podobný pokles nastal i o rok později. | Události, komentáře | [
157,
205,
2664,
83076,
85032
] |
91 | (...) šedou ekonomikou – tam máme 10 % HDP. | Nepravda | Alena Schillerová | 2024-10-30T00:00:00 | ANO | Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o financování důchodového systému. Podle ní může stát v budoucnu získat další prostředky díky boji proti šedé ekonomice, která dle jejích slov dosahuje 10 % hrubého domácího produktu (HDP). Šedá ekonomika Evropská komise za šedou ekonomiku považuje ekonomické činnosti pracovníků a ekonomických subjektů, které nejsou prováděny na základě formálních ujednání. Je to tedy taková ekonomická aktivita, která není registrovaná a přiznaná k dani. Kromě práce načerno, kdy lidé nehlásí své příjmy (.pdf, str. 5) a ze svých zisků státu neodvádějí daně, se může jednat i o tzv. barter, neboli výměnný obchod, při kterém se vyměňuje jedno zboží za druhé. V šedé ekonomice se podle sociologa a člena Národní ekonomické vlády Daniela Prokopa často pohybují např. zadlužení lidé. Podle studie, kterou si nechala zpracovat společnost Visa, šedá ekonomika loni dosahovala necelých 14 % HDP České republiky a podle odhadu poprvé přesáhla hranici jednoho bilionu korun. Podle studie z roku 2022, kterou zveřejnil Evropský parlament, se šedá ekonomika v posledních několika letech pohybuje okolo 14 % HDP, přičemž v roce 2022 byla na úrovni 13,5 % HDP (.pdf, str. 14). Světová banka ve své databázi uvádí (.xlsx), že šedá ekonomika v Česku dlouhodobě představuje přibližně 17 % HDP. Její nejnovější údaje se ale vážou pouze k roku 2020. Závěr Nejnovější studie od společnosti Visa a Evropského parlamentu odhadují, že šedá ekonomika v České republice dosahuje přibližně 14 % HDP. Podle Světové banky se v roce 2020 jednalo dokonce o 17 % HDP. Podle Aleny Schillerové by boj s šedou ekonomikou mohl napomoci státnímu rozpočtu, uvádí ale nepřesná čísla, a navíc podhodnocuje její velikost. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako nepravdivý. | Šedá ekonomika v Česku je podle dostupných studií ještě výrazně větší. Nejnižší podíl, 13,5 % HDP v roce 2022, uvádí studie publikovaná Evropským parlamentem, zatímco podle Světové banky šlo v roce 2020 dokonce o 17 % HDP. | Události, komentáře | [
140,
236,
397,
7718,
8793
] |
92 | Nastavili (vláda Petra Fialy, pozn.) nekonečné prodlužování věku odchodu do důchodu podle toho, jak se prodlužuje doba dožití. | Pravda | Alena Schillerová | 2024-10-30T00:00:00 | ANO | Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová mluví o původním návrhu důchodové reformy, kterou vláda na začátku letošního května předložila ve Sněmovně. Kritizuje, že Fialův kabinet nastavil postupné zvyšování věku odchodu do penze bez toho, aby stanovil konečnou hranici, na které by se posun zastavil. Původní návrh důchodové reformy Původní návrh vlády počítal s tím, že se důchodový věk u lidí narozených v letech 1966 až 1972 postupně navýší na 65 let a 7 měsíců (.pdf, str. 15, 283–285 z 330) a pro mladší ročníky se bude stanovovat v závislosti na naději na dožití (.pdf, str. 7, 34 z 330). V praxi se konkrétní výpočet důchodového věku měl odvíjet od posledního známého údaje o naději na dožití, kterou zveřejnil Český statistický úřad v roce, kdy pojištěnec dosáhl věku 50 let (.pdf, str. 46 z 330). Zároveň návrh uváděl, že rozdíl v důchodovém věku mezi dvěma po sobě následujícími ročníky bude v rozmezí 0–2 měsíců (.pdf, str. 7, 46–47 z 330). To návrh nastavil pro zvyšování důchodového věku, ale i pro jeho snižování. Dle návrhu zákona by se tím mělo zajistit, aby hranice odchodu do penze nerostla ani neklesala příliš rychlým tempem. Strop důchodového věku ale v návrhu skutečně stanovený nebyl. Úpravy reformy Na konci srpna 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil, že se vláda chystá v návrhu reformy provést úpravy. Jurečka například uvedl, že kabinet změnu důchodového věku upraví tak, aby výkyvy mezi ročním nárůstem a poklesem důchodového věku nepřesáhly jeden měsíc. V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, ale zároveň v něm navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3). Ani tento návrh výboru ještě nezahrnoval maximální hranici, které věk odchodu do penze může dosáhnout. Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh právě na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech. Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení. Poslanci návrh důchodové reformy schválili až 8. listopadu, a to včetně úprav, které počítají se zvyšováním důchodového věku jen o měsíc ročně a zastropováním na 67 letech. Závěr Poslankyně Alena Schillerová naráží na původní návrh důchodové reformy, kterou vláda představila na jaře letošního roku. V něm Fialův kabinet opravdu navázal věk odchodu do důchodu tak, že se měl zvyšovat podle naděje dožití. Zároveň nebyla stanovena maximální hranice, na které by se prodlužování zastavilo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý. | Vláda v původním návrhu důchodové reformy počítala s tím, že se věk odchodu do penze bude odvíjet od naděje na dožití. Důchodový věk se sice měl zvyšovat nejvýše o dva měsíce ročně, jeho strop ale opravdu stanoven nebyl. K prosazení stropu ve výši 67 let došlo až později. | Události, komentáře | [
8760,
63461,
83582
] |
93 | ODS řekla, tak my chceme prostě omezit náročné profese ze 130 000 na 12 000 (lidí, pozn.) | Pravda | Alena Schillerová | 2024-10-30T00:00:00 | ANO | Poslankyně Alena Schillerová mluví o tom, že poslanci ODS během projednávání důchodové reformy podali pozměňovací návrh, podle nějž se oproti původnímu návrhu omezí počet lidí zaměstnaných v náročných profesích, kteří budou mít nárok na dřívější odchod do penze. Rizikové profese Zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí zaměstnání s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie spadají práce, u kterých se dá nepříznivý vliv na zdraví očekávat jen výjimečně. Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. O zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice. Návrh novely zákona o důchodovém pojištění obsahoval možnost odejít dříve do důchodu pro lidi v náročných profesích neboli rizikových zaměstnáních (.doc, str. 9, .docx, str. 1). Původní plán počítal s tím, že se změna dotkne zaměstnanců ve čtvrté a částečně i třetí kategorii. Celkově tak dle minulých záměrů mohlo do důchodu odejít dříve přibližně 120 tisíc osob. Pozměňovací návrh z dílny TOP 09 a ODS Na začátku října ale poslanci Jan Jakob (TOP 09) a Marek Benda (ODS) během projednávané důchodové reformy předložili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo z rizikových zaměstnání vyřadit práce třetí kategorie (.docx). Tedy práce s výskytem rizik, jako jsou vibrace, zátěž chladem nebo teplem a celková fyzická zátěž (.docx, str. 1). Předčasná penze by se tak týkala pouze lidí ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání, kterých je zhruba 15 tisíc. Např. ČTK ale psala o mírně odlišném čísle – podle ní je pracovníků ve čtvrté kategorii o něco méně, a to 12 tisíc. Předložení tohoto návrhu kritizovali opoziční poslanci ANO a SPD a také někteří Piráti. Výhrady k úpravě měla i část čtyřkoalice a kvůli neshodám ohledně omezení náročných profesí došlo k přerušení jednání sněmovního Sociálního výboru o celé důchodové reformě. Sociální výbor nakonec pozměňovací návrh Jakoba a Bendy nedoporučil ke schválení (.pdf, str. 26, .pdf, str. 3). Sněmovna o návrhu hlasovala až po námi ověřované debatě, kdy ho schválila, přičemž jeho přijetí podpořili všichni přihlášení poslanci vládních stran. Nezapočetl se pouze hlas Zdenky Němečkové Crkvenjaš, která nicméně po hlasování pro záznam oznámila, že ve skutečnosti hlasovala pro. Čtyři lidovečtí poslanci se k tomuto hlasování nepřihlásili. Návrh tedy přímo nepodpořili, snížili tím ale počet hlasů, který byl potřebný k jeho přijetí. Závěr Pozměňovací návrh předložený Janem Jakobem (TOP 09) a Markem Bendou (ODS) skutečně navrhl omezit počet lidí zaměstnaných v náročných profesích, kteří v rámci důchodové reformy budou mít nárok na předčasný důchod. Z původních 120 tisíc osob se změna dotkne pouze 12–15 tisíc zaměstnanců. Alena Schillerová tak v prvním případě neuvádí úplně přesné číslo, stále se ale vejde do naší standardní 10% tolerance. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý. | Marek Benda z ODS spolu s Janem Jakobem (TOP 09) opravdu navrhli omezení počtu osob v náročných zaměstnáních, kterých se v rámci důchodové reformy týká dřívější odchod do penze. Nárok na předčasný důchod bude mít místo původních cca 120 tisíc lidí pouze 12–15 tisíc. | Události, komentáře | [
216,
7270,
8694,
59813,
63974,
64002,
28045,
65781,
83582
] |
94 | Příští rok investujeme rekordních 250 miliard (podle navrženého rozpočtu, pozn.) Překonáváme všechny předchozí vlády. | Zavádějící | Petr Fiala | 2024-10-24T00:00:00 | ODS | Příští rok investujeme rekordních 250 miliard. Překonáváme všechny předchozí vlády. Fialova vláda v září schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s kapitálovými výdaji, tedy investicemi (.docx, str. 25), ve výši necelých 250 miliard korun (.pdf, str. 111 z 358). Jak zobrazuje graf níže, nominální výdaje na investice v minulosti opravdu nebyly vyšší. Reálné výdaje Hodnotu státem investovaných peněz nicméně snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou ceny nákupů a staveb. Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a výši investic přepočteme na reálné hodnoty, investice navržené pro rok 2025 rekordní nejsou. Jak je totiž vidět v grafu, reálné výdaje na investice byly vyšší v roce 2015, kdy po přepočtu na ceny letošního roku činily 266,87 miliard korun. Údaje z let 1993–1999 se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Z celkové výše rozpočtu např. v roce 1999 (.pdf, str. 1), která byla ve srovnání s dneškem skoro čtvrtinová, lze ale vyvodit, že tehdejší kapitálové výdaje dnešní výše nedosahovaly. Na příští rok je tedy v rozpočtu vyčleněno 249,6 miliard korun. Nelze ale určit, jaké budou skutečné celkové výdaje na konci roku a jestli tak vláda tyto prostředky opravdu využije. Například rozpočet na rok 2015 původně počítal s tím, že na investice stát vynaloží jen 75,83 mld. Kč. Nakonec na ně ale alokoval výrazně vyšší částku – 176,25 mld. Kč. Naopak např. mezi lety 2020 až 2022 byla konečná částka oproti schváleným rozpočtům nižší (.pdf, str. 12 z 203; .pdf. str. 14 ze 199; .pdf, str. 17 ze 199). Výdaje v poměru k HDP Výdaje státního rozpočtu lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2024 by podíl státních výdajů na investice v roce 2025 měl činit 2,97 % HDP. Jak vychází z dat Českého statistického úřadu o HDP (.xlsx), v minulosti byl v některých letech tento podíl vyšší. Konkrétně šlo o rozmezí let 2009 až 2011 a o rok 2015. Závěr Vláda v návrhu státního rozpočtu pro rok 2025 opravdu vyčlenila dosud nejvyšší nominální výdaje na investice, a to skoro 250 mld. Kč. Reálné výdaje při zohlednění inflace byly ale vyšší v roce 2015. Pokud výdaje srovnáme v poměru k HDP, byly vyšší i v letech 2009–2011 a právě v roce 2015. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící. | Vláda v rozpočtu na příští rok na investice vyčlenila 249,6 miliard korun. Jedná se o historicky nejvyšší nominální částku. Při zohlednění inflace ale byly výdaje vyšší v roce 2015. Při srovnání podílu výdajů na HDP byly vyšší také v rozmezí let 2009 až 2011. | X (dříve Twitter) | [
11387,
11055,
63462
] |
95 | Deficit v roce 2025 (podle navrženého rozpočtu, pozn.) bude i přes povodňovou pomoc nejnižší za posledních pět let. | Pravda | Petr Fiala | 2024-10-24T00:00:00 | ODS | Deficit v roce 2025 bude i přes povodňovou pomoc nejnižší za posledních pět let. Vláda koncem září schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s deficitem ve výši 241 mld. Kč. Tento návrh počítá i s pokrytím škod způsobených zářijovými povodněmi a oproti původnímu návrhu navýšil deficit o 11 miliard korun. Kvůli finanční pomoci zasaženým oblastem poslanci schválili novelu o navýšení deficitu i letošního rozpočtu. Jak je vidět na následujícím grafu, schválený nominální schodek rozpočtu na rok 2025 je nejnižší za posledních pět let. Ještě výraznější rozdíl oproti předchozím pěti rokům je vidět, pokud deficity porovnáme po přepočtu na reálné hodnoty, které zohledňují vliv inflace. Tweet Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý. | Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem 241 miliard Kč, což je skutečně nejnižší hodnota za posledních pět let. | X (dříve Twitter) | [
11491,
11541,
63597
] |
96 | (…) plníme už letos maastrichtská kritéria. | Nepravda | Petr Fiala | 2024-10-24T00:00:00 | ODS | Díky přijatým opatřením plníme už letos maastrichtská kritéria. Smyslem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země plynule se integrovat do eurozóny tak, aby nebyla ohrožena stabilita eurozóny ani samotné země. Kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jsou jimi: cenová stabilita, dlouhodobá úroveň úrokových sazeb, stabilita kurzu měny a udržitelný stav veřejných financí. Kritérium cenové stability K dosažení dostatečné míry cenové stability nesmí být míra inflace členského státu EU v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením o více než 1,5 procentního bodu vyšší než míra inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků (zpravidla nejnižší inflace). Podle nejnovější Konvergenční zprávy z června 2024 byla referenční hodnota, kterou by inflace neměla přesáhnout, 3,3 % (.pdf, str. 8, 47). Tuto hranici překročily všechny sledované země, a to včetně České republiky, kde podle zprávy průměrná roční míra inflace dosáhla v květnu 2024 hodnoty 6,3 % (str. 47–48, 68). Dokument pro srovnání inflace používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Česko toto kritérium nesplňuje, podle Konvergenční zprávy by se ale inflace měla v budoucnu snižovat díky zpřísnění měnové politiky a odeznívání tlaků v dodavatelských řetězcích (.pdf, str. 69). I tak ale v dlouhodobém výhledu „existují jisté obavy ohledně udržitelnosti konvergence cenového vývoje v České republice“. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba by v průběhu jednoho roku před šetřením neměla být o více než dva procentní body vyšší než úroveň úrokových sazeb tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Pro měření úrokových sazeb se používají výnosy desetiletých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů. Samotná dlouhodobá úroková sazba se pak počítá jako aritmetický průměr za poslední rok. Referenční hodnota podle Konvergenční zprávy je pro úrokové sazby nastavená na 4,8 % (.pdf, str. 50). Česko toto kritérium splňuje, protože úroveň dlouhodobých sazeb od června 2023 do května 2024 byla v průměru nižší – 4,2 % (str. 69). Kritérium kurzové stability Země musí po dobu dvou let udržovat hodnotu své měny stabilní, což znamená, že se její kurz nesmí výrazně změnit oproti hodnotě eura. Zároveň se má ve stejné době účastnit mechanismu směnných kurzů (ERM II) a nesmí svou měnu devalvovat. ERM II (Exchange Rate Mechanism) je mechanismus fixování zúčastněných měn na euro v rámci tzv. fluktuačního pásma. Česká národní banka (ČNB) uvádí, že v případě kurzových tlaků je setrvání kurzu v rámci fluktuačního pásma bráněno jak národní centrální bankou, tak Evropskou centrální bankou (ECB). Měna se pro splnění kurzového konvergenčního kritéria musí v rámci ERM II pohybovat v užším intervalu, než je standardní fluktuační pásmo ±15 %. Plnění kurzového kritéria má podle resortu financí „vytvořit jistotu, že trvalá fixace směnného kurzu národní měny, s nímž uchazečská země vstupuje do měnové unie, bude provedena na fundamentálně správné úrovni a nestane se zdrojem makroekonomických nerovnováh“. Při posuzování míry vystavení domácího kurzu silným tlakům se zvažuje několik ukazatelů, včetně míry odchýlení od středního kurzu, vývoje krátkodobých úrokových diferenciálů, posuzování úlohy devizových intervencí nebo zohlednění mezinárodní finanční pomoci při stabilizaci měny. Česká republika se nicméně do ERM II zatím nezapojila. Pro vstup je potřeba dohoda mezi ministry financí států eurozóny, Evropskou centrální bankou a ministry a guvernéry centrálních bank členských zemí EU mimo eurozónu, které se mechanismu účastní. O zapojení České republiky do evropského mechanismu směnných kurzů pak rozhoduje vláda na základě doporučení ČNB a Ministerstva financí. Ke dni vydání Konvergenční zprávy se ERM II účastnil pouze bulharský lev. Česká republika do tohoto mechanismu zapojena nebyla a nedodržela tak podmínku účasti v tomto systému. S korunou se pouze obchodovalo v režimu plovoucího kurzu a během posledních deseti let oproti euru posílila o 9,3 % (.pdf, str. 88). Směnný kurz vůči euru během dvouletého období mezi červnem 2022 a červnem 2024 vykázal „relativně vysokou míru volatility“ (str. 69), kdy se od původní hodnoty zvýšil až o 5,9 % a naopak klesl až o 3 % (str. 88). Kritérium udržitelnosti veřejných financí Veřejné finance státu musí být udržitelné, schodek veřejných financí by tak neměl být nadměrný. Maastrichtská smlouva členským zemím EU zakazuje hospodařit s nadměrnými schodky – ty jsou posuzovány z pohledu výše rozpočtového deficitu a vládního dluhu. Evropská unie toto kritérium v praxi posuzuje podle toho, zda je vůči dané zemi uplatňován postup při nadměrném schodku. Jak vysvětluje web resortu financí, existují dvě situace, ve kterých členský stát neplní kritérium udržitelnosti veřejných financí: Schodek sektoru vládních institucí České republiky podle Konvergenční zprávy dosáhl v roce 2023 úrovně 3,7 % hrubého domácího produktu (HDP), byl tedy vyšší než referenční hodnota. Evropská komise ale český deficit vyhodnotila jako dočasný a na ČR se tak nevztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku (.pdf, str. 69). Komise předpokládá, že schodky v letech 2024 a 2025 referenční hodnotu nepřekročí. Zpráva tak vyvozuje, že podle Paktu o stabilitě a růstu (který je závazný pro členy eurozóny), Česko toto kritérium splnilo. Co se týče poměru dluhu k HDP, ten činil 44 % a nacházel se tedy pod referenční hodnotou 60 % (.pdf, str. 69). Ministerstvo financí k tomuto kritériu už v únoru 2024 uvedlo, že zatímco vládní zadluženost zůstává ve srovnání s evropským průměrem nízká, „bez reforem zaměřených na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“ se prostor pro plnění dluhové kritéria „zužuje“. Závěr Česká republika podle nejnovější Konvergenční zprávy z června 2024 nedodržuje všechna maastrichtská kritéria. Splňuje kritérium dlouhodobých úrokových sazeb a udržitelnosti veřejných financí. Ačkoli byl český schodek vyšší než referenční hodnota, Evropská komise jej nepovažuje za nadměrný a předpokládá, že se bude snižovat. Cenovou stabilitu už ale Česko nesplňuje, jelikož průměrná roční míra inflace v květnu 2024 podle HICP dosáhla 6,3 % a překročila tak referenční hodnotu. U kritéria kurzové stability se ČR nezapojila do systému ERM II. Příspěvek Petra Fialy tak hodnotíme jako nepravdivý. | Česká republika dle poslední Konvergenční zprávy z června 2024 splňuje pouze dvě maastrichtská kritéria ze čtyř. Nedodržela cenovou stabilitu, když průměrná roční míra inflace podle HICP činila 6,3 %. U kritéria kurzové stability ČR nesplňuje podmínku zapojení do systému ERM II. | X (dříve Twitter) | [
107,
180,
181,
182,
244,
464,
2424,
2572,
5013,
5014,
5337,
6178,
8688
] |
97 | Rekordní objem investic, 160 miliard, míří do dopravy. | Zavádějící | Petr Fiala | 2024-10-24T00:00:00 | ODS | Rekordní objem investic, 160 miliard, míří do dopravy. Premiér Petr Fiala zjevně naráží na výdaje určené pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), jehož hlavním účelem je poskytovat finance na výstavby, modernizace, opravy a údržby silnic a dálnic. Kromě toho zajišťuje finance i pro železniční dráhy a některé vodní cesty. Právě pro tento fond vláda na příští rok vyčlenila výdaje ve výši cca 160 miliard korun (.pdf, str. 5 ze 74). Pro srovnání můžeme uvést, že v rozpočtu na příští rok je pro Ministerstvo dopravy alokováno necelých 140 mld. Kč (.pdf, str. 8 z 358). Rozpočet SFDI SFDI vznikl v roce 2000 a je v působnosti právě Ministerstva dopravy. Jeho příjmy tvoří například poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic, podíl z výnosu spotřební daně z minerálních olejů nebo dotace z rozpočtu resortu dopravy. Návrh rozpočtu fondu sestavuje sám SFDI a prostřednictvím ministra dopravy ho následně předkládá vládě. Ta v něm může případně provést změny a návrh předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně současně s návrhem státního rozpočtu. Pro příští rok vláda na SFDI vyčlenila již zmíněných 160 mld. Kč (.pdf, str. 5 ze 74). Jedná se zatím o navržený rozpočet, jelikož jej Poslanecká sněmovna ke dni zveřejnění Fialova tweetu neschválila. Jak je vidět na následujícím grafu, jde historicky o nejvyšší nominální výdaj. Údaje z let 2001 a 2002 se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Z celkové výše státního rozpočtu např. v roce 2000, která byla ve srovnání s dneškem skoro čtvrtinová, lze ale vyvodit, že tehdejší výdaje na SFDI dnešní výše nedosahovaly. Reálné výdaje a poměr k HDP Výdaje rozpočtu je ale nutné porovnávat také v reálné hodnotě, kdy se nominální hodnoty upraví o inflaci. Když vezmeme v potaz míru inflace pro předchozí roky a míru inflace, kterou pro rok odhaduje Ministerstvo financí v srpnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 3), částka vyčleněná na příští rok už není rekordní. Výdaje, se kterými původně počítal rozpočet SFDI pro rok 2021, byly totiž při přepočtu do cen letošního roku vyšší a dosahovaly reálné hodnoty 166 mld. Kč. Zároveň byly vyšší i reálné výdaje, které SFDI nakonec doopravdy měl v průběhu roku 2020 a roku 2021. Po přepočtu konkrétně přesahovaly hranici 163 mld. Kč. Výdaje státního rozpočtu lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2024 by podíl státních výdajů na investice měl v roce 2025 činit 1,91 % HDP. Jak vychází z dat Českého statistického úřadu o HDP (.xlsx), vyšší podíl skutečných výdajů v minulosti nastal v letech 2008, 2009, 2015, 2020 a 2021. Nepatrně vyšší byly výdaje na SFDI v tomto srovnání také v roce 2010. Závěr Nominální výdaje na Státní fond dopravní infrastruktury jsou pro příští rok opravdu nejvyšší v historii. Pokud ale porovnáme reálné výdaje, o rekord už se nejedná. Při přepočtu na reálné hodnoty totiž byly vyšší výdaje, se kterými původně počítal rozpočet pro rok 2021, a také výdaje, které SFDI nakonec doopravdy měl v průběhu roku 2020 a roku 2021. Ve srovnání v poměru k HDP byly výdaje na SFDI vyšší v několika minulých letech. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící. | Vláda na r. 2025 na Státní fond dopravní infrastruktury vyčlenila cca 160 mld. Kč. Nominálně jde o nejvyšší částku v historii existence fondu, reálné výdaje upravené o inflaci ale byly vyšší v letech 2020 a 2021. Při vyjádření v poměru k HDP byly výdaje vyšší i v dalších letech. | X (dříve Twitter) | [
316,
3726,
11055,
27642,
400
] |
98 | Rozpočet na vzdělávání je rekordní. Do školství jde 291 miliard korun. | Zavádějící | Petr Fiala | 2024-10-24T00:00:00 | ODS | Rozpočet na vzdělávání je rekordní. Do školství jde 291 miliard korun. V září 2024 schválila Fialova vláda návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s výdaji na školství ve výši necelých 291 mld. Kč (.pdf, str. 34 z 358). Jak lze vyčíst z grafu níže, nominální výdaje na školství byly v minulosti opravdu nižší. Při rozboru výdajů státního rozpočtu je ale třeba zohledňovat také inflaci, jejíž průměrná míra v roce 2022 dosáhla 15,1 % a v roce 2023 10,7 % (.pdf). Kvůli inflaci dochází ke zvyšování některých příjmů státního rozpočtu, v letech 2022 a 2023 například příjmy celkově narostly o 9 % a 18 % (.pdf, str. 23, 25). Zároveň ale inflace snižuje reálnou hodnotu státních výdajů. Pokud tedy vezmeme v potaz inflaci, situace je odlišná. Např. v původně prosazeném návrhu rozpočtu na rok 2020 dosáhly výdaje na školství nominální výše 226,47 mld. Kč, byly tedy nižší než v navrhovaném rozpočtu na příští rok. Při započítání míry inflace za předchozí roky a za rok letošní, jak ji vyčísluje srpnová makroekonomická predikce Ministerstva financí (.pdf, str. 3), ale v návrhu rozpočtu na rok 2020 výdaje na školství reálně činily 306,71 mld. Kč. Reálné výdaje byly vyšší i v roce 2021, jak je vidět na následujícím grafu. Podobná situace nastává také tehdy, když srovnáme konečné výdaje na školství ze státních závěrečných účtů. V tomto případě jsou nominální výdaje plánované na příští rok také historicky nejvyšší. Reálné výdaje ale byly vyšší v letech 2020 i 2021. Výdaje státního rozpočtu lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2024 by podíl státních výdajů na školství v roce 2025 měl činit 3,47 % HDP. Jak vychází z dat Českého statistického úřadu o HDP (.xlsx), podíl výdajů byl vyšší v několika posledních letech, a to konkrétně 2019 až 2023. Závěr Vláda v návrhu státního rozpočtu pro rok 2025 opravdu vyčlenila dosud nejvyšší nominální výdaje na školství, a to skoro 291 mld. Kč. Reálné výdaje ale byly vyšší v rozpočtech pro roky 2020 a 2021. Při srovnání výdajů v poměru k HDP dosahovaly vyšších hodnot výdaje z let 2019 až 2023. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako zavádějící. | Vláda v návrhu státního rozpočtu pro rok 2025 vyčlenila dosud nejvyšší nominální výdaje na školství ve výší 291 mld. Kč. Při zohlednění inflace je však částka reálně nižší oproti rokům 2020 a 2021. Při srovnání v poměru k HDP byly vyšší výdaje na školství v letech 2019–2023. | X (dříve Twitter) | [
11652,
11055,
25538
] |
99 | Rekordní (podle návrhu rozpočtu, pozn.) budou výdaje na vědu, výzkum a inovace v celkové výši 51,6 miliardy korun. | Zavádějící | Petr Fiala | 2024-10-24T00:00:00 | ODS | Rekordní budou výdaje na vědu, výzkum a inovace v celkové výši 51,6 miliardy korun. Premiér Petr Fiala ve svém příspěvku na sociální síti X upozorňuje na výši plánovaných výdajů na vědu, výzkum a inovace, které vláda vyčlenila v rámci návrhu státního rozpočtu na rok 2025 (.pdf, str. 147 z 358). Podporu výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) stát financuje ze dvou zdrojů: přímo ze státních prostředků a ze zahraničních zdrojů (.pdf), tedy z rozpočtu EU a z finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Dokumenty Ministerstva financí tak uvádějí celkové výdaje na VaVaI a poté jednotlivě i národní a zahraniční zdroje. Při rozboru výdajů státního rozpočtu je třeba zohledňovat také inflaci, jejíž průměrná míra v roce 2022 dosáhla 15,1 % a v roce 2023 10,7 % (.pdf). Kvůli inflaci dochází ke zvyšování některých příjmů státního rozpočtu, v letech 2022 a 2023 například příjmy celkově narostly o 9 % a 18 % (.pdf, str. 23, 25). Zároveň ale inflace snižuje reálnou hodnotu státních výdajů. Na to ve svém komentáři upozorňuje i ekonom Dominik Stroukal. Lepší představu o reálných výdajích poskytuje také srovnání výdajů v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), o čemž mluvil ekonom a šéf institutu IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Návrh rozpočtu na rok 2025 počítá s výdaji na VaVaI ve výši 51,6 mld. Kč, z toho 43,3 mld. Kč bude z národních zdrojů (.pdf, str. 45). Jak ukazuje následující graf, za období posledních deseti let jde o nejvyšší nominální částku. Nelze ale určit, jak vysoké budou skutečné celkové výdaje na konci tohoto roku, a jestli tak vláda tyto prostředky opravdu využije. Například rozpočet na rok 2023 původně počítal s tím, že celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace dosáhnou 49,5 mld. Kč (.pdf, str. 30). Skutečná částka ale nakonec byla ve srovnání s tou rozpočtovanou nižší, podobně jako v roce 2021 (.pdf, str. 36 z 64). V letech 2020, 2019 a 2018 (vše .pdf, str. 38) byly skutečné výdaje naopak vyšší než původní plán. Pokud vládou vyčleněnou částku vyjádříme v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) a vyjdeme z odhadů HDP podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí (.pdf, str. 28), výdaje na VaVaI na rok 2025 představují 0,61 % HDP. To je s výjimkou roku 2024 nejméně za posledních 10 let, jak je vidět v grafu níže. Pokud bychom výdaje na VaVaI pro rok 2025 vyjádřili v cenách roku 2021 (.pdf, str. 3), dostaneme reálné výdaje ve výši 38,7 mld. Kč. To je méně než například v letech 2017 až 2022. Závěr Částka 51,6 mld. Kč, kterou vláda pro příští rok vyčlenila na výzkum, vývoj a inovace, je nominálně nejvyšší za posledních několik let. Při zohlednění inflace a v poměru k českému HDP jde však o jedny z nejnižších výdajů za posledních 10 let. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako zavádějící. | Pro rok 2025 vláda na výzkum, vývoj a inovace vyčlenila nominálně nejvyšší částku 51,6 mld. Kč. Zároveň jde ale jen o 0,61 % HDP, což je méně než v některých předchozích letech. Zohledníme-li inflaci, také reálné výdaje byly v minulosti vyšší. | X (dříve Twitter) | [
2560,
5357,
11491,
10886,
83154
] |
100 | My máme za tři roky, co jsme ve vládě, (…) jednoho trestně stíhaného bývalého politika hnutí STAN. Když se dívám na konkurenční ANO a nebo třeba i koaliční partnery, tak máme nejmíň. | Pravda | Vít Rakušan | 2024-10-14T00:00:00 | STAN | Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) reaguje na dotaz ohledně zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Moderátor se ho ptá, zda další kauza v dopravním podniku neuškodí hnutí STAN podobně jako kauza Dozimetr. Rakušan na to odpovídá, že STAN má za tři roky ve vládě pouze jednoho trestně stíhaného politika na rozdíl od hnutí ANO či koaličních partnerů, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a odmítá tak, že by tato kauza hnutí STAN „pronásledovala“. STAN a kauza Dozimetr První informace o kauze Dozimetr se objevily v červnu 2022, kdy policie kvůli ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku, zahájila trestní stíhání jedenácti lidí. V červnu 2024 státní zástupce podal obžalobu na devět osob a u dalších dvou navrhl dohodu o vině a trestu. Mezi obviněnými z trestného činu přijetí úplatku a z účasti na organizované zločinecké skupině je i bývalý náměstek pražského primátora a někdejší člen předsednictva STAN Petr Hlubuček. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín. Hned po vypuknutí kauzy Hlubuček rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro tehdejší volby do pražského zastupitelstva a hnutí mu pozastavilo členství. V březnu 2023 pak rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. V červnu 2024 tento spor o ukončení členství začal řešit odvolací soud. Informace o tom, že by policie v tomto volebním období začala trestně stíhat i některého dalšího politika hnutí STAN, se ve veřejně dostupných zdrojích neobjevují. V květnu 2024 zástupci policie uvedli, že prověřují případ podezřelých zakázek, ve kterém figuruje starosta obce Zlatníky Jiří Rezek. Ten není přímo členem STAN, byl ale jeho registrovaným příznivcem. Podle posledních zpráv z června 2024 ovšem policie zatím nikoho neobvinila. Obvinění politici z hnutí ANO Obvinění z ODS KDU-ČSL Policie v tomto volebním období vyšetřovala i současného ministra životního prostředí a bývalého náměstka primátorky Brna Petra Hladíka (KDU-ČSL). Podezřívala ho z manipulace při privatizaci majetku města v již zmíněné brněnské bytové kauze. Policie mu zabavila mobil a prohledala kancelář, obviněný však nebyl. Během zatýkání v kauze brněnských bytů policie v říjnu 2022 zadržela také Jiřího Hasoně, tehdejšího místostarostu Černovic za KDU-ČSL a jednatele městské firmy Pískovna Černovice. Právě ve spojitosti s děním v této společnosti byl Hasoň obviněn, později se k porušení zákona přiznal a požádal o status spolupracujícího obviněného. TOP 09 V květnu 2021 – ještě v minulém volebním období – zveřejnili novináři Deníku N a Alarmu článek, ve kterém několik žen obvinilo Dominika Feriho ze sexuálního násilí. Dominik Feri v reakci na tuto kauzu ve stejný den oznámil, že rezignuje na funkci poslance a později vystoupil i z TOP 09. Policie ho ale ze znásilnění více žen obvinila až v březnu 2022, tedy v současném volebním období. V souvislosti se zásahem v pražském dopravním podniku v říjnu 2024 byl obviněn z přijetí úplatku i člen dozorčí rady DPP a podnikatel Marek Doležal (TOP 09). Podle policie měl dostávat peníze za informace o průběhu několika jednání dozorčí rady. V době zásahu už politickou funkci nezastával, na svou funkci místostarosty na Praze 9 rezignoval už v červnu 2022 v návaznosti na kauzu Dozimetr a v následujících komunálních volbách nekandidoval. Policie obvinila také Jana Marka, který v radě DPP zastupoval TOP 09. Konkrétní informace o obviněných se objevily v médiích již před odvysíláním rozhovoru s Vítem Rakušanem. Shrnutí Během tohoto volebního období policie zahájila trestní stíhání jen v případě jednoho politika z hnutí STAN, a to náměstka pražského primátora a člena předsednictva Starostů Petra Hlubučka. Z hnutí ANO byli během současného období obviněni tři politici – bývalý primátor Pardubic Martin Charvát, pardubický zastupitel Michal Drenko a někdejší primátor Chomutova Marek Hrabáč. Z ODS se jedná o čtyři politiky, konkrétně Otakara Bradáče, Michala Záchu, Petra Židka a Petra Bursíka. Z TOP 09 byli obviněni dva politici. Jan Marek v souvislosti s nedávným zásahem v pražském dopravním podniku a Dominik Feri ze znásilnění. Jednoho obviněného stejně jako STAN má i KDU-ČSL, kde byl v tomto funkčním období obviněn dnes již bývalý místostarosta Černovic Jiří Hasoň. Hnutí STAN tak má nejméně obviněných politiků, není ale jediné. Výrok ministra vnitra proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. | Z hnutí STAN byl během tohoto volebního období obviněn jeden politik, a to Petr Hlubuček kvůli Dozimetru. Z hnutí ANO byli obviněni tři politici, z ODS čtyři a z TOP 09 dva. KDU-ČSL má jednoho obviněného, tedy stejně jako Starostové. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou. | Rádio Impuls | [
383,
432,
2421,
2759,
3392,
60,
3715,
3731,
5350,
5412,
5524,
6356,
6451,
7259,
7304,
7315,
7694,
7872,
8707,
59262,
59263,
59790,
61783,
61827,
61845,
62238,
62270,
62279,
63626,
63657,
63735,
63748,
63753,
63862,
83155,
83823,
84155,
84726,
84862,
85032,
85160,
85233,
86239,
86251,
86448,
87618,
87621,
87623,
87777,
87787
] |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.